Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Speciály > Útěk z New Yorku

Útěk z New Yorku

UtekZW

Útěk z New Yorku (na plát­ně sty­li­zo­va­ný jako Útěk z New Yorku Johna Carpentera) je ame­ric­ký akč­ní sci-fi film z roku 1981, na jehož scé­ná­ři, scé­ná­ři a režii se podí­lel John Carpenter. Hrají v něm Kurt Russell, Lee Van Cleef, Donald Pleasence, Ernest Borgnine, Isaac Hayes, Adrienne Barbeau a Harry Dean Stanton.

Děj fil­mu, zasa­ze­né­ho do svě­ta blíz­ké budouc­nos­ti roku 1997, se týká zlo­či­nem zmí­ta­ných Spojených stá­tů, kte­ré pře­mě­ni­ly ost­rov Manhattan v New Yorku na věz­ni­ci s nej­vyš­ší ost­ra­hou v zemi. Letadlo Air Force One je une­se­no povstal­ci a záměr­ně hava­ru­je v New Yorku. Bývalý voják a sou­čas­ný fede­rál­ní vězeň Snake Plissken (Russell) dosta­ne pou­hých 24 hodin na to, aby se vydal zachrá­nit pre­zi­den­ta Spojených stá­tů, načež bude v pří­pa­dě úspě­chu Snake omi­lost­něn.

Carpenter napsal film v polo­vi­ně 70. let jako reak­ci na skan­dál Watergate. Po úspě­chu Halloweenu (1978) měl dosta­teč­ný vliv na to, aby mohl začít s pro­duk­cí a natá­čel ho pře­váž­ně v St Louis ve stá­tě Missouri s odha­do­va­ným roz­poč­tem 6 mili­o­nů dola­rů. Producenty byli Debra Hillová a Larry J. Franco. Na scé­ná­ři fil­mu se podí­lel Nick Castle, kte­rý s Carpenterem spo­lu­pra­co­val už při ztvár­ně­ní Michaela Myerse ve fil­mu Halloween.

Film, kte­rý byl ve Spojených stá­tech uve­den 10. čer­ven­ce 1981, zís­kal pozi­tiv­ní hod­no­ce­ní kri­ti­ků a byl komerč­ně úspěš­ný, když v poklad­nách kin vydě­lal více než 25 mili­o­nů dola­rů. Film byl nomi­no­ván na čty­ři ceny Saturn, včet­ně ceny za nej­lep­ší vědec­ko­fan­tas­tic­ký film a nej­lep­ší režii. Film se stal kul­tov­ní kla­si­kou a násle­do­va­lo pokra­čo­vá­ní Útěk z L.A. (1996), kte­ré rov­něž reží­ro­val a napsal Carpenter a v němž hrál Russell, ale kte­ré bylo při­ja­to mno­hem méně pří­z­ni­vě.

Zápletka

V dysto­pic­kém roce 1988, upro­střed totál­ní vál­ky pro­ti Číně a Sovětskému sva­zu, pře­mě­ni­la vlá­da Spojených stá­tů Manhattan na obří věz­ni­ci s maxi­mál­ní ost­ra­hou, aby se vypo­řá­da­la s 400% nárůs­tem zlo­čin­nos­ti. Ostrov je obehnán 50 stop (15 m) vyso­kou zdí, mos­ty byly zami­no­vá­ny, řeky hlí­da­jí vrtu­l­ní­ky a všich­ni věz­ni jsou odsou­ze­ni na doži­vo­tí.

V roce 1997 je při letu pre­zi­den­ta Spojených stá­tů Johna Harkera na míro­vý sum­mit v Hartfordu ve stá­tě Connecticut leta­dlo Air Force One une­se­no par­ty­zán­ským bojov­ní­kem „Fronty národ­ní­ho osvo­bo­ze­ní“, pojme­no­va­né v naráž­ce na Vietkong. Prezident dosta­ne sle­do­va­cí nára­mek a je při­pou­tán ke své­mu kufří­ku, načež je eskor­to­ván do úni­ko­vé­ho modu­lu. Letadlo se zří­tí na Manhattanu, při­čemž kro­mě pre­zi­den­ta zahy­nou všich­ni na palubě, ale modul pře­ži­je.

Policie je vyslá­na, aby pre­zi­den­ta zachrá­ni­la. Romero, pra­vá ruka vévo­dy z New Yorku, cel­ko­vé­ho šéfa zlo­či­nu, varu­je, že pre­zi­dent byl zajat a bude zabit, pokud budou pod­nik­nu­ty dal­ší poku­sy o záchra­nu. Mezitím se na Manhattan chys­tá býva­lý důstoj­ník spe­ci­ál­ních jed­no­tek Snake Plissken, kte­rý byl odsou­zen za vylou­pe­ní Federální rezerv­ní ban­ky. Policejní komi­sař Bob Hauk nabíd­ne Snakeovi doho­du: pokud zachrá­ní pre­zi­den­ta včas před sum­mi­tem, Hauk mu zaří­dí plnou pre­zi­dent­skou milost. Aby Snakeovi zabrá­nil ve zběh­nu­tí, nechá mu Hauk pích­nout injek­ci s mik­ro­vý­buš­ni­nou, kte­rá mu za 22 hodin pře­ru­ší krč­ní tep­ny a zabi­je ho. Pokud se to Snakeovi poda­ří, Hauk výbuš­ni­nu zne­škod­ní.

Pomocí skry­té­ho kluzá­ku při­sta­ne na vrcho­lu Světového obchod­ní­ho cen­t­ra a Snake sle­du­je sle­do­va­cí nára­mek až do vau­de­villo­vé­ho diva­dla, kde ho najde na zápěs­tí okla­ma­né­ho star­ce. Snake je pře­svěd­čen, že pre­zi­dent je mrt­vý, a tak se spo­jí s Haukem, ale je mu řeče­no, že pokud se vrá­tí bez pre­zi­den­ta, bude sestře­len.

Snake se setká­vá s „Taxikářem“, kte­rý řídí obr­ně­ný taxík, jenž Hada odve­ze k Haroldu „Mozku“ Hellmanovi, porad­ci vévo­dy a býva­lé­mu Snakeovu spo­lu­pra­cov­ní­ko­vi. Brain, geni­ál­ní inže­nýr, zří­dil rop­ný vrt a malou rafi­ne­rii, kde se tan­ku­jí zbý­va­jí­cí auta ve měs­tě, a řek­ne Snakeovi, že vévo­da plá­nu­je vést hro­mad­ný útěk přes Queensboro Bridge s vyu­ži­tím pre­zi­den­ta jako lid­ské­ho ští­tu a pod­le mapy s nášlap­ný­mi mina­mi, kte­rou Brain vypra­co­val. Snake donu­tí Braina a jeho pří­tel­ky­ni Maggie, aby ho doved­li do vévo­do­va úkry­tu v Grand Central Terminal. Snake najde pre­zi­den­ta, ale je zajat.

Zatímco je Snake nucen bojo­vat v sou­bo­ji na život a na smrt pro­ti „Šlakovi“, Brain a Maggie zabi­jí Romera a uprch­nou s pre­zi­den­tem. Snake zabi­je Slaga a najde Braina, Maggie a pre­zi­den­ta na vrcho­lu Světového obchod­ní­ho cen­t­ra, jak se sna­ží unik­nout v kluzá­ku. Poté, co sku­pi­na věz­ňů zni­čí kluzák tím, že ho sho­dí z budo­vy, se sku­pi­na vrá­tí na úro­veň uli­ce a potká Taxikáře, kte­rý jim nabíd­ne, že je pře­ve­ze přes most. Taxikář pro­zra­dí, že s Romerem vymě­nil obsah kufří­ku; kaze­tu, kte­rá obsa­hu­je infor­ma­ce o jader­né fúzi, jež měla být mezi­ná­rod­ní míro­vou nabíd­kou. Prezident si kaze­tu vyžá­dá, ale Snake si ji při­vlast­ní.

Vévoda je pro­ná­sle­du­je na mos­tě ve svém upra­ve­ném cadilla­cu a při sna­ze je dohnat nastra­ží miny. Mozek vede Hada, ale nara­zí na minu a Taxikář je zabit. Když pokra­ču­jí pěš­ky, Brain je zabit dal­ší minou. Maggie ho odmí­tá opus­tit a stří­lí po Dukově autě, dokud není sra­že­na. Snake a pre­zi­dent dora­zí k ochran­né zdi a strá­že pre­zi­den­ta vytáh­nou naho­ru. Duke zahá­jí pal­bu a zabi­je strá­že, než si ho Snake pod­ma­ní; poku­sí se Hada zastře­lit, když je zve­dán na laně, ale pre­zi­dent zahá­jí pal­bu na Duka z útoč­né puš­ky mrt­vé­ho stráž­né­ho a násil­ně ho zabi­je, než pre­zi­dent dokon­čí zve­dá­ní Hada. Haukův lékař zachrá­ní Snakeovi život jen něko­lik vte­řin před kon­cem.

Když se pre­zi­dent při­pra­vu­je na tele­viz­ní pro­jev k vůd­cům na vrchol­né schůz­ce, podě­ku­je Snakeovi a řek­ne mu, že může mít všech­no, co chce. Snake chce jen vědět, co pre­zi­dent cítí k lidem, kte­ří zemře­li při jeho záchra­ně. Prezident vyslo­ví jen polo­vi­ča­tou lítost a ústy vyjá­d­ří úctu k jejich obě­ti; Snake zne­chu­ce­ně odchá­zí. Ohromený Hauk mu nabíd­ne prá­ci své­ho zástup­ce, ale Snake jen pokra­ču­je v chůzi. Začíná pre­zi­den­tův živý pro­jev a on si pouš­tí kaze­tu. K jeho roz­pa­kům na ní hra­je pou­ze Taxikářova oblí­be­ná píseň „Bandstand Boogie“. Když Snake odchá­zí, úmy­sl­ně vytrh­ne mag­ne­tic­kou pás­ku z kaze­to­vé­ho kotou­če, čímž zni­čí sku­teč­nou zprá­vu, kte­rou měl pre­zi­dent před­nést.

Vývoj a psaní

Carpenter původ­ně napsal scé­nář k fil­mu Útěk z New Yorku v roce 1976, v době po Nixonově afé­ře Watergate. Carpenter teh­dy řekl: „Celý národ cítil vůči pre­zi­den­to­vi oprav­do­vý cynis­mus.“ V té době se v zemi obje­vi­lo mno­ho lidí, kte­ří se o pre­zi­den­ta zají­ma­li. Scénář napsal, ale žád­né stu­dio ho nechtě­lo nato­čit, pro­to­že pod­le Carpentera „[byl] pří­liš násil­ný, pří­liš děsi­vý [a] pří­liš div­ný“. Inspiroval se fil­mem Přání smr­ti, kte­rý byl v té době vel­mi popu­lár­ní. S filo­zo­fií toho­to fil­mu nesou­hla­sil, ale líbi­lo se mu, jak zpro­střed­ko­vá­vá „pocit New Yorku jako jakési džun­gle, a já jsem chtěl nato­čit sci-fi film v tom­to duchu“.

Společnost International Film Investors sou­hla­si­la s poskyt­nu­tím 50 % roz­počtu a Goldcrest Films s ní pode­psa­la smlou­vu o spo­lu­fi­nan­co­vá­ní. Nakonec poskyt­li 720 000 liber z roz­počtu a po vydě­lá­ní 1 392 000 liber vydě­la­li na své inves­ti­ci 672 000 liber.

Obsazení

Společnost AVCO Embassy Pictures, kte­rá film finanč­ně pod­po­ři­la, dala do role Snakea Plisskena před­nost Charlesi Bronsonovi nebo Tommymu Lee Jonesovi před Carpenterovou vol­bou Kurta Russella, kte­rý se sna­žil pře­ko­nat „leh­kou“ image, kte­rou na plát­ně vyvo­lá­va­ly jeho role v něko­li­ka Disneyho kome­di­ích. Carpenter odmí­tl obsa­dit Bronsona s odů­vod­ně­ním, že je pří­liš sta­rý, a pro­to­že se obá­val, že by se zku­še­ným her­cem mohl ztra­tit režij­ní kon­t­ro­lu nad sním­kem. Russell teh­dy svou posta­vu popsal jako „žol­dá­ka, jehož styl boje je kom­bi­na­cí Bruce Leeho, Vyhlazovače a Darth Vadera s Eastwoodovou hla­siv­ka­mi“. Jediné, na čem Snakeovi pod­le her­ce zále­ží, je „příš­tích 60 sekund. Žít přes­ně pro tu příští minu­tu je vše, co exis­tu­je.“ Russell pou­ží­val přís­nou die­tu a cvi­čeb­ní pro­gram, aby si vypra­co­val štíhlou a sval­na­tou posta­vu. Snažil se také zůstat v roli mezi zábě­ry a během celé­ho natá­če­ní, pro­to­že uví­tal pří­le­ži­tost odpou­tat se od kome­dií od Disneyho, kte­ré natá­čel dří­ve. Zjistil však, že je nut­né mezi zábě­ry sun­dat pás­ku z očí, pro­to­že její neu­stá­lé noše­ní váž­ně ovliv­ňo­va­lo jeho hloub­ko­vé vní­má­ní.

Preprodukce

Carpenter prá­vě nato­čil Temnou hvězdu, ale nikdo ho nechtěl zaměst­nat jako reži­sé­ra, a tak před­po­klá­dal, že se v Hollywoodu pro­sa­dí jako sce­náris­ta. Režisér pokra­čo­val v natá­če­ní dal­ších fil­mů s tím, že poz­dě­ji nato­čí Útěk. Po úspě­chu Halloweenu s ním spo­leč­nost Avco-Embassy pode­psa­la smlou­vu na dva fil­my s pro­du­cent­kou Debrou Hillovou. Prvním fil­mem z této smlou­vy byla Mlha. Původně měl být dru­hým fil­mem, kte­rým chtěl smlou­vu dokon­čit, The Philadelphia Experiment, ale kvů­li pro­blé­mům s psa­ním scé­ná­ře jej Carpenter zavr­hl ve pro­spěch toho­to pro­jek­tu. Carpenter však cítil, že mu něco chy­bí, a vzpo­mí­ná: „Byl to v pod­sta­tě pří­mo­ča­rý akč­ní film. A v jed­nu chví­li jsem si uvě­do­mil, že v něm oprav­du není tako­vý ten bláz­ni­vý humor, kte­rý by lidé z New Yorku oče­ká­va­li.“ Přizval Nicka Castla, své­ho kama­rá­da z dob stu­dií na fil­mo­vé ško­le na University of Southern California, kte­rý hrál „Tvar“ ve fil­mu Halloween. Castle vymys­lel posta­vu taxi­ká­ře a při­šel s kon­cem fil­mu.

Prostředí fil­mu se uká­za­lo být pro Carpentera poten­ci­ál­ním pro­blé­mem, pro­to­že potře­bo­val s ome­ze­ným roz­poč­tem vytvo­řit roz­pa­da­jí­cí se, polo­roz­pad­lou ver­zi New Yorku. Spolu s pro­dukč­ním desig­né­rem fil­mu Joem Alvesem odmí­tl natá­če­ní v New Yorku, pro­to­že by bylo pří­liš těž­ké vytvo­řit vzhled zni­če­né­ho měs­ta. Carpenter navr­ho­val natá­če­ní na fil­mo­vém zad­ním pozem­ku, ale Alves ten­to nápad zamí­tl, „pro­to­že struk­tu­ra sku­teč­né uli­ce není jako zad­ní poze­mek“. Poslali Barryho Bernardiho, své­ho lokač­ní­ho mana­že­ra (a spo­lu­pra­cov­ní­ka pro­du­cen­ta), „na jakousi ces­tu po celé zemi, kte­rá byla pla­ce­ná za všech­ny nákla­dy a hle­da­la nej­hor­ší měs­to v Americe,“ vzpo­mí­ná pro­du­cent­ka Debra Hillová.

Bernardi navr­hl měs­to East St. Louis ve stá­tě Illinois, pro­to­že bylo plné sta­rých budov, „kte­ré dnes exis­tu­jí v New Yorku a kte­ré mají tu ošun­tě­lou kva­li­tu“, kte­rou tým hle­dal. Ve východ­ním St. Louis, kte­ré leží na dru­hém bře­hu řeky Mississippi než pro­spe­ru­jí­cí St. Louis ve stá­tě Missouri, vyho­ře­ly v roce 1976 při roz­sáh­lém měst­ském požá­ru celé čtvr­ti. Hill v jed­nom roz­ho­vo­ru řekl, že „blok za blo­kem byly vyho­ře­lé trosky. Na někte­rých mís­tech nezů­sta­lo vůbec nic, tak­že bylo vidět tři i čty­ři blo­ky dale­ko.“ Také Alves našel sta­rý most, kte­rý zdvo­jil pro „69th St. Bridge“. Filmař kou­pil sta­rý most Chain of Rocks Bridge od vlá­dy za jeden dolar a po dokon­če­ní pro­duk­ce jí ho za stej­nou část­ku vrá­til, „aby nemě­li žád­né závaz­ky,“ vzpo­mí­ná Hill. V St. Louis byly vyu­ži­ty loka­ce na dru­hém bře­hu řeky, včet­ně nádra­ží Union Station a diva­dla Fox Theatre, kte­ré byly od té doby zre­kon­stru­o­vá­ny, a také budo­vy, z níž se nako­nec stal mini­pi­vo­var Schlafly Tap Room.

Natáčení

Carpenter a jeho štáb pře­svěd­či­li měs­to, aby v noci vypnu­lo elektři­nu vždy pro 10 blo­ků. Film se natá­čel od srp­na do lis­to­pa­du 1980. Jak sám reži­sér vzpo­mí­ná, bylo to pro něj nároč­né a tvr­dé natá­če­ní. „Natáčení jsme kon­či­li kolem šes­té hodi­ny ran­ní a v sedm hodin, kdy vychá­ze­lo slun­ce, jsem se tepr­ve chys­tal jít spát. Vstával jsem kolem páté nebo šes­té hodi­ny odpo­led­ne, pod­le toho, jest­li jsme měli den­ní sním­ky, a než jsem se dostal do prá­ce, slun­ce už zapa­da­lo. Takže asi dva a půl měsí­ce jsem nevi­děl den­ní svět­lo, což bylo oprav­du zvlášt­ní.“ Scéna gla­di­á­tor­ské­ho sou­bo­je na život a na smrt mezi Snakem a Slagem (hrál ho pro­fe­si­o­nál­ní wrest­ler Ox Baker) se natá­če­la ve Velké hale na nádra­ží Union v St. Louis. Russell pro­hlá­sil: „Ten den byl noč­ní můrou. Jediné, co jsem dělal, bylo, že jsem se po tom chláp­ko­vi ohá­něl pál­kou s hro­ty a na oplát­ku jsem se po něm ohá­něl. Asi pět­krát mi hodil do obli­če­je popel­ni­ci... Mohl jsem dopad­nout dost špat­ně.“ Kromě natá­če­ní v St. Louis natá­čel Carpenter někte­ré čás­ti fil­mu v Los Angeles. Různé inte­ri­é­ro­vé scé­ny se natá­če­ly na zvu­ko­vém jeviš­ti, závě­reč­né scé­ny se natá­če­ly na pře­hra­dě Sepulveda v Sherman Oaks. Jako loka­ce poslou­žil New York a také Atlanta, kde byl pou­žit futu­ris­tic­ky vyhlí­že­jí­cí sys­tém rych­lé dopra­vy (tyto scé­ny byly z koneč­né­ho fil­mu vystři­že­ny). V New Yorku Carpenter pře­svěd­čil fede­rál­ní úřed­ní­ky, aby mu umož­ni­li pří­stup na ost­rov Liberty Island. „Byli jsme prv­ní fil­mo­vou spo­leč­nos­tí v his­to­rii, kte­ré bylo povo­le­no natá­čet na Liberty Islandu u Sochy svo­bo­dy v noci. Nechali nám celý ost­rov pro sebe. Měli jsme štěs­tí. Nebylo snad­né zís­kat toto počá­teč­ní povo­le­ní. Tři měsí­ce před­tím tam došlo k bom­bo­vé­mu úto­ku a obá­va­li se potí­ží“.

Carpenter chtěl pro film vytvo­řit dva odliš­né vzhle­dy. „Jeden je poli­cej­ní stát, špič­ko­vá tech­ni­ka, spous­ta neo­nů, Spojené stá­ty ovlá­da­né pod­zem­ní­mi počí­ta­či. To bylo snad­né nato­čit ve srov­ná­ní se sek­ven­ce­mi z věz­ni­ce na Manhattanu, kde bylo málo svě­tel, hlav­ně svět­la pochod­ní, jako ve feu­dál­ní Anglii.“ Některé mat­né obra­zy ztvár­nil James Cameron, kte­rý v té době pra­co­val jako tvůr­ce spe­ci­ál­ních efek­tů u spo­leč­nos­ti New World Pictures Rogera Cormana. Cameron byl také jed­ním z kame­ra­ma­nů fil­mu. Když Snake pilo­tu­je kluzák do měs­ta, na třech obra­zov­kách na jeho ovlá­da­cím pane­lu se zob­ra­zu­jí ani­ma­ce drá­tě­ných rámů cíle při­stá­ní na Světovém obchod­ním cen­t­ru a okol­ních budo­vách. Carpenter chtěl špič­ko­vou počí­ta­čo­vou gra­fi­ku, kte­rá byla i pro tak jed­no­du­chou ani­ma­ci vel­mi náklad­ná. Štáb efek­tů natá­čel mini­a­tur­ní model New Yorku, kte­rý pou­žil pro dal­ší scé­ny, pod čer­ným svět­lem, s reflex­ní pás­kou umís­tě­nou podél kaž­dé­ho okra­je mode­lu budov. Viditelná je pou­ze pás­ka a vypa­dá to jako troj­roz­měr­ná drá­tě­ná ani­ma­ce.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © AVCO Embassy Pictures
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,08883 s | počet dotazů: 234 | paměť: 53467 KB. | 03.12.2021 - 14:39:41