Kritiky.cz > Filmové premiéry > ZUŘÍCÍ BÝK - Projekt 100

ZUŘÍCÍ BÝK - Projekt 100

Film pod­le stej­no­jmen­né živo­to­pis­né kni­hy o legen­dár­ním boxe­ro­vi Jakeu La Mottovi, na níž se vyslou­ži­lý spor­to­vec podí­lel ješ­tě se dvě­ma spo­lu­au­to­ry. Díky neu­vě­ři­tel­né­mu nasa­ze­ní jak reži­sé­ra tak hlav­ní­ho před­sta­vi­te­le i  ostat­ních čle­nů štá­bu vzni­kl sní­mek, jenž pat­ří k vrcho­lům tvůr­co­va díla i  ke špič­kám kine­ma­to­gra­fie pře­lo­mu 70. a 80. let. Svědčí o tom mimo jiné i  dva Oscary za herec­ký výkon Roberta De Nira a za střih. New York, 1964. Obtloustlý Jake La Motta se v šat­ně při­pra­vu­je na svůj lite­rár­ní výstup. – Bronx, 1941. Devatenáctiletý Jake La Motta, kte­rý se už sta­čil ože­nit a má dítě, se sna­ží pro­sa­dit v pro­fe­si­o­nál­ním rin­gu. Jeho bra­tr Joey mu dělá mana­že­ra. Přes neo­cho­tu spo­lu­pra­co­vat s gan­gs­te­ry, ovlá­da­jí­cí­mi všech­no dění v boxu, La Motta poma­lu pro­ni­ká do špič­ky střed­ní váhy. Mimo ring pro­pa­dá poci­tům méně­cen­nos­ti a čas­tým náva­lům agre­si­vi­ty a nekon­t­ro­lo­va­tel­né­ho vzte­ku, kte­rý si vybí­jí na man­žel­ce Irmě i na bra­t­ro­vi. Na plo­vár­ně se Jake sezná­mí s pat­nác­ti­le­tou blon­dýn­kou Vickie a bláz­ni­vě se do ní zami­lu­je. Hned po roz­vo­du se s ní ože­ní. – 1943. Jake se při­pra­vu­je na roz­ho­du­jí­cí utká­ní s Sugar Ray Robinsonem, kte­ré vítě­zi ote­vře ces­tu k titu­lu mis­tra svě­ta. Boxuje se v Detroitu. Jake je jas­ně lep­ší, ale roz­hod­čí jsou jiné­ho míně­ní. Stále více ho stra­vu­je neu­ko­je­ná cti­žá­dost a vědo­mí, že bez pomo­ci přá­tel z pod­svě­tí se zřej­mě nepro­sa­dí. Jeho pověst „zuří­cí­ho býka“ mu jen obtíž­ně zajiš­ťu­je sou­pe­ře v rin­gu. La Motta tloust­ne a svou agre­si­vi­tu zno­vu obra­cí pro­ti své nové ženě, bra­t­ro­vi i jeho man­žel­ce Lenoře. Propadá záchva­tům žár­li­vos­ti a pro­sí své­ho bra­t­ra, aby na Vickie v době jeho čas­té nepří­tom­nos­ti dohlí­žel. – V noč­ním pod­ni­ku se Jake neo­chot­ně pozdra­ví s mafi­án­ským pohla­vá­rem Tommym Comem a se Salvym, dal­ším ele­gant­ním pod­vod­ní­kem, kte­rý se ho už dří­ve sna­žil pře­svěd­čit o nut­nos­ti spo­lu­prá­ce. Vickie je v baru stře­dem muž­ské pozor­nos­ti a Jake opět nesmy­sl­ně žár­lí. Vztek si hojí na svém příš­tím sou­pe­ři Janirovi, kte­ré­ho mezi pro­va­zy doslo­va zma­sa­kru­je. Jeho výkon s uspo­ko­je­ním sle­du­je Tommy Como. – 1947. La Motta tvr­dě tré­nu­je. Cítí, že se jeho šan­ce na titul blí­ží, a na nic jiné­ho nemys­lí. V noč­ním pod­ni­ku uvi­dí Vickie v druž­né zába­vě se Salvym a vypro­vo­ku­je rvač­ku. Všechno musí urov­ná­vat Tommy Como. Joeymu řek­ne, aby bra­t­ro­vi vyří­dil, že bez jeho při­spě­ní může na titul zapo­me­nout. – V Madison Square Garden boxu­je La Motta s Billym Foxem. Prohrává ve 4. kole tech­nic­kým k. o. Jeho pro­hra nevy­pa­dá pře­svěd­či­vě. Diváci pís­ka­jí. Celý pří­pad se má vyšet­řo­vat. Hrozí dis­kva­li­fi­ka­ce. – 1949. V Detroitu La Motta boxu­je s úřa­du­jí­cím mis­trem svě­ta Marcelem Cerdanem a vítě­zí v 10. kole. Jeho sen se spl­nil. – 1950. Joey při­jde k Jakeovi domů a vytý­ká mu, že se měsíc před obha­jo­bou titu­lu pořád cpe. Jake má zase agre­siv­ní nála­du. Dokonce své­ho bra­t­ra obvi­ňu­je, že se vyspal s Vickie. Joey naštva­ně ode­jde. Jake začne Vickie mlá­tit. Ztrácí rozum. Běží do bra­t­ro­va bytu a zbi­je i jeho. Když se uklid­ní, pro­sí ženu o odpuš­tě­ní. Vickie ho obe­jme. – La Motta úspěš­ně obhá­jí titul pro­ti Francouzi Dauthuilleovi. Vickie nalé­há, aby se smí­řil se svým bra­t­rem, ale Jake to nedo­ká­že. Následuje zápas s dal­ším vyzý­va­te­lem Sugar Ray Robinsonem, v němž La Motta tvr­dě inka­su­je a pro­hrá­vá ve 13. kole, i když se stá­le drží na nohou. Titul mění maji­te­le a Jake v rin­gu kon­čí. – Miami, 1956. La Motta hod­ně ztlous­tl a žije s rodi­nou na Floridě. Je maji­te­lem noč­ní­ho klu­bu, kte­rý nese jeho jmé­no. Za to, že do své­ho pod­ni­ku pus­tí mla­dist­vou dív­ku, se dosta­ne před soud. Vickie od něho odchá­zí. Jake shá­ní pení­ze, dokon­ce chce pro­dat dra­ho­ka­my ze své­ho mis­trov­ské­ho pásu. Ve věze­ní mar­ně zuří a tlu­če hla­vou do zdi. – New York, 1958. La Motta vysu­pu­je se vými mono­lo­gy v pod­řad­ných striptý­zo­vých barech. Jednou když se vra­cí domů, potká Joeyho. Oba brat­ři se obe­jmou, ale Joey si udr­žu­je odstup. – 1964. Jake se chys­tá ke své­mu lite­rár­ní­mu výstu­pu. Zkouší reci­to­vat úry­vek ze Schulbergova scé­ná­ře k fil­mu V pří­sta­vu. Stále sto­jí o to, aby se reha­bi­li­to­val před pub­li­kem, Odchází ze šat­ny do vypro­da­né­ho sálu…

Na sním­ku Zuřící býk je jako reži­sér pode­psán Martin Scorsese, jeden z nej­po­zo­ru­hod­něj­ších tvůr­ců sou­čas­né­ho ame­ric­ké­ho fil­mu, s nímž se na plát­nech našich kin setká­vá­me popr­vé. Jeho bio­gra­fie býva­lé­ho mis­tra svě­ta ve střed­ní váze vychá­zí z kníž­ky, kte­rou napsal sám boxer ve spo­lu­prá­ci s Jesephem Carterem a Peterem Savagem. Zuřící býk pat­řil v době své pre­mi­é­ry k nejdis­ku­to­va­něj­ším fil­mům díky rea­lis­tic­ké­mu zachy­ce­ní roz­po­ru­pl­né osob­nos­ti agre­siv­ní­ho a lid­sky odpu­di­vé­ho rohov­ní­ka, půso­bi­vým boxer­ským sek­ven­cím a mimo­řád­né­mu herec­ké­mu výko­nu Roberta De Nira, kte­rý nevá­hal pod­stou­pit něko­li­ka­mě­síč­ní tvr­dý tré­nink a kvů­li někte­rým scé­nám při­bral více než 20 kilo­gra­mů. Není pochyb o tom, že se Zuřící býk řadí k nej­vý­znam­něj­ším ame­ric­kým sním­kům 80. let. Získal dva Oscary (muž­ský herec­ký výkon v hlav­ní roli, střih).

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,37592 s | počet dotazů: 231 | paměť: 54279 KB. | 23.04.2021 - 01:52:51
X