Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Zatímco spíš / Mientras duermes - 85 %

Zatímco spíš / Mientras duermes - 85 %

Mientras duermes 605x402

Šťastný? To je přes­ně můj pro­blém. Že nemůžu být šťast­ný. Nikdy jsem nebyl. Nedokážeš si před­sta­vit, jaké to je, pro­bu­dit se kaž­dý den bez moti­va­ce. To úsi­lí, kte­ré mě to sto­jí najít důvod. Aspoň jeden, proč se na všech­no nevy­kaš­lat. A věř mi, dávám tomu všech­no. To nej­lep­ší ze mě.

Španělsko opět potvr­zu­je, že je evrop­skou koléb­kou fil­mo­vé­ho horo­ru. Už něko­lik let ser­ví­ru­je fanšmej­krům jeden kva­lit­ní horor za dru­hým. Dalším sním­kem z jejich pro­duk­ce, kte­rý vyšel v dub­nu letoš­ní­ho roku, je Zatímco spíš / Mientras duer­mesLuisem Tosarem v hlav­ní roli. Nejedná se  o žád­nou typic­kou vyvraž­do­vač­ku s poto­ky krve a výkři­ky nabobt­na­lých sexy pipin, ale sází spí­še na tíži­vou a suges­tiv­ní atmo­sfé­ru - je to psy­cho­lo­gic­ký horor (spí­še psy­cho­thriller). V podob­ném duchu jsme moh­li vidět v minu­lých letech od Španělů fil­my jako Juliiny oči či Nezvaného hos­ta.

Režisérem fil­mu je pro­vě­ře­ný Jaume Balagueró, kte­rý má ve svých dílech oso­bi­tou for­mu vyprá­vě­ní a styl. Vše si již vyzkou­šel tře­ba na sním­cích Temnota (2002), Nepřemožitelné zlo (2005) a jako spo­lu­tvůr­ce i na úspěš­ném pseu­do­do­ku­men­tár­ním horo­ru [REC].  V němž mla­dá repor­tér­ka s kame­ra­ma­nem nata­če­jí jed­not­ku hasi­čů při zása­hu do domu, jehož oby­va­te­le kosí infek­ce a mění je v zom­bí­ky. Letos v létě se dočkal sní­mek tře­tí­ho pokra­čo­vá­ní (Recenze: [REC] 3 Genésis), kte­rou nato­čil dru­hý tvůr­ce Paco Plaza. Snad pove­de­něj­ší ver­ze od Jaumeho Balagueróa s titu­lem [REC] Apocalypse by se měla obje­vit až příští rok.

Teď už však k ději sním­ku Zatímco spíš / Mientras duer­mes. Hlavním hrdi­nou je psy­cho­pat César v podá­ní Luise Tosare, kte­rý je ve své roli oprav­du skvě­lý. Jeho herec­ký výkon je sevře­ný, kon­cen­t­ro­va­ný, auten­tic­ký a výmluv­ný úspor­ným pro­je­vem, jenž z všed­ně vypa­da­jí­cí­ho chla­pí­ka činí pře­svěd­či­vé­ho a zlem posed­lé­ho devi­an­ta. César pra­cu­je jako recepč­ní v jed­nom byto­vém domě v Barceloně. Jeho život je ste­re­o­typ­ní - ráno v pět vsta­ne z poste­le, dá si sprchu, pře­vlek­ne se do uni­for­my, roz­dě­lí poš­tu a pak celý den sedí za recep­cí. Není v hlou­bi duše šťast­ný, ale to co dělá v noci jej moti­vu­je, aby se neza­bil sko­kem ze stře­chy domu na uli­ci. Využívá totiž toho, že důvěr­ně zná všech­ny nájem­ní­ky a jejich stras­ti, a tudíž doká­že lsti­vě a pro­myš­le­ně vstu­po­vat do jejich živo­tů a při­ná­šet jim jen samé neštěs­tí. Když není šťast­ný on, tak oni taky nebu­dou! Jako recepč­ní má k dis­po­zi­ci klí­če od všech bytů a geni­ál­ní až ďábel­ské nápa­dy, jak zasáh­nout do cit­li­vých míst kaž­dé­ho z nich. Netuší to ani mla­dá, sym­pa­tic­ká a pohled­ná dív­ka Clara, kte­rá ho kaž­dé ráno vždy s úsmě­vem zdra­ví, a v živo­tě by ji nena­padlo, že tenhle tichý, sluš­ný chla­pík leží večer co večer pod její poste­lí jako tem­ný, zlo­věst­ný stín, kte­rý čeká až usne, aby ji poslé­ze omá­mil uspá­va­cím pro­střed­kem a poté vle­zl si k ní pod peři­nu. Jediný, komu se s tím César svě­řu­je, je jeho nemoc­ná mat­ka, kte­rá leží při­pou­tá­na na lůž­ku, ale  nemů­že pro­mlu­vit. Nikdo ho nedo­ká­že zasta­vit, ani hol­čič­ka z bytu odna­pro­ti, kte­rá ho nača­pe a začne jej vydí­rat. Nejdříve chce pení­ze, pak dokon­ce por­no­ka­ze­tu. Samotář za recep­cí se však nedá zastra­šit a ničí nadá­le živo­ty ostat­ním. Dává mu to totiž smy­sl svo­ji vlast­ní exis­ten­ce.

 Jaume Balagueró se sebe­vě­do­mě vydal z horo­ru na půdu thrille­ru, jehož úzkost­nost a oče­ká­va­nou tíži­vost odleh­ču­je čer­ným humo­rem tak suve­rén­ně, že i sám Hitchcock by měl nej­spí­še radost. Například ve scé­ně, kdy se chudák César oci­tá zamče­ný v bytě s Clarou i jejím pří­te­lem a nemů­že odtam­tud pryč. Je v úzkých, ale díky geni­ál­ním myš­len­ko­vým pocho­dům se dosta­ne ven. Film Zatímco spíš má od začát­ku do kon­ce mra­zi­vou atmo­sfé­ru, ori­gi­nál­ní zpra­co­vá­ní, spous­tu nápa­dů a per­fekt­ní­ho před­sta­vi­te­le hlav­ní role. Prosťáček César je v podá­ní Luise Torase věro­hod­ně zahra­ný a je zkrát­ka bez­va sle­do­vat jeho výkon - z před­sta­vo­va­né­ho sym­paťá­ka se vyklu­be nako­nec psy­cho­pat. Oproti fil­mu Intimní pastHilary Swank je sní­mek dale­ko lep­ší, vše vidí­me z per­spek­ti­vy ulít­lé­ho Césara a chá­pe­me jeho myš­le­ní.

Kdo má rád pros­tě inte­li­gent­ní mra­zi­vé psy­cho­thrille­ry tak jako já, tak ten si ten­to špa­něl­ským sní­mek uži­je. Já tomu­to sním­ku dávám cel­kem vyso­ké hod­no­ce­ní - 85 %, neboť sem byl po celou dobu sle­do­vá­ní na trní, měl mra­ze­ní v zádech, byl pře­kva­pen zvra­ty a nako­nec i spo­ko­jen se závě­rem. Ve výsled­ku zane­chal sní­mek na mé duši po něja­kou dobu trau­ma, kdy sem si při ule­he­ní do peřin kla­dl otáz­ku - a co když někdo váž­ně pod tou mojí poste­lí leží? 🙂

„Sbohem, Claro! Díky tobě, koneč­ně vím jak být šťast­ný.“

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,06846 s | počet dotazů: 231 | paměť: 54971 KB. | 29.07.2021 - 05:12:03