Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmové premiéry > Zahulíme, uvidíme

Zahulíme, uvidíme

Harold a Kumar zaži­jí nej­bláz­ni­věj­ší noc své­ho živo­ta v této sviž­né a ori­gi­nál­ní tee­nager­ské kome­dii.

OBSAH FILMU:

 

Harold Lee (John Cho) svůj život zasvě­til ban­kov­ním inves­ti­cím: je věč­ně pře­tí­že­ný pra­cí, věč­ně něco nestí­ha­jí­cí a věč­ně pod­ce­ňo­va­ný svý­mi kole­gy. Sebevědomí mu nedo­dá ani to, že po hez­ké sou­sed­ce Marii (Paula Garcés) doká­že jenom nesmě­le poku­ko­vat. Někdy už toho má dost… roz­hod­ně vždyc­ky v pátek, kdy si po per­ných pěti dnech tou­ží pořád­ně odpo­či­nout. Zato ležér­ní Kumar Patel (Kal Penn) si navzdo­ry svým schop­nos­tem nedě­lá hla­vu s ničím - včet­ně otáz­ky, jest­li by už koneč­ně neměl dospět. Jeho kon­zer­va­tiv­ně zalo­že­ná rodi­na (kte­rá by ho nej­ra­dě­ji vidě­la jako léka­ře) se jen těž­ko smi­řu­je s tím, že na co Kumar nesta­čí, to pros­tě oke­cá.

Harold a Kumar ty nej­dů­le­ži­těj­ší věci roz­ho­du­jí spo­lu – napří­klad je tu pro­blém, co s nača­tým páteč­ním veče­rem. Konec pra­cov­ní­ho týd­ne se musí roz­hod­ně osla­vit. Koukat na tele­vi­zi? Někam vyra­zit? Což takhle na ham­bur­ger od fir­my White Castle?

Lákavá pochout­ka, nave­nek snad­no dostup­ná, se ovšem během dlou­hé, divo­ké páteč­ní noci mění v nedo­sa­ži­tel­nou vidi­nu. Zato se oba kámo­ši na ces­tě do New Jersey a zase zpát­ky dostá­va­jí do neu­vě­ři­tel­ných pro­blé­mů: Jejich puto­vá­ní je plné nej­po­div­něj­ších setká­ní a nej­bláz­ni­věj­ších udá­los­tí…

 

Režisér Danny Leiner nava­zu­je kome­dií Zahulíme, uvi­dí­me na feno­me­nál­ní úspěch své tee­nager­ské vese­lo­hry Hele, vole, kde mám káru? (Dude, Where„s My Car?, 2000). Hlavních rolí se ve sto­pro­cent­ně neko­rekt­ní hulič­ské kome­dii uja­li John Cho (Prci, prci, prcičky/Americam Pie, r. Paul Weitz, 1999, a její dvě pokra­čo­vá­ní) a Kal Penn (Sexy párty/Van Wilder, r. Walt Becker, 2002).

Producenty fil­mu, kte­rý vzni­kl v kopro­duk­ci USA, Německa a Kanady, byli Nathan Kahane (např. Sejměte Cartera/Get Carter, 2000, Nenávist/The Grudge, 2004) a Greg Shapiro (mj. Pravidla vášně/Rules of Attraction, 2003). Výroby se uja­ly spo­leč­nos­ti Endgame Entertainment, Kingsgate Films (kte­rou Greg Shapiro zalo­žil s her­cem Nickem Noltem) a Senator International. Autory scé­ná­ře jsou talen­to­va­ní debu­tan­ti Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg.

Hudba je dílem zku­še­né­ho Davida Kitaye, k ame­ry se ujal Bruce Douglas Johnson a na stři­hu se podí­lel Jeff Betancourt.

 

O FILMU

 

Na tom, že si kome­die Zahulíme, uvi­dí­me dobý­vá pří­zeň mla­dé­ho pub­li­ka, mají ved­le reži­sé­ra a sym­pa­tic­kých hlav­ních před­sta­vi­te­lů podíl i debu­tu­jí­cí sce­náris­té Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg, kte­rým se do tex­tu poda­ři­lo zapra­co­vat i někte­ré vlast­ní poci­ty a zážit­ky. Harold a Kumar jsou stej­ně jako oni kama­rá­dy od střed­ní ško­ly: spo­leč­ně na ni Hurwitz a Schlossberg cho­di­li v Randolphu v New Jersey, prá­vě tam, kam své hrdi­ny vysí­la­jí během jejich divo­ké páteč­ní noci.

Společně se také zača­li věno­vat psa­ní. Hurwitz se po ukon­če­ní stře­do­škol­ských stu­dií začal na University of Pennsylvania při­pra­vo­vat na dráhu finanč­ní­ka, prá­vě tako­vou, kte­rá se sta­la osu­dem jeho hrdi­ny Harolda. Jeho pří­tel Schlossberg měl zase v plá­nu stát se práv­ní­kem. V oka­mži­ku, kdy na sklon­ku stu­dií napsa­li scé­nář nazva­ný Filthy a nabíd­li ho stu­diu MGM, se však jejich život změ­nil: zača­li uva­žo­vat o tom, že se pře­su­nou do Hollywoodu a poku­sí se uplat­nit jako sce­náris­té.

O čty­ři roky poz­dě­ji moh­li cti­te­lé Woodyho Allena, bra­trů Zuckerových a Adama Sandlera pro­hlá­sit, že se jim jejich sen spl­nil: pro­sa­di­li se jako sce­náris­tic­ký tým, kte­rý si hned něko­lik růz­ných vel­kých stu­dií postup­ně při­zva­lo na pomoc, aby jim pomohl pohnout se z mís­ta (v klí­čo­vé fázi pří­prav se např. podí­le­li na scé­ná­ři paro­die Scary Movie 3).

Nápad napsat kome­dii, se kte­rou by se bez pro­blé­mů moh­li zto­tož­nit mla­dí lidé, vze­šel z obli­by, kte­rou mají oba sce­náris­té s řetěz­ci rych­lé­ho občer­stve­ní fir­my White Castle. Aby všech­ny detai­ly sedě­ly, muse­li se ovšem Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg z nad­še­ných kon­zu­men­tů změ­nit v inves­ti­ga­tiv­ní hor­liv­ce zkou­ma­jí­cí vše, co s ame­ric­kým ham­bur­ge­ro­vým krá­lov­stvím sou­vi­sí. Svůj scé­nář zalo­ži­li na té nej­všed­něj­ší život­ní situ­a­ci, kte­rou všich­ni zna­jí z vlast­ní zku­še­nos­ti: na tom, že člo­věk pros­tě dosta­ne chuť na něco napros­to kon­krét­ní­ho. Harold a Kumar si ovšem z oby­čej­né­ho ham­bur­ge­ru udě­la­jí sva­tý grál, kte­ré­ho chtě­jí dosáh­nout za kaž­dou cenu. To, že se jim do ces­ty sta­vě­jí nej­růz­něj­ší pře­káž­ky, je jenom donu­tí trvat na svém a neu­ko­jit hlad čím­ko­li jiným, co by tře­ba momen­tál­ně bylo dostup­něj­ší.

Další nápa­dy se ve scé­ná­ři se odví­je­ly od sku­teč­nos­ti, že Harold a Kumar jsou zástup­ci ame­ric­kých men­šin. Oba sce­náris­té vychá­ze­li z toho, že měli v kaž­dé fázi své­ho živo­ta asij­ské a indic­ké kama­rá­dy, kte­ří – navzdo­ry někte­rým kul­tur­ním či soci­ál­ním roz­dí­lům – byli napros­to „nor­mál­ní“. Ve fil­mech jsou však sko­ro vždyc­ky zob­ra­zo­vá­ni jako při­hlouplí cizin­ci s těž­kým pří­zvu­kem a spe­ci­fi­ky, kte­rá je oddě­lu­jí od okol­ní­ho svě­ta. Právě na pole­mi­ce s těmi­to klišé zalo­ži­li ovšem Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg pří­běh kome­die Zahulíme, uvi­dí­me. Harold a Kumar jsou pod­le nich doce­la oby­čej­ní mla­dí Američané, kte­ří mají chuť na nej­ob­vyk­lej­ší ame­ric­kou lahůd­ku. Je to však jejich oko­lí, kte­ré k nim mimo­děk (a někdy i úmy­sl­ně) při­stu­pu­je „jinak“.

Hurwitze v jeho nápa­du utvr­di­lo i to, když viděl Johna Choa v kome­dii Prci, prci, prcič­ky. Tenhle Asiat neměl žád­ný pří­zvuk a vypa­dal v pod­sta­tě jako kte­rý­ko­li sce­náris­tův kama­rád. Cho se tak stal jed­ním z her­ců, se kte­rý­mi tvůr­ci pro svůj film počí­ta­li od začát­ku. Kal Penn (navzdo­ry tomu, že je vege­ta­ri­án) se zdál být ide­ál­ní vol­bou pro posta­vu Choova neroz­luč­né­ho kum­pá­na. Mladí her­ci se se svý­mi posta­va­mi rych­le zto­tož­ni­li: nebyl pro ně pro­blém navá­zat i ve sku­teč­nos­ti podob­né přá­tel­ství, jaké pro­ží­va­jí jejich posta­vy ve fil­mu. A na plát­ně to nemoh­lo nebýt vidět.

Důležité bylo během pří­prav­ných pra­cí zaan­ga­žo­vat na pro­jek­tu reži­sé­ra, kte­rý by měl cit pro sérii neu­vě­ři­tel­ně bláz­ni­vých dob­ro­druž­ství odví­je­ných od doce­la oby­čej­né­ho nápa­du. Tím se pro pro­du­cen­ty stal Danny Leiner, kte­rý svou kome­dií Hele, vole, kde mám káru? pře­svěd­či­vě doká­zal, že má pro podob­né lát­ky cit. V oka­mži­ku, kdy Leinera pře­svěd­či­li, aby si pře­če­tl scé­nář, bylo vyhrá­no: budou­cí reži­sér fil­mu Zahulíme, uvi­dí­me se při čet­bě zna­me­ni­tě bavil a oka­mži­tě při­jal lát­ku za svou. Harold a Kumar, kte­ří se pod­le Leinera zna­jí mož­ná už od nej­ra­něj­ší­ho dět­ství, jsou svým způ­so­bem obdo­bou hrdi­nů Hele, vole, kde mám káru?, kte­ré ztě­les­ni­li Ashton Kutcher a Sean William Scott. Také je spo­ju­je pev­né přá­tel­ství a také oni se navzdo­ry svým sna­hám dostá­va­jí do stá­le váž­něj­ších a komič­těj­ších pro­blé­mů.

Když bylo roz­hod­nu­to o herec­kém obsa­ze­ní, měl Danny Leiner jas­no i o svých nej­bliž­ších spo­lu­pra­cov­ní­cích. Kamery se ujal Bruce Douglas Johnson, absol­vent Jihokalifornské uni­ver­zi­ty (University of Southern California), kte­rý začal hned po abso­lu­to­riu v roce 1989 pra­co­vat s nezá­vis­lý­mi fil­ma­ři. S Bryanem Singerem spo­lu­pra­co­val na jeho debu­tu Public Acces (1992), což mu vynes­lo Velkou cenu poro­ty na Sundance Film Festival. S Garym Flederem nato­čil sní­mek AirTime (1992) a s Markem Illsleym nato­čil i u nás zná­mý úspěš­ný nezá­vis­lý film Happy Texas (1999). Na svém kon­tě má však ten­to kame­ra­man i čer­nou kome­dii 460 pode­zře­lých (Drowning Mona, r. Nick Gomez, 2000).

Na stři­hu fil­mu se podí­lel Jeff Betancourt. S reži­sé­rem Leinerem spo­lu­pra­co­val popr­vé, své schop­nos­ti však už před­tím osvěd­čil na pří­bě­hu ces­ty ke slá­vě Star Maps (1997) a na dal­ších nezá­vis­lých sním­cích reži­sé­ra Miguela Artety (Chuck and Buck - 2000, The Good Girl – 2002). Nejnovějším hitem v jeho pro­fe­si­o­nál­ním živo­tě se ovšem stal divác­ky mimo­řád­ně úspěš­ný horor z pro­duk­ce Sama Raimiho Nenávist (The Grudge, r. Takashi Shimizu), kte­rý do čes­kých kin rov­něž uvá­dí spo­leč­nost Bioscop.

Autorem výpra­vy fil­mu Zahulíme, uvi­dí­me je Steve Rosenzweig, kte­rý si zís­kal vyso­ký pro­fe­si­o­nál­ní kre­dit spo­lu­pra­cí na tragi­ko­me­dii Anga Leeho Svatební hos­ti­na (The Wedding Banquet, 1993), i na nezá­vis­lém kome­di­ál­ním sním­ku reží­ru­jí­cí­ho her­ce Stevea Buscemiho Můj nej­mi­lej­ší bar (Tree’s Lounge, 1996) a na jeho nemé­ně slav­né Věznici (Animal Factory, 2000). Spolupracoval však také s význam­ným nezá­vis­lým reži­sé­rem Halem Hartleym (Amateur - 1994, Henry Fool - 1998). S Dannym Leinerem spo­lu­pra­co­val Rosenzweig už na jeho režij­ním debu­tu Layin’Low a v roce 2000 se podí­lel i na jeho mimo­řád­ně úspěš­né kome­dii Hele, vole, kde mám káru? Jako tele­viz­ní archi­tekt má na svém kon­tě např. i spo­lu­prá­ci s Barrym Levinsonem (The Jury, 2004). Zabývá se však také diva­dlem (mj. kos­týmy pro insce­na­ce na oper­ním fes­ti­va­lu v Salzburgu nebo pro newy­or­ský Beacon Theater).

S Rosenzweigem úzce spo­lu­pra­co­val kos­tým­ní výtvar­ník Alex Kavanagh, absol­vent pres­tiž­ní Dalhousie University, kte­rý pat­ří ve svém obo­ru v Kanadě k nej­vy­hle­dá­va­něj­ším spe­ci­a­lis­tům pra­cu­jí­cím pro tele­vi­zi (spo­lu­pra­cu­je pře­de­vším se spo­leč­nost­mi ABC Family Channel a The Disney Channel). Hudba je dílem zku­še­né­ho Davida Kitaye – syna pro­fe­si­o­nál­ní­ho oper­ní­ho pěv­ce, kte­rý si za svůj oblí­be­ný nástroj už v sed­mi letech vybral kyta­ru. Prošel kla­sic­ký­mi hudeb­ní­mi lek­ce­mi, ale už v deva­te­nác­ti začal nahrá­vat se sku­pi­na­mi Darwin a Lott. Později se stal chrá­něn­cem pro­du­cen­ta a auto­ra řady úspěš­ných pís­ní Barryho Manna ze spo­leč­nos­ti Motown. Kitay nahrá­val s Arethou Franklin, The Temptations nebo s The Pointer Sisters.

Pro film začal pra­co­vat už v sedm­a­dva­ce­ti letech, kdy díky i u nás úspěš­né rodin­né kome­dii Kdopak to mlu­ví (Look Who’s Talking, 1989) popr­vé spo­lu­pra­co­val s reži­sér­kou Amy Heckerling. Podílel se i na její stře­do­škol­ské kome­dii Bezmocná (Clueless, 1995), kte­rá byla u nás uve­de­na na videu. Na svém kon­tě má však i dal­ší odde­cho­vé sním­ky urče­né mla­dé­mu pub­li­ku – paro­dii Scary Movie (Scary Movie, režie Keenen Ivory Waynas, 2000) či prá­vě dnes už legen­dár­ní kome­dii Hele, vole, kde mám káru? S reži­sé­rem Terrymn Zwigoffem spo­lu­pra­co­val na úspěš­ném nezá­vis­lém hitu Přízračný svět (Ghost World, 2001) a nej­no­vě­ji na pro­ti­vá­noč­ní kome­dii Santa je úchyl! (Bad Santa, 2003). S Dannym Leinerem plá­nu­je dal­ší film – kome­dii Brand New Wonderful, pro Harolda Ramise sklá­dá hud­bu k Ice Harvest a s Amy Heckerlingovou se zno­vu spo­jil při natá­če­ní její­ho nej­no­věj­ší­ho hitu Afterlife.

Kitay rov­něž spo­lu­pra­cu­je s tele­vi­zí: seri­ál Jsem do tebe blá­zen (Mad About You) mu vyne­sl něko­lik cen BMI.

 

Danny Leiner (režie)

Proslavila ho kome­die Hele, vole, kde mám káru? (Dude, Where„s My Car?), kte­rá se v roce 2000 sta­la jed­ním z nej­vděč­ně­ji při­ja­tých divác­kých hitů a rázem si zís­ka­la kul­tov­ní pověst. Začínal v tele­vi­zi (Everwood, Sports Night, Felicity…), své pro­fe­si­o­nál­ní koře­ny však pev­ně zapus­til v newy­or­ské nezá­vis­lé scé­ně. Tam se pro­sa­dil už krát­kým fil­mem s Johnem Leguizamem a Ediem Falcoem Time Expired, kte­rý mu v roce 1992 vyne­sl řadu oce­ně­ní. Režijně debu­to­val sním­kem Layin’Low (1996 - zahrá­li si v něm Edie Falco a Jeremy Piven). V roce 2002 s Mattem Tauberem zalo­žil spo­leč­nost Sly Dog Films, kte­rá se nyní pro­fi­lu­je čer­no­hu­mor­ným pří­bě­hem ode­hrá­va­jí­cím se v newy­or­ských uli­cích The Great New Wonderful, v němž hra­jí Maggie Gyllenhaal a Olympia Dukakis a jehož pre­mi­é­ru Danny Leiner jako reži­sér a pro­du­cent při­pra­vu­je.

  • Peterovi přátelé / Peterʼs Friends22. října 2013 Peterovi přátelé / Peterʼs Friends Peter Morton, který nedávno zdědil honosné sídlo, pozve šest bývalých spolužáků z Cambridge na sraz spojený s novoroční oslavou. To, že uplynulo deset let, ale neznamená, že ochladly […] Posted in Filmové recenze
  • Jako nikdy15. srpna 2018 Jako nikdy Konec léta ve filmu "JAKO NIKDY" znamená zároveň konec života. Vladimír Holas umírá. Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař a pedagog okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů - […] Posted in Galerie
  • Jak poznat stříbro17. května 2012 Jak poznat stříbro Možná jste si koupili něco ze stříbra z pochybného obchodu, nebo jste našli nějaký stříbrný šperk. Ať už je váš důvod pro zjištění stříbra jakýkoli, dobrou zprávou je, že stříbro skutečně […] Posted in Domácí rady
  • Luc Besson30. července 2014 Luc Besson Luc Paul Maurice Besson (* 18. března 1959 v Paříži, Francie) je francouzský filmař, scenárista, režisér, střihač a producent. Jde o syna instruktora vodního lyžování a učitelky […] Posted in Profily osob
  • Collateral26. října 2004 Collateral Collateral nemá složitý děj, zapeklitou zápletku ani neodhalené tajemství. Tak proč se celá naše redakce chce na tento film dříve nebo později vydat? Zkusme se na něj podívat… Zápletka […] Posted in Filmové recenze
  • Všechno bude24. srpna 2018 Všechno bude Novinářská konference 24. 8. 2018 https://youtu.be/fTTdi2baPH8 https://youtu.be/u4gRBpo5R7k Posted in Videa
  • Sitcom Clip | Marvel Studios’ WandaVision | Disney+2. února 2021 Sitcom Clip | Marvel Studios’ WandaVision | Disney+ Posted in Videa
  • Keanu Reeves: Nikdy nebyl drsnější než jako John Wick22. října 2014 Keanu Reeves: Nikdy nebyl drsnější než jako John Wick Ve filmu John Wick si Keanu Reeves zahrál vysloužilého nájemného zabijáka, který střílí své protivníky s takovou vervou, že je živoucí legendou newyorského podsvětí. Takového chlapíka je […] Posted in Články
  • Muž z oceli - 75%16. června 2013 Muž z oceli - 75% Po pět a třiceti letech se znovu vrací Superman. Pod tvůrčím dohledem Christophera Nolana a v režii Zacka Snydera. Film je to povedený, ale má několik ale, které sráží jeho kvalitu. Zack […] Posted in Filmové recenze
  • Mark Hamill měl v seriálu Mandalorian tajné hlasové cameo-...19. června 2020 Mark Hamill měl v seriálu Mandalorian tajné hlasové cameo-... Mark Hamill měl v seriálu Mandalorian tajné hlasové cameo- Konkrétně v 5. epizodě 1. série The Gunslighter namluvil droida EV-9D9, který se už předtím objevil ve Star Wars: Epizodě VI- […] Posted in Krátké aktuality
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,88138 s | počet dotazů: 239 | paměť: 53254 KB. | 27.09.2021 - 04:00:06