Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Wonder Woman 1984 - Princezna Amazonek v 80. letech

Wonder Woman 1984 - Princezna Amazonek v 80. letech

WW80

Amazonka Diana AKA Wonder Woman (Gal Gadot) se během stu­de­né vál­ky v roce 1984 za záhad­ných okol­nos­tí opět stře­tá­vá se svou dáv­nou lás­kou Stevem Trevorem (Chris Pine) a spo­leč­ně násled­ně musí zasta­vit byz­ny­s­me­na Maxwella Lorda (Pedro Pascal), kte­ré­mu je nápo­moc­ná Dianina zná­má Barbara Minerva AKA Cheetah (Kristen Wiig).

Plány DC Extended Universe na kon­zis­tent­ní fil­mo­vý komik­so­vý vesmír, kte­rý by fun­go­val stej­ně jako Marvel Cinematic Universe se roz­pa­dl jako dome­ček z karet a v DC se tak aktu­ál­ně pře­de­vším sna­ží rea­li­zo­vat samo­stat­né sním­ky. Fungoval tak vyni­ka­jí­cí Aquaman v režii Jamese Wana, dost dob­rý Shazam! v režii Davida F. Sandberga nebo dost fajn Birds of Prey (Podivuhodná pro­mě­na Harley Quinn) v režii Cathy Yan. Své pokra­čo­vá­ní se letos dočka­la poté i Wonder Woman 1984, kte­rá se postup­ně odklá­da­la z Vánoc 2019 až na letoš­ní Vánoce a nako­nec to i přes COVID-19 čás­teč­ně zkou­ší v kině, při­čemž záro­veň stu­dio Warner Bros. ten­to film vyda­lo na stre­a­mo­va­cí služ­bě HBO Max. Už dlou­ho se dušu­ju, že tato tak­ti­ka nebu­de úpl­ně vítěz­ná a tuším, že jaké­ko­liv plá­ny na Wonder Woman 3 rych­le uhas­nou (Napověděl to i zahra­nič­ní otví­rák z minu­lé­ho týd­ne), to ale aktu­ál­ně není nej­dů­le­ži­těj­ší. Důležitý je fakt, jest­li je Wonder Woman 1984 důstoj­ným seque­lem (za mě) skvě­lé jed­nič­ky a jest­li jde o pove­de­nou podí­va­nou.

Už od úvod­ní sek­ven­ce se uká­že, že reži­sér­ka Patty Jenkins for­mu z prv­ní­ho fil­mu neztra­ti­la a i přes­to, že ješ­tě před prv­ní Wonder Woman nemě­la se žád­ným vel­kým bloc­kbus­te­rem zku­še­nos­ti, prá­ce s akč­ní­mi sek­ven­ce­mi jí roz­hod­ně jde a úvod­ní sek­ven­ce napros­to totál­ně nasta­ví veli­ce zábav­nou jízdu. Zároveň se ale slu­ší dodat, že i přes­to, že Wonder Woman 1984 má zhru­ba o 50 mili­o­nů dola­rů vět­ší roz­po­čet než její před­chůd­ce (ze 150 mili­o­nů dola­rů jsme měli sko­čit na 200 mega), v zása­dě dru­há Wonder Woman 1984 ser­ví­ru­je osob­něj­ší a více­mé­ně komor­něj­ší pří­běh než v pří­pa­dě její­ho před­chůd­ce. Opět jsou tu sice vel­ko­le­pé sek­ven­ce, opět se tu více­mé­ně boju­je o záchra­nu svě­ta a opět je na tom vel­ký roz­po­čet hroz­ně vidět, záro­veň se to ale celé celou dobu nene­se v pře­dem oče­ká­va­tel­ných vodách. A pře­de­vším se opro­ti své­mu před­chůd­ci vyda­la dru­há Wonder Woman i odleh­če­něj­ším a zábav­něj­ším smy­lem.

První reak­ce nelha­li a z více­mé­ně váž­né prv­ní Wonder Woman Wonder Woman 1984 více­mé­ně krá­čí ve sto­pách prv­ní­ho Supermana v režii Richarda Donnera. Druhá Wonder Woman při­da­la na humo­ru a záro­veň se vylo­že­ně nebe­re tolik váž­ně jako prv­ní díl (ale­spoň tako­vý jsem z ní já měl pocit). Záleží pak čis­tě na divá­ko­vi, jak tuhle změ­nu při­jme, jsem ale osob­ně rád, že se Patty Jenkins neroz­hod­la nato­čit vylo­že­ně to samé jako minu­le a ze zasa­ze­ní do jiné časo­vé doby vytřís­ka­la maxi­mum.

Gal Gadot mož­ná nej­lep­ší hereč­ka na svě­tě, nadá­le ovšem před­vá­dí, že se do role Wonder Woman hodí a je už vlast­ně těž­ké si v této roli před­sta­vit koho­ko­liv jiné­ho. Gadot tahle role nesku­teč­ně sedí a mini­mál­ně i kvů­li ní dou­fám, že se sta­ne zázrak a rea­li­za­ce Wonder Woman 3 se něja­kým způ­so­bem dočká­me, pro­to­že Gadot je vel­mi obtíž­né si v této polo­ze neza­mi­lo­vat.

Vrací se Chris Pine a i přes­to, že jsem se bál jakou sce­náris­tic­kou klič­kou se po závě­ru prv­ní Wonder Woman vrá­tí do děje, jsem mile pře­kva­pen z toho jak chyt­rý vlast­ně nápad ohled­ně jeho návra­tu je a jak tak straš­ně fun­gu­je. Chemie mezi Gadot a Pinem fun­gu­je i podru­hé a z fak­tu, že se role opro­ti prv­ní­mu dílu pro­ho­di­li a ten­to­krá­te je to Diana, kte­rá Steveovi před­sta­vu­je „nový“ svět se též poda­ři­lo vytě­žit, jak jen to šlo. Pine je navíc pořád sym­paťák a pře­de­vším famóz­ní herec a opět pat­ří mezi nej­vět­ší kla­dy celé­ho fil­mu.

Tenhle film má navíc štěs­tí ve svých zápo­rá­cích a v tom ohle­du, že ty zápo­rá­ci mají duši a nejsou to cho­dí­cí posta­vič­ky, kte­ré jsou zlé, pro­to­že měli v závor­ce ve scé­ná­ři napsá­no zlo. Kristen Wiig je famóz­ně obsa­ze­na a do role Barbary Minervy se hroz­ně hodí. Wiig zde těží ze své­ho kome­di­ál­ní­ho talen­tu a záro­veň sku­teč­ně před­vá­dí, že je nedo­ce­ně­ná hereč­ka, kte­rá si tuhle roli vylo­že­ně uží­vá. Celá její ces­ta a také důvod, proč se sta­ne Cheetah navíc děla­jí tuhle posta­vu tak sym­pa­tic­kou a v zása­dě ale­spoň tro­chu ori­gi­nál­ní, že je mi ve finá­le vlast­ně líto, že té Wiig pře­ce jen v celém fil­mu není ješ­tě o tro­chu víc. Byla to s ní hroz­ně fajn.

Naprosto feno­me­nál­ní je ale Pedro Pascal- Tenhle sym­paťák už něko­lik let těží ze své­ho cha­rizma­tu, kte­rý má ostat­ně i jeho posta­va Maxwella Lorda. Sama reži­sér­ka Patty Jenkins řek­la, že Pascal svůj cha­rak­ter zalo­žil na Gordonu Greekovi z Wall Street Olivera Stonea, nebo prá­vě na posta­vě Lexe Luthora z původ­ní­ho Supermana Richarda Donnera. Samotná Jenkins poté vyvrá­ti­la, že by se Pascal inspi­ro­val Donaldem Trumpem, chví­le­mi to ale i k němu vylo­že­ně svá­dí. Jenomže moti­va­ce toho­to padou­cha, jeho oči­vid­ná schop­nost pře­tvář­ky a pře­de­vším vylo­že­ná schop­nost těžit z jeho cha­rizma­tu jsou pros­tě feno­me­nál­ní a Maxvell Lord je u mě spo­leč­ně se soud­cem Juliusem Hoffmanem z Chicagského tri­buná­lu a Andreiem Satorem z Tenetu dost mož­ná nej­pa­měti­hod­něj­ší fil­mo­vý zápo­rák roku.

Právě i díky této sil­né čtve­ři­ci postav je ve finá­le vylo­že­ně jed­no, že samot­ný děj na plát­ně je straš­ně jed­no­du­chý, ohled­ně strán­ky vizu­ál­ních efek­tů to tro­chu drh­ne (Na film s roz­poč­tem 200 mili­o­nů dola­rů až pří­liš) a se svo­jí dél­kou 150 minut film mož­ná chví­le­mi pře­ce jen drh­ne a ze začát­ku mu chy­bí roz­jezd, jakmi­le se ale Wonder Woman 1984 roz­je­de, je to nesku­teč­ně zábav­ný bloc­kbus­ter, kte­rý je záro­veň z jed­no­ho pod­stat­né­ho důvo­du napros­to aktu­ál­ní.

Wonder Woman 1984 je totiž mož­ná film, kte­rý má na prv­ní pohled jed­no­du­chý děj, v závě­ru se ale uká­že, že je to film o tom, že někdy se pros­tě nemů­že­me dočkat toho po čem tou­ží­me. Zároveň je díky nača­so­vá­ní na konec roku 2020 film o nadě­ji, opti­mi­zmu, sou­ci­tu a o tom, že svět není nikdy ztra­cen, dokud za něj někdo boju­je. Celou dobu film mož­ná jede v kla­sic­kých vodách, závě­reč­ná část se ale vydá tro­chu jiným smě­rem než se dalo čekat a uká­že se, že je Wonder Woman 1984 sku­teč­ně vším, je ne kla­sic­kým seque­lem. Tenhle film je tak napros­to ide­ál­ně vydán na kon­ci roku 2020, i když tak tro­chu zvlášt­ním způ­so­bem. Kdy jin­dy totiž film vydat? Po celém tom COVID-19 šílen­ství, vyhro­ce­ní s Black Lives Matter v USA nebo po výsled­ku pre­zi­dent­ských voleb, kte­ré čás­teč­ně roz­dě­li­li Ameriku? I přes to, že je se film ode­hrá­vá v roce 1984, Wonder Woman 2 je dost mož­ná aktu­ál­něj­ší než by se dalo zdát a i pro­to k ní mám své sym­pa­tie. Přesto mám ale jed­nič­ku pořád rad­ši.

Hans Zimmer vytvo­řil dal­ší napros­to úžas­ný soun­d­track, kte­rý chví­le­mi navíc evo­ku­je hud­bu z 80. let. Právě i v tomhle ohle­du jsem čekal, že Wonder Woman 1984 z pop­kul­tur­ních nará­žek vytřís­ká víc a i přes­to, že ve finá­le dává smy­sl, že se film vlast­ně ode­hrá­vá během stu­de­né vál­ky, toho poci­tu tro­chu nevy­u­ži­té­ho poten­ci­á­lu se nej­spíš stej­ně nezba­vím. Ale je to jen dal­ší men­ší výt­ka k jinak dost pove­de­né­mu super­hr­din­ské­mu seque­lu, kte­rý to zku­sil zce­la jinak než jeho před­chůd­ce a pře­ce jen zamr­zí, že dle mého názo­ru na Wonder Woman 3 jen tak nedo­jde. I kdy­by ne, pořád nám ale zůsta­nou dva vel­mi pove­de­né fil­my, při­čemž mys­lím, že podob­ně jako u prv­ní Wonder Woman bude dvoj­ka fun­go­vat i po dal­ších zhléd­nu­tích.

Wonder Woman 1984 není doko­na­lá a jed­nič­ka, kte­rá byla váž­něj­ší, do jis­té míry sviž­něj­ší a v jis­té míře i cíle­vě­do­měj­ší mi pře­ce jen sed­la víc. Wonder Woman 1984 je ale jinak oprav­du pove­de­ná, ser­ví­ru­je film plný opti­mi­zmu a nadě­je, tedy dvou věcí, kte­ré bude­me v aktu­ál­ní době vel­mi prav­dě­po­dob­ně potře­bo­vat. Po řeme­sl­né strán­ce jde též o špič­ku, akč­ní sek­ven­ce jsou nápa­di­té, záro­veň má ten film sku­teč­ně úžas­né obsa­ze­ní a záro­veň to má celé emo­ci­o­nál­ně sil­ný závěr, kte­rý se napros­to vyrov­ná emo­ci­o­nál­ní­mu závě­ru z kon­ce jed­nič­ky. Je pak pře­ce jen jed­no, že vizu­ál­ní efek­ty nejsou doko­na­lé (někte­ré jinak str­hu­jí­cí akč­ní scé­ny díky tomu nefun­gu­jí tak skvě­lé, jak by moh­li), fil­mu po úvod­ní (oprav­du úžas­né) akč­ní sek­ven­ci tro­chu chy­bí ten správ­ný roz­jezd a pře­ce jen to až do sil­né­ho závě­ru celé půso­bí jako film s jed­no­du­chým pří­bě­hem. Wonder Woman 1984 je totiž pořád z mno­ha pád­ných důvo­dů super a i díky skvě­lým posel­stvím je sku­teč­ně ide­ál­ním fil­mem na konec roku 2020. Nebo také ide­ál­ním fil­mem pro čes­ká kina v květ­nu 2021, tedy až se zase ote­vřou. Za sebe ovšem říkám, že jest­li se po ote­vře­ní čes­kých kin naskyt­ne pří­le­ži­tost, do kina na Wonder Woman 1984 urči­tě půjdu. A to nejen kvů­li tomu, abych pod­po­řil kina (kte­rá po ote­vře­ní budou potře­bo­vat vět­ší pod­po­ru než kdy dřív), ale pře­de­vším pro­to, že mám pocit, že Wonder Woman 1984 bude na vel­kém plát­ně půso­bit ješ­tě líp. I v domá­cích pod­mín­kách je to ale fakt nesku­teč­ná zába­va a přes­to mě mrzí, že se film dočkal uve­de­ní v téhle nevhod­né době. Dost mož­ná to totiž celou sérii para­dox­ně zabi­lo.....

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © Warner Bros.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,79788 s | počet dotazů: 233 | paměť: 53441 KB. | 27.09.2021 - 05:18:21