Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Seriály > TV Recenze > WandaVision

WandaVision

Wanda

Streamovací služ­ba Disney+ dora­zi­la na ame­ric­ký trh v lis­to­pa­du roku 2019. Platforma, jejíž popu­la­ri­ta kaž­dým měsí­cem ros­te, zahr­nu­je tvor­bu pro­du­ko­va­nou stu­dii Walt Disney Studios a Walt Disney Television. Kromě ani­mo­va­ných fil­mů a seri­á­lů z pro­duk­ce Disneyho a Pixaru na ní rov­něž najde­te pro­pra­co­va­né doku­men­ty z National Geographic, pří­běhy ze svě­ta Star Wars, a mimo jiné veš­ke­rou mar­ve­lov­skou pro­duk­ci (tj. sta­ré i nové hra­né či ani­mo­va­né seri­á­ly a moder­ní fil­my z Marvel Cinematic Universe). Samozřejmě, nelze opo­me­nout ani hra­né disneyov­ské pře­dě­láv­ky (Aladin, Lady a Tramp, Lví král, Kráska a zví­ře apod.), fil­my spa­da­jí­cí pod dospě­lou sek­ci Disney Star (jme­no­vi­tě Vetřelec nebo Smrtonosná past), popu­lár­ní ani­mo­va­ný ame­ric­ký seri­ál Simpsonovi se svý­mi 32 séri­e­mi a zce­la nový exklu­ziv­ní obsah. 

U exklu­ziv­ní­ho obsa­hu je nut­né se na chví­li poza­sta­vit. S pří­cho­dem Disney+ bylo nut­né oslo­vit co mož­ná nej­ví­ce lidí. Co si bude­me poví­dat, to, že máte širo­kou nabíd­ku fil­mů a seri­á­lů, je sice pěk­né, ale pokud divá­ky nena­lá­ká­te na obsah, kte­rý nikde jin­de nena­jde­te, nemá­te mezi kon­ku­ren­cí na trhu šan­ci. Velikáni své­ho obo­ru, jaký­mi jsou kupří­kla­du Netflix nebo HBO (nebo­li HBO MAX), toho budiž důka­zem. Proto bylo jen otáz­kou času, než bude vypuš­těn prv­ní, úpl­ně nový autor­ský pro­jekt, kte­rý nemá obdo­by. První vlaš­tov­kou byl “Mandalorian”, seri­ál z pře­da­le­ké gala­xie, dějo­vě zasa­ze­ný mezi šes­tou a sed­mou epi­zo­du, jenž se dočkal vel­ké­ho ohla­su ze stra­ny kri­ti­ků a divá­ků. Po něm násle­do­va­ly dal­ší a dal­ší fil­my a seri­á­ly. Jeden z nich, “WandaVision”, si v dneš­ní recen­zi detail­ně roze­be­re­me a poví­me si, zda sto­jí za vaši pozor­nost. 

“WandaVision” je vůbec prv­ní mar­ve­lov­ský seri­ál vyda­ný exklu­ziv­ně na Disney+, kte­rý spa­dá pod pro­po­je­ný fil­mo­vý vesmír (MCU), nad nímž má pri­már­ní dohled Kevin Feige. Upřímně, bylo jen otáz­kou času, než se fil­mo­vé odvět­ví Marvelu dočká vel­ké expan­ze a bude roz­ší­ře­no o plno­hod­not­nou seri­á­lo­vou pro­duk­ci. Ve fil­mech se totiž auto­ři nemo­hou napl­no věno­vat všem ved­lej­ším posta­vám a musí je na úkor zná­měj­ších, výraz­něj­ších a mno­hem důle­ži­těj­ších upo­za­dit a odsu­nout na dru­hou kolej. O to vět­ší smy­sl pod­le mě seri­á­ly mají. Je v nich vět­ší pro­stor na roz­vi­nu­tí cha­rak­te­rů hlav­ních hrdi­nů, tvůr­ci si v nich mohou dát zále­žet s cel­ko­vým smě­řo­vá­ním záplet­ky a mohou si pohrát s tem­pem vyprá­vě­ní, pro­to­že mají vět­ší pro­stor na budo­vá­ní děje, což výsled­né kva­li­tě pro­spí­vá. Není tedy divu, že jsem se na násle­du­jí­cí seri­ál těšil. Wandu a její­ho robo­tic­ké­ho part­ne­ra Visiona jsem si už od jejich nástu­pu v “Avengers: Age of Ultron” nesku­teč­ně oblí­bil, tak­že mě zají­ma­lo, kam jejich osu­dy pove­dou dál. 

Příběh se ode­hrá­vá po udá­los­tech zob­ra­ze­ných v “Avengers: Endgame”. Wanda si spo­lu s Visionem žijí idy­lic­ký život v jed­nom malém domeč­ku a uží­va­jí si. Jenže jak se poz­dě­ji uká­že, ne všech­no je tako­vé, jak se zpr­vu zdá, a je jenom na našich hrdi­nech, aby spo­leč­ně vyře­ši­li nově vznik­lý pro­blém. Samozřejmě, záplet­ka je mno­hem slo­ži­těj­ší a pro­myš­le­něj­ší, než by si někdo mohl pod­le mého popi­su mys­let, ovšem pro úče­ly recen­ze se musí­te spo­ko­jit s takhle kra­tič­kým výta­hem, pro­to­že nechci moc zabí­hat do detai­lů. 

“WandaVision” doká­že divá­ka ohro­mit hlav­ně díky své­mu jedi­neč­né­mu, na pomě­ry Marvelu dosti ori­gi­nál­ní­mu poje­tí. Nejde totiž o kla­sic­kou super­hr­din­skou taš­ka­ři­ci, nýbrž o čis­to­krev­ný expe­ri­ment, u kte­ré­ho je již v prv­ních něko­li­ka epi­zo­dách patr­né, že si s ním fil­ma­ři dali oprav­du zále­žet. Seriál, kte­rý dohro­ma­dy čítá devět epi­zod, si povět­ši­nou udr­žu­je poma­lé tem­po. Akce je pomá­lu, byť sem tam na ni dojde řada (a to pře­de­vším v dru­hé polo­vi­ně), při­čemž do popře­dí se dostá­va­jí hlav­ně kon­ver­zač­ní pasá­že, v rám­ci kte­rých může­me napl­no pro­nik­nout do nit­ra ústřed­ních postav. Máme mož­nost nahléd­nout do jejich kaž­do­den­ní­ho živo­ta a vychut­nat si růz­né momen­ty, ať už roman­tic­ké­ho či humor­né­ho rázu. Někdy dokon­ce pře­jde­me na mno­hem váž­něj­ší notu, k čemuž bych se chtěl vyjá­d­řit v poz­děj­ší čás­ti člán­ku. 

S cel­ko­vým poje­tím se ruku v ruce pojí také este­ti­ka. Pokud jste vidě­li trai­le­ry, popří­pa­dě jste zazna­me­na­li obří mar­ke­tingo­vou kam­paň, tak asi víte, že celý seri­ál sta­ví nejen na pro­pra­co­va­ných dia­lo­zích, ale také na pro­ve­de­ní. Každý díl je kon­ci­po­va­ný jako epi­zo­da kla­sic­ké­ho sit­co­mo­vé­ho seri­á­lu. Pilotní “Filmed Before a Live Studio Audience”, jenž fun­gu­je jako nástav­ba pro budou­cí dění seri­á­lu, je, co se zpra­co­vá­ní týče, podob­ný sit­co­mům ze čty­ři­cá­tých let. To v pra­xi zna­me­ná, že zábě­ry jsou čer­no­bí­lé a scé­nář je posta­ve­ný na jed­no­duš­ším humo­ru dopl­ně­ném hla­si­tým smí­chem z pub­li­ka. S kaž­dým dal­ším dílem se pokaž­dé posou­vá­me vpřed. Druhý díl pojme­no­va­ný “Don’t Touch That Dial” tedy pokra­ču­je v nasto­le­ném tren­du, ovšem od tře­tí­ho se již dočká­me výraz­né, barva­mi hýří­cí scé­no­gra­fie a své­byt­něj­ší kon­cep­ce. A postup­ně se při­dá­va­jí dal­ší a dal­ší obo­ha­cu­jí­cí prv­ky, což, abych prav­du při­znal, bylo jen ku pro­spě­chu věci. Divák se díky tomu nikdy nenu­dí a může zažít i jiný, tro­chu aty­pic­ký záži­tek. Jistě, z objek­tiv­ní­ho hle­dis­ka to sice pro něko­ho může být straš­ně ubí­je­jí­cí, ale nevěš­te hla­vu, dá se to snést... 

Nedílný podíl na kva­li­tě “WandyVisiona” mají také posta­vy. Ústřední dvo­ji­ce, Wanda a Vision, jsou hlav­ní­mi tahou­ny, kte­ří svou vzá­jem­nou dyna­mi­kou a zají­ma­vým vývo­jem (obzvlášť u Wandy musím pochvá­lit smě­řo­vá­ní její posta­vy) vyční­va­jí nad ostat­ní­mi akté­ry. Neberte mě špat­ně, celá šká­la ved­lej­ších postav má čím zaujmout, ať už jde o sta­ré zná­mé  (Darcy, kte­rá se obje­vi­la v sním­cích “Thor” a “Thor: Temný svět” a agent Woo z “Ant-Man a Wasp”) nebo něko­lik nově pří­cho­zích v čele s Agnes, věr­nou kama­rád­kou Wandy, herec­ky ztvár­ně­nou Kathryn Kahn, ale při­jde mi, že k obě­ma hlav­ním hrdi­nům si utvo­ří­te asi nej­vět­ší pou­to, a to hlav­ně díky milost­né, mís­ty až rodin­né lin­ce, se kte­rou se bri­lant­ně pra­cu­je po celý seri­ál, a pat­řič­né­mu pro­sto­ru, kte­rý oba mají v ději. 

Navíc, abych neza­po­mněl, celá mini­sé­rie také exce­lu­je v bilan­ci mezi humor­ný­mi a váž­ný­mi scé­na­mi. Ano, vti­pů a komic­kých vlo­žek je v seri­á­lu sice hod­ně (někdy až zby­teč­ně moc), ale neza­po­mí­ná se ani na seri­óz­ní momen­ty, jež při­jdou vždy v ten pra­vý včas. A jako by toho nebylo málo, dojde řada i na pár pří­jem­ných pře­kva­pe­ní, kte­rá potě­ší pře­de­vším komik­so­vé fanouš­ky.    

Z před­chá­ze­jí­cích odstav­ců mohou někte­ří usou­dit, že jde o bez­chyb­ný seri­ál. Omyl! Nyní je na čase se podí­vat na pár drob­ných nega­tiv. Prvním z nich je straš­ně nata­ho­va­ná dél­ka. Na jed­nu stra­nu sice chá­pu, že devět epi­zod auto­ři zvo­li­li schvál­ně, pro­to­že chtě­li mít dosta­tek času na budo­vá­ní záplet­ky, ale kdy­by se dle mého názo­ru někte­ré scé­ny zre­du­ko­va­ly, popří­pa­dě bychom při­šli o jed­nu plno­hod­not­nou epi­zo­du, nijak by se to na výsled­ku nepro­je­vi­lo. Dále se musím tro­chu vyjá­d­řit k zápo­rá­kům. Ti sice nejsou špat­ní a mini­mál­ně dva jsou na pomě­ry Marvelu doce­la dob­ře zpra­co­va­ní, ale roz­hod­ně z nich šlo vytě­žit mno­hem více (v jed­nom pří­pa­dě to pla­tí doko­na­le). Ještě bych si mile­rád postě­žo­val na vtíp­ky, kte­ré jsem již nakous­nul o odsta­vec výš. Ačkoliv má seri­ál ve val­nou vět­ši­nu pří­pa­dů dob­rý humor, neo­be­šel se i bez řady trap­ných, dětin­ských vti­pů, jež potě­ší tak ako­rát malé děti. Naštěstí jich není tolik, kolik bych zpr­vu čekal, ale když už na ně dojde řada, zby­teč­ně naru­šu­jí pěk­ně vysta­vě­né tem­po. A ješ­tě nesmím opo­me­nout finá­le, kte­ré bylo na můj vkus straš­ně pře­kom­bi­no­va­né a občas lehce unáh­le­né (na dru­hou stra­nu mělo hned něko­lik skvě­lých momen­tů, tak­že se to per­fekt­ně vyvá­ži­lo). Navíc, nevím, jak to vní­ma­jí ostat­ní, ale při­šlo mi, že v posled­ních něko­li­ka epi­zo­dách doce­la drh­nu­ly spe­ci­ál­ní efek­ty.

“WandaVision” je i přes mno­hé vady na krá­se skvě­lým mar­ve­lov­ským seri­á­lem s uni­kát­ním kon­cep­tem, z něhož dýchá pra­vá komik­so­vá atmo­sfé­ra. Jako prv­ní vlaš­tov­ka pro dal­ší plá­no­va­né seri­á­lo­vé pro­jek­ty z MCU fun­gu­je skvě­le, při­čemž jako pře­de­hra k plá­no­va­né­mu sním­ku “Doctor Strange in the Multiverse of Madness” poslou­žil napros­to doko­na­le. Jestli hle­dá­te kva­lit­ní tele­viz­ní mini­sé­rii s herec­ký­mi výko­ny na úrov­ni, kva­lit­ní režií, pou­ta­vým scé­ná­řem a solid­ní­mi efek­ty, nemě­li bys­te recen­zo­va­ný kou­sek minout. Rozhodně nebu­de­te lito­vat. 


Photo © Disney+

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,90800 s | počet dotazů: 228 | paměť: 53517 KB. | 05.12.2021 - 08:38:58