Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Vyhlídka na vraždu - Rozloučení s Rogere Moorem

Vyhlídka na vraždu - Rozloučení s Rogere Moorem

VyhlidkaNaVrazdu

Max Zorin (Christopher Walken) zís­kal díky nacis­tic­ké­mu gene­tic­ké­mu expe­ri­men­tu mimo­řád­nou inte­li­gen­ci, kte­rou chce vyu­žít k ovlád­nu­tí svě­to­vé­ho trhu. Podaří se mu krá­dež taj­né­ho mate­ri­á­lu o výzku­mu mik­ro­či­pů. James Bond (Roger Moore) má zabrá­nit Zorinovi, aby pomo­cí zemětře­se­ní v San Andrasu a zato­pe­ném Silicon Valley v Kalifornii usku­teč­nil svůj ďábel­ský plán. Agent 007 však zatím stě­ží chrá­ní vlast­ní život před May Day (Grace Jones). Tato čer­noš­ka v Zorinových služ­bách je totiž psy­cho­pa­tic­ký vrah...

Po Diamanty jsou věč­né je Vyhlídka na vraž­du již dru­hou bon­dov­kou, kte­rá zakon­či­la jed­nu dlou­hou éru Jamese Bonda (V taj­ných služ­bách Jejího Veličenstva se jed­no­du­še počí­tat nedá, pro­to­že šlo o jedi­ný film, kde si George Lazenby tuto roli zahrál). To, že Roger Moore nebu­de hrát roli agen­ta 007 věč­ně bylo vždyc­ky jas­né, přes­to ovšem Moore vydr­žel v roli od roku 1973 dlou­hých 12 let a to až do doby, kdy ve věku 58 let bylo jas­né, že konec je defi­ni­tiv­ně nevy­hnu­tel­ný.

Potřetí za sebou novou bon­dov­ku nato­čil John Glen a tahle bon­dov­ka má jeden tah na branku- Výborného zápo­rá­ka. Max Zorin v podá­ní Christophera Walkena (tuto roli mohl mimo jiné hrát i David Bowie, kte­ré­mu mi by tahle série nesku­teč­ně sed­la) je děsi­vým pro­tiv­ní­kem a Walkenův výkon je zde napros­to skvost­ný. Jedná se o jed­no­ho z nej­lep­ších bon­dov­ských padou­chů v celé his­to­rii série. I dvě stě­žej­ní Bond girl (nedáv­no zesnu­lá) Tanya Roberts a Grace Jones jako šíle­ná May Day jsou ide­ál­ně obsa­ze­né a v rám­ci éry Rogera Moorea si Vyhlídka na vraž­du bere vše čím je tahle bon­dov­ská éra tolik spe­ci­fic­ká. Jenomže po vzo­ru Diamanty jsou věč­né to defi­ni­tiv­ní teč­ka neji­de­ál­něj­ší.

I na pra­hu šede­sát­ky se Moore sna­ží co to jde, prá­vě v rám­ci Vyhlídky na vraž­du je ale defi­ni­tiv­ně vidět, že je ide­ál­ní čas na odjezd do domo­va důchod­ců pro agen­ty ve služ­bách Jejího Veličenstva. On sám s pomo­cí kaska­dér­ských zásko­ků se sna­ží sebe­víc, nikdy před­tím ale nebyl v rám­ci série pokro­či­lý Mooreův věk tolik znát. Nezachránila to ani sna­ha o dal­ší nápa­di­té akč­ní sek­ven­ce, kte­rá byli do jis­té míry pře­stře­le­né tak jak se na tuhle bon­dov­skou sérii slu­še­lo a ta uvol­ně­ná atmo­sfé­ra, kte­rou Mooreovy fil­my byli spe­ci­fic­ké zača­la být už jed­no­du­še směš­ná. Samotný úvod navna­dí na důstoj­nou roz­luč­ku, kte­rá je ale i přes vyni­ka­jí­cí­ho zápo­rá­ka, sluš­né Bond girl a herec­ký debut Dolpha Lundgrena jed­no­du­še prů­měr­ná.

Na pomě­ry série nemá Vyhlídka na vraž­du ani kdo­ví­jak dobrou úvod­ní pís­nič­ku (A View to a Kill od Duran Duran je spí­še dost mož­ná nej­hor­ší v celé sérii) a ani její úvod­ní titul­ky nejsou kdo­ví­jak str­hu­jí­cí. Přitom to ovšem celé nepů­so­bí úna­vou mate­ri­á­lu a tře­ba samot­ný scé­nář je na pomě­ry teh­dej­ších bon­do­vek výraz­ně sil­něj­ší prá­vě i díky tak tro­chu zají­ma­věj­ší­mu padou­cho­vi. Závěr na mos­tě Golden Gate v San Franciscu je taky výbor­ný, jenomže ces­ta mezi intrem a k tomu­to finá­le je vlast­ně celou dobu tak tro­chu nesou­ro­dě kli­ka­tá, že to kdo­ví­jak v rám­ci cel­ku nefun­gu­je jako ta výbor­ná bon­dov­ka. A celé to nako­nec ve finá­le uká­že, že by mož­ná bylo lep­ší, kdy­by se Moore roz­lou­čil už v Chobotničce. Přesto ovšem Vyhlídka na vraž­du není pohro­ma. Je jenom jed­nou z nej­slab­ších bon­do­vek, kte­rá nazna­či­la, že kon­ce jed­not­li­vých ér budou pro sérii s Jamesem Bondem hod­ně nároč­né a i samot­né odka­zo­vá­ní tvůr­ců na to, že Moore na to už více­mé­ně nemá zača­lo být vylo­že­ně trap­né.

Tato bon­dov­ka je záro­veň posled­ní kde se Lois Maxvell obje­vi­la jako Moneypenny (v téhle roli od Dr. No vydr­že­la nesku­teč­ných 23 let/14 fil­mů) a jde tak i v tom­to ohle­du o zásad­ní bon­dov­ku. Moneypenny sice na prv­ní pohled nepl­ní v rám­ci bon­do­vek zase tak zásad­ní úlo­hu, prá­vě ale její che­mie s Jamesem Bondem tvo­ři­la jeden ze základ­ních tra­de­mar­ků série. Už po kon­ci Vyhlídky na vraž­du ale bylo jas­né, že tvůr­ci musí s Bondem začít zce­la od zno­va a zase tro­chu jinak. A tak v roce 1987 s bon­dov­kou Dech živo­ta při­šli změ­ny a popr­vé od Goldfingera se série vyda­la tak tro­chu jiným smě­rem..........

Trailer:

Verdikt: 3 z 5


Photo © Metro-Goldwyn-Mayer Studios


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

1 komentář

  1. Cituji auto­ra člán­ku „Na pomě­ry série nemá Vyhlídka na vraž­du ani kdo­ví­jak dobrou úvod­ní pís­nič­ku (A View to a Kill od Duran Duran je spí­še dost mož­ná nej­hor­ší v celé sérii“ 😆 to zas musel psat někdo komu teče mlé­ko po bra­dě ješ­tě když napí­še tako­vý patos o Duranech tak­že nacti­le­tý mla­dí­ku ja sly­šel por­ve Durany před 30tilety a můžu říct že prá­vě ten­to song je z toho fil­mu to NEJ a sta­čí se podi­vat tre­ba na nad­ča­so­vý dal­ší song „The Wild Boys“ a jen žas­ne i po tech letech! Njn ne nadar­mo se říká že do urči­tých věcí musí člo­věk dospět 🤦‍♂️ tak snad už brzy dospě­je­te pře­ji rych­lé dospí­vá­ní a mléč­ko radě­ji nebum­bat 👶

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,34653 s | počet dotazů: 217 | paměť: 48702 KB. | 06.03.2021 - 15:54:27