Vřískot - „Vřískot“ se stal úhelným kamenem moderního hororu, filmem, který znamenal i obrodu parodií, bohužel v tom nejhorším slova smyslu

Photo © Dimension Films

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

V momen­tě, kdy Wes Craven nato­čil sed­mou „Novou noč­ní můru“, skvě­le tak zakon­čil sérii, kte­rá se roz­je­la také díky němu. Ale to ješ­tě nikdo nevě­děl, že před sebou má film, kte­rý uká­že, že v sobě má ješ­tě tolik síly, až je to neu­vě­ři­tel­né, a nato­čí film nato­lik pře­lo­mo­vý, což o „Vřískotu“ roz­hod­ně pla­tí. Je to pocta žán­ru, je to paro­die na žánr a záro­veň je to jeden z nej­lep­ších a nej­stra­ši­del­něj­ších horo­rů, jaké byly v 90. letech nato­če­ny.

Jaký je tvůj nej­ob­lí­be­něj­ší horor? „Halloween“. Co má na sobě údrž­bář ve ško­le? Samozřejmě sve­tr a klo­bouk, kte­ré jsou tolik typic­ké pro Freddyho Kruegera. Co se zrov­na pro­mí­tá v obra­zov­ce, když se dosta­ne­me do video­půj­čov­ny? Scéna oži­ve­ní mon­stra z fil­mu „Frankenstein“. A o čem se ve „Vřískotu“ sak­ra pořád mlu­ví? No pře­ce o horo­rech! Pořád se o nich mlu­ví, roze­bí­ra­jí se a dokon­ce jsou i sta­no­ve­na pra­vi­dla, jak je mož­né horor pře­žít. A obě­ti je stej­ně poru­šu­jí.

První scé­na fil­mu je do jis­té míry iko­nic­ká. Setkáváme se zde s Drew Barrymore a koho by napadlo, že tahle hvězda už v prv­ní scé­ně zemře? Co se tím Craven sna­ží říct? Pravděpodobně to, že v tomhle fil­mu se může stát nej­spíš coko­li. Ono se sku­teč­ně coko­li stát může. Pokud si mys­lí­me, že vrah je něco nad­po­zem­ské­ho, tak to ani omy­lem. Pěkně to schy­tá­vá a nám je jas­ně dáno naje­vo, že je to oso­ba z masa a kos­tí, kte­rá si na sebe jen natáh­la halloween­skou mas­ku a ta z něj dělá něco nad­při­ro­ze­né­ho. Masku si může navlék­nout v pod­sta­tě kdo­ko­li. O tomhle „Vřískot“ také je. Kdo je vlast­ně vra­hem? Paranoia je zde vel­mi sil­ná a navíc je ješ­tě spo­je­na se sku­teč­nos­tí, že hlav­ní hrdin­ka v podá­ní Neve Campbell má trau­ma ze smr­ti své mat­ky, kte­rá byla zabi­ta přes­ně před rokem. Navíc si není jis­tá, že pomoh­la do věze­ní tomu pra­vé­mu.

Nejistota je úžas­ným koře­ním fil­mu, což je navíc spo­je­no i s tím, že jsou zde pro­bí­rá­ny a do jis­té míry popí­rá­ny pra­vi­dla žán­ru. Navíc v parád­ní scé­ně, kde je na obra­zov­ce zasta­ve­na scé­na, kdy Mike Myers pozve­dá­vá nůž, aby zabil svou dal­ší oběť. Sledování „Halloweenu“ je opět iko­nic­ké, neboť se jed­ná opět o jeden z mez­ní­ků žán­ru, kte­rý dal vznik­nout dal­ším fil­mům, kde jsou vyvraž­ďo­vá­ní tee­nage­ři. „Vřískot“ tak chá­pe žánr jako vel­mi sil­ný, ale přes­to v něm vidí kli­šo­vi­tost, z kte­ré je mož­né si uta­ho­vat a kte­rou lze pojmout jinak. A scé­na, kde se Randy, už sám, dívá na závěr „Halloweenu“ je sku­teč­ně skvě­lá. Randy své oblí­ben­ky­ni Jamie Lee Curtis říká, aby se podí­va­la za sebe, a sám za sebou při­tom má vra­ha, kte­rý ho ovšem neza­bi­je. Opět neče­ka­né. Následuje dal­ší vel­mi kli­šo­vi­tá scé­na, kdy se dívá­me na „pří­mý pře­nos“ s tři­ce­tivte­ři­no­vým zpo­ma­le­ním.

„Vřískot“ před­sta­vo­val mez­ník žán­ru také pro­to, že po jeho úspě­chu násle­do­va­ly dal­ší fil­my, kte­ré se na něm při­ži­vo­va­ly, ať už růz­né paro­die, ane­bo fil­my jako Tajemství loň­ské­ho léta se scé­ná­řem také od Kevina Williamsona. Přesto „Vřískot“ v tomhle ohle­du zůstal nepře­ko­nán, a to včet­ně svých pokra­čo­vá­ní, kte­rá sta­ví na stej­ném prin­ci­pu, ale ori­gi­nál pros­tě nedo­ká­žou pře­ko­nat.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Děsivá atmo­sfé­ra fil­mu, kdy vlast­ně neví­me, co se sta­ne, kdo bude dal­ší obě­tí, a co si bude­me poví­dat, ani není na prv­ní pohled jas­né, kdo to všech­no dělá. A to i přes­to, že to je ve fil­mu v pod­sta­tě již na počát­ku řeče­no. Nebo aspoň nazna­če­no. Humor je koře­ním fil­mu, pros­tě k němu pat­ří a je dokla­dem toho, že horor má ješ­tě mož­nos­ti, kam se může posu­nout.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Já vlast­ně nemám důvod jej vyjmout ze 101 nej­lep­ších horo­rů. Prostě si jen pama­tuj­te, že sex, chlast a „Hned jsem zpát­ky“, jsou věci, kte­ré se v horo­ru nepro­mí­je­jí. A sak­ra, kde najde­te lep­ší odka­zy na horo­ry než prá­vě ve fil­mu, kte­rý se jim kla­ní a jiným se vysmí­vá?