Arila: Stíny Citadely – Dobrodružství, které nenechá čtenáře vydechnout

Hodnocení článku

(2 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Se synem pra­vi­del­ně čte­me kni­hy růz­ných žánrů, při­čemž mezi jeho nej­ob­lí­be­něj­ší pat­ří prá­vě titu­ly od hrá­če, you­tu­be­ra, mode­rá­to­ra a dnes už i spi­so­va­te­le Steraka. Radek Sterakdary Starý se věnu­je nejen tvor­bě videí, ale rov­něž i psa­ní knih v žán­ru fan­ta­sy a sci-fi, což je jis­tě zásluž­ná čin­nost, neboť je pro mno­ho dětí vzo­rem. Titul Arila: Stíny Citadely je již tře­tím pokra­čo­vá­ním jeho epic­ké série o dív­ce jmé­nem Arila z měs­ta Nurheim. Další díly této pen­ta­lo­gie nesou jmé­na Stříbrné měs­to, Poslední hvězda, Pád tem­no­ty a Hranice času. Jiná auto­ro­va série ze svě­ta sci-fi nese název Odkaz a zahr­nu­je napří­klad kni­hy Odkaz lid­ské mys­li, Odkaz lid­ské rasy nebo Odkaz lid­ské pýchy. Sterakovy kni­hy si své­ho čte­ná­ře jis­tě najdou. Neřekla bych, že se jed­ná o kni­hy pou­ze pro dospí­va­jí­cí, neboť syn je začal číst již oko­lo svých desí­ti let, a sou­čas­ně se tyto kni­hy těší obli­bě u mno­ha dospě­lá­ků. Zda je kni­ha o dív­čí hrdin­ce Arile tou pra­vou vol­bou i pro vás nebo vaše děti, může­te posou­dit tře­ba i na zákla­dě této recen­ze.

Co pra­ví ano­ta­ce:

„Vydejte se do fan­ta­sy svě­ta již potře­tí! Arila pro­zkou­má­vá své nové síly a vydá­vá se do poušt­ní­ho měs­ta Salroa, aby pomoh­la zachrá­nit spí­cí­ho boha Rooaka. Ten se nachá­zí ve špič­ce Citadely, obrov­ské sochy nesou­cí jeho vlast­ní podo­bu, obklo­pe­ný děsi­vým nepří­te­lem, kte­rý se do Aldolonu pro­dral skrz sku­li­ny rea­li­ty a kte­rý doká­že zasít strach do všech, včet­ně bohů samot­ných. Svět umí­rá a konec se nevy­hnu­tel­ně blí­ží!“

Jaké jsou plu­sy a mínu­sy kni­hy?

Každá kni­ha z pěti­díl­né série o Arile je poměr­ně sil­ná bichle, prá­vě tak i tato bro­žo­va­ná kni­ha o 310 stra­nách. Obsahuje 29 kapi­tol, pro­log a epi­log. Mám-li kni­hu chvá­lit, Sterak se jeví býti talen­to­va­ným a jeho kni­hy se těší znač­né obli­bě. Z tex­tu je znát, že autor ros­te a svůj styl psa­ní zdo­ko­na­lu­je. Uvidíme, zda někdy v budouc­nu dojde i na fil­mo­vé zpra­co­vá­ní, což by si, hádám, autor jis­tě přál, a moh­lo by to být doce­la zají­ma­vé. Příběh nabí­zí mno­há téma­ta k zamyš­le­ní, někdo by v pod­tex­tu mohl nalézt dokon­ce i filo­zo­fic­ké otáz­ky, což je něko­mu libé a jiné­mu neli­bé. Mohlo by se zdát, že Sterak je veli­ce plod­ný autor, kte­rý se za žád­nou cenu nechce roz­lou­čit se svým fan­ta­zij­ním svě­tem, neplá­nu­je roz­sáh­lou sérii nikdy sku­teč­ně ukon­čit, stá­le má co říct, nata­hu­je děj a při­dá­vá dal­ší pokra­čo­vá­ní, což by even­tu­ál­ně moh­lo být na úkor kva­li­ty. Mám-li zmí­nit něja­ké mínu­sy, snad to, že kni­ha se nečte zrov­na lehce a snad­no, což je způ­so­be­no nároč­ný­mi sou­vě­tí­mi v pří­mé řeči, krko­lom­ný­mi názvy svě­tů, míst a měst, pra­zvlášt­ní­mi jmé­ny osob, slo­ži­tos­tí pří­bě­hu a dél­kou kni­hy. Ačkoliv kni­ha není nud­ná, na roz­díl od prů­měr­né belet­rie neob­sa­hu­je pří­liš vaty, občas je pro mne těž­ké dostat se do popi­so­va­né­ho děje. Čtenář si chtě nechtě musí zvyk­nout na fakt, že mno­hé sta­ré posta­vy mizí a nové zase při­chá­ze­jí, což může být stras­tipl­né pro cit­li­věj­ší oso­by. Kdo není zary­tým nad­šen­cem fan­ta­sy, může mít pocit, že všech­ny díly série vyprá­vě­jí stá­le o tom­též a moh­la by je kni­ha nudit. U slav­né osob­nos­ti, jakou Sterak bez­po­chy­by je, zkrát­ka není rizi­ko, že by se kni­hy nepro­da­ly, což se může pro­je­vit na (ne)kvalitě díla. Někoho dokon­ce mohou iri­to­vat moud­ra, kte­rá jsou roz­se­ta po celé kni­ze. Jedním tako­vým citá­tem se roz­lou­čím:

„Pokud se ohléd­neš na svou ces­tu a divíš se, jak jsi jenom moh­la udě­lat tolik chyb, zna­me­ná to pře­ce, že teď jsi mno­hem moud­řej­ší a teď ty chy­by vidíš. Že jsi vyrost­la.“

Závěr:

Ačkoliv pro nakla­da­tel­ství nepřed­sta­vu­je zná­mý hráč, mode­rá­tor a you­tu­ber žád­né rizi­ko a jeho kni­hy vydá­vá bez váhá­ní, nelze pochy­bo­vat o tom, že Sterakovy titu­ly mají svou kva­li­tu. Tato kni­ha oslo­ví pře­de­vším milov­ní­ky fan­ta­sy.