Višňový sad - Anton Pavlovič Čechov

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Pár slov o auto­ro­vi: Anton Pavlovič Čechov byl pro­za­ik, dra­ma­tik a mis­tr povíd­ky. Věnoval se pře­de­vším popi­so­vá­ní mezi­lid­ských vzta­hů a v tom­to ohle­du také pou­ží­val psy­cho­lo­gic­ká drob­no­kres­ba, což zna­me­ná, že mezi­lid­ské vzta­hy se ode­hrá­va­jí v rovi­ně emo­cí. V 26 letech one­moc­něl tuber­ku­ló­zou, ze kte­ré se léčil na Krymu a v Německu. Na násled­ky tuber­ku­ló­zy však zemřel. Byl to před­sta­vi­tel kri­tic­ké­ho rea­lis­mu a zakla­da­tel čecho­vov­ské povíd­ky, jejíž zna­kem je pře­de­vším to, že dra­ma se ode­hrá­vá v duši člo­vě­ka a děj je čas­to smut­ný až tra­gic­ký, ale čte­nář se tomu už musí smát a říká se tomu „smích skr­ze slzy“. Jeho dra­ma­ta se dodnes hra­jí a jsou nad­ča­so­vá.

Obsah: Raněvská se svou dce­rou Aňou se vra­cí zpát­ky do Ruska z Paříže. Do Paříže jeli po smr­ti Gríši, syna Raněvské, aby zapo­mně­li na tu straš­nou bolest. Bohužel jim zača­li dochá­zet pení­ze a kvů­li tomu se muse­li vrá­tit do své vlas­ti.
Doma na ně čeká Varja, což je nevlast­ní dce­ra Raněvské. Varja se během absen­ce Raněvské sta­ra­la o sta­tek a viš­ňo­vý sad. Statek byl však tolik zadlu­že­ný, že se schy­lo­va­lo k draž­bě. Jelikož nikdo neměl dost peněz na zapla­ce­ní dlu­hů, všich­ni při­je­li na sta­tek zavzpo­mí­nat na to, co tu pro­ži­li.

První dojmy: Během prv­ních pár strá­nek, jsem se jenom utvr­di­la v tom, že nejde o žád­ný vel­ko­le­pý námět, ale zpra­co­vá­ní je skvě­lé. Na začát­ku jsem se vel­mi rych­le začet­la, což je vždy dob­ré zna­me­ní.

Popis hlav­ních postav: Ljubov Anrejevna Raněvská – Majitelka viš­ňo­vé­ho sadu, nedo­ká­že se s ním roz­lou­čit, jeli­kož ho bere jako sou­část živo­ta. Má na sad spous­tu vzpo­mí­nek z dět­ství.
Aňa – Sedmnáctiletá dce­ra Raněvské. Očekává, že se ji změ­ní život, až se pře­stě­hu­je do měs­ta.
Varja – Adoptivní dce­ra Raněvské, kte­rá se sta­ra­la o zadlu­že­né pan­ství.
Lopachin – Podnikatel, kte­rý se sna­ží pomoct rodi­ně v pro­de­ji viš­ňo­vé­ho sadu.

Cílová sku­pi­na: Řekla bych, že nej­dů­le­ži­těj­ší je, aby člo­věk měl rád dra­ma. To pla­tí ne jenom u téhle kni­hy, ale u všech dra­mat. Jinak si jsem doce­la jis­tá, že kni­ha nemá vyhra­ně­nou něja­kou urči­tou cílo­vou sku­pi­nu. I když si mys­lím, že není vylo­že­ně pro mlad­ší.

Proč jsem kni­hu zača­la číst? Od Čechova jsem pře­čet­la už Racka, ze kte­ré­ho jsem byla oprav­du nad­še­ná, tak jsem chtě­la zku­sit i dal­ší jeho díla. Také mi kni­ha byla dopo­ru­čo­vá­na spo­lu­žá­kem a tak jsem se roz­hod­la, že ji musím zku­sit.

Doporučila bych ji k matu­ri­tě? Proč? Rozhodně bych ji dopo­ru­či­la. Bezpochyby nej­vět­ším plu­sem této kni­hy je, že je oprav­du kraťouč­ká. Přečtenou ji máte během jed­no­ho odpo­led­ne a děj není ani tro­chu slo­ži­tý. Je jed­no­du­ché si zapa­ma­to­vat základ­ní dějo­vou linii a žád­né odboč­ky v ději tam nejsou.

Je snad­né o kni­ze mlu­vit? Jsem si jis­tá, že ano. Jak již jsem psa­la, základ­ní dějo­vá linie je poměr­ně jas­ná a není tam nic, co by stě­žo­va­lo její chá­pá­ní.

Je lehce zapa­ma­to­va­tel­ná a čti­vá? Nepochybuji a říkám, že ano. Čtivost je oprav­du vel­ká a k zapa­ma­to­vá­ní toho moc není. Stačí, když si struč­ně napí­še­te děj kni­hy a může­te být v kli­du.

Co kni­ha čte­ná­řo­vi může dát? Když už nic jiné­ho, tak se může čte­nář u kni­hy chvil­ka­ma oprav­du zasmát.

Co pře­kva­pi­lo? Byla jsem pře­kva­pe­ná, jak snad­no se kni­ha čte a jak snad­ná cel­ko­vě je.

Porovnání s jiný­mi kni­ha­mi od auto­ra: Moje prv­ní kni­ha od auto­ra byl Racek. Z toho jsem byla upřím­ně vel­mi nad­še­ná a Višňový sad mě v tomhle porov­ná­ní doce­la zkla­mal. Nechci říkat, že je Višňový sad špat­ná kni­ha, ale roz­hod­ně není tak moc dob­rá jako Racek.

Popiš kni­hu 2 slo­vy: Vzpomínky, domov

Procentuální hod­no­ce­ní: 68%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře