Vinnetou

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Winnetou 1. díl je celo­ve­čer­ní film nato­če­ný pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Karla Maye (film Karl May) v režii Haralda Reinla. V hlav­ních rolích se před­sta­ví Lex Barker a Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini a Ralf Wolter.

Film měl pre­mi­é­ru 11. pro­sin­ce 1963. Kostýmy navr­hl Irms Pauli.

Obsah filmu

Mladý apač­ský váleč­ník Černý orel má z hory Nugget-tsil při­nést pro svůj kmen něko­lik zlaťá­ků. Přitom pad­ne do rukou ban­di­ty Santera a jeho mužů, kte­ří ho necha­jí mučit, aby zjis­ti­li, odkud zla­to pochá­zí. Protože je Černý orel mlčen­li­vý a neu­káz­ně­ný, jeden ze Santerových kum­pá­nů indi­á­na zastře­lí.

Náčelníkův syn Vinnetou si všim­ne, že přes úze­mí Apačů se pro­ti všem doho­dám sta­ví želez­nič­ní trať. Německý zeměmě­řič, zná­mý také jako Old Shatterhand kvů­li své rych­lé a tvr­dé pěs­ti, vymě­řil pří­sluš­ný úsek tra­ti pro Velkou západ­ní želez­ni­ci tak, aby vedl v půl­kru­hu kolem apač­ské­ho úze­mí. Proto je v Chicagu pově­řen hlav­ním inže­ný­rem Winterem, aby zkon­t­ro­lo­val, zda je dodr­žo­ván gene­rál­ní plán.

Old Shatterhand se záso­bo­va­cím vla­kem z El Pasa pře­sou­vá do želez­nič­ní­ho tábo­ra. Na ces­tě se k nim při­dá­va­jí skau­ti Sam Hawkens, Dick Stone a Will Parker. Kiowové, kte­ří jsou ve spol­ku se Santerem, zaú­to­čí na vlak s vozy, ale jsou zahná­ni.

V želez­nič­ním tábo­ře Old Shatterhand odha­lí pod­vod­né jed­ná­ní sta­vi­te­le Bancrofta. On a jeho spo­leč­ník Santer chtě­jí ušet­řit něko­lik set tisíc dola­rů z nákla­dů na stav­bu tím, že narov­na­jí trať a taj­ně si je str­čí do kapsy. Old Shatterhand se střet­ne s geo­de­tem Billem Jonesem, kte­rý v dob­ré víře vyty­čí želez­ni­ci pod­le Bancroftova zfal­šo­va­né­ho plá­nu, přes­to­že nele­gál­ně vede přes úze­mí Apačů. Společnost Great Western se zaru­či­la, že nebu­de zasa­ho­vat do lovec­kých oblas­tí Apačů, pokud se s indi­á­ny nedo­hod­ne na pří­pad­ných tech­nic­kých potí­žích.

Jako geo­det však Old Shatterhand ví, že v tom­to úseku žád­né tako­vé tech­nic­ké potí­že nejsou. Když se obje­ví Vinnetou a apač­ský bílý rád­ce Klekih-petra, naří­dí Jonesovi, aby odve­zl veš­ke­rý mate­ri­ál na původ­ně plá­no­va­nou tra­su. Zatímco s nimi Old Shatterhand vyjed­ná­vá, náh­le se obje­ví Santer se svý­mi muži. Zastřelí Klekih-petra, zajme Vinnetoua a pře­dá ho Kiowům, smr­tel­ným nepřá­te­lům Apačů. V noci se Old Shatterhandovi poda­ří osvo­bo­dit Vinnetoua z mučí­cí­ho kůlu Kiowů. Neprozradí svou totož­nost, ale vez­me si Vinnetouův amu­let, řetí­zek s drá­pem med­vě­da grizzly­ho.

Old Shatterhand a želez­ni­čá­ři se nyní pře­sou­va­jí do Roswellu, nově zalo­že­né­ho měs­ta na želez­nič­ní tra­ti, kde se Santer a jeho muži zaba­ri­ká­do­va­li v salo­o­nu. Po pře­střel­ce s vel­ký­mi ztráta­mi se nako­nec poda­ří salón s pomo­cí odklo­ně­né loko­mo­ti­vy pře­pad­nout, ale to už se obje­ví Apači, aby pomsti­li Klekih-petrovu smrt. Roswell je zni­čen, Old Shatterhand je v boji těž­ce zra­něn Vinnetouem a spo­lu s Hawkensem, Stonem a Parkerem odve­zen do indi­án­ské osa­dy.

Těžce zra­ně­né­ho Old Shatterhanda ošet­řu­je náčel­ní­ko­va dce­ra Nscho-tschi, než má on a jeho spo­leč­ní­ci zemřít na hra­ni­ci. Old Shatterhand se nyní uká­že jako zachrán­ce Vinnetoua z rukou Kiowů, ale nemů­že to doká­zat, pro­to­že jeho kabá­tec s amu­le­tem zůstal v Roswellu. Proto je tře­ba roz­hod­nout božím sou­dem. V sou­bo­ji na život a na smrt s náčel­ní­kem Intschu-tschuna Old Shatterhand zví­tě­zí, ale ušet­ří si život. Nšo-činavíc v Roswellu našel Old Shatterhandův plášť a může amu­let před­lo­žit jako důkaz. Old Shatterhand se tak stá­vá Vinnetouovým pokrev­ním bra­t­rem.

Vinnetouova sest­ra Nšo-či se zami­lo­va­la do zra­ně­né­ho Old Shatterhanda, když ho ošet­řo­va­la. Aby se nau­či­la jazyk a zvy­ky bělo­chů, chce se mla­dá žena pře­stě­ho­vat do St.Louis. Potřebné pro­střed­ky na to chce zís­kat z apač­ské­ho zla­té­ho pokla­du v Nugget-tsilu. Se sku­pi­nou apač­ských bojov­ní­ků se tam nako­nec vyda­li.

Protože ke zla­tu má mít pří­stup pou­ze náčel­ní­ko­va rodi­na, Inču-čuna a jeho děti se od Old Shatterhanda a Apačů na krát­kou dobu oddě­lí. Santer se svý­mi muži číhá na tříčlen­nou sku­pi­nu, zastře­lí Inču-čuna a zasáh­ne i Nšo-či. Old Shatterhand však obje­vil sto­pu Santerovy ban­dy a při­chá­zí Vinnetouovi a jeho sestře s bojov­ní­ky na pomoc. Bandité se setká­va­jí se smr­tí. Postřelený Santer visí na úte­su, z něhož nako­nec spad­ne a zemře. Těžce zra­ně­ná Nšo-čiumírá. Vinnetou ujis­tí své­ho pokrev­ní­ho bra­t­ra, že ho milo­va­la, na což Old Shatterhand odpo­ví, že on také milo­val Nšo-či a nikdy na ni neza­po­me­ne. Vinnetou se stá­vá novým náčel­ní­kem Apačů a po svém otci zdě­dí slav­nou stří­br­nou skříň­ku.

O filmu

Po vel­kém úspě­chu fil­mu Poklad na Stříbrném jeze­ře před­lo­žil Harald G. Petersson již 17. led­na 1963 24stránkovou synop­si plá­no­va­né­ho nové­ho fil­mu Winnetou Part 1. Ten se poměr­ně držel romá­no­vé před­lo­hy, ale ban­di­tu Rattlera nahra­dil Winnetouovým úhlav­ním nepří­te­lem Santerem, kte­rý stej­ně jako v romá­nu zpo­čát­ku pře­žil a zemřel až ve tře­tím díle Winnetoua.

1. dub­na 1963 se v Constantin Filmu kona­la schůz­ka ke scé­ná­ři pod vede­ním hlav­ní­ho dra­ma­tur­ga Gerharda F. Hummela. Prosadil řadu změn ve scé­ná­ři. Z měs­ta Tascona se stal Roswell, obje­vi­li se Kiowové, pře­pa­de­ní kry­té­ho vozu a scé­na v loko­mo­tiv­ním salo­nu. Santer měl být na kon­ci fil­mu zabit. V prv­ním červ­no­vém týd­nu roku 1963 byl hoto­vý koneč­ný scé­nář. Natáčení zača­lo 1. čer­ven­ce 1963. Filmový štáb síd­lil v hote­lu Zagreb ve měs­tě Zadar. Jako „Nugget Tsil“ byl vybrán cha­rak­te­ris­tic­ký vrchol Tulove Grede na Velebitu. Hned na začát­ku se tam natá­če­la scé­na Nscho-tschiho smr­ti. V posled­ní Santerově scé­ně byl Mario Adorf pově­šen na ská­lu s oce­lo­vým lanem pro­vle­če­ným skrz rukáv a ohni­vým pásem. Kameraman Kalinke byl pro tuto scé­nu také při­vá­zán ke své kame­ře.

Na úpa­tí hory byl posta­ven želez­nič­ní tábor s želez­nič­ní tra­tí. Na náhor­ní plo­ši­ně nad řekou Zrmanja posta­vil archi­tekt Vladimir Tadej pue­blo Apačů, kte­ré však tvo­řil pou­ze čel­ní pohled. Pohled na řeku Zrmanju (ve fil­mu nazý­va­nou „Rio Pecos“) se stal cha­rak­te­ris­tic­kým moti­vem Winnetoufových fil­mů. Režisér Harald Reinl nechal sou­boj mezi Old Shatterhandem a Intschu-tschuna ode­hrát v řece. Záběry byly poří­ze­ny z voru taže­né­ho moto­ro­vým člu­nem před káno­emi pro­tiv­ní­ků. Podvodní zábě­ry byly rov­něž nato­če­ny na původ­ním mís­tě. Všechny noč­ní zábě­ry byly poří­ze­ny za den­ní­ho svět­la s pomo­cí fil­tru (Day-for-Night nebo American Night).

Západní měs­to Roswell bylo posta­ve­no poblíž obce Zečevo na želez­nič­ní tra­ti ze Zadaru do Kninu. Filmový štáb se nyní uby­to­val v hote­lu Jadran v pří­moř­ském měs­tě Šibenik. Jedním z vrcho­lů fil­mu je totál­ní zni­če­ní wes­ter­no­vé­ho salo­o­nu sku­teč­nou loko­mo­ti­vou. Za tím­to úče­lem vybu­do­va­li něko­lik set met­rů dlou­hou odboč­ku z želez­nič­ní tra­ti. Komplikací při natá­če­ní bylo, že tuto scé­nu bylo mož­né nato­čit pou­ze jed­nou, pro­to­že poté byl salo­on zce­la zni­čen a fil­mo­vé­mu štá­bu došel čas. Scéna se poda­ři­la, Erwin Lange účin­ně odpá­lil explo­zi, když loko­mo­ti­va vje­la do salo­nu.

Romantické scé­ny mezi Old Shatterhandem a Nscho-tschi se ode­hrá­va­jí u vodo­pá­dů Krka neda­le­ko Skradinu. Nedaleko měs­ta Knin se v údol­ní kot­li­ně ode­hrá­lo setká­ní Santera a Černého orla.

Nakonec se fil­mo­vý tým oci­tl v Rijece. Poblíž Grobnik Polje, kde již stá­la Butlerova far­ma z fil­mu Poklad na Stříbrném jeze­ře, se natá­čel pře­pad Kiowů na ces­tě s kry­tým vozem. Během natá­če­ní bylo něko­lik sou­běž­ně jedou­cích kry­tých vozů taže­no náklad­ní­mi auty. Nečekaně se setka­li s fil­mo­vým týmem vede­ným Jürgenem Rolandem, kte­rý natá­čel film Říční pirá­ti Mississippi. Natáčení skon­či­lo vyho­ze­ním pra­cho­vé­ho vozu do povět­ří.

Scény lovu bizo­nů byly pře­vza­ty z ame­ric­ké­ho fil­mu Poslední lov. Znovu se s nimi setká­te ve 3. čás­ti Winnetoua.

Premiéra fil­mu se usku­teč­ni­la 11. pro­sin­ce 1963 ve fil­mo­vém palá­ci Mathäser v Mnichově. Téměř všich­ni hlav­ní her­ci byli pří­tomni a na jeviš­ti se divá­kům poklo­ni­li. Úspěch byl ohro­mu­jí­cí. V roce 1967 vydal Constantin ver­zi zkrá­ce­nou o sedm minut s novým věko­vým hod­no­ce­ním 6. V roce 1971 byl film zno­vu uve­den do kin a stá­le si nachá­zel širo­ký okruh divá­ků.

V čes­kém zně­ní: Stanislav Fišer - Pierre Brice (Vinnetou), Vladimír Ráž - Lex Barker (Old Shatterhand), Josef Beyvl - Ralf Wolter (Sam Hawkens), Jana Drbohlavová - Marie Versini (Nšo-či), Josef Větrovec - Mario Adorf (Frederick Santer), Karel Beníško - Walter Barnes (Bill Jones), Vladimír Hrubý - Chris Howland (Lord Tuff-Tuff), Alena Vránová - Dunja Rajter (Belle), Jiří Adamíra - (pro­log) + Tomislav Erak (Tangua), Antonín Zíb - Hrvoje Svob (Kleki-Petra), Oldřich Lukeš - Mavid Popovic (Inču-čuna), Čestmír Řanda - Niksa Stefanini (Bullock), Miroslav Homola - Branko Špoljar (Bancroft), František Holar - Antun Nalis (bar­man Hicks), Oldřich Musil - Vladimir Krstulovič (Harvey), Božena Böhmová - Ana Kranjceč (Úplněk, indi­án­ská žena), Václav Kaňkovský - Stipe Delič (děl­ník), Josef Šulc - Ilija Ivezić (Joaquin), Josef Koza (poš­ťák), Josef Vinklář (pře­dák), Pavel Spálený (kočí Bradford) a dal­ší

Zvuk: Milan Bor
Střih: Alois Vobora
Výroba: Miroslava Šmídová
České dia­lo­gy: Dr.Rudolf Vodička
Režie čes­ké­ho zně­ní: Ludvík Žáček
Vyrobilo: Studio pro úpra­vu zahra­nič­ních fil­mů 1965

• Zdroj: Německá Wikipedie
• Dabing: Dabingforum.cz
• Photo © Jadran Film

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře