Když vesmírná loď Maginot havaruje na Zemi, mladá žena Wendy (Sydney Chandler) a nesourodá skupina taktických vojáků učiní objev, který je postaví tváří v tvář největší hrozbě planety...
Původní Vetřelec z roku 1979 patří mezi nejzásadnější/nejoblíbenější sci-fi i horory kinematografie, film Ridleyho Scotta byl ovšem především startem velké franšízy, která se vydala zajímavými směry. Vetřelci Jamese Camerona v roce 1986 přišly se změnou žánru, Cameron místo hororu natočil sci-fi akční vojenskou podívanou, která i díky inspiraci Válkou ve Vietnamu sloužila jako taková alternativa na ve stejném roce uvedou oscarovou Četu. Není náhoda, že je sequelem Jamese Camerona často umísťován na seznamu nejlepších sequelů všech dob. A pak už to s celou sérii bylo složitější.
Vetřelec ³ z roku 1992 i po mnoha letech dokáže rozdělit diváky, jisté je, že debutujícího Davida Finchera realizace filmu tak deprimovala, že tehdy málem uvažoval o konci filmové kariéry na jejím samotném počátku. Podobně diváky rozdělil i Vetřelec: Vzkříšení, film Jeana-Pierrea Jeuneta je z dnešního pohledu spíše zajímavý nežli vyloženě dobrý. Dvojice filmů Vetřelec vs. Predátor málem sloužily jako hřebíky do rakve obou ikonickým sci-fi potvorám, v roce 2012 a 2017 navázala dvojice filmů Prometheus a Vetřelec: Covenant. K režii těchto filmů se sice vrátil Ridley Scott, zpětně to ovšem vypadá, že se chtěl Ridley Scott vydat krapet jiným směrem a radši natočit epické sci-fi napojené na pozadí vzniku lidstva, jakýsi diktát z vyšších pater mu ovšem zřejmě nařídil, aby svou sérii více napojil na sérii Vetřelec. Na další dva kontroverzní zářezy do série tak bylo snadno zaděláno.
A loňský Vetřelec: Romulus? To bylo takové načančané nic, Fede Álvarez možná zvládl natočit takový fan servirce pro všechny fanoušky Vetřelce, sérii ovšem nikam neposunul a sedmý celovečerní Vetřelec zpětně trpí mnoha pochybnými dramaturgickými rozhodnutími. Série Predátor je tak aktuálně trochu jinde. Přesto Romulus v kinech vydělal 350,9 milionů dolarů a již nyní je tak v plánu realizace pokračování. A vzhledem k faktu, že se povedlo úspěšně nastartovat série Predátor i Vetřelec, začíná se pomalu mluvit o tom, že by mohlo dojít na třetí film, ve kterém dva ikoničtí vesmírní zabijáci opět změří síly. Mezitím ovšem dochází k něčemu zásadnímu. Uvedení se dočkává seriál Vetřelec: Země, který se stává 1. seriálem v rámci celé série.
Chystanému seriálu ze světa Xenomorphů se dalo již delší dobu tak nějak věřit díky účasti tvůrce jménem Noah Hawley. Ten stojí za seriály Legion a Fargo, Legion je komiksový projekt, ve kterém jde místo o záchranu světa o boj titulního hrdiny se sebou samým, Fargo je zase kriminální antologií, která vychází ze stejnojmenného filmu bratrů Coenových. Je to talentovaný televizní tvůrce, který umí pracovat s komplexními postavami, dokáže v rámci žánrů experimentovat, navíc přicházet se zajímavými nuancemi. I nezaujatě se tak dalo předpokládat, že Hawley dodá seriál, který bude i po prvních epizodách zajímavějším než cokoli, co kdy světu Vetřelce dá třeba zmiňovaný Fede Álvarez. I proto je radost, že právě první dvě epizody tuto domněnku snadno potvrzují.
Nějakou dobu docházelo k uvádění různých informací o tom, jak přesně vlastně Vetřelec: Země do časové osy celé série zapadá, výsledná odpověď je nicméně taková, že se seriál odehrává v roce 2120. 16 let po Vetřelec: Covenant (2104), 2 roky před původním Vetřelcem (2122). Ambicemi poté Hawley nešetří, důkazem může být už jen fakt, že je hlavní hrdinkou nemocná holčička Marcy, jejíž vědomí je přeneseno do těla androida. Marcy si tak změní jméno na Wendy, vypadá poté sice jako dospělá žena, má ovšem pořád vědomí dítěte. Prequely Ridleyho Scotta se mohly chlubit především zajímavou postavu Davida v podání Michaela Fassbendera, podstata existence Wendy ovšem od počátku svádí k mnohem většímu potenciálu. I díky faktu, že Sydney Chandler od prvních okamžiků působí jako naprosto jasná castingová trefa, která dokáže věrohodně ztvárnit dítě v těle ženy. Někdy až velmi nepříjemně.
Seriál ze světa Vetřelce by tak nějak automaticky neměl působit lacině, o to uspokojivější je sledovat, že se na seriálu zřejmě opravdu nešetřilo. Hawley je sice očividně fanoušek série (i díky zasazení do roku 2120 dává smysl, že výprava snadno evokuje původní film), neznamená to ovšem, že by tím automaticky jeho seriálový Vetřelec byl čistým fan servicem roztažený na 8 epizod. Hawley se drží praktických efektů, velkou radost může vyvolat už fakt, že jsou Xenomorphové v seriálu přivedeni k životu prakticky, ztvárňují je herci místo CGI. první dvě epizody poté samozřejmě slouží primárně jako expozice daného období a především příběhu. Hawley nicméně už v prvních dvou dílech svého seriálu jako scenárista (sám se chopil režie pilotu, 2. epizodou režírovala Dana Gonzales) dokáže už poměrně známý svět tak nějak rozvinout, přitom pravděpodobně směrem, který snadno vyvolá kontroverze. Pořád nicméně zajímavější nežli poměrně líná snaha o chodící fan service a film, který působí jako projekt ze světa Vetřelce, který napsala AI... snad uzná většina.
Ono ovšem není vždy nutné držet se originálu, je ovšem ideální držet jakýsi kompromis. Důkazem může být třeba hudba Jeffa Russa, která se sice snaží přiblížit hudbě Jerryho Goldsmitha z původního Vetřelce, nikdy to ovšem nepůsobí dojmem, že by jen někdo vykradl Goldsmithovy noty. Se sérii Vetřelec jsou navíc od počátku série spjaté jisté korporátní intriky (Ash z Vetřelce, Carter Burke z Vetřelců...), dává tudíž smysl, že právě zřejmé intriky ze stáje společnosti Weyland-Yutani, v seriálu sehrajou svou úlohu. Bude jen zajímavé sledovat, zda android Kirsh v podání (jako vždy skvělého) Timothy Olyphanta bude víc jako Ash, Bishop, nebo zmiňovaný David. Hawley už nicméně mnohokrát projevil, že nemá vyloženě v lásce černobílé postavy.
Pokud mají první dvě epizody sloužit především jako jasné lákadlo na zbylých 6 epizod, svůj účel splňují dostatečně. Události nevyhnutelně spějí ke konfrontaci tří různých korporací, mnohé možná rozdělí už jen zapojení kyborgů, působí to spíše ovšem jako šikovné rozšiřování mytologie, které se ve světě, ve kterém existují androidi, nabízí. Poměrně nedoceněný herec Alex Lawther jako Hermit, bratr zmiňované Wendy, zřejmě dostane dost prostoru, vzhledem ke komplexnímu vztahu s jeho sestrou navíc bude určitě mít, co hrát.
A samotný název Vetřelec: Země samozřejmě naznačuje veliký potenciál, protože místo uzavřeného prostoru ve vesmírné lodi je tentokrát hrací pole tak nějak větší. Hawley přesto umí budovat atmosféru, i když na to musí jít tentokrát tak trochu jinak, protože vše napovídá tomu, že seriál nebude moci zase tolik spoléhat na uzavřené prostory. A Samuel Blenkin tu hraje očividně šíleného vizionáře Boye Kavaliera, který až děsivě evokuje Elona Muska budoucnosti.
Sci-fi zasazené do budoucnosti může často jasně reflektovat a komentovat současnost, Hawley jen tím seriálovému Vetřelci dodává neskutečný přesah. Dvě epizody sice nevyhnutelně nechají diváka tak trochu tápat, o to více ovšem vyvolávají chuť na zbytek, protože je jasné, že mnoho záhad ještě může začít dávat větší smysl. Nejdůležitější je, že to nevypadá jako chabý pokus o napojení na svět Vetřelce. Působí to jako plnokrevný návrat do světa, který může být pořád očividně minimálně tak super jako kdysi. Snad jen podobné nadšení půjde sdílet i za 6 týdnů. První dvě epizody nicméně naznačují, že by seriál jako celek mohl skutečně být pro tuto sérii mnohými žádaným vykoupením.
Vetřelec: Země Noaha Hawleyho v prvních dvou dílech sází na kombinaci respektu k počátku franšízy, rozšiřování mytologie a autorsky výrazného pojetí. První dvě epizody potvrzují, že seriál má ambici nabídnout více než jen nostalgický fan service - pracuje s praktickými efekty, silným hereckým obsazením a motivy, které mohou rezonovat i mimo rámec sci-fi hororu. Ačkoli tempo vyprávění může diváka zpočátku ponechat v nejistotě, atmosféra, vizuální zpracování a potenciál příběhu naznačují, že půjde o důstojný a možná i překvapivě aktuální návrat do univerza Xenomorphů...
Nejnovější komentáře