Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Profily osob > Věra Čáslavská

Věra Čáslavská

Caslavska
Caslavska

Věra Čáslavská (* 3. květ­na 1942 Praha † 30.8.2016 Praha) byla čes­ko­slo­ven­ská spor­tov­ní gym­nast­ka, tre­nér­ka a význam­ná spor­tov­ní funk­ci­o­nářka, sed­mi­ná­sob­ná olym­pij­ská vítěz­ka, čtyř­ná­sob­ná mis­try­ně svě­ta, jede­nác­ti­ná­sob­ná mis­try­ně Evropy a čtyř­ná­sob­ná Sportovkyně roku Československa. Po same­to­vé revo­lu­ci byla v letech 1990–1996 před­sed­ky­ní Československého olym­pij­ské­ho výbo­ru a v letech 1995–2001 také člen­kou Mezinárodního olym­pij­ské­ho výbo­ru.

Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jed­nou ze dvou gym­nastek his­to­rie, kte­rým se poda­ři­lo zís­kat zla­té medai­le ve více­bo­ji na dvou po sobě jdou­cích olym­pij­ských hrách. Zlato z více­bo­je také vyhrá­la na mis­trov­ství svě­ta v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čty­ři­cet let již drží mezi gym­nasty rekord v abso­lut­ním počtu indi­vi­du­ál­ních zla­tých olym­pij­ských medai­lí. V letech 1964 až 1968 neby­la na vel­kém závo­du ve více­bo­ji pora­že­na.

Životopis

Od své­ho dět­ství se věno­va­la gym­nasti­ce. Svoji spor­tov­ní kari­é­ru zahá­ji­la ve svých 16 letech na mis­trov­ství svě­ta ve spor­tov­ní gym­nasti­ce v Moskvě, kde čes­ko­slo­ven­ské gym­nast­ky obsa­di­ly v sou­tě­ži druž­stev dru­hé mís­to. Ve více­bo­ji jed­not­liv­ců skon­či­la osmá. Téhož roku obsa­di­la na mis­trov­ství Československa dru­hé mís­to. O rok poz­dě­ji Čáslavská zís­ka­la na mis­trov­ství Evropy v Krakově svou prv­ní zla­tou medai­li za cvi­če­ní na kla­di­ně a stří­br­nou za pře­skok.

Roku 1960 byla člen­kou stří­br­né­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho olym­pij­ské­ho druž­stva na OH v Římě, v indi­vi­du­ál­ních sou­tě­žích skon­či­la ve více­bo­ji žen osmá a na kla­di­ně šes­tá.

První vět­ší úspěch zazna­me­na­la v roce 1962 na mis­trov­ství svě­ta v Praze, kde vyhrá­la pře­skok, ve více­bo­ji jed­not­liv­ců skon­či­la dru­há a tře­tí v prost­ných. Československé druž­stvo zís­ka­lo stří­br­nou medai­li.

Dalším vrcho­lem její kari­é­ry byl rok 1964 pře­de­vším pak Letní olym­pij­ské hry 1964 v Tokiu, kde zís­ka­la zla­tou medai­li ve více­bo­ji jed­not­liv­ců, v pře­sko­ku a na kla­di­ně. Československé druž­stvo skon­či­lo dru­hé. O rok poz­dě­ji na mis­trov­ství Evropy v Sofii zís­ka­la pět zla­tých medai­lí.

Na mis­trov­ství svě­ta v Dortmundu v roce 1966 zví­tě­zi­la ve více­bo­ji jed­not­liv­ců a v pře­sko­ku, dále zís­ka­la stří­br­nou medai­li na kla­di­ně a v prost­ných. V sou­tě­ži druž­stev pak čes­ko­slo­ven­ské gym­nast­ky zís­ka­ly zla­tou medai­li.

V roce 1967 na mis­trov­ství Evropy v Amsterdamu zís­ka­la zla­to ve všech sou­těž­ních dis­ci­plí­nách.

V roce 1968 se účast­ni­la Letních olym­pij­ských her v Mexiku, kde zís­ka­la zla­to za více­bo­ji, pře­skok, bradla a prost­ná. Stříbro pak za kla­di­nu a v druž­stvech. V prů­bě­hu těch­to her se vda­la za Josefa Odložila, čes­ké­ho repre­zen­tan­ta v běhu. Na těch­to olym­pij­ských hrách ukon­či­la svo­ji spor­tov­ní kari­é­ru. Během slav­nost­ní­ho cere­mo­ni­á­lu pře­dá­ní medai­lí ges­ty pro­tes­to­va­la pro­ti oku­pa­ci Československa, když stá­la spo­leč­ně na stu­pín­ku se sovět­skou závod­ni­cí. Během slav­nost­ní­ho hra­ní sovět­ské hym­ny oto­či­la hla­vu od sou­peř­ky smě­rem do země. V témže roce byla vyhlá­še­na nej­lep­ší spor­tov­ky­ní svě­ta.

Politická, společenská a trenérská činnost

V roce 1968 se také zapo­ji­la do poli­tic­ké­ho živo­ta a pode­psa­la zná­mou peti­ci Dva tisí­ce slov. V roce 1971 byla vylou­če­na z řad čle­nů ČSTV. V roce 1974 vystu­do­va­la Fakultu těles­né výcho­vy a spor­tu Univerzity Karlovy v Praze a věno­va­la se tre­nér­ské čin­nos­ti. Později jí bylo dovo­le­no vyko­ná­vat tre­nér­skou čin­nost v Mexiku (1979-1981).

V led­nu 1990 se sta­la porad­ky­ní pre­zi­den­ta ČSR Václava Havla pro soci­ál­ní otáz­ky a pro sport, od roku 1991 pak půso­bi­la jako jeho asi­s­tent­ka.

V letech 1990–1992 zastá­va­la funk­ci před­sed­ky­ně Československého olym­pij­ské­ho výbo­ru a poté byla až do roku 1996 před­sed­ky­ní Českého olym­pij­ské­ho výbo­ru a člen­kou Mezinárodního olym­pij­ské­ho výbo­ru (1995-2001).

V pre­zi­dent­ských vol­bách v roce 2013 aktiv­ně pod­po­ři­la Karla Schwarzenberga, pro­tes­to­va­la zejmé­na pro­ti tomu, že jeho levi­co­ví pro­ti­kan­di­dá­ti žáda­li o pod­po­ru komu­nis­ty.

Ocenění

1964, 1966, 1967, 1968 – Sportovec roku,
1968 - nej­lep­ší spor­tov­ky­ně svě­ta, dru­há nej­zná­měj­ší žena svě­ta,
1989 - Cena Pierra de Coubertina, udě­lil Mezinárodní výbor pro fair play při UNESCO,
1991 - uve­de­na do Dvorany slá­vy v New Yorku.
1991 - Olympijský řád, udě­len Mezinárodním olym­pij­ským výbo­rem,
1995 - Státní vyzna­me­ná­ní Medaile Za záslu­hy II. stup­ně, udě­lil pre­zi­dent České repub­li­ky Václav Havel,
2010 - Japonský Řád vychá­ze­jí­cí­ho slun­ce, pře­dal japon­ský vel­vy­sla­nec v České repub­li­ce Čikahito Harada v praž­ské rezi­den­ci.
2016 - cena Gratias Agit za šíře­ní dob­ré­ho jmé­na České repub­li­ky ve svě­tě.


Detaily o článku Věra Čáslavská


Foto

PopisVera Caslavka
Datum
Zdrojhttp://afbeeldingen.gahetna.nl/naa/thumb/1280x1280/bc445df8-fda0-4477-999c-f5f493ad611a.jpg http://www.gahetna.nl/collectie/afbeeldingen/fotocollectie/zoeken/start/22/weergave/detail/tstart/0/q/zoekterm/Vera%20Caslavska
AutorNizozemský archiv

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Články převzaté z české Wikipedie.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,23706 s | počet dotazů: 239 | paměť: 56666 KB. | 29.06.2022 - 12:06:45