Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Ve stínu - Herecký koncert Ivana Trojana

Ve stínu - Herecký koncert Ivana Trojana

VeStinu

Detektivní pří­pad, kte­rý musí řešit kapi­tán Hakl, začí­ná pěk­ným vylou­pe­ním tre­zo­ru. Zdá se, že sta­čí zapá­t­rat v poli­cej­ní kar­to­té­ce, a lupič bude rych­le dopa­den. U židov­ské­ho kasa­ře  Kirsche najde poli­cie část lupu a všech­no hra­je pro­ti němu. Jenže pří­pad vyšet­řu­je kapi­tán Hakl, a to je kri­mi­na­lis­ta ze sta­ré ško­ly. Všechno chce mít pod­lo­že­né a ově­ře­né. Právě když zjis­tí, že zatče­ný Kirsch má ali­bi, zasáh­ne do vyšet­řo­vá­ní Státní bez­peč­nost a vyšet­řo­vá­ní pře­bí­rá němec­ký major Zenke. Hakl má svou pro­fe­si­o­nál­ní hrdost a nechce se řeše­ní pří­pa­du vzdát. Domlouvá se svým s nad­ří­ze­ným Pánkem a začí­ná pra­co­vat na vlast­ní pěst. A to se mu sta­ne osud­ným.

Film Ve stí­nu nemá jen jed­nu dějo­vou lin­ku, kte­rá sle­du­je řeše­ní krá­de­že a nava­zu­jí­cích zlo­či­nů. Další sle­du­je osob­ní dra­ma vyšet­řu­jí­cí­ho kapi­tá­na Hakla a postup­ně se dozví­dá­me i život­ní pří­běh majo­ra Zenkeho. Osudy obou postav zce­la zásad­ně ovliv­ní dus­ná atmo­sfé­ra 50. let těs­ně před měno­vou refor­mou. Příběh kapi­tá­na Hakla a jeho kon­ku­ren­ta není jen o meto­dách kri­mi­na­lis­ti­ky, ale spíš o tom, jak poli­tic­ká situ­a­ce může zasáh­nout do osu­du jed­not­liv­ců i celých rodin.

Film zob­ra­zu­je léta minu­lá a sna­ží se v maxi­mál­ní míře zpro­střed­ko­vat divá­kům uce­le­ný obraz o době 50.let. Napomáhá tomu veli­ce peč­li­vě vybra­né loka­li­ty natá­če­ní, kos­týmy i drob­né reá­lie, kte­ré vytvá­ře­jí veli­ce auten­tic­kou atmo­sfé­ru, včet­ně tram­va­jí na Václavském náměs­tí v Praze. Tajemnost a ponu­rost pomá­há také to, že film je noir. To, že film půso­bí jako kom­pakt­ní a celist­vý celek, zvy­šu­je jeho cel­ko­vou hod­no­tu.

Scénář fil­mu, kte­rý napsal Marek Epstein a David Ondříček, se rodil poměr­ně dlou­ho. Zfilmovaná byla až sedm­nác­tá ver­ze a doce­la to chá­pu. Autoři chtě­li totiž pro­po­jit detek­tiv­ní pří­běh s osob­ním pří­bě­hem kapi­tá­na a sou­čas­ně uká­zat depre­siv­ní a kru­té pro­stře­dí 50. let, kdy STB měla znač­ný vliv. Možná, že se něko­mu bude zdát zapo­je­ní prá­ce STB do vyšet­řo­vá­ní běž­né­ho vlou­pá­ní neprav­dě­po­dob­né a úče­lo­vé. Ale já se domní­vám, že scé­nář odrá­ží to, co je o prá­ci STB v obdo­bí 50. let už dnes zná­mé. Scénář dal dosta­teč­ný pro­stor pro zachy­ce­ní prá­ce vyšet­řo­va­te­lů a sou­čas­ně se však poda­ři­lo vtáh­nout divá­ka do rodin­né­ho záze­mí kapi­tá­na Hakla.  Styl vyšet­řo­vá­ní a zau­je­tí pro prá­ci je pro Hakla cha­rak­te­ris­tic­ký a pro pří­běh veli­ce důle­ži­tý. Svým způ­so­bem je Hakl wor­ko­ho­lik, kte­rý chce svou prá­ci dělat dob­ře. Je také uzná­va­ný mezi spo­lu­pra­cov­ní­ky. Na dru­hou stra­nu je až pří­liš důvě­ři­vý, nesta­rá se moc o poli­ti­ku a strach man­žel­ky z mož­né měno­vé refor­my nesdí­lí. Takových lidí bylo v 50. letech urči­tě mno­ho a podí­vá­me –li se do sou­čas­nos­ti, pak i dnes je mno­ho těch, kte­ří si necha­jí od poli­ti­ků implan­to­vat jejich názo­ry.  Postavu  kapi­tá­na Hakla pova­žu­ju za dob­ře pro­pra­co­va­nou tedy nejen z hle­dis­ka jeho pro­fe­se, ale také jako věro­hod­nou posta­vu otce a man­že­la. Svou rodi­nu Hakl pod­vě­do­mě chrá­ní před nepří­jem­ný­mi infor­ma­ce­mi. Doma je to rozum­ný otec, kte­rý své­ho syna povzbu­zu­je a vycho­vá­vá k urči­tým mrav­ním hod­no­tám. To, co říká Hakl své­mu syno­vi jako pohád­ko­vý pří­běh, dostá­vá v reál­ném život­ním pří­bě­hu Hakla reál­nou dimen­zi. Jako z pohád­ky vypa­dá uspá­va­cí ritu­ál s malým Galem. O to víc zapů­so­bí střet­nu­tí Hakla s tvr­dou rea­li­tou poli­tic­ké­ho sys­té­mu.  Scénář má výbor­né momen­ty, ale závěr fil­mu už mi moc jas­ný nebyl. Přestože se v prů­bě­hu fil­mu stří­da­jí scé­ny z vyšet­řo­vá­ní a v rodi­ně, tak v závě­ru se pozor­nost zamě­ři­la jen na osud Hakla a Zenkeho. Proto vypa­dá scé­na s obra­zem jako samo­ú­čel­né a stej­ně tak půso­bí vykal­ku­lo­va­ně scé­na Gala s dět­mi. Možná to byl cíle­ný tah, kte­rý oce­ní sen­ti­men­tál­ní divá­ci.  Osobně bych necha­la celou závě­reč­nou scé­nu s dět­mi pře­psat a nato­čit zno­vu a jinak.

Role kapi­tá­na Hakla her­ci Ivanu Trojanovi sed­ne. Bez vel­kých emo­cí a přes­to cit­li­vě dodá­vá své posta­vě věro­hod­nost. Dialogy se synem Galem v podá­ní Filipa Antonia nebo s man­žel­kou Jitkou v podá­ní hereč­ky Soni Norisové vná­še­jí do tem­né atmo­sfé­ry fil­mo­vé­ho pří­bě­hu prv­ky humo­ru a opti­mis­mu. Tady se poda­ři­lo auto­rům scé­ná­ře výbor­né dia­lo­gy a Ivan Trojan je doká­zal roze­hrát a dát jim lid­skost. Kvalitní spo­lu­hráč­kou je v roli man­žel­ky Soňa Norisová a sna­ží se i Filip Antonio, u kte­ré­ho je občas patr­ný vět­ší zájem o kame­ru, než o samot­ný text. Na malé­ho her­ce nalo­ži­li auto­ři fil­mu pří­liš mno­ho tex­tů.

Ačkoliv se hlav­ní dějo­vá lin­ka týká kapi­tá­na Hakla, divác­kou pozor­nost zaujme major Zenke v podá­ní němec­ké­ho her­ce Sebastiana Kocha. Postava vstu­pu­je do fil­mu jako nepří­jem­ný a stu­de­ný vyšet­řo­va­tel, jehož něm­či­na půso­bí cize a úseč­ně.  Sebastian Koch dodal své roli dosta­teč­ný odstup, tajem­ství a vnitř­ní napě­tí. Dokázal ve svých scé­nách na sebe sou­stře­dit pozor­nost a výraz­ně tak pomohl vyzně­ní celé­ho fil­mu.

Kvalitní prá­ci archi­tek­ta Jana Vlasáka jsem už pochvá­li­la. Kostýmy navrh­la Jarmila Konečná a asi to nebyl moc těž­ký úkol. Ve fil­mu vystu­pu­jí vět­ši­nou muži v dlou­hých kabá­tech. Jednak se to nosi­lo a jed­nak to může být chá­pá­no jako tako­vá dobo­vý stej­no­kroj. Na vel­mi dob­ré kva­li­tě fil­mu se podí­lel ješ­tě pol­ský kame­ra­man Adam Sikora, kte­rý si někte­ré zábě­ry vychut­nal jako dobo­vé obra­zy.

Hodnocení: 67 %


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 0,77906 s | počet dotazů: 226 | paměť: 46915 KB. | 04.03.2021 - 07:32:39