Ve službách Jejího Veličenstva - první a poslední Bond George Lazenbyho

JamesBondVeSluzbe

Ernst Blofeld (Telly Savalas) připravuje ve svém ústavu vysoko v Alpách ďábelský plán, který může být osudný pro celý svět. Podařilo se mu totiž vyvinout smrtelně nebezpečný virus a chce jej rozšířit po celé Zemi prostřednictvím mladých dívek, které již pro tento úkol shromáždil v nepřístupné laboratoři. Do Švýcarska se však vydává James Bond (George Lazenby). Na Blofeldovu stopu se dostal díky Dracovi (Gabrielle Ferzetti). Tento mafián má totiž oprávněné obavy o svoji dceru Tracy (Diana Rigg), a tak pro ni získá společnost agenta 007. Tracy samozřejmě kouzlu Jamese Bonda neodolá, ale ani agenta 007 tajné služby nečeká pouhý flirt...

Jednou to přijít muselo- Rok 1969, 6. bondovka a vůbec poprvé si Jamese Bonda nezahrál Sean Connery. Ve službách Jejího veličenstva původně mělo vzniknout už po Goldfingerovi, nakonec ale došlo na Thunderball a adaptace Flemingovy 11. knihy s Jamesem Bondem tak dorazila později. Po 5 filmech nicméně definitivně (alespoň tou dobou) s rolí skončil Sean Connery, protože se chtěl věnovat jiným rolím a producent Albert Broccoli musel nutně objevit novou tvář. Zajímavé je, že oslovil Timothy Daltona (ten se později stal Bondem v letech 1987-1989), avšak tehdy 21-letý Dalton odmítl, protože si myslel, že je na roli příliš mladý. Poté padla volba na Rogera Moorea (ten se stal později Bondem v letech 1973-1985), avšak ani to nakonec v roce 1969 nedopadlo. A pak se Broccoli setkal s tehdy téměř 30-letým Georgem Lazenbym, který měl dle Broccoliho ideální fyzické atributy a hned Lazenby podepsal smlouvu na 7 filmů, která nikdy naplněna nebyla a Ve službách Jejího Veličenstva je tak jedinou bondovku s Georgem Lazenbym v historii, protože Lazenby sám s rolí po tomto snímku sekl. A celé to má nejspíš několik důvodů.

Ve službách Jejího Veličenstva má velmi těžké uchopení u filmových fanoušků- Někteří tuto bondovku milují a berou jí jako jednu z nejlepších (Christopher Nolan tuto bondovku řadí mezi svých 10 nejoblíbenějších filmů), druzí jí naopak berou jako slabý odvar ideální bondovky. Do jaké poloviny se řadím já? Mám tuto bondovku ze všech rád nejméně!

Ve službách Jejího Veličenstva se jako první bondovka vůbec snaží Bonda polidštit. Ne zas tolik jako se o to pokusila éra Timothyho Daltona a později ještě výrazněji éra Daniela Craiga, fakt, že se zde ale Bond skutečně zamiluje, ožení a má v plánu s práci u MI6 definitivně seknout ale předvádí, že se tu někdo snažil Jamese Bonda pojmout tak trochu jinak a s nástupem nového herce mu víceméně dodat nový tvar. Šlo o režijní debut Petera R. Hunta, který už předtím ale pracoval jako střihač Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska a Goldfingera a tudíž měl s Jamesem Bondem již jistou zkušenost. A i proto zamrzí, že skutečně nedorazilo něco mnohem lepšího!

Problém je bohužel právě i v Georgi Lazenbym. Ten byl vybrán díky ideálním fyzickým atributům a faktu, že byl víceméně podobný Connerymu. Fakt, že se tu ale především koukalo na tu podobnost předchozímu představiteli ztroskotal v tom, že je Lazenby mimo, do role se víceméně nehodí a ve svém hereckém debutu se nepředvedl v nejlepším světle. Lepší herec by dost možná tuhle lidštější verzi Jamese Bonda zvládl přesvědčivě prodat, Lazenby ale tohle bohužel nezvládl a ve srovnání se všemi ostatními představiteli Jamese Bonda je hodně bídný.

Z nějakého důvodu má tahle bondovka 142 minut! Tahle bondovka skutečně trvá skoro 2 a půl hodiny a neposkytuje k tomu žádné logické opodstatnění. A především se střihač John Glen (pro kterého šlo o první kinofilm na kterém pracoval) nejspíš úplně zbláznil a zničil veškeré kouzlo akčních sekvencí. Akční sekvence jsou kvůli tomu chaotické, nepřehledné a víceméně neatraktivní. Ta Nolanem věčně obdivovaná scéna obsahující lyžování má své kouzlo, tenhle střih ale jinak skutečně poničil atraktivitu téhle bondovky výrazně. Zajímavé ovšem je, že se Glen po vzoru Hunta později stal režisérem a natočil celkem 5 bondovek (3 s Rogerem Moorem, 2 s Timothy Daltonem).

Diana Rigg je jako jedna z nejvíc osudových Bond girl velmi fajn, tenhle fakt ale kazí to, že mezi ním a Lazenbym není žádná uvěřitelná chemie a tu osudovou a tragickou lásku jim ve finále nevěříte ani za boha. Naopak Telly Savalas vystřídal Donalda Pleasance coby Ernesta Blofelda a předvedl po Pleasanceovi další dostačující inkarnaci tohoto nejslavnějšího bondovského záporáka.

Samotný scénář této 6. bondovky je ve skutečnosti velmi dobrý a skutečně tu byl potenciál na zásadní milník téhle legendární akční série. Výsledné zpracování ale 6. bondovku skutečně odstrčilo na dno série, kdy se ale pořád musí mluvit minimálně o průměru. Přesto už byl ale svět v roce 1969 od Bonda zvyklý na lepší věci a tahle bondovka může být jenom ráda, že se přece jen najde velký zástup jejich fanoušků.

Ve službách Jejího Veličenstva možná dvakrát nemusím, přesto je ale tahle bondovka z několika důvodu zásadní. Snažila se Jamese Bonda vůbec poprvé polidštit a s lepším hercem a uvěřitelnější chemií by se jí to možná i skutečně povedlo. Především ale předvedla, že James Bond nemůže být každý a vizuální podoba Conneryho neznamená vše. I přesto, že tenhle film tudíž v rámci hierarchie bondovek vůbec nemusím, z několika důvodů je skutečně dobré si uvědomit, že tento film existuje...

Trailer:

Verdikt: 3 z 5


Photo © United Artists


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,84592 s | počet dotazů: 201 | paměť: 48026 KB. | 28.01.2021 - 08:47:28