Válka se stromy

(6 hlasů, průměr: 4,17 z 5)

Loading...

Knihy Jana Tománka milu­ji a nemůžu si je vyna­chvá­lit nejen pro auto­rův oso­bi­tý humor, ale i pro jejich skry­té posel­ství. Jeho nová kni­ha „Válka se stro­my“ není žád­nou výjim­kou a musím říct, že doko­na­le spl­ni­la mé oče­ká­vá­ní.

Celým pří­bě­hem pro­vá­zí man­že­lé Novákovi, kte­ří jsou již v důcho­du a uží­va­jí si poklid­né­ho stá­ří. Po tři­ce­ti letech man­žel­ství se mají svým způ­so­bem stá­le rádi, neboť jejich vztah je zalo­že­ný hlav­ně na poro­zu­mě­ní, souzně­ní a tole­ran­ci. Dokáže jim to však vydr­žet navždy?

„Ale spo­leč­ně strá­ve­ný život ide­á­ly mlá­dí spo­leh­li­vě zahá­ní - kaž­dý máme to své. Trvalo jí to sko­ro tři­cet let, ale nako­nec pocho­pi­la, co vědě­ly babič­ky celé gene­ra­ce - že sou­ži­tí není sna­ha o změ­nu, ale jen a jen tole­ran­ce.“

Obě děti již vylét­ly z hníz­da. Syn Ondrej, povo­lá­ním dře­vo­ru­bec, spo­ko­je­ně žije se svou ženou a dvě­ma dět­mi v lese, milu­je vol­nost, nespou­ta­nost a pří­ro­du. Dcera Jana, kte­rá je v oče­ká­vá­ní své­ho prv­ní­ho potom­ka, je nao­pak pra­vým opa­kem své­ho bra­t­ra.

Dvě děti, kaž­dé svým způ­so­bem z jiné­ho těs­ta, sym­bo­li­zu­jí dva tábo­ry napros­to odliš­ných názo­rů a pohle­dů na svět, kte­ré se spo­lu ale vůbec nezto­tož­ňu­jí a nena­chá­ze­jí žád­ný spo­leč­ný kom­pro­mis.

Malá kni­ha for­má­tem, vel­ká však svým obsa­hem a samot­ným poslá­ním, jež s vtip­ným nad­hle­dem vyprá­ví o tom, čím jsme si všich­ni muse­li za posled­ní dva roky pro­jít a čelit tak tro­chu nesmy­sl­ným opat­ře­ním vlá­dy.

Jedna epi­de­mie, ať už v podo­bě infek­ce nebo pada­jí­cích stro­mů, pře­vrá­ti­la naše dosa­vad­ní živo­ty o 360 stup­ňů, ome­zi­la nás ve vlast­ním úsud­ku, svo­bo­dě pohy­bu, pod­ní­ti­la v nás strach pro­je­vit svůj vlast­ní názor, abychom neby­li zby­teč­ně lin­čo­vá­ni nejen cizí­mi lid­mi, ale i v řadách své vlast­ní rodi­ny.

„Nic se bohu­žel nemě­ní. Historie se pros­tě pořád točí ve stej­ných kolech a kaž­dá dal­ší gene­ra­ce musí všech­ny ty chy­by zno­vu vyžrat. Lidi jsou totiž z pod­sta­ty sobec­ký svi­ně, moje zla­tá. Taková je prav­da!... ... ... Lidský strach a hloupost jsou neko­neč­né.“ 

V kni­ze jsou pro­lo­že­ným pís­mem vlo­že­na naří­ze­ní vlá­dy, z kte­rých vás bude doslo­va mra­zit, neboť jsou až na drob­né detai­ly totož­né s těmi, kte­rý­mi nás medi­ál­ně masí­ro­va­li celé dva roky ve sna­ze nás „ochrá­nit, uklid­nit, nau­čit nás bez­myš­len­ko­vi­tě věřit, poslou­chat a hlav­ně nerem­cat...“  

Sáhnete-li po této kni­ze, urči­tě vás upou­tá nejen název kni­hy, ale i doko­na­le pro­pra­co­va­ná a vymaz­le­ná obál­ka do posled­ní­ho detai­lu. 

Moc se mi líbí auto­rem zvo­le­ný název kni­hy, kte­rý krás­ně kore­spon­du­je s Čapkovým dílem „Válka s mlo­ky“ a jejím posel­stvím tj. o vlast­ní záhubě lid­stva.

Vřele dopo­ru­ču­ji pře­číst si kníž­ku „Válka se stro­my“, neboť pří­běh se netý­ká pou­ze nás, ale i naší budouc­nos­ti a zále­ží na kaž­dém z nás, jak se posta­ví ke své­mu vlast­ní­mu živo­tu... Navíc zde nechy­bí ani typic­ký auto­rův humor, díky jemuž vám budou - stej­ně jako mně - cukat od úsmě­vu kout­ky úst.

VÁLKA SE STROMY

Napsal: Jan Tománek

Vydalo: Art And Animation stu­dio jako svo­ji prv­ní pub­li­ka­ci

1. vydá­ní, 2022

Počet stran: 147

ISBN: 978-80-11-01526-8

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře