Válečnice - 90 %

(1 hlasů, průměr: 4,00 z 5)

Loading...

Ahosi - žen­ské bojov­ni­ce, kte­ré v deva­te­nác­tém sto­le­tí chrá­ni­ly Dahomejské krá­lov­ství v Africe se zdat­nos­tí a odhod­la­nos­tí, kte­rým se nikdo nedo­ká­zal vyrov­nat. Generálka Nansica (Viola Davis) v roce 1823 cvi­čí novou gene­ra­ci rekru­tek a při­pra­vu­je je na střet s nepří­te­lem, kte­rý je odhod­la­ný zlik­vi­do­vat jejich život­ní a kul­tur­ní hod­no­ty. A to jsou věci, za kte­ré je zkrát­ka nut­né bojo­vat....

Režisérku Ginu Prince-Bythewood by po tragé­dii jmé­nem Old Guard: Nesmrtelní 2 roky nazpá­tek člo­věk nej­rad­ši vzal za flí­gr a příš­tě jí svě­řil maxi­mál­ně režii reklam na Penny s Michalem Davidem. Bylo pro­to snad­né zner­vóznit, když se Bythewood cho­pi­la režie sním­ku Woman King AKA Válečnice. Film na moti­vy sku­teč­ných udá­los­ti o elit­ní jed­not­ce Dahomejského krá­lov­ství jmé­nem Ahosi při­tom ješ­tě před pre­mi­é­rou neu­te­kl kon­ver­zi. Primárním zdro­jem bohat­ství toho­to krá­lov­ství totiž byl obchod s otroc­tvím, kdy se teh­dej­ší král Ghezo neští­til obcho­do­vat s vlast­ním lidem a poten­ci­o­nál­ní ces­ta obcho­do­vá­ní s pal­mo­vým ole­jem ve finá­le byla o pozná­ní méně finanč­ně láka­věj­ší. Kvůli tomu­to fak­tu roli ve fil­mu odmít­la napří­klad Lupita Nyong’o, sym­pa­tic­ký je ovšem ten fakt, že se tuto tem­nou skvr­nu his­to­rie Dahomejského krá­lov­ství film nebo­jí adre­so­vat. Samotné fil­mo­vé podá­ní je sice ohled­ně toho­to nepří­jem­né­ho fak­tu u Válečnice prav­dě­po­dob­ně o pozná­ní ide­a­lis­tič­těj­ší a his­to­ri­ci můžou Válečnici začít nená­vi­dět stej­ně jako ve své době Gladiátora Ridleyho Scotta či nedáv­né­ho Jana Žižku, důle­ži­tý je ovšem fakt, že Válečnice v zácpě všech fil­mu s téma­ti­kou otroc­tví a eman­ci­pa­ce fun­gu­jí jako skvě­lý svě­ží vítr. A jak bylo snad­né Bythewood 2 roky nazpá­tek odsou­dit, nyní by jí člo­věk nej­rad­ši nesl na zádech.

Válečnice je ve svém zákla­du balí­ček nezměr­né­ho počtu emo­cí, kte­ré se za pocho­du vykres­lu­jí. Bythewood doká­že už od počát­ku mile pře­kva­pit pře­hled­nou a půso­bi­vou akč­ní strán­kou, pře­de­vším ovšem u Válečnice fun­gu­jí dra­ma­tic­ké pasá­že, v prů­bě­hu se poté uka­zu­je, že Bythewood má k této lát­ce oči­vid­ný potřeb­ný cit a ser­ví­ru­je přes­ně ten správ­ně vyba­lan­co­va­ný hlav­ní chod, kte­rý zvlád­ne být divác­ky vel­mi vděč­ný a při­tom za pocho­du ser­ví­ro­vat váž­ná téma­ta. Postavení žen ve spo­leč­nos­ti, drže­ní za jeden pro­vaz, sna­ha o eman­ci­pa­ci a ctě­ní zásad, kte­ré je ovšem pře­ci jen ve váž­ných momen­tech mož­né poru­šit. I při rela­tiv­ně skrom­ném roz­počtu (50 mili­o­nů dola­rů) se před divá­kem v plné krá­se před­sta­vu­je afric­ký epos, kte­rý před­sta­ví kul­tu­ru, kte­rá sice Evropanům zůsta­ne nadá­le cizí, jed­ná se ovšem o fas­ci­nu­jí­cí expo­zi­ci do fas­ci­nu­jí­cí kul­tu­ry, kte­rá divá­ka od počát­ku chyt­ne a jen tak nepus­tí.

Viola Davis má v roli gene­rál­ky Nansicy opět mož­nost před­vést, že pat­ří mezi nej­lep­ší hereč­ky sou­čas­nos­ti a od prv­ní­ho nástu­pu na scé­nu se oči­vid­ně nebo­jí maxi­mál­ní fyzic­ké pří­pra­vy, i ve Válečnici má ovšem ve finá­le pro­stor pro před­ve­de­ní cha­rak­ter­ní­ho herec­tví. Davis tu prak­tic­ky celý film boju­je o 5. osca­ro­vou nomi­na­ci, mla­dic­ká Thuso Mdebu má poté šan­ci vykres­lit se jako poten­ci­o­nál­ní herec­ký objev roku. Lashana Lynch je ve své roli též napros­to fan­tas­tic­ká, zaujme poté i John Boyega jako král Ghezo  a Hero Fiennes Tiffin má v roli otro­ká­ře Santose Ferreira tetra­lo­gii After koneč­ně štěs­tí na film, za kte­rý se ve své kari­é­ře sty­dět nemu­sí a uká­zat, že svým strý­cům Ralphovi a Jospehu Fiennesovým do budouc­na vůbec herec­ky nemu­sel dělat ostu­du.  Jordan Bolger je tu poté pře­de­vším jako polo­vi­na jed­né roman­tic­ké pod­zá­plet­ky, i jeho posta­va má ovšem ve finá­le potřeb­né vrst­vy a samot­ná roman­tic­ká pod­zá­plet­ka se vlast­ně nevy­dá­vá úpl­ně oče­ká­vá­ným smě­rem, klí­čo­vé je ovšem pře­de­vším, že tato samot­ná pod­lin­ka fun­gu­je a není tla­če­ná na sílu.

To ostat­ně v pod­sta­tě pla­tí o celém fil­mu. Je vel­mi prav­dě­po­dob­né, že něko­ho napad­ne, že se Válečnice vydá­vá kra­pet oče­ká­va­ným smě­rem, dva­krát to ovšem neva­dí prá­vě díky tomu, že samot­ná záplet­ka je vede­na skvě­le. Zdánlivě stan­dard­ní výcvik nováč­ka je ope­přen prá­vě neo­kou­ka­nou kul­tu­rou, samot­ný vývoj záplet­ky doká­že nejed­nou pře­kva­pit a pře­de­vším je skvě­le vidět, že sce­náris­ta Dana Stevens do scé­ná­ře moti­vy o eman­ci­pa­ci, otáz­kách kul­tu­ry a zásad či hod­no­tách zapo­ju­je vel­mi šikov­ně a ne na sílu. Nepříjemná pachuť z fak­tu, že zob­ra­ze­ný obchod s otro­ky byl ješ­tě 200 let nazpá­tek v pod­sta­tě nor­mál­ní zále­ži­tos­tí ovšem zůstá­vá, onen zmí­ně­ný fakt, že hlav­ní zdroj bohat­ství Dahomejského krá­lov­ství (i když je to celé nej­spíš kra­pet zjed­no­du­še­né) poté uka­zu­je, že se tvůr­ci nebo­jí pokrýt ani ty nega­tiv­něj­ší strán­ky toho­to legen­dár­ní­ho krá­lov­ství i legen­dár­ních Ahosi. Právě nečer­no­bí­lost a kra­pet kom­plex­něj­ší náhled je dal­ším vel­kým plu­sem, kte­rým se film stá­vá ješ­tě sym­pa­tič­těj­ší a uvě­ři­tel­něj­ší.

Soundtrack Terence Blancharda bra­vur­ně těží z afric­ké­ho folklo­ru, při vzpo­mí­ná­ní na to, co Bythewood pře­ved­la spo­leč­ně se poté jed­no­du­še nedá nežas­nout a sle­do­vat, jak její režie rázem půso­bí sebe­vě­do­mě, doká­že spous­ta fak­to­rů zapo­jit do fun­gu­jí­cí­ho cel­ku a balan­co­vat tak mezi vel­ko­le­pou podí­va­nou se skvě­lou akč­ní cho­re­o­gra­fii a dra­ma­tem se sil­ný­mi emo­tiv­ní­mi momen­ty a soci­ál­ním pře­sa­hem. Příběh o vál­ce a tou­ze po svo­bo­dě, kte­rý je auto­ma­tic­ky zapo­vě­zen všem rasis­tům a sexis­tům, zalí­be­ní v něm ovšem nut­ně nemu­sí nalézt pou­ze negro­fi­lo­vé a hete­ro­se­xu­á­lo­vé. V čele pří­bě­hu Válečnice jsou sice ženy, málo­kte­rý podob­ný film s poten­ci­á­lem dotknout se pal­či­vých témat v posled­ní době totiž neměl tako­vé kou­le. Mrk mrk, Honzo Žižko.

Zlomit defi­ni­tiv­ně hůl nad Bythewood by byla chy­ba, Válečnice je jed­ním důka­zem za všech­ny. Skvělá his­to­ric­ká podí­va­ná, kte­rá může fun­go­vat jako ulti­mát­ní crowd-pleaser a při­tom si sta­tus čer­né­ho koně nad­chá­ze­jí­cí osca­ro­vé sezó­ny napros­to zaslou­ží. Válečnice je přes­ně ten typ fil­mu, kte­rý divá­ka pohl­tí a jen tak ho nepus­tí, málo­kte­rý fil­mo­vý záži­tek z letoš­ní­ho roku má poten­ci­ál zane­chat v divá­ko­vi tak sil­ný otisk....

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře