Jednou jsi dole a jednou nahoře. V dnešní době nikdy nevíš, jak dlouho se ještě udržíš na svém teplém místě v pěkné kanceláři. Taky si rozhodně nemyslíš, ze když ti je 51, tak tě může vystřídat šestadvacetileté ucho....
Ale ono to možné je. Alespoň tedy ve filmu V dobré společnosti. Dan Foreman (Dennis Quaid) je šéfem úspěšného oddělení prodeje (inzerce práce) jednoho sportovního amerického časopisu. Jeho týmu daří a jeho kolegové ho mají rádi. Je přesným prototypem dnešního pracovně úspěšného člověka. Má manželku a dvě dospívající dcery, které vždy ráno opouští za tmy a za tmy se také z (inzerce práce) vrací. Přesto ho čeká nepříjemné překvapení...
Jako jakýsi „osud“ hlavních hrdinů, v moderním pojetí možná symbol globalizace, fúzí a akvizic vystupuje ve filmu postava jménem Teddy K. Šéf a stratég jakési korporace, která se neustále mění. Tu nějakou firmu koupí, tu nějakou (nebo i tu samou) prodá. A právě to se stane i Danovi. Firma Teddyho K. koupí jeho časopis a dojde na organizační změny. Na Danovo místo nastoupí mladíček Carter Duryea (Topher Grace), který má sice elán a je zapálen pro věc, ale vlastně dosud prodával jen mobilní telefony. Navíc přichází do firmy jako „ten z venčí“, ten, který přináší nepříjemné změny, včetně snižování stavů.
Aby situace byla ještě zoufalejší, dozví se Dan, že jeho manželka čeká třetí dítě a nejstarší dcera Alex se chystá studovat na poměrně drahé škole. A nad Danem neustále visí strašák propuštění... Ani Carter, který je v dané situaci spíše na straně vítěze, na tom není tak růžově, jak by se snad mohlo zdát. Své nové funkce se poněkud obává, ale okolí ho vidí jako nadšeného šéfa s jasnou vizí. Díky svému pracovnímu nasazení ho po sotva půlročním manželství opouští manželka. A tak se Carter, bez manželky, bez přátel, zuřivě chápe jakékoli příležitosti dostat se k troše lidského tepla.
A co čert nechtěl, nachází jej u Danovy dcery Alex (Scarlett Johansson). Docela slušně rozehraná partie, díky níž má Dan plné právo Cartera nenávidět... Přesto se z původních soupeřů vlivem okolností časem stávají spojenci, kteří spolu bojují proti celé korporaci a vzájemně si pomůžou dostat se tam, kde oba chtějí/mají být. Po této nepříjemné životní etapě se oba muži trochu změní. Dan bude asi více ve střehu a Carter si uvědomí, že nejenom prací živ je člověk a dá si „voraz“. Nakonec se z něj vyklube docela milý, normální kluk, který ví, že se má ještě hodně co učit.
Osobně mám trochu problém se zařazením filmu do kategorie komedie. To je strašně široké. Když už, dala bych mu alespoň nálepku realistické komedie. To, co se ve filmu odehrává, se může klidně někomu stát. Člověk si nemůže být ničím jist. Usilovně přemýšlím, v čem tkví ta komedialita. Asi v Carterově upřímné, poněkud zoufalé a vlastně nemotorné snaze o dosažení úspěchu...
O filmu:
Rok: 2004
Oficiální web: In Good Company
Scénář a režie: Paul Weitz
Hudba: Stephen Trask
V hlavních rolích: Dennis Quaid, Topher Grace, Scarlett Johansson
Délka: 109 minut
Nejnovější komentáře