Úsvit planety opic

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V Úsvitu pla­ne­ty opic je roz­růs­ta­jí­cí se smeč­ka gene­tic­ky pozmě­ně­ných opů, vede­ných šim­pan­zem Caesarem, ohro­žo­vá­na sku­pi­nou lidí, kte­ří pře­ži­li účin­ky devas­tu­jí­cí­ho viru, jenž se roz­ší­řil před dese­ti lety. Nejprve se jim sice poda­ří dosáh­nout křeh­ké­ho pří­mě­ří, ovšem jenom na krát­kou dobu, po kte­ré se obě stra­ny ocit­nou na pokra­ji vál­ky, kte­rá určí, kdo se sta­ne vlád­cem pla­ne­ty Země.

Zdálo se, že úspěš­ně rebo­o­to­vat původ­ní Planetu opic do nové, živo­ta­schop­né série je v pod­sta­tě nemož­né. Ale Zrození pla­ne­ty opic z roku 2011 díky skvě­lé­mu výko­nu Andyho Serkise a prů­kop­nic­kým vizu­ál­ním efek­tům od spo­leč­nos­ti Weta Digital uká­za­lo, že to mož­né je. Film se stal celo­svě­to­vým hitem, kte­rý utr­žil téměř půl mili­ar­dy dola­rů a kte­rý si zís­kal uzná­ní ze stra­ny kri­ti­ků i divá­ků. Šlo o prv­ní hra­ný film vyprá­vě­ný z pohle­du mimo­řád­ně vní­ma­vé­ho zví­ře­te s lid­ský­mi vlast­nost­mi, se kte­rým tak divá­ky poji­lo jis­té cito­vé pou­to.

Zrození pla­ne­ty opic nabíd­lo pou­ta­vý a emo­tiv­ní pří­běh, což chtě­li tvůr­ci zacho­vat i pro Úsvit pla­ne­ty opic. V závě­ru Zrození pla­ne­ty opic se opi­ce doká­za­ly vyma­nit z lid­ské nad­vlá­dy poté, co se smr­tí­cí virus roz­ší­řil po celém svě­tě. Caesar, jejich míru­mi­lov­ný vůd­ce, zave­dl opi­ce do hlu­bo­kých lesů neda­le­ko San Francisca, tedy prá­vě tam, kam jej jako mlá­dě při­ve­dl jeho pří­tel Will, aby uni­kl vše­mož­ným ome­ze­ním ve měs­tě.

Právě na to chtěl reži­sér Úsvitu pla­ne­ty opic Matt Reeves se svým fil­mem navá­zat: „Příběh, kte­rý vyprá­ví­me, vede ke vzni­ku Planety opic, niko­liv Planety lidí a opic.“ V tom­to novém pří­bě­hu opi­ce nadá­le udr­žu­jí svou komu­ni­tu v lesích národ­ní­ho par­ku Muir Woods. Mimo tuto enklá­vu však řádil zmí­ně­ný virus, kte­rý vyhu­bil vět­ši­nu lid­ské popu­la­ce. Jakékoliv znám­ky civi­li­za­ce se postup­ně ztrá­ce­ly, až zmi­ze­ly úpl­ně. Lidská rasa prak­tic­ky vyhy­nu­la.

Producent Dylan Clark k tomu říká: „Lidstvo zasáh­la viro­vá apo­ka­ly­psa a po dese­ti letech zbý­vá jen hrst­ka pře­ži­vších. Oproti tomu opi­cím se daří cel­kem dob­ře. Caesar je dove­dl ke svo­bo­dě a zaří­dil jim nový domov. Počet opic stou­pá a počet lidí kle­sá. A nyní nastal čas k tomu, aby se střet­li.“

Přesto není Úsvit pla­ne­ty opic film o vyhy­nu­tí, ale o pře­ži­tí. „Na začát­ku toho pří­bě­hu se obje­vu­je myš­len­ka, že opi­ce Zemi zdě­di­ly. Malá sku­pin­ka pře­ži­vších lidí se sna­ží zís­kat zpět ztra­ce­nou pozi­ci, zatím­co opi­ce boju­jí jen o pře­ži­tí. Je to opí svět a my zkou­má­me, jest­li mohou opi­ce a lidé najít způ­sob, jak žít spo­leč­ně bez pou­ži­tí nási­lí,“ říká Reeves.

Středobodem těch­to udá­los­tí je zno­vu Caesar, kte­ré­ho Andy Serkis při­ve­dl k živo­tu díky své­mu oce­ňo­va­né­mu a úchvat­né­mu výko­nu ve fil­mu Zrození pla­ne­ty opic. Jakožto vůd­ce doká­zal Caesar zajis­tit své opi­čí smeč­ce v prv­ních letech po osvo­bo­ze­ní boha­tý život. Teď, o deset let poz­dě­ji, se potý­ká s výzva­mi v podo­bě udr­že­ní si pozi­ce míru­mi­lov­né­ho vůd­ce, a také musí chrá­nit svou druž­ku a dvě děti před lid­mi.

Podle Andyho Serkise se ty výzvy, kte­ré pomá­ha­ly for­mo­vat Caesarův cha­rak­ter v prv­ním fil­mu, během těch dese­ti let nadá­le vyví­je­ly: „Pořád se sna­ží roz­ví­jet své „vnitř­ní já“, ten­to­krát bur­co­vá­ním té smeč­ky šim­pan­zů a oran­gu­ta­nů a goril, při­čemž záro­veň zůstá­vá ote­vře­ným a vní­ma­vým vůd­cem. Caesar je alfa op. Je to při­ro­ze­ný vůd­ce a ostat­ní opo­vé jej respek­tu­jí, pro­to­že má vro­ze­ný smy­sl pro spra­ve­dl­nost, naslou­chá názo­rům ostat­ních a tvo­ří s nimi důle­ži­tá roz­hod­nu­tí.“

Ve svě­tě lidí, kte­ří jej vycho­va­li, byl Caesar out­si­de­rem, byť se učil lid­ským hod­no­tám a Willa (James Franco) bral ve fil­mu Zrození pla­ne­ty opic v pod­sta­tě jako své­ho otce. Protože nyní je Caesar vůd­ce a rodič, posky­tl tím své­mu před­sta­vi­te­li Andymu Serkisovi vět­ší mož­nos­ti při ztvár­ně­ní této posta­vy. „Caesar je nyní otec. Má svou druž­ku, syna a ješ­tě jed­no prá­vě naro­ze­né mlá­dě. Je zod­po­věd­ný za to, aby jeho komu­ni­ta pře­ži­la. Ale na dru­hé stra­ně je empa­tic­ký vůči lidem a hlu­bo­ko uvnitř cítí, že je zapo­tře­bí s nimi komu­ni­ko­vat.“

V Úsvitu pla­ne­ty opic se Caesarovým hlav­ním kon­tak­tem stá­vá Malcolm, kte­ré­ho hra­je Jason Clarke. Malcolm je býva­lý archi­tekt, jehož ženu také zabil opi­čí virus. Malcolm dych­tí po ucho­vá­ní si nadě­je a sta­bi­li­ty, kte­ré spo­lu se svým nác­ti­le­tým synem Alexandrem našel v San Francisku uvnitř malé kolo­nie pře­ži­vších.

„Malcolm je v pod­sta­tě Caesarův odraz. Také se sna­ží na rui­nách svě­ta, kte­rý je navždy pryč, zno­vu vybu­do­vat sil­né spo­le­čen­ství,“ říká Reeves. „Mezi obě­ma stra­na­mi panu­je vel­ká nedů­vě­ra a kaž­dá sva­lu­je vinu na tu dru­hou. Lidé jsou kvů­li tomu, co opi­čí virus způ­so­bil, veli­ce naštva­ní a neprá­vem obvi­ňu­jí opi­ce z jeho vytvo­ře­ní, pro­to­že ve sku­teč­nos­ti jej před dese­ti lety vytvo­ři­li v labo­ra­to­ři prá­vě lidé,“ dodá­vá Clarke.

Caesar a Malcolm musí dělat roz­hod­nu­tí a kom­pro­mi­sy, kte­ré ne všich­ni respek­tu­jí. Oba mají tako­vé posta­ve­ní, že nemo­hou chrá­nit jen sebe, ale i celá jejich spo­le­čen­stva. Z toho­to pohle­du film zachy­cu­je pří­běh dvou rodin – lid­ské a opí. Malcolm je sice v lid­ské kolo­nii klí­čo­vou posta­vou, ovšem jejím vůd­cem je Dreyfus s tvá­ří Garyho Oldmana. Před pádem spo­leč­nos­ti byl Dreyfus mužem záko­na. Nyní se zasa­zu­je nejen o záchra­nu toho, co z ní zby­lo, ale sou­čas­ně hod­lá vše pokud mož­no zno­vu vysta­vět. „Ten virus zabil mili­o­ny a mili­o­ny lidí a my v kolo­nii jsme tou hrst­kou pře­ži­vších, kte­rá vůči němu byla díky svým gene­tic­kým pre­dis­po­zi­cím imun­ní. Jako komu­ni­ta jsme se semkli a sna­ží­me se nejen pře­žít, ale záro­veň i obno­vit náš svět,“ popi­su­je Oldman.

Kdo se o tuto obno­vu sna­ží obzvláš­tě, je Ellie, kte­rá v době, kdy se virus roz­ší­řil, pra­co­va­la v cen­t­ru, kte­ré mělo za úkol jej eli­mi­no­vat. „Ellie je sil­ná a neú­stup­ná žena, kte­rá se sna­ží v tom­to svě­tě pře­žít. A přes­ně tako­vou Malcolm potře­bu­je,“ říká její před­sta­vi­tel­ka Keri Russell. Vztah Ellie a Malcolma má vliv i na Alexandra (Codi Smith-McPhee), kte­rý si toho ze staré­ho svě­ta už pří­liš nepa­ma­tu­je a kaž­dý den se spo­lu se svým otcem a ostat­ní­mi zbý­va­jí­cí­mi lid­mi sna­ží pře­ží­vat na rui­nách někdej­ší civi­li­za­ce. Smith-McPhee říká, že je to pří­běh o pře­ži­tí, ale záro­veň „jde o důvě­ru a lás­ku mezi otcem a synem.“ Přestože Alexander i ostat­ní jsou neu­stá­le v ohro­že­ní, Smit-McPhee pozna­me­ná­vá, že „je to jedi­ný svět, kte­rý kdy Alexander poznal, čili je na tako­vý život zvyk­lý a navíc tím­to způ­so­bem zís­ká­vá dal­ší sílu potřeb­nou k pře­ži­tí.“

Hlavní hroz­bu pro lidi před­sta­vu­je Koba, kte­ré­ho hra­je Toby Kebbell. Jde o šim­pan­ze dru­hu bono­bo, kte­rý se obje­vil už ve Zrození pla­ne­ty opic. Koba strá­vil prak­tic­ky celé mlá­dí v labo­ra­to­řích, kde byl podro­bo­ván vše­mož­ným poku­sům ve jmé­nu vědy. V oné dese­ti­let­ce po osvo­bo­ze­ní opic se Koba pro­mě­nil v bojov­ní­ka, jenž si ucho­val sil­nou nená­vist vůči lid­ské rase. Kebbell, kte­rý byl nedáv­no obsa­zen do role iko­nic­ké­ho zápo­rá­ka Victora Von Dooma v rema­ku Fantastické čtyř­ky, říká, že Koba a Caesar jsou „jako syn a otec, nebo mož­ná ješ­tě lépe jako mlad­ší a star­ší bra­tr. Caesar má ve všem hlav­ní slo­vo, a vypa­dá to, že Koba s tím sou­hla­sí.“

Mnohem něž­něj­ší opi­čí posta­vou je Cornelia, mla­dá šim­pan­zi­ce, kte­rá byla ve Zrození pla­ne­ty opic drže­na v útul­ku San Bruno Primate Center a kte­rou v Úsvitu pla­ne­ty opic ztvár­ňu­je Judy Greer. Deset let po Caesarově povstá­ní pro­ti lid­ské rase se jejich vztah ješ­tě více vyvi­nul. Cornelia je nyní Caesarovou druž­kou, krá­lov­nou a mat­kou jeho dvou rato­les­tí – netr­pě­li­vé­ho a občas i vzpur­né­ho dospí­va­jí­cí­ho opa, kte­rý dostal jmé­no „Modroočko“ a kte­ré­ho hra­je Nick Thurston, a také prá­vě naro­ze­né­ho šim­pan­zí­ho mlá­dě­te.

Po pre­mi­é­ře Zrození pla­ne­ty opic fanouš­ci oka­mži­tě roz­po­zna­li, že Cornelia dosta­la své jmé­no na počest šim­pan­ze Cornelia, kte­ré­ho v  původ­ní Planetě opic z roku 1968 hrál Roddy McDowell. V tom­to pří­pa­dě jde navíc i o his­to­ric­kou spo­ji­tost s Cornelií Zinnou, prv­ní ženou řím­ské­ho gene­rá­la a stát­ní­ka Julia Caesara.

Dalším opem, se kte­rým jsme se moh­li setkat už ve Zrození pla­ne­ty opic, byl Rocket, kte­ré­ho ztvár­nil Terry Notary. Rocket je zku­še­ný bojov­ník a jeden z Caesarových nej­bliž­ších spo­jen­ců. Jeho před­sta­vi­tel se na Zrození pla­ne­ty opic podí­lel i jako koor­di­ná­tor kaska­dé­rů, a záro­veň učil her­ce správ­né­mu opi­čí­mu pohy­bu. Vrací se též Karin Konoval coby oran­gu­tan Maurice, kte­rý dří­ve vystu­po­val v cir­ku­su, a poté jej lidé v zaje­tí nuti­li, aby je bavil svý­mi kous­ky. Nyní zastá­vá pozi­ci Caesarova porad­ce, a záro­veň vzdě­lá­vá mla­dé opy v jeho krá­lov­ství. 

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře