Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Ulička přízraků: Pulzující remake filmu noir od Guillerma del Tora

Ulička přízraků: Pulzující remake filmu noir od Guillerma del Tora

Ul
Ul

Podvodník a pod­vod­ník se spo­jí s kočov­ným kar­ne­va­lem, aby se nau­čil novým tri­kům, kte­ré by mohl pře­nést do vel­ko­měs­ta ve fil­mu Ulička pří­zra­ků, živé, boha­tě pro­pra­co­va­né aktu­a­li­za­ci jed­no­ho z nej­tem­něj­ších a nej­pa­mát­něj­ších kla­sic­kých fil­mů noir spo­leč­nos­ti 20th Century Fox od reži­sé­ra Guillerma del Tora. Ačkoli je del Torovo dílo ozna­čo­vá­no jako nová adap­ta­ce romá­nu Williama Lindsaye Greshama z roku 1946, obsa­hu­je mno­ho prv­ků, kte­ré jsou jedi­neč­né pro film spo­leč­nos­ti Fox z roku 1947.

Zatímco dří­věj­ší Ulička pří­zra­ků vyprá­vě­la svůj pří­běh ve zkrá­ce­ných 110 minu­tách, novin­ka má celých 150 minut, aniž by do pří­bě­hu coko­li zásad­ní­ho při­da­la. Zdá se, že sce­náris­té del Toro a Kim Morgan ospra­vedl­ňu­jí pro­dlou­že­nou dél­ku tím, že efek­tiv­ní vyprá­vě­ní před­cho­zí­ho fil­mu nahra­di­li nejed­no­znač­ným pří­bě­hem, kte­rý ve sna­ze vytvo­řit vět­ší tajem­ství zastí­rá moti­va­ci postav.

Výsledný film je nád­her­ně nato­če­ný (Dan Laustsen), boha­tě atmo­sfé­ric­ký, skvě­le zahra­ný talen­to­va­ný­mi her­ci - a do znač­né míry neu­spo­ko­ji­vá adap­ta­ce jed­no­ho z nej­vět­ších ame­ric­kých romá­nů 20. sto­le­tí.

V del Torově Uličce pří­zra­ků se Bradley Cooper před­sta­vu­je v roli tulá­ka Stantona Carlise, kte­rý se spo­jí s pou­ťo­vou atrak­cí, aby se nau­čil někte­ré z nástro­jů toho­to řemes­la. Tato ver­ze Carlislea má záhad­nou minu­lost: v úvod­ní scé­ně fil­mu zatáh­ne do jámy pod prk­ny v domě mrt­vo­lu a zapá­lí ji.

„Co to má zna­me­nat?“ ptá­me se. Stejně jako u vět­ši­ny věcí mezi řád­ky v Uličce pří­zra­ků před­po­klá­dá­me, že nám to tvůr­ci dají vědět poz­dě­ji, až to bude pro pří­běh rele­vant­ní. Místo toho se tajem­ství odha­lu­je po kap­kách, než se po dvou hodi­nách odha­lí napl­no a bez val­né­ho efek­tu. Film nazna­čil něja­ké vel­ké poza­dí této posta­vy, dráž­dil nás, abychom si o ní ces­tou vyvo­di­li růz­né věci, a jedi­ným sku­teč­ným efek­tem je, že se při tom cítí­me šku­bá­ní.

Během prv­ní polo­vi­ny Uličky pří­zra­ků se Cooperův Carlisle učí kolo­to­čář­ským pro­va­zům od štěk­na Clema (Willem Dafoe), zami­lu­je se do „elek­tric­ké dív­ky“ Molly (Rooney Mara), nara­zí na své ochrán­ce Bruna Siláka (Ron Perlman) a majo­rem Mosquitem (Mark Povinelli) a učí se psy­chic­kým nástro­jům řemes­la od men­ta­list­ky Zeeny (Toni Collette) a její­ho man­že­la alko­ho­li­ka Peta (David Strathairn).

Nehledě na pří­bě­ho­vé nedo­stat­ky je prv­ní polo­vi­na del Torova Ulička pří­zra­ků pře­ne­se­ním do kar­ne­va­lu 40. let minu­lé­ho sto­le­tí s neu­vě­ři­tel­ně živou výpra­vou a scé­no­gra­fií a pře­byt­kem záhad­ných herec­kých výko­nů. Ať už má člo­věk s vyprá­vě­ním jaké­ko­li pro­blémy, auten­tic­ký výlet do kar­ne­va­lu, kte­rý Ulička pří­zra­ků při­ná­ší, sto­jí za samot­nou cenu vstu­pen­ky.

Problémy s vyprá­vě­ním však mají vět­ší dopad v dru­hé polo­vi­ně fil­mu, kdy Carlisle a Molly odchá­ze­jí z cir­ku­su do vel­ko­měs­ta a Stanton se stá­vá faleš­ným sen­zi­bi­lem, kte­rý pro­dá­vá své řemes­lo vyš­ší tří­dě za vět­ší pení­ze. Zde se dá dohro­ma­dy s psy­cho­lož­kou Lillith (Cate Blanchett), aby na boha­té­ho mag­ná­ta (Richard Jenkins) vyš­ťou­ral špí­nu a pro­dal mu zpět svůj život­ní pří­běh.

Přes str­hu­jí­cí výkon Blanchettové je posta­va Lillith v této ver­zi Uličky pří­zra­ků obzvlášť obě­tí. Stejně jako u Stantona jsou její poza­dí a moti­va­ce před divá­ky neu­přím­ně zastře­ny ve sna­ze vytvo­řit tajem­ství; na roz­díl od Stantona ji však nikdy pořád­ně nepo­zná­me.

Ulička pří­zra­ků před­čí před­cho­zí film v jed­nom ohle­du: v čer­ném závě­ru, kte­rý je pří­mo z romá­nu a kte­rý spo­leč­nost Fox upra­vi­la ve sna­ze uči­nit ho při­ja­tel­něj­ším. Cooper se svý­mi závě­reč­ný­mi repli­ka­mi tre­fu­je do čer­né­ho a sku­teč­ně uza­ví­rá kruh posta­vy, kte­rá ve fil­mu koneč­ně odha­li­la svůj pří­běh v plné šíři.

Závěr fil­mu z roku 1947, ačko­li byl zmír­něn a cen­zu­ro­ván, zůstal nechval­ně pro­slu­lý tím, kde zane­chal posta­vu Carlislea. Ale v této nové Uličce pří­zra­ků, kde v prv­ních pěti minu­tách fil­mu vidí­me pou­ťo­vé­ho mani­aka, jak v plném krva­vém detai­lu uku­su­je kuře­ti hla­vu, nemu­sí mít obno­ve­ní původ­ní­ho Greshamova kon­ce tako­vou sílu.


Photo © Kerry Hayes / 20th Century Studios


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup


Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,77642 s | počet dotazů: 246 | paměť: 56888 KB. | 06.07.2022 - 05:08:09