Akta X - 11×03 Plus jedna (paní Peacocková vrací úder)

karin png

Aleluja! Epizoda Plus One je ryzí monster-of-the-week zále­ži­tost, ze všech deví­ti dosud uve­de­ných epi­zod revi­va­lu nej­věr­ně­ji při­po­mí­na­jí­cí sta­rá dob­rá Akta X, záro­veň to celé ale zřej­mě nej­ú­spěš­ně­ji zasa­zu­jí­cí do kon­tex­tu sou­čas­nos­ti, kdy Mulder a Scullyová už nejsou nejmlad­ší, jejich zápal pole­vil a záha­dy vše­ho dru­hu pro ně již netvo­ří alfu a ome­gu jejich exis­ten­ce. Na tom­to ne úpl­ně ide­ál­ním pod­kla­dě však tvůr­ce seri­á­lu a scé­náris­ta epi­zo­dy Chris Carter doká­zal vysta­vět funkč­ní, tajem­ný­mi momen­ty nabi­tý a veskr­ze zábav­ný pří­pad z Akt X.

karin.png

Duchovní otec Akt X si ve svém nej­no­věj­ším scé­ná­ři vzal na pomoc feno­mén tzv. dop­pel­gän­ge­rů, což je němec­ké ozna­če­ní pro dvoj­ní­ky. Říkáte si, co na tom může být děsi­vé­ho? Podobně jsem se ptal já. Odpovědí mi byla kaž­dá scé­na, ve kte­ré se posta­vám pří­bě­hu zje­ví pří­zrak jejich vlast­ní­ho já, čehož se krom postav ved­lej­ších dočka­jí i Mulder a Scullyová. Halucinace vlast­ní­ho já je popsá­na v řadě legend i stře­do­vě­kých sná­řů, kde se pokaž­dé stá­vá před­zvěs­tí jed­no­ho a toho samé­ho – vlast­ní­ho kon­ce. Režisérovi Kevinu Hooksovi se tyto momen­ty poda­ři­lo vykres­lit veli­ce zda­ři­le, jak­ko­liv se při nich netře­se­te vylo­že­ně hrů­zou, pokaž­dé cítí­te vel­mi inten­ziv­ní mra­ze­ní v zádech. Myslím, že nejsem sám, komu se v noci po zhléd­nu­tí epi­zo­dy zrov­na dva­krát nechtě­lo do kou­pel­ny za vše­mi těmi zrca­dly.

xfiles-plus-one-03.png   xfiles-plus-one-04.png

Dámy a páno­vé, Karin Konovalová! Zatímco v kůži paní Peacockové, věč­ně věků zalez­lé pod poste­lí ve vele­kul­tov­ní epi­zo­dě Home, nemě­la mno­ho šan­cí se pro­sa­dit, ten­to­krát si celou epi­zo­du již úspěš­ně ukradla sama pro sebe. Okouzlující šesta­pa­de­sá­ti­le­tá hereč­ka, kte­rá v pří­bě­hu ztvár­ni­la démo­nic­ká dvoj­ča­ta Judy a Chuckyho, pový­ši­la kaž­dou svo­ji scé­nu a ve finá­le i celou epi­zo­du na neza­po­me­nu­tel­ný záži­tek. Duchovny i Andersonová jsou vel­cí pro­fí­ci, kte­ří ve svých rolích umí cho­dit, přes­to si nelze nevšim­nout, že kaž­dá scé­na Mulder/Chucky i Scullyová/Judy pros­tě a jed­no­du­še dopadla ve pro­spěch před­sta­vi­tel­ky dvoj­čat. O jejím herec­kém mis­trov­ství svěd­čí rov­něž fakt, že až po zhléd­nu­tí celé epi­zo­dy a pře­čte­ní prv­ních ohla­sů si vět­ši­na divá­ků uvě­do­mi­la, že obě nato­lik roz­díl­né, a přes­to v mno­hém si vel­mi podob­né posta­vy, k tomu vše­mu obě trpí­cí roz­dvo­je­nou osob­nos­tí, ztvár­ni­la jed­na a ta samá hereč­ka.

David a Gillian šli rov­něž do sebe a s výjim­kou drob­něj­ších exce­sů uka­zu­jí Muldera a Scullyovou tak, jak je zná­me a milu­je­me. Už to nejsou ty drs­ňác­ké kari­ka­tu­ry, kte­ré byly schop­ny v pře­de­šlé epi­zo­dě pobít polo­vi­nu armá­dy. Je to zno­vu ten sym­pa­tic­ký Mulder se svý­mi kou­sa­vý­mi, jinak ale vkus­ně poda­ný­mi komen­tá­ři, a Scullyová, prů­běž­ně usměr­ňu­jí­cí své­ho par­ťá­ka ledo­vou spr­chou raci­o­nál­ních argu­men­tů.

xfiles-plus-one-01.png   xfiles-plus-one-02.png

Problém s nový­mi Akty X, jak byly pre­zen­to­vá­ny v této epi­zo­dě, mám jen v momen­tech, kte­ré blí­že vykres­lu­jí vztah mezi Mulderem a Scullyovou. V těch­to chví­lích revi­val až pří­liš násil­ně při­po­mí­ná onu bom­boš­ku, tedy sna­hu zachut­nat kaž­dé­mu, kte­rou jsem v minu­los­ti již pár­krát kri­ti­zo­val. Carter se v mno­ha momen­tech zby­teč­ně nuce­ně sna­ží plnit přá­ní těm ship­pe­rům, kte­ří pro­čet­li mili­ar­dy ero­tic­kých poví­dek, a tak nám v kaž­dé dru­hé scé­ně cpe Muldera a Scullyovou do poste­le. Jasně, Mulder a Scullyová už dáv­no zaho­di­li něja­kou pla­to­nic­kou lás­ku za hla­vu a aktiv­ně se věnu­jí lás­ce plně ana­to­mic­ké, ale nemu­se­li bychom toho být svěd­ky v kaž­dé dru­hé epi­zo­dě. Jakkoliv budu nyní za zavr­že­ní­hod­né­ho kací­ře, úpl­ný závěr na mote­lo­vém poko­ji na mě půso­bil straš­ně podiv­ně, jako by vypa­dl prá­vě z něja­ké fan­ficti­on, jichž jsem nikdy nebyl vel­ký fan­da.

Ne úpl­ně kon­zis­tent­ně pak Carter půso­bí v dal­ší poste­lo­vé scé­ně, ve kte­ré Mulder Scullyové navr­hu­je, že by moh­la mít dal­ší dítě. Vzhledem k blí­ží­cím se apo­ka­lyp­tic­kým udá­los­tem v myto­lo­gii a Scullyové pro­hlá­še­ní, že svět spě­je ke kon­ci, se kte­rým se agent­ka Mulderovi svě­ři­la jen pět minut před tím, se jed­ná o sku­teč­ně bri­lant­ní nápad. (Buďme ale fér a uznej­me, že když leží­te v poste­li ved­le polo­na­hé Scullyové, zdá se výro­ba nových dětí jako vcel­ku vel­mi dob­rý nápad.)

Naopak vel­mi tvůr­ce chvá­lím za úpl­nou absen­ci wil­li­a­mov­ské pro­ble­ma­ti­ky, a to už v dru­hé epi­zo­dě za sebou. Oceňuji, že Carter namís­to již tra­dič­ní fňukan­dy za nezvěst­né­ho Willíka vsa­dil agent­ce Scullyové do hla­vy téma zce­la nové. Po jed­nom z těch méně pří­jem­ných setká­ní s ďábel­skou Judy začne Scullyová pře­mí­tat o svém věku, o tom, jaký vliv má zestár­nu­tí na výkon její pro­fe­se a vůbec celý osob­ní život. V době, kdy oba agen­ti již dáv­no pře­kro­či­li zlo­mo­vou pade­sát­ku, se jed­ná o téma, kte­ré má vcel­ku své opod­stat­ně­ní i logi­ku. Ostatně vidí­me to již v něko­li­ká­té epi­zo­dě za sebou, že Mulder se Scullyovou dáv­no nedis­po­nu­jí oním zápa­lem, kte­rý je cha­rak­te­ri­zo­val v době, kdy na Aktech X začí­na­li.

xfiles-plus-one-06.png   xfiles-plus-one-05.png

Plus One je v pořa­dí sice již devá­tá epi­zo­da revi­va­lu, ale jinak je úpl­ně prv­ní, kte­rou nena­psal a nere­ží­ro­val jedi­ný člo­věk. Rozhodnutí, že scé­nář Chrise Cartera z reži­sér­ské židle zre­a­li­zu­je jiná oso­ba, v tom­to pří­pa­dě Kevin Hooks, hod­no­tím jako vel­mi moud­ré a pro­spěš­né. Jakkoliv to na prv­ní pohled může půso­bit osvo­bo­zu­jí­cím dojmem, režie vlast­ní­ho scé­ná­ře může být někdy více sva­zu­jí­cí, než coko­liv jiné­ho.

Bráno obec­ně jsou samo­stat­ně sto­jí­cí epi­zo­dy této série zatím skvě­lé. Jak před­chá­ze­jí­cí, kon­spi­rač­ně a super­akč­ně poja­tá This, tak aktu­ál­ní Plus One půso­bí mimo­řád­ně uvol­ňu­jí­cím dojmem a při­po­mí­na­jí tak ty lep­ší díly ze šes­té a sed­mé série. Samostatné epi­zo­dy před­chá­ze­jí­cí série, Founder’s Mutation a Home Again, jako monster-of-the-week sice obstá­ly, až pří­liš však byly zatí­že­ny myto­lo­gic­ký­mi téma­ty, agre­siv­ně vměst­na­ný­mi do jinak kla­sic­ké­ho kon­cep­tu samo­stat­ných epi­zod. Nejtěžší dáv­ku v tom­to smys­lu dosta­la Home Again, kte­rá nabíd­la skvě­lé mon­strum, ale také pro­cház­ku slza­vým údo­lím agent­ky Scullyové, lou­čí­cí se ved­le syna rov­něž s umí­ra­jí­cí mat­kou.

xfiles-plus-one-10.png   xfiles-plus-one-08.png

To všech­no Plus One hází za hla­vu, osvo­bo­zu­je se od zby­teč­né­ho balas­tu a řeší, tedy s výjim­kou poste­lo­vých scén, to, co od Akt X oče­ká­vá­me pře­de­vším – bizar­ní, para­no­i­ou protka­ný pří­pad. Skvělá prá­ce, jen tak dál!

režie Kevin Hooks | scé­nář Chris Carter | pre­mi­é­ra v USA 17.01.2018 | pre­mi­é­ra v ČR 25.08.2018 | čes­ké titul­ky ke sta­že­ní | hod­no­ce­ní 100%

Líbí se Vám náš článek, dejte o něm vědět internetu:


Ohodnoťte článek



Chcete být informováni o nových článcích? Přidejte se na náš...

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky: