Naši kluci (tv seriál) 2019

HBO se činí, po skvě­lém seri­á­lu Černobyl se na obra­zov­ky tv letos dostal pod­le mého názo­ru ješ­tě lep­ší počin s názvem Naši klu­ci (Our Boys). Byť to zatím má na csfd.cz „jen“ v tuto chví­li 99 hod­no­ce­ní a Černobyl přes 25 000.

To, že izra­el­ské seri­á­ly mají svo­ji dlou­ho­do­bou kva­li­tu asi není potře­ba dlou­ze pole­mi­zo­vat. Často slou­ží i jako pří­má inspi­ra­ce mno­hým ame­ric­kým pro­duk­cím (Homeland). Názvy jako tře­ba Fauda, Bnei Aruba, Hatufim, apod. nejsou zce­la nezná­mé i evrop­ským divá­kům. Já sám si při sle­do­vá­ní dal­ší­ho izra­el­ské­ho seri­á­lu doká­žu cel­kem spo­leh­li­vě roz­po­zná­vat jed­not­li­vé tam­ní her­ce (v „Naši klu­ci“ je tře­ba Shlomi Elkabetz, kte­ré­ho znám jako reži­sé­ra skvě­lé­ho fil­mu Gett, či Shadi Mar´i, kte­rý se pro­sla­vil jako tero­ris­ta Walid v seri­á­lu Fauda). Izraelský fil­mo­vý prů­my­sl je evi­dent­ně ne zce­la vel­ký ryb­ní­ček, nicmé­ně pla­vou v něm vel­mi tuč­ní kapří­ci.

Uvedení seri­á­lu Naši klu­ci (na kte­rém se s HBO podí­le­la ješ­tě tam­ní tv Kešet) ovšem dopro­vá­ze­la vel­ká kon­tro­ver­ze. Část izra­el­ské veřej­nos­ti jej odsou­di­la jako anti­se­mit­ský, v lep­ším pří­pa­dě „jen“ jako nevy­vá­že­ný. Já osob­ně si to nemys­lím. Předně mě k tomu vede sku­teč­nost, že orga­ni­za­ce Parents Circle Family Forum (kte­rá sdru­žu­je rodi­ny obě­tí izraelsko-palestinského kon­flik­tu bez roz­dí­lu etni­ci­ty) jej vel­mi oce­ňu­je a slo­va chvá­ly při­chá­zí i z jiných míst. Rozumím tomu, že něko­mu může vadit, že pří­běh vraž­dy 3 izra­el­ských mlá­den­ců je tu jak­si na okra­ji a pri­már­ně se řeší zavraž­dě­ní mla­dé­ho Muhammada, nicmé­ně v izraelsko-palestinském kon­flik­tu je až pří­liš mno­ho pří­čin a násled­ků, pokud by někdo chtěl sku­teč­ně vše obsáh­nout, tak by výsled­né dílo pře­sa­ho­va­lo rámec tv seri­á­lu a mno­hem spí­še by se podo­ba­lo mno­ha­díl­né doku­men­tár­ní sérii. Takové ambi­ce pocho­pi­tel­ně trio auto­rů (Hagai Levi, Joseph Cedar a Tawfik Abu Wael) nemá. Je sice smut­né, že Benjamin Netanjahu seri­ál ozna­čil za anti­se­mit­ský a sta­ni­ci Kešet za pro­pa­gan­dis­tic­kou, nicmé­ně i jeho pro­hlá­še­ní by bylo dob­ré vní­mat pri­már­ně jako sou­část poli­tic­ké­ho boje (Netanjahu je vyšet­řo­ván kvů­li korupč­ním skan­dá­lům, kte­ré pod­ní­ti­lo zve­řej­ně­ní doku­men­tů prá­vě sta­ni­cí Kešet).

Už jsem tro­chu nakou­sl o čem to ten seri­ál vlast­ně je. Vychází ze sku­teč­né udá­los­ti léta roku 2014, kdy zmi­ze­li 3 izra­el­ští mlá­den­ci, což vyvo­la­lo ve spo­leč­nos­ti vel­kou vlnu soli­da­ri­ty a zájmu, kte­rý byl po nale­ze­ní jejich mrtvých těl vystří­dán zkla­má­ním a nená­vis­tí (u Izraelců, v pří­pa­dě vel­ké čás­ti Palestinců tomu jis­tě bylo jinak). Rozjela se vel­ká pát­ra­cí akce po útoč­ní­cích, ti byli chy­ce­ni, zabi­ti a jejich domy str­že­ny (obvyk­lý trest za teror). Souběžně s tím ale Izraelem pro­běh­la vel­ká vlna nená­vis­ti vůči Arabům, došlo k men­ším i vět­ším potyčkám a také k jed­no­mu úno­su. A o něm pře­váž­ně seri­ál pojed­ná­vá. Únosci totiž byli 3 izra­el­ští mlá­den­ci (tedy 2 mlá­den­ci a jeden těs­ně před tři­cít­kou) a divák se neu­brá­ní urči­té­mu při­rov­ná­ní. Jací vlast­ně jsou „naši klu­ci“? Jsou to ti 3, kte­ří se sta­li nevin­ný­mi obět­mi, nebo ti 3, kte­ří pro­ved­li onen ohav­ný čin? A nejsou i oni vlast­ně obět­mi?

Samé otáz­ky... Připravte se ale na to, že seri­ál moc odpo­vě­dí nedá. Doslova vás nutí sou­cí­tit s útoč­ní­ky (nebo aspoň s jed­ním) a záro­veň vás kon­fron­tu­je s tím jak kru­tě si tako­vý člo­věk doká­že počí­nat. Kde je hra­ni­ce mezi hrdin­stvím a zlo­či­nem?

Velmi zají­ma­vý je i vhled do ultra­or­to­dox­ní židov­ské komu­ni­ty, kte­rá si pocho­pi­tel­ně v ničem moc neza­dá s orto­dox­ní­mi mus­li­my na dru­hé stra­ně. Oba extrémy tu jsou - mys­lím - vykres­le­ny vel­mi dob­ře. Příklad za vše, orto­dox­ní rabín nalé­há na jed­nu oso­bu, aby vyda­la neprav­di­vé pro­hlá­še­ní, pro­to­že jinak dojde „k uráž­ce naše­ho Boha“. Bůh oné komu­ni­ty asi nesne­se prav­du. Sledovat v seri­á­lu vznik nená­vis­ti a její žive­ní je fas­ci­nu­jí­cí, byť ne vždy zrov­na pří­jem­ná podí­va­ná. Arabský otec, kte­rý chce v kli­du pohřbít své­ho syna je obklo­pen davem svým soukme­nov­ců, kte­ří mu jej vez­mou se slo­vy, „teď už to není jen tvůj syn, je to šahíd (mučed­ník ve jmé­nu Boha)!“ Otec se zou­fa­le brá­ní, ale pro­ti pře­si­le nic nezmů­že. Velmi výmluv­né, až jsem sko­ro měl pocit, že někte­ří lidé nená­vist nut­ně potře­bu­jí, pro­to­že jejich živo­ty jsou jinak napros­to prázd­né.

Na seri­á­lu bych ješ­tě oce­nil jeho pro­vá­zá­ní s auten­tic­ký­mi zábě­ry (scé­ny demon­stra­cí, pohřbů, zábě­ry z tv zpra­vo­daj­ství, apod.). Vzhledem k tomu, že udá­los­ti seri­á­lu se udá­ly rela­tiv­ně nedáv­no, tak je někdy doce­la těž­ké roz­po­znat co je hra­né a co reál­né. Fandy taj­ných slu­žeb může také potě­šit zná­zor­ně­ní prá­ce Šin betu, pou­ži­tí dro­nů, pocti­vá vyšet­řo­va­tel­ská prá­ce v teré­nu, apod. I když víte jak to celé asi dopad­ne, tak prů­běh je sám o sobě dost dra­ma­tic­ký, což pla­tí i o závě­reč­ném soud­ním pro­ce­su.

Ať už si o situ­a­ci v Izraeli mys­lí­te coko­li, zkus­te se na to - pro­sím - podí­vat. Byla by ško­da tak­to skvě­lý seri­ál minout.