Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Troja - Wolfgang Petersen režíruje Brada Pitta a Orlanda Blooma v Trójské válce

Troja - Wolfgang Petersen režíruje Brada Pitta a Orlanda Blooma v Trójské válce

Troja 1

Od Řecka na východ, přes Egejské moře, se nachá­zí pobřež­ní měs­to Troja, obehna­né téměř nedo­bit­ný­mi hradba­mi. Díky tomu se zatím nesta­lo ter­čem Řeků. Staly se však udá­los­ti, kte­ré raci­o­nál­ní uva­žo­vá­ní váleč­ní­ků odsu­nu­ly na dru­hou kolej boj o jed­nu ženu se stal důvo­dem k vál­ce o Troju.

Mladý troj­ský princ Paris (Orlando Bloom) se zami­lu­je do Heleny (Diane Kruger), man­žel­ky spar­ťan­ské­ho krá­le Meneláa (Brendan Gleeson) a poše­ti­le si jí, ze své návštěvy ve Spartě, odve­ze domů do Troje. Rozzuřený Meneláos, roz­hod­nut Troju srov­nat se zemí, požá­dá o pomoc Agamemnóna (Brian Cox), své­ho bra­t­ra a krá­le Mykén. Společně se s obrov­ským loďstvem vydá­va­jí k troj­ským bře­hům, jeden z důvo­dů cti, jeden z tou­hy po roz­ši­řo­vá­ní své říše.

Aby se z fil­mu nestal doku­ment, neby­lo, pocho­pi­tel­ně, mož­né, se na troj­skou vál­ku dívat objek­tiv­ně, ale bylo nut­né jed­nu stra­nu vykres­lit jako „tu hod­nou“ a dru­hou jako „tu zlou“. Roli klad­nou zís­ka­la, jak se dalo čekat, Troja. Díky tomu hod­ně utr­pí, zde nesym­pa­tic­ké, posta­vy řec­kých váleč­ní­ků Meneláa a Agamemnóna.

Děj fil­mu je více méně daný. V někte­rých mís­tech se před­po­klá­dá zna­lost Homérovi Iliady, tak­že tvůr­ci pova­žo­va­li za zby­teč­né zmí­nit, že je Achilles zra­ni­tel­ný pou­ze na patě. Na dru­hou stra­nu se tiše dou­fá, že tu Iliadu nikdo nezná zase tak dob­ře, tak­že se původ­ně dese­ti­le­tá vál­ka ode­hra­je během jed­no­ho týd­ne.

Troja, jako nový his­to­ric­ký vel­ko­film, napros­to spl­ňu­je to, co od něj bylo oče­ká­vá­no. Monumentální scé­ny ze staré­ho řec­ka, monu­men­tál­ní bitvy, roman­ti­ka, zkrát­ka to, kvů­li čemu divák cho­dí do kina. Vybrané herec­ké obsa­ze­ní potom vše zavr­šu­je. Hudební strán­ka je tro­chu slab­ší - neče­kej­te že vám něco utkvě­je v hla­vě do dru­hé­ho dne.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

1 komentář

  1. Tak, kde začít, snad:
    1. Autorem sepsa­ný slo­ho­vý útvar urči­tě není kri­ti­ka, ale spí­še struč­ný popis děje s jed­ním odstav­cem sub­jek­tiv­ní­ho zhod­no­ce­ní.
    2. Aby se z fil­mu nestal doku­ment, neby­lo, pocho­pi­tel­ně, mož­né, se na troj­skou vál­ku dívat objek­tiv­ně. Tak tohle mně vyra­zi­lo dech. Jak chce­te dělal doku­ment o něčem, co se nesta­lo? Trója, o jejíž exis­ten­ci se dost dlou­ho pochy­bo­va­lo, byla zni­če­na něja­kou pří­rod­ní kata­stro­fou, nej­spíš zemětře­se­ním, ale urči­tě ne v důsled­ku vál­ky. Trojská vál­ka je sama o sobě legen­dou, napí­na­vou pohád­kou.
    3. Tvůrci se ve fil­mu sna­ži­li opros­tit od veš­ke­ré mysti­ky, a pro­to Achilles vysvět­lu­je, že není nezra­ni­tel­ný a proč nosí štít. Je zde pou­ze jed­na scé­na s „nad­při­ro­ze­nem“, kdy se Achilles setká­vá se svo­jí mat­kou, dle pověs­ti vílou, a i ta je poja­tá spí­še jako sen.
    4. Autor se sice sna­ží vzbu­dit dojem, že zná Ilias jak své boty, ale ani náho­dou tomu tak není. O zra­ni­tel­ném mís­tě na Achiellově těle v ní není ani slo­va. Stejně tak Ilias nepo­pi­su­je celou troj­skou vál­ku, ale pou­ze 51 dní z její­ho posled­ní­ho roku a sou­stře­dí se pře­de­vším na udá­los­ti, kte­ré ved­ly ke smr­ti Hektora. Pád Tróje ani smrt Achylla zde popsá­ny nejsou.
    5. Scénář fil­mu se tedy, kro­mě Iliady, inspi­ro­val i mno­hý­mi (vesměs mlad­ší­mi) Achilliedami i růz­ný­mi dal­ší­mi pověst­mi o báj­né Tróje a jejich pře­váž­ně úst­ní tra­di­cí (a samo­zřej­mě i čis­tě holly­wo­od­skou fik­cí).

    Film je to dob­rý, kri­ti­ka straš­ná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 2,48513 s | počet dotazů: 223 | paměť: 47036 KB. | 09.03.2021 - 09:10:30