Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)

Tři přá­te­lé se roz­hod­li, že se vyda­jí na plav­bu po Temži. Během své­ho výle­tu si poví­da­jí o svých pří­ho­dách a zážit­cích. Toulají se na své lodi a po hospůd­kách. Celá kni­ha je protka­ná suchým humo­rem o lid­ských zlo­zvy­cích, návy­cích a sla­bos­tech.

I když kni­ha nespl­ni­la všech­ny mé oče­ká­vá­ní, pořád se mi hod­ně líbi­la. Zbožňuju ang­lic­ký humor a tahle kni­ha je ho plná. Často jsem se uchech­tá­va­la, pro­to­že někte­ré čás­ti, kde se kri­ti­zo­va­li někte­ré lid­ské vlast­nos­ti, mě sku­teč­ně dostá­va­li. Třeba, když vyjme­no­vá­val cho­ro­by pod­le abe­ce­dy s tím, že kaž­dou z nich má.

Styl psa­ní byl vel­mi ori­gi­nál­ní a čet­lo se mi to moc dob­ře. Do pří­bě­hu jsem se dosta­la téměř oka­mži­tě a kni­hu jsem vůbec nechtě­la odklá­dat. Skvěle jsem se díky této kni­ze odre­a­go­va­la a uži­la si kaž­dou strán­ku.

Jsem si jis­tá, že se ke kni­ze budu vra­cet, když budu mít špat­nou nála­du a budu si chtít něco humor­né­ho. Knihu bych urči­tě dopo­ru­či­la všem milov­ní­kům ang­lic­ké­ho humo­ru. Jde o skvě­lý odde­cho­vý román, během kte­ré­ho si parád­ně odpo­či­ne­te.