Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Tísňové volání (Den skyldige) - film, co jste prošvihli na KVIFF 2018 - 80%

Tísňové volání (Den skyldige) - film, co jste prošvihli na KVIFF 2018 - 80%

tisnove volani den skyldige recenze

Dánský thriller Tísňové volá­ní se celý ode­hrá­vá výhrad­ně v pro­sto­rách budo­vy, kde pra­cu­jí poli­cej­ní ope­rá­to­ři tís­ňo­vé lin­ky, jejichž pra­cov­ní nápl­ní je vyslech­nout vola­jí­cí­ho a poslat za ním poli­cej­ní jed­not­ku či sanit­ku v závis­los­ti na tom, kvů­li čemu volá. Hlavním hrdi­nou je jeden z dis­pe­če­rů jmé­nem Asger, jenž ke kon­ci smě­ny při­jme hovor od une­se­né ženy, kte­rá mlu­ví schvál­ně tak, aby její únos­ce nepo­znal, že zavo­la­la na tís­ňo­vou lin­ku (a mys­lel si mís­to toho, že mlu­ví se svou dcer­kou). Podaří se ženu zachrá­nit?

Tísňové volání (Den skyldige) – Recenze

Formálně Tísňové volá­ní při­po­mí­ná tře­ba sní­mek Locke, kte­rý byl celý o tom, že v něm Tom Hardy jel autem a tele­fo­no­val růz­ným lidem – a kro­mě něj už nikdo dal­ší ve fil­mu nevy­stu­po­val. V Tísňovém volá­ní jsou sice k vidě­ní i jiné posta­vy, ale jde prak­tic­ky jen o řado­vé dis­pe­če­ry, kte­ří sdí­le­jí s hlav­ním hrdi­nou pra­cov­nu, a na záplet­ce se nijak nepo­dí­le­jí a nijak tím pádem nena­ru­šu­jí one man show her­ce Jakoba Cedergrena (Ukrutně šťast­ni), kte­rý se zhos­til hlav­ní role.

Když se roz­hod­ne­te pojmout film takhle extrém­ně komor­ně, laci­ně a bez jaké­ko­li výraz­něj­ší obra­zo­vé sty­li­za­ce, tak pocho­pi­tel­ně potře­bu­je­te dva sil­né trum­fy v podo­bě mimo­řád­ně dob­ře napsa­né­ho, chyt­ré­ho a pro­myš­le­né­ho scé­ná­ře a kva­lit­ní­ho her­ce, kte­rý váš pří­běh doká­že věro­hod­ně pro­dat, pro­to­že jinak se nemá­te o co opřít. Film Locke měl obo­jí. A Tísňové volá­ní má naštěs­tí také obo­jí. Jakob Cadergren hra­je doko­na­le civil­ně a bez jedi­né­ho názna­ku pře­hrá­vá­ní a děj je zalo­žen na postup­ném roz­krý­vá­ní dvou věcí – že pří­pad une­se­né ženy je ve sku­teč­nos­ti zapekli­těj­ší, než by se na prv­ní pohled zdá­lo, a že i hlav­ní hrdi­na má něja­ké vlast­ní pro­blémy, kte­ré ho trá­pí.

Ze začát­ku sním­ku troš­ku trvá, než pří­běh nabe­re obrát­ky, nicmé­ně pak v napě­tí nepo­le­ví až do kon­ce a navíc doká­že šoko­vat i pře­kva­po­vat zvra­ty i neče­ka­ným vývo­jem udá­los­tí, aniž by při­tom kame­ra pří­liš opouš­tě­la obli­čej hlav­ní­ho hrdi­ny. Vizuálně je sní­mek tudíž veli­ce stro­hý, avšak není prav­da, že by obraz nebyl důle­ži­tou slož­kou – jeli­kož urči­tá část pří­bě­hu spo­čí­vá i v odha­lo­vá­ní Asgerovy minu­los­ti, tak na výra­zu v jeho tvá­ři a v jeho reak­cích na kon­krét­ní situ­a­ce nesmír­ně zále­ží.

Tísňové volání (Den skyldige) – Recenze

Velkým téma­tem je kro­mě toho i náhled do svě­ta ope­rá­to­rů tís­ňo­vých linek, jejichž pra­vo­moc kon­čí u odpo­ví­dá­ní na hovo­ry a dele­ga­ce bez­peč­nost­ních a zdra­vot­nic­kých sil, ale kro­mě toho nemo­hou vola­jí­cím lidem v nou­zi pomoct jinak než tera­pe­u­tic­ky po tele­fo­nu, neb jiným typem anga­žo­va­nos­ti by pře­kro­či­li své kom­pe­ten­ce. Tohle Asgera z pozi­ce poli­cis­ty hod­ně trá­pí, pro­to­že by rád sám nějak pomohl, leč musí jen sedět, brát tele­fo­ny a nechat jiné poli­cis­ty a dok­to­ry, aby situ­a­ci vyře­ši­li sami – při­čemž z té nejis­to­ty, zda to s vola­jí­cím nako­nec dob­ře dopad­ne, ply­ne znač­né množ­ství stre­su – a tahle nejis­to­ta a napě­tí jsou pak zda­ři­le pře­ná­še­ny i na divá­ka.

Snímek tak vlast­ně odkrý­vá ješ­tě tře­tí věc – psy­chic­kou nároč­nost prá­ce ope­rá­to­rů kri­zo­vých linek, kte­ří trá­ví hodi­ny mlu­ve­ním s oběť­mi růz­ných neštěs­tí či váž­ných zlo­či­nů a ješ­tě jim jejich prá­ci naru­šu­jí idi­o­ti, kte­ří si pře­jí zavo­lat záchran­ku tře­ba jen kvů­li odře­né­mu kole­nu po pádu z kola, nebo vul­gár­ní opil­ci, kte­ré vyha­zo­vač vyho­dil z dis­ko­té­ky. Kromě toho je pří­běh navíc obo­ha­cen i tím, že se Asger pře­ci jen roz­hod­ne do pří­pa­du anga­žo­vat víc, než by ofi­ci­ál­ně měl, pro­to­že sice uva­žu­je chytře a raci­o­nál­ně, ale záro­veň se občas nechá unést svý­mi emo­ce­mi a pros­tě mu to nedá. Pořád při­tom ale neo­pus­tí své pra­co­viš­tě.

Z hle­dis­ka „tele­fon­ních“ thrille­rů se kro­mě zmí­ně­né­ho fil­mu Locke nabí­zí srov­ná­ní ješ­tě tře­ba s fil­mem Telefonní bud­ka, kde ale opro­ti Tísňovému volá­ní mno­hem víc zále­že­lo na tom, co všech­no se dělo v pro­stře­dí kolem hlav­ní­ho hrdi­ny, a někte­ré ved­lej­ší posta­vy měly zásad­něj­ší než jen okra­jo­vou roli. O troš­ku podob­něj­ší je thriller Tísňová lin­ka, kte­rý se ale zas nevy­dr­žel ode­hrá­vat na jed­nom mís­tě – nejen že v něm byly i pro­stři­hy na počí­ná­ní une­se­né obě­ti, ale hlav­ně se v něm hlav­ní hrdin­ka, též tele­fon­ní ope­rá­tor­ka, nako­nec vyda­la řešit pří­pad na vlast­ní pěst do teré­nu, čímž se závěr fil­mu pře­klo­pil do při­hlouplé­ho béč­ka. Oproti tomu je Tísňové volá­níchyt­ré a kon­zis­tent­ní ve všech smě­rech, je nesmír­ně atmo­sfé­ric­ké, nabí­zí sil­ný a úder­ný záži­tek a záro­veň je ide­ál­ním pří­kla­dem toho, jak moc muzi­ky jde vykouz­lit za pou­ži­tí mini­mál­ních pro­střed­ků.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,71277 s | počet dotazů: 224 | paměť: 53334 KB. | 20.09.2021 - 04:12:02