Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Speciály > Tiché místo - ABBOTOVI

Tiché místo - ABBOTOVI

TicheMisto

Hned na začát­ku Krasinski dal své ženě, Emily Blunt, vel­mi vyhle­dá­va­né brit­ské hereč­ce, kte­rá se pro­sla­vi­la neza­po­me­nu­tel­ný­mi roz­lič­ný­mi role­mi napří­klad ve fil­mu Ďábel nosí Pradu, Čarovný les, Sicario: Nájemný vrah nebo Dívka ve vla­ku, svůj prv­ní návrh scé­ná­ře pro Tiché mís­to. Hned jak si ho pře­čet­la, navrh­la, aby role Lee a Evelyn Abbottových hrá­li spo­leč­ně, což fil­mu dodá vrst­vu stro­hé rea­li­ty a upřím­né něhy, kte­ré by jinak byly nedo­sa­ži­tel­né.

„Na tom scé­ná­ři se mi nej­ví­ce líbi­lo to, že jsem pocí­ti­la, jak se to dotklo mých nej­hlub­ších obav jako mat­ky, kte­rá chce uchrá­nit svo­je děti. Ten pří­běh je tak napí­na­vý, že jsem to pře­čet­la do kon­ce jed­ním dechem,“ vzpo­mí­ná Blunt. „Ironií je, že ješ­tě před­tím, než jsem si pře­čet­la scé­nář, jsem Johnovi navrh­la, aby Evelyn hrá­la jed­na z mých kama­rá­dek. Když jsem si pak scé­nář čet­la, pomys­le­la jsem si: ‚Čert to vem, tuhle roli musím hrát já.‘ Zamilovala jsem se do hloub­ky a krá­sy toho­to pří­bě­hu, kte­rý je za hra­ni­cí typic­ké horo­ro­vé atmo­sfé­ry. Navíc John a já jsme spo­lu nikdy před­tím nepra­co­va­li, tak­že to bylo vzru­šu­jí­cí.“

Krasinski byl z reak­ce své ženy nad­še­ný, ale záro­veň tro­chu zastra­še­ný vizí toho, že spo­lu mají popr­vé spo­lu­pra­co­vat na fil­mu. „Najednou jsme spo­lu na plát­ně měli pro­ží­vat naše nej­vět­ší rodi­čov­ské děsy, což bylo tro­chu šíle­né,“ při­zná­vá.

Ale i přes­to Krasinski tuto zku­še­nost popi­su­je jako ‚vel­mi inten­ziv­ní‘. „Práce s mojí ženou se asi sta­la mou nej­lep­ší zku­še­nos­tí v celé mé kari­é­ře,“ říká Krasinski. „Většinou své kari­é­ry úpl­ně oddě­lu­je­me, ale jsme si navzá­jem nej­vět­ší­mi fanouš­ky. Každý máme při prá­ci své vlast­ní ritu­á­ly a neby­li jsme si jis­ti, jak to zkom­bi­nu­je­me, ale nako­nec to byla nej­vět­ší zába­va, jakou jsem kdy zažil. Emily je úchvat­ná a deli­kát­ní hereč­ka a pra­co­vat blíz­ce s někým, koho tolik obdi­vu­ji, pro mě bylo úžas­né.“

Jakmile bylo jas­né, že Blunt bude hrát Evelyn, už s Krasinskim o rodi­ně Abbottů nepře­sta­li mlu­vit – o tom, kým Lee a Evelyn byli, než se vše změ­ni­lo, a jak je tyto kata­stro­fál­ní časy, kte­rým teď čelí, změ­ni­ly.

„Pro ně je to hroz­ně tíži­vý svět, ale sna­ží se zůstat zamě­ře­ni na vycho­vá­vá­ní svých dětí a udr­žo­vá­ní rodi­ny,“ zdů­raz­ňu­je Blunt. „Jsou v neu­stá­lém stra­chu. Zároveň jsou také rodi­nou, kte­rá čelí vel­ké­mu zármut­ku a vině. Nejvíce mě fas­ci­nu­je jejich neod­klad­ná potře­ba spo­lu komu­ni­ko­vat, ale komu­ni­ka­ce je pro ně ve svě­tě, kde jsou zvu­ky nebez­peč­né, straš­ně nároč­ná.“

Blunt pova­žo­va­la za ris­kant­ní v sobě vyvo­lat tolik nesku­teč­ně úzkost­ných emo­cí, když sama vycho­vá­vá dvě malé děti, ale záro­veň jí to dalo vzác­ný vhled do posta­vy Evelyn. Pochopila, proč Lee a Evelyn nepo­tře­bu­jí slo­va, aby se pro­po­ji­li v době, kdy je vše nejis­té. „Načasování zna­me­na­lo, že já i John jsme byli schop­ni k rolím při­stou­pit s obrov­skou zra­ni­tel­nos­tí,“ říká Blunt. „Mluvili jsme o odliš­ných rolích, kte­ré Lee a Evelyn v rodi­ně zastá­va­jí. Lee je ten, kdo se cítí zod­po­věd­ný za pře­ži­tí celé rodi­ny, nehle­dě na okol­nos­ti. Ale Evelyn chce víc, než jen pře­žít, chce své děti nau­čit, aby se jim v tomhle svě­tě daři­lo. Takže se setká­vá­me se dvě­ma způ­so­by, jakým rodi­če zvlá­da­jí žal, trau­ma a nebez­pe­čí.“

Pokračuje: „Lee je někdo vel­mi, ale vel­mi sta­ro­mód­ní, což si o Johnovi nemys­lím. John je dale­ko ote­vře­něj­ší než Lee. Lee je typ muže, kte­rý se emo­ci­o­nál­ně uza­vře do sebe, kdo se zamě­ří na potře­bu ochrá­nit a něco poskyt­nout, radě­ji než na to, aby řešil svo­je útra­py. Je posta­vou, kte­rá zaží­vá bolest, ale to pla­tí pro všech­ny čty­ři posta­vy. Každý se sna­ží něco pře­ko­nat, o to inten­ziv­něj­ší to je, když se všich­ni sna­ží zůstat naži­vu.“

Blunt se Evelyn poku­si­la vykres­lit jako typ neo­chvěj­né mateř­ské síly. „Vidím ji jako neo­by­čej­ně milu­jí­cí a peču­jí­cí,“ popi­su­je Blunt. „Jejím poho­nem je být si jis­ta, že vycho­vá­vá sluš­né děti. Takže vytr­vá­vá v domá­cí výu­ce, v dělá­ní vtíp­ků kdy­ko­liv to jde, v milo­vá­ní a objí­má­ní svých dětí, někdy je na ně úpl­ně napo­je­ná, ale záro­veň chce, aby měly pro­stor stát se tím, kým jsou.“

Scenáristé Woods a Beck měli již od začát­ku v plá­nu začle­nit do pří­bě­hu stra­ši­del­nou záplet­ku, kte­rá se týká Evelyn: její nej­vět­ší radost, oče­ká­vá­ní dal­ší­ho dítě­te, při­šlo v momen­tě nej­vyš­ší­ho nebez­pe­čí.

„Přemýšleli jsme o nej­hor­ší věci, kte­rá se může stát, když musí­te být poti­chu,“ vysvět­lu­je Beck. „Evelynino těho­ten­ství se sta­lo moto­rem pří­bě­hu, pro­to­že nás při­vá­dí k otáz­ce, jak může­te pro­jít nej­na­má­ha­věj­ší zku­še­nos­tí v živo­tě a záro­veň nevy­dat ani hlás­ku. Přišlo nám to jako ta nej­ne­mož­něj­ší výzva, pro­to jsme chtě­li, aby se s ní Abbottovi muse­li popa­so­vat.“

Woods dodá­vá: „Zároveň je to nád­her­nou a dojem­nou sou­čás­tí pří­bě­hu, pro­to­že tato rodi­na zaži­la obrov­skou tragé­dii a ten porod pro ně i za těch­to okol­nos­tí hod­ně zna­me­ná.“

Krasinski toto téma vyne­sl ješ­tě více do popře­dí. Poznamenává, že ješ­tě před­tím, než se vědě­lo, že se Emily do fil­mu při­dá, musel mys­let na svou man­žel­ku, když tvo­řil posta­vu ženy, kte­rá se sna­ží udr­žet rodi­nu pohro­ma­dě a záro­veň čelí něče­mu nezná­mé­mu s nesku­teč­nou odva­hou a grá­cií. „Když píše­te o něčem tak intim­ním, jako je rodi­na pro­chá­ze­jí­cí si nejdě­si­věj­ším obdo­bím své­ho živo­ta, tak jedi­ná oso­ba, na kte­rou jsem mohl mys­let, byla samo­zřej­mě Emily. Ale věděl jsem, že pokud chce hrát Evelyn, musí se to stát při­ro­ze­ně. Takže jsem nikdy ani nezmí­nil, že by tu roli měla vzít, ale v tichos­ti jsem dou­fal, že s tím sama při­jde.“

Blunt vědě­la, že pokud se bude chtít pono­řit do Evelyniny neob­vyk­lé situ­a­ce, bude muset vířit emo­ce­mi. „Jasně, ona a Lee jsou nad­še­ní… ale jejich nad­še­ní je mír­ně­no hlu­bo­kým stra­chem. Je tu tolik nezod­po­vě­ze­ných otá­zek: Jak pře­ži­je­me s mimin­kem? Jak vůbec může­te poro­dit dítě, abys­te nevy­da­li ani hlás­ku? Co se sta­ne, když mimin­ko bude bre­čet? Snaží se zajis­tit veš­ke­rá opat­ře­ní, kte­rá je napad­nou, jako napří­klad vytvo­řit zvu­ko­těs­nou bez­peč­nou míst­nost nebo dal­ší kre­a­tiv­ní způ­so­by, jak udr­žet mimin­ko poti­chu. Ale záro­veň vědí, že ská­čou do vel­ké­ho nezná­ma.“

Skok do vel­ké­ho nezná­ma to byl i pro Blunt a Krasinskiho, kte­ří spo­lu před­tím pro­fes­ně nikdy nespo­lu­pra­co­va­li. Oba říka­jí, že to jejich pou­to ješ­tě více stme­li­lo.

„Přišla jsem si Johnem hod­ně oce­ňo­va­ná,“ shr­nu­je Blunt. „Vždy jsem si s ním při­pa­da­la oce­ňo­va­ná jako man­žel­ka a jako mat­ka jeho dětí, ale díky tomuhle jsme obje­vi­li, že zvlád­ne­me být zajed­no i v umě­lec­kých věcech. Určitě jsme z toho oba byli ner­vóz­ní, bylo to cel­kem stra­ši­del­né, ale nako­nec to bylo úžas­né.“

Po obsa­ze­ní Krasinskiho a Blunt jako rodi­čů Abbottových bylo dal­ším kro­kem nale­ze­ní mla­dých her­ců, kte­ří by byli schop­ni vytvo­řit dyna­mic­ké a dojem­né ztvár­ně­ní jejich dvou dětí, kte­ré muse­ly dospět pří­liš brzy, obě tou­ží­cí po nezá­vis­los­ti ve svě­tě, ve kte­rém chy­bí zvu­ky, zato kte­rý je napl­něn pra­vi­dly, lítos­tí a usta­vič­ným nebez­pe­čím.

Největší výzvou bylo hle­dá­ní fil­mo­vé Regan, dce­ry Abbottových, kte­rá je hlu­chá. Krasinski byl nad­še­ný, když našel nác­ti­le­tou hereč­ku Millicent Simmonds. Známá je hlav­ně svým oce­ně­ným výko­nem ve fil­mo­vé adap­ta­ci Wonderstruck. Krasinski Simmonds sle­do­val, jak se sama pono­řu­je do svých zku­še­nos­tí, kdy vyrůs­ta­la jako hlu­ché dítě, aby vytvo­ři­la Regan, se kte­rou nako­nec před­či­la i to, co bylo ve scé­ná­ři.

„Najít Millie byla jed­na z nej­lep­ších věcí, kte­rá se tomu­to fil­mu moh­la při­ho­dit,“ říká Krasinski. „Nejen, že je feno­me­nál­ní hereč­ka a nejen pro­to, že je nej­mou­dřej­ší, nejan­děl­štěj­ší oso­bou, kte­rou může­te potkat, ale pro­to, že byla tak vel­ko­ry­sá, co se týče svých zku­še­nos­tí a vědo­mos­tí ohled­ně svě­ta hlu­chých a ohled­ně zna­ko­vé řeči. Nikdy se nebá­la a vždy řek­la, tohle je, jak by to Regan udě­la­la a tohle je způ­sob, jakým komu­ni­ku­je­me.“

Poznamenává, že při­ro­ze­né instink­ty Simmonds pře­kva­pi­ly všech­ny. „Millie byla pro tohle sta­vě­ná. Pamatuju si prv­ní den natá­če­ní, kdy šla přes most a já jsem jí řekl: ‚Všechna tvo­je úzkost, tvo­je naštvá­ní, vina a všech­ny tvé poci­ty, že jsi čer­nou ovcí rodi­ny, z tebe během toho, jak jdeš, musí vyjít.‘ A ona to zvlád­la nesku­teč­ně. Řekla mi: ‚Někdy se cítím frustro­va­ně a jako že nikam nepa­t­řím.‘ Pochopila Regan tak, jak já jsem ji pocho­pit nemohl. Takže jsem jí při­po­mí­nal, že točím tenhle film, aby si lidé, kte­ří mají pocit, že nikam nepat­ří, uvě­do­mi­li, že z nich mohou být super­hr­di­no­vé.“

Nakonec se celé obsa­ze­ní muse­lo nau­čit ame­ric­kou zna­ko­vou řeč, na čemž úzce spo­lu­pra­co­va­li s kou­čem Douglasem Ridloffem, kte­rý ladil detai­ly. Krasinski říká, že sle­do­vat Simmonds při komu­ni­ko­vá­ní, bylo něco vel­mi objev­né­ho. „Když jsem mlu­vil s Millie, uvě­do­mil jsem si, že se na mě nikdy nikdo nedí­val tak kom­plex­ně jako ona,“ pozna­me­ná­vá. „Nikdy jsem nevi­děl niko­ho, kdo by se podí­val na celou moji bytost a úpl­ně mě vsák­nul. Dívá se na moje ruce, na moje obo­čí, vlast­ně vidí moje emo­ce. Brečel jsem sko­ro kaž­dý den, pro­to­že ona se dívá na celou vaši celist­vost. Je na tom něco tak poe­tic­ké­ho a dojem­né­ho. Bylo pro nás vel­mi důle­ži­té to udě­lat správ­ně pod­le ní, pro­to­že ona je oprav­du krás­ná duše.“

Simmonds říká, že pří­běh Tichého mís­ta ji hned oslo­vil a nápad, že Regan ztra­ti­la své naslou­chát­ko a tím pří­stup ke svě­tu sly­ší­cích, ji zasá­hl osob­ně. „Byla jsem do toho pří­bě­hu pono­ře­ná od začát­ku až do kon­ce,“ říká. „Mám ráda horo­ro­vé fil­my a tohle bylo děsi­vé, ale když jsem si čet­la scé­nář, zto­tož­ňo­va­la jsem se s Regan. Jako hlu­chá dív­ka si při­šla uml­če­ná, nejis­tá tím, jak může zapad­nout, co může dělat nebo jak může pomoct své rodi­ně. Byla hod­ně závis­lá na svém naslou­chát­ku, kte­ré ke komu­ni­ka­ci oprav­du potře­bo­va­la. Takže jsem se doká­za­la zto­tož­nit se spous­tou výzev, kte­rým čeli­la.“

Reganiny pochyb­nos­ti o sobě samé a o jejím mís­tě ve svě­tě byly pro Simmonds taky hod­ně zná­mé. „Měla jsem hod­ně tako­vých poci­tů, když jsem byla mlad­ší a vyrůs­ta­la jsem jako hlu­chá,“ vysvět­lu­je. „Vždy jsem se srov­ná­va­la se sly­ší­cí­mi lid­mi a pře­mýš­le­la jsem, proč jsem se tak naro­di­la. Takže jsem oprav­du umě­la Reganiny emo­ce pocho­pit a pou­žít je při vytvá­ře­ní její posta­vy.“

Tyto sku­teč­nos­ti Simmonds zkom­bi­no­va­la se svou fan­ta­zií, když si zača­la před­sta­vo­vat Reganin kaž­do­den­ní život na far­mě. Život náh­lé a extrém­ní samo­ty, zod­po­věd­nos­ti a neu­stá­lé­ho stra­chu.

„Bylo pro mě děsi­vé si před­sta­vit tuhle rodi­nu, kte­rá je pro­ná­sle­do­vá­na těmi stvo­ře­ní­mi,“ říká Simmonds. „Představit si, že jde­te do kou­pel­ny a nikdy se nevrá­tí­te, pokud nejste opa­tr­ní. Bylo zají­ma­vé si před­sta­vit žít s vystup­ňo­va­ným poci­tem uvě­do­mě­ní a nikdy nevě­dět, kte­rá malá chy­ba může váš, nebo hůř, život něko­ho z vaší rodi­ny, dát všanc.“

Co bylo pro Simmonds obzvlášť láka­vé, byl chou­los­ti­vý vztah mezi otcem a dce­rou, mezi Leem a Regan, ve kte­rém Regan tou­ží po otcov­ské lás­ce, ale on se kvů­li rodin­né tragé­dii uza­vřel sám do sebe. „Regan a její otec mají mno­ho spo­leč­né­ho,“ vysvět­lu­je Millie. „Oba mají rádi tech­no­lo­gie a rádi při­chá­zí věcem na kloub. Ale mezi ně dva je po před­cho­zí tragé­dii vra­žen klín. Regan oprav­du potře­bu­je sly­šet, že ji její otec stá­le milu­je, pro toho, kým je. Během celé­ho fil­mu je tohle vel­kým téma­tem.“

Krasinski Simmonds pomohl tyto sple­ti­té emo­ce nasmě­ro­vat tam, kde se cíti­la bez­peč­ně. „John a já máme skvě­lý pra­cov­ní vztah, vlast­ně i skvě­lé přá­tel­ství, ale ve fil­mu se musím zamě­řit na Reganino zlo­me­né srd­ce, kte­ré má kvů­li své­mu otci,“ říká. „Měli jsme s Johnem hod­ně nároč­nou emo­ci­o­nál­ní scé­nu, ale pár vte­řin na to už se mnou vtip­ko­val a všech­no odleh­čil.“

Asi nej­vět­ší rados­tí pro Simmonds byla pří­le­ži­tost učit se od Blunt. „Emily mi uča­ro­va­la,“ říká Simmonds. „Hlavně mož­nost sle­do­vat ji, jak se zamě­ři­la na vlast­ní zku­še­nos­ti jako mat­ka. Vytvořila Evelyn jako něko­ho, kdo chce svým dětem dát nej­lep­ší pří­le­ži­tost k úspěš­né­mu živo­tu a dát jim všech­no, co potře­bu­jí. Tu samou ener­gii dáva­la i mě a Noahovi. Věděla přes­ně, jak s námi pra­co­vat, šlo to skvě­le.“

Blunt byla Simmonds ohro­me­ná stej­ně tak. „Bylo pozo­ru­hod­né vidět, jak Millie během toho­to natá­če­ní jen kve­te,“ říká Blunt. „Zezačátku byla tro­chu styd­li­vá, ale pak zača­la ve scé­nách podá­vat tako­vé výko­ny, že jste z toho měli husí kůži.“ Role Reganina mlad­ší­ho bra­t­ra se ujal dva­nác­ti­le­tý Noah Jupe, kte­ré­ho Krasinski obdi­vo­val v oce­ně­né tele­viz­ní mini­sé­rii Noční recepč­ní, a kte­ré­ho bylo aktu­ál­ně mož­né vidět ve fil­mo­vé adap­ta­ci nove­ly YA, Kolo zázra­ků.

Krasinski na Jupa dostal i skvě­lé dopo­ru­če­ní od George Clooneyho, kte­rý ho obsa­dil v dra­ma­tu Suburbicon: Temné před­měs­tí. „Viděl jsem Noaha jako dítě, kte­ré je une­se­no v Nočním recepč­ním, a pama­tu­ju si, že jsem si mys­lel, že to potře­bu­je hod­ně odva­hy a talen­tu, aby v tak mla­dém věku tako­výmhle způ­so­bem ztvár­nil strach. Takže jsem udě­lal dal­ší logic­ký krok, a to bylo spo­jit se s Georgem Clooneym, kte­rý s ním zrov­na pra­co­val. Pamatuju si, že George řekl, že je to ‚nej­ú­žas­něj­ší dět­ský herec, se kte­rým jsem kdy pra­co­val‘. A měl prav­du. Noah nám vytřel zrak. A výji­meč­né je, jak se z Millie a Noaha sta­li vel­mi blíz­cí přá­te­lé. Spojili se vel­mi osob­ním a milu­jí­cím způ­so­bem, kte­rý je hned znát.“

Jupe má svůj vlast­ní důvod, proč ho baví horo­ro­vé thrille­ry. „Hodně se bojím, když se na ně dívám,“ při­zná­vá. „Ale rád horo­ro­vé fil­my natá­čím, pro­to­že potom máte mož­nost vidět, jak ta děsi­vá stvo­ře­ní při natá­če­ní vyrá­bí.“

Tím nej­lep­ším je pro Jupa přá­tel­ství se Simmonds a komu­ni­ka­ce ve zna­ko­vé řeči. „Hrozně mě bavi­lo pra­co­vat s Millie,“ říká. „Je neu­vě­ři­tel­ná hereč­ka a taky je to skvě­lá oso­ba. Je tu vždy pro vás, vždy se ptá, jest­li jste v poho­dě.“

„Ve zna­ko­vé řeči ješ­tě nejsem úpl­ně ply­nu­lý,“ pozna­me­ná­vá Jupe, „ale díky tomu jsme se s Millie dosta­li přes všech­ny ty nud­né blbos­ti, o kte­rých se nor­mál­ně kama­rá­di baví, a pře­šli jsme rov­nou k upřím­nos­ti a důle­ži­tým věcem. Myslím, že to je ten důvod, proč jsme se tak spřá­te­li­li.“

Simmonds říká o Jupovi: „Bylo straš­ně jed­no­du­ché s Noahem vyjít, a to na něm mám hroz­ně ráda. Ale poté pře­pnul do posta­vy Marcuse a najed­nou jsme si byli vzdá­le­něj­ší, bylo mezi námi tako­vé ticho, že to šlo vycí­tit. Je oprav­du talen­to­va­ný.“

Během natá­če­ní se Krasinski sna­žil, aby se Jupe cítil bez­peč­ně, stej­ně jako se Abbottovi sna­ži­li ochra­ňo­vat svo­je děti. „Hned na začát­ku fil­mu nám John uká­zal kuli­sy a mís­ta, kde rodi­na trá­ví čas, a řekl nám, ať mu řek­ne­me, co si mys­lí­me. Takový on je, vždy se lidí ptá, co si mys­lí,“ říká Jupe. „Hodně jsem se od něj nau­čil.“

Blunt pozna­me­ná­vá, že bylo vel­mi důle­ži­té, aby Simmonds a Jupe byli schop­ni pub­li­kum emo­ci­o­nál­ně oslo­vit, vzhle­dem k tomu, že ve fil­mu jsou pou­ze čty­ři hlav­ní lid­ské posta­vy.

„Millie a Noah jsou oprav­du nevšed­ní lidé. Každou noc jsme za ně děko­va­li naší šťast­né hvězdě,“ říká Blunt. „Když děla­jí svou prá­ci, vzduch se hýbe. Byli na sebe tak hod­ní. Byla to úpl­ná agó­nie vidět je lou­čit se, když natá­če­ní skon­či­lo, sta­li se z nich oprav­do­ví sou­ro­zen­ci. Jsou si teď hroz­ně blíz­cí, stej­ně jako Regan a Marcus.“

Krasinski dodá­vá, že Simmonds a Jupe pomoh­li s celým zvu­ko­vým designem fil­mu. „Tyhle dvě děti nám svý­mi výko­ny vyrá­že­ly dech kaž­dý den, i když nepo­u­ží­va­ly slo­va. Hrály emo­ce čis­tým a oprav­do­vým dět­ským cho­vá­ním, což bylo dojem­něj­ší než coko­li, co kdy napí­še­te. Ukázaly mi, jakou sílu může­te v míst­nos­ti vytvo­řit, aniž bys­te pro­mlu­vi­li, a to mi pomoh­lo se ješ­tě lépe zamě­řit na pou­ži­tý zvuk ve fil­mu, kte­rý ješ­tě vystup­ňu­je fil­mo­vý záži­tek.“


  • Tiché místo - Jeden z nejlepších hororů poslední doby se vyplatí vidět.28. května 2021 Tiché místo - Jeden z nejlepších hororů poslední doby se vyplatí vidět. Americký snímek „Tiché místo“ je skvělý i proto, že je svým způsobem originální. Jasně, na první pohled je to v podstatě klasický monster horor, který je střihnutý survivalem, takže se […] Posted in Retro filmové recenze
  • Tiché místo - ZVUK A STRACH4. května 2018 Tiché místo - ZVUK A STRACH Hororoví fanoušci již dlouho vědí, že zvuky vás mohou vystrašit daleko více než to, co vidíte. Tiché místo se spoléhá na všechny inovativní filmy, ze kterých mrazí a které chytře využívají […] Posted in Speciály
  • Tiché místo - DOMOV4. května 2018 Tiché místo - DOMOV Důvody, díky kterým byli Abbottovi schopni přežít nebezpečí, které rychle zdevastovalo většinu zeměkoule, jsou celkem rychle zřejmé: jejich láska jednoho k druhému, jejich schopnost zůstat […] Posted in Speciály
  • Tiché místo - STVOŘENÍ4. května 2018 Tiché místo - STVOŘENÍ Nebezpečí, kterému Abbottovi čelí, je zintenzivněno příkrým rozsahem hrozby. Ta stvoření, o kterých nic neví, jako by byla všude najednou, obklopují je a uzavírají je v nepřetržitém […] Posted in Speciály
  • Tiché místo - TICHO ZNAMENÁ PŘEŽÍT4. května 2018 Tiché místo - TICHO ZNAMENÁ PŘEŽÍT Když si John Krasinski poprvé přečetl původní návrh scénáře k Tichému místu od scénáristického dua Bryana Woodse & Scotta Becka (Nightlight), uvědomil si, jak hrozivou trefou do […] Posted in Speciály
  • Tiché místo4. května 2018 Tiché místo V moderním hororovém thrilleru Tiché místo se čtyřčlenná rodina snaží v tichosti prožít svůj život poté, co je na životě ohrozí tajemná stvoření, která loví podle zvuku. Pokud vás uslyší, […] Posted in Speciály
  • Tiché místo: Část 2 (A Quite Place: Part II) – Recenze – 60%11. června 2021 Tiché místo: Část 2 (A Quite Place: Part II) – Recenze – 60% Rok odkládané pokračování hororového filmu režiséra a scenáristy Johna Krasinského Tiché místo začíná krátkým a efektním prologem o počátku invaze monster citlivých na zvuky a následně […] Posted in Filmové recenze
  • Expedice: Džungle (Jungle Cruise) – Recenze – 70%29. července 2021 Expedice: Džungle (Jungle Cruise) – Recenze – 70% Píše se rok 1916 a ctižádostivá britská průzkumnice Lily (Emily Blunt) se snaží před londýnskou akademickou obcí obhájit expedici do Amazonské džungle, kde se podle dávné pověsti z dob […] Posted in Filmové recenze
  • Univerzita pro příšerky12. července 2021 Univerzita pro příšerky Jednooký Mike Wazowski se na jedné školní exkurzi do továrny Příšerky s.r.o. doslova nadchne pro práci strašidla. Ve třídě sice nepatří mezi oblíbence, ale jeho chuť do života to nijak […] Posted in Retro filmové recenze
  • Smrtihlav - Další film o atentántu na Heydricha27. března 2021 Smrtihlav - Další film o atentántu na Heydricha Smrtihlav má oproti Anthropoidu jednu obrovskou výhodu - Jasona Clarkea. Tento australský herec zahrál Reinharda fantasticky a jeho charakter vystihl naprosto dokonale. Heydrichův vzestup, […] Posted in Retro filmové recenze

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,80022 s | počet dotazů: 212 | paměť: 53576 KB. | 21.09.2021 - 16:05:08