Terry Goodkind: První čarodějovo pravidlo – Zlověstný mág

Tohle je jed­na ze tří sérií, na kte­rou jsem se roky chys­tal a po dlou­hé době jsem něčím napros­to nad­šen. Pravda, s auto­rem máme spo­leč­nou jed­nu filo­so­f­ku, tak­že i to hra­je roli a já si uží­vám nuan­ce psy­cho­lo­gie, vzta­hů i eti­ky vnitř­ní­ho jed­ná­ní, kte­ré jsou tu napros­to per­fekt­ní a hlav­ně podrob­ně roz­ve­de­né.

Drobné výtky se najdou – styl je lehce kostr­ba­tý (hlav­ně opa­ko­vá­ní slov) a ústřed­ní linie i hlav­ní zápo­rák jsou zatím poměr­né plo­ché, což je ovšem pocho­pi­tel­né vzhle­dem k době vzni­ku. Zde je to vyrov­ná­no vel­mi peč­li­vě struk­tu­ro­va­ným poza­dím svě­ta a jeho vlast­nos­tí, kte­ré dává tušit mno­ho dal­ší­ho k obje­ve­ní.

Co se mi hroz­ně líbí je vyu­ži­tí zná­mých prv­ků novým způ­so­bem – napří­klad pros­té čer­ve­né jabl­ko.
Perfektní pasá­že: Kahlan a Richardův bra­tr, „kas­t­ra­ce davu“, prv­ní afé­ra s jabl­kem, Zeddovo ran­de, při­ví­tá­ní Bahenního lidu (takhle jsem se dlou­ho neza­smál), dru­há afé­ra s jabl­kem.