Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Terminál – příběh muže, který čekal

Terminál – příběh muže, který čekal

Ladvi

Když se řek­ne jmé­no Steven Spielberg, kaž­dé­mu se vyba­ví fil­my jako E.T., Jurský park, Minority Report, pří­pad­ně Indiana Jonesové nebo vojín Ryan. V posled­ní době ale Spielberg začí­ná být tvůr­cem kva­lit­ních kome­di­ál­ních pohá­dek. Po Chyť mě, když to doká­žeš je tu Tom Hanks zno­vu v hořko-romantickém vyprá­vě­ní o ame­ric­ké byro­kra­cii, jed­nom letišt­ním ter­mi­ná­lu a jed­nom ces­to­va­te­li, jehož moti­va­cí i přes všech­ny útra­py zůsta­la „ple­chov­ka plná jaz­zu“.Viktor Navorski (Tom Hanks) je obča­nem malé­ho post­ko­mu­nis­tic­ké­ho stá­tu kde­si v Evropě, s podiv­ným názvem Krakozie. Příběh začí­ná ve chví­li, kdy dora­zí na letiš­tě Johna Kennedyho v New Yorku, aby zjis­til, že v jeho vlas­ti vypu­kl pře­vrat. Krakozie pře­sta­la ofi­ci­ál­ně exis­to­vat a Viktor je nucen zůstat na letišt­ním ter­mi­ná­lu. Nemá povo­le­ní vstou­pit na ame­ric­kou půdu, pro­to­že najed­nou nemá plat­né dokla­dy, nemů­že se však ani vrá­tit do rod­né země.

Spielberg roze­hrá­vá hru plnou drob­ných detai­lů a situ­a­cí, v nichž se turis­ta z výcho­du učí pozná­vat život letiš­tě, kde je uvěz­něn do doby, „než se to nějak vyře­ší“. Musí pře­ko­ná­vat jazy­ko­vou bari­é­ru, zís­ká­vat jíd­lo, pře­ží­vat útra­py způ­so­be­né bez­o­hled­nos­tí pasa­žé­rů. Snaží se najít prá­ci a přá­te­lí se se zaměst­nan­ci letiš­tě, zejmé­na Mexičanem Enriquem (Diego Luna) nebo Indem Guptou (Kumar Pallana). A nejen že pomá­há dru­hým a postup­ně se stá­vá miláč­kem celé­ho letišt­ní­ho per­so­ná­lu. I on sám pro­ží­vá vel­mi let­mý vztah s letuš­kou Amélií (Catherine Zeta-Jones). Letušky jsou prý div­né (a urči­tě nejen pro­to, že jim časo­vá pásma roz­ho­dí bio­lo­gic­ké hodi­ny, a ony pak stá­le prahnou po sexu). Na to by si Viktor měl dát pozor, jinak zaži­je hoř­ké zkla­má­ní.

Život na letiš­ti ply­ne den za dnem a celou tu dobu Viktora pro­ná­sle­du­je úřed­nic­ký pedant Frank Dixon (Stanley Tucci), šéf letišt­ní inspek­ce. Ten má jedi­ný cíl: dostat Navorského za kaž­dou cenu z letiš­tě. Tím by se cizi­nec dopus­til poru­še­ní záko­na a zále­ži­tost by se sta­la věcí poli­cie. Jak to s ním dopad­ne? Jaký osud čeká Viktorovy přá­te­le, jaký samot­né­ho Viktora, jak dlou­ho bude muset zůstat žít na letiš­ti a co se skrý­vá v ple­chov­ce, kvů­li níž Viktor ces­tu­je do Států?

Terminál sto­jí (a to dost pev­ně) prá­vě na Hanksovi. Jako dob­rák, co umí sotva slo­vo ang­lic­ky, se blí­ží Forrestu Gumpovi. Ocitá se v situ­a­ci, kte­rá při­po­mí­ná Trosečníka, jemuž se svou vůlí i odhod­lá­ním čas­to vyrov­ná, pro­to­že je to obrov­ská osob­nost. Ale není divu, že pro svou počá­teč­ní neschop­nost adap­ta­ce v něčem tak kom­pli­ko­va­ném, jako je newy­or­ské letiš­tě JFK, bývá jeho úlo­ha v Terminálu ozna­čo­vá­na jako cha­pli­nov­ská.

Na letiš­ti se setká­va­jí lidé vše­ho dru­hu, je to sám pro sebe jiný svět. Většina lidí tam nezů­sta­ne déle než pár hodin. Zároveň je to malé měs­to, zmen­še­ný obraz spo­leč­nos­ti, kde se mísí cha­rak­te­ry a osu­dy zástup­ců všech svě­to­vých kul­tur. Určitě to není mís­to kde by běž­ný uži­va­tel zís­ká­val přá­te­le, přes­to se to Viktorovi poda­ří.
Na letiš­ti je zvlášt­ní, jak si najed­nou uvě­do­mí­me, že vlast­ně pořád na něco čeká­me. Díky Viktorovi si, mož­ná ješ­tě lépe než díky Amélii, všim­ne­me, že na její filo­zo­fii něco je. Pořád čeká, už dva­cet let a tím spíš si je tím jis­tá, pro­to­že žije na cestách. A Viktor jí jen může dát za prav­du, pro­to­že sku­teč­ně, Life is wai­ting (Život čeká). Škoda jen, že to kon­čí tak jak to kon­čí; fil­mu tako­vé­ho dru­hu by šťast­ný konec slu­šel lépe.

Vynikající Tom Hanks v roli, kte­rá na něj přes­ně sed­ne (navíc s per­fekt­ním rus­kým pří­zvu­kem), krás­ná Catherine Zeta-Jones jako pro­ti­pól v nezbyt­né loves­to­ry, děj plný drob­ných pře­kva­pe­ní ode­hrá­va­jí­cí se v obrov­ské make­tě letišt­ní­ho ter­mi­ná­lu, kte­rý pod­kres­lu­je pří­jem­ná hud­ba Johna Williamse, to vše pod tak­tov­kou Stevena Spielberga. Zdálo by se, že tomu snad ani nemů­že nic chy­bět. A nebýt tro­chu zma­te­né­ho závě­ru, i když není zrov­na v holly­wo­od­ském sty­lu, tak tomu ani nic nechy­bí.

Na ten­to film může­te zajít do kina s nej­vět­ším pano­ra­ma­tic­kým plát­nem v Praze.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,15502 s | počet dotazů: 202 | paměť: 54386 KB. | 22.04.2021 - 22:31:31
X