Kritiky.cz > Filmové recenze > Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze – 80%

Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze – 80%

163640438 20477c

Ve svém devátém filmu s názvem Tenkrát v Hollywoodu se režisér a scenárista Quentin Tarantino vyznává ze své lásky k americké kinematografii, a to konkrétně k období od konce padesátých do konce šedesátých let, jenž ho patně ovlivnilo v dětství a bylo určující pro jeho filmový vkus. Podobně jako byl jeho snímek Auto zabiják poctou brakovým grindhouse filmům, které hltal jako teenager, je snímek Tenkrát v Hollywoodu velkou oslavou televizní i filmové tvorby z éry, během níž Quentin (ročník 1963) vyrůstal zejména na westernech a na mnohých hereckých idolech, mezi něž se řadili například Bruce Lee, James Stacy nebo Steve McQueen.
 
Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze
© Sony Pictures Entertainment 

Tenkrát v Hollywoodu se odehrává v Los Angeles roku 1969 a jeho hlavními hrdiny jsou bývalá hvězda televizního westernového seriálu z 50. let a v současnosti filmový herec s uvadající kariérou Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) a jeho dlouholetý kamarád, spolupracovník a herecký záskok – kaskadér Cliff Booth (Brad Pitt). Oba jsou zcela fiktivními postavami, byť ve filmu figuruje i řada postav ve vedlejších a epizodních rolích, které jsou inspirovány reálnými předobrazy, včetně třeba herečky Sharon Tate, někdejší manželky režiséra Romana Polanského, kterou ztvárnila Margot Robbie. Co se hereckého obsazení týče, tak se na plátně objeví na pár chvil i Kurt Russell, Al Pacino, Tim Roth, Dakota Fanning, Michael Madsen, Bruce Dern, Emile Hirsch či Timothy Olyphant.

Film stojí především na charismatu obou herců v hlavních rolích, na sympatičnosti a propracovanosti jejich postav a na atmosféře pozdních 60. let v Hollywoodu, době autokin, Cadillaců, hnutí Hippies, spaghetti westernů a reklam na cigarety. Prim tu nehrají dlouhé, vypjaté a „tarantinovsky“ ukecané scény s vypointovanými dialogy, ani precizně šponované napětí a velké zvraty, ba do značné míry dokonce ani děj (!), nýbrž labužnické rochnění se v tomto světě zaplněném nejrůznějšími filmařskými motivy a odkazy na všechno možné z daného období, co má Quentin Tarantino zjevně v oblibě a co mu přišlo podstatné do filmu zařadit, bez ohledu na to, nakolik je to pro celkové vyznění filmu relevantní. Na striktní dodržování dobové reality se tu záměrně nehraje, v důsledku čehož snímek rozhodně není přesným portrétem tehdejšího Hollywoodu, ale spíš jeho lehce ironizující a polemizující alternativní verzí, jež je Tarantinovi prostorem pro hrátky s různými hollywoodskými mýty a po vzoru Hanebných panchartů i pro variování určitých historických událostí.

Příběh má epizodickou strukturu – jde v podstatě o sled historek a vypravěčských odboček, které spolu sdílejí jen pár postav a jednotící časovou osu a pozvolna směřují k mistrovskému, symbolicky satisfakčnímu finále. Neustále se přitom přepíná mezi třemi různými narativními liniemi, z nichž jedna patří Rickovi, druhá Cliffovi a třetí zmíněné Sharon Tate (a je tudíž příhodné vědět, co byla zač a jaký osud ji potkal). I z toho důvodu snímek Tenkrát v Hollywoodu působí jako nostalgická exkurze po retro výstavě věnované americké kinematografii šedesátých let, v níž se tematizuje vliv televize a násilí na společnost a vzdává se hold dobovým hereckým ikonám (scéna, v níž jde Sharon Tate do kina a požitkářsky tam sleduje film se skutečnou Sharon Tate, je čistou a láskyplnou poctou, pasáž s Brucem Leem zas slouží jako komická vsuvka), přičemž je ale Tarantino ten, kdo určuje, u kterých exponátů budete muset setrvat a také na jak dlouho.

Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze
© Sony Pictures Entertainment

V důsledku toho je sice řada segmentů ve filmu vybroušená k dokonalosti, leč spousta z nich je také trochu moc dlouhá a některé působí i lehce nadbytečně (a není jich málo), což vyvolává dojem, že film by mohl být klidně o půl hodiny kratší a na výsledku by to nic moc nezměnilo. I tak je ale zásluhou Tarantinových vypravěčských schopností, DiCapriovy a Pittovy dokonalé herecké bravury, padnoucího soundtracku, kamery Roberta Richardsona a místy i nápaditě stylizovaných okamžiků (DiCaprio zasazený do dobových plakátů nebo do Velkého útěku Johna Sturgese), že film je jako celek konzistentně zábavný, poutavý a vtahující od začátku do konce, přičemž jeho 162 minut uteče až překvapivě rychle.

Tenkrát v Hollywoodu je film, jenž si Quentin Tarantino natočil pro sebe, pro radost. Mezi jeho vrcholná díla se bohužel neřadí – je spíš zákuskem než hlavním chodem – leč i tak je nesmírně podnětný, filmařsky, scenáristicky i vypravěčsky pozoruhodný a příjemný na sledování. Tarantino si jej upekl jak z ingrediencí, které má rád a jež ho ve své době oslovovaly a utvářely coby budoucího filmaře, tak z motivů vázajících se k roku 1969, k nimž se chtěl vyjádřit a vypořádat se s nimi po svém. A je to pohodová požitkářská jízda, kterou si lze ohromně užít, ačkoli bych doporučil nemít ohledně ní příliš přehnaná očekávání.





Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Do posledního dechu - 60 %29. ledna 2016 Do posledního dechu - 60 % Odvaha a pořádná dávka zkušeností nechybí hlavním hrdinům filmu, který připomíná skutečnou událost z roku 1952. Pro někoho to je už doba „pravěku“, ale skuteční hrdinové se rodí v každé […]
  • Hollywood je místo práce i nesplněných snů2. září 2019 Hollywood je místo práce i nesplněných snů Tarantinův nový film Tenkrát v Hollywoodu dokáže přenést diváka do města filmového průmyslu šedesátých let lehce a bez zbytečných řečí. Je to živé město, kde jedni se snaží prostřednictvím […]
  • Ad Astra – Recenze – 60%20. září 2019 Ad Astra – Recenze – 60% Slavný astronaut Clifford McBride (Tommy Lee Jones) byl průkopníkem, jenž se jako jeden z prvních vydal k okraji sluneční soustavy hledat mimozemské formy života (v blíže […]
  • Kill Bill - Volume 114. října 2003 Kill Bill - Volume 1 Po šesti letech půstu se na filmové plátno vrátil režisér Quentin Tarantino, tentokrát s filmem v asijském stylu.Je tomu šest let, kdy přišel do kin poslední film Quentina Tarantina Jackie […]
  • Zajímavosti o filmu The Amazing Spider-Man14. června 2012 Zajímavosti o filmu The Amazing Spider-Man Poprvé se postava Spider-Mana objevila v klasickém marvelovském komiksu autorů Stana Lee a Stevea Ditko s názvem Amazing Fantasy v roce 1962.  Na čtenáře udělal pavoučí muž takový […]
  • Božský Evan (Evan Almighty)20. září 2007 Božský Evan (Evan Almighty) Volné pokračování filmu Božský Bruce je v kinech, tak se pojďme podívat, co vás čeká, když na něj zajdete... Pamatujete na Jima Carreyho alias Bruce „sedmiprsťáka“ Nolana, neboli na […]
  • Nabarvené ptáče – Recenze – 90%1. října 2019 Nabarvené ptáče – Recenze – 90% Filmu Nabarvené ptáče, ať už si o něm myslíte cokoli, nelze upřít jednu věc – že jde v rámci současné české kinematografie o zcela výjimečný počin. Výjimečný tím, že jde o výsostně […]
  • Osm hrozných - 85 %7. ledna 2016 Osm hrozných - 85 % Nebyl by to Quentin Tarantino, kdyby nedal do svého nového filmu pořádnou dávku drsného humoru a nepotrápil diváky dlouhými dialogy. A nic na tom nemění fakt, že vše je pečlivě zabaleno […]
  • Nespoutaný Django (2012)19. ledna 2013 Nespoutaný Django (2012) Trvalo velmi dlouho, než se Quentin Tarantino a žánr westernu potkali. Jejich první setkání skončilo ideálním sňatkem, jaký bychom jim mohli pouze závidět, kdyby se s námi nepodělili o […]
  • Samuraj - Zatoichi3. dubna 2004 Samuraj - Zatoichi Další japonský film, který k Čech přišel. Tentokrát o slepém masérovi, který je skrytým samurajem. Režie se ujal Takeshi Kitano.Masér Zatoichi se lehce přemisťuje z vesničky do vesničky, […]