Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Profily osob > Svoboda není žádný dar, který člověk získá jen tak snadno, říká host Febiofestu

Svoboda není žádný dar, který člověk získá jen tak snadno, říká host Febiofestu

AF1

Energický Abel Ferrara je reži­sér fil­mů jako je napří­klad Pasolini, Vítejte v New Yorku, Hledání otce Pia, Anděl pomsty, Poručík. To je seznam fil­mů, kte­ré jsou k jeho poctě zařa­ze­ny do pro­gra­mu letoš­ní­ho Febiofestu, na kte­rém zís­kal během slav­nost­ní­ho zahá­je­ní cenu Kristián za pří­nos svě­to­vé kine­ma­to­gra­fii. Druhý den po pře­vze­tí mlu­vil o svých úspěš­ných fil­mech, o své prv­ní návštěvě Prahy, přá­tel­ství s Milošem Formanem, doho­dě s Donaldem Trumpem a také před­sta­vil vůbec popr­vé v před­pre­mi­é­ře fil­mo­vou novin­ku Život ve Francii, kte­rý popi­su­je fil­mo­vou hud­bu jeho fil­mů.

Na svém kon­tě má přes něko­lik desí­tek fil­mů, v něko­li­ka z nich se obje­vil také jako herec  a k někte­rým si napsal scé­nář.  Například prá­vě k fil­mu Vítejte v New Yorku, kte­rý je inspi­ro­ván sku­teč­nou udá­los­tí a vypo­ví­dá o kau­ze ředi­te­le svě­to­vé ban­ky Devereaux,  také o fil­mu Poručík, kte­rý je o zko­rum­po­va­ném poli­cis­to­vi či doku­men­tu Hledání otce Pia, kte­rý se v budouc­nu bude točit také jako hra­ný film.

Jeho posled­ní film je prá­vě onen doku­ment Hledání otce Pia o kte­rém mlu­vil na tis­ko­vé kon­fe­ren­ci : Otec Pia z Pietrelciny byl pros­tý fran­tiš­kán­ský mnich, kte­rý se v roce 1886 naro­dil kou­sek od Neapole. Byl mni­chem v malém kláš­te­ře a cír­kev ho pro­hlá­si­la za sva­té­ho, ale ješ­tě před­tím ho ta samá cír­kev pro­ná­sle­do­va­la, pro­to­že se říka­lo, že umí zázra­ky a také že má na rukou krva­vá stig­ma­ta. A do dneš­ní doby ten­to kult v Itálii pře­tr­vá­vá. Jiný lidé si zase mys­le­li, že je gan­gs­ter a při­tom on doká­zal zís­kat 65 mili­o­nu dola­rů na vybu­do­vá­ní moder­ní nemoc­ni­ce Dům úle­vy v utr­pe­ní, kte­rá se nachá­zí v San Giovanni Rotondo.

Jeho fil­mo­vým téma­tem je čas­to měs­to New York, ze kte­ré­ho se roz­ho­dl odstě­ho­vat do Evropy, kte­rá se mu zdá bez­peč­něj­ším mís­tem, pro­to­že od úto­ku z roku 2001 se pod­le něj měs­to pod­stat­ně změ­ni­lo a to k hor­ší­mu. Režisér se ve svých fil­mech čas­to téma­tic­ky zabý­vá pro­fi­lem gan­gs­te­rů jako napří­klad ve fil­mu Král New Yorku pojed­ná­va­jí­cí o polep­še­ném nar­ko­ba­ro­no­vi. Na otáz­ku jak vzpo­mí­ná na natá­če­ní toho­to fil­mu odpo­vě­děl : Král New York se ten­krát točil v hote­lu Plaza a když jsem teh­dy Donalda Trumpa, kte­ré­ho znám od deva­de­sá­tých let požá­dal o svo­le­ní točit v jeho hote­lu, což niko­mu před­tím nedo­vo­lil, měl jed­nu pod­mín­ku a to, aby se Christopher Walken vyfo­til s jeho teh­dej­ší ženou Ivanou. Poté tam moh­li hodi­nu natá­čet.

Film Pasolini, kte­rý si jeho hlav­ní před­sta­vi­tel herec Wiliem Dafoe a host loň­ské­ho MFF KV vybral ze své herec­ké fil­mo­gra­fie do fes­ti­va­lo­vé­ho pro­gra­mu se natá­čel se zámě­rem při­blí­žit se osob­nos­ti reži­sé­ra a scé­náris­ty Paola Pasoliniho : Všichni fil­ma­ři jsme se od něj uči­li a nato­če­ním fil­mu jsme se k němu chtě­li při­blí­žit jako ke své­mu uči­te­li, pro­to­že jinou mož­nost se s ním osob­ně setkat jsme pros­tě nemě­li. To že jsme během natá­če­ní toči­li i v Římě a setka­li se s jeho rodi­nou a spo­lu­pra­cov­ní­ky se nám to vlast­ně poda­ři­lo.

V rám­ci vzpo­mí­ná­ní neo­po­me­nul svo­jí prv­ní návště­vu teh­dej­ší­ho Československa v roce 1973, do kte­ré­ho teh­dy zaví­tal se svo­jí hol­kou. Podívat se do želez­né opo­ny mu při­šlo roman­tic­ké, teda aspoň do té doby než se setkal na hra­ni­cích s poli­cií, kte­rá mu naří­di­la, aby si oho­lil knír a odpo­ví­dal tak foto­gra­fii v pasu a kde mu poz­dě­ji v Praze někdo ukra­dl z kalhot 50 dola­rů : Tenkrát jsem se sem málem ani nedo­stal, když zasta­vi­li ten vlak na hra­ni­cích a ty poli­cis­té chtě­li abych se oho­lil, na což jsem nepři­stou­pil. Byl jsem pros­tě tako­vý roz­maz­le­ný Američan z vel­ko­měs­ta.  Poté když jsem nahlé­dl pod poklič­ku o co tady vlast­ně šlo, pocho­pil jsem tady jed­nu věc a to, že svo­bo­da není něco dané­ho a byl jsem vděč­ný za to, že žiji a pra­cu­ji tam, kde mohu dělat to co chci. Pochopil jsem, že svo­bo­da není žád­ný dar, kte­rý člo­věk zís­ká jen tak snad­no. Když pra­cu­je­te ve fil­mo­vé bran­ži, tak svo­bo­da reži­sé­ra také není něco co by bylo pře­dem dané. A svo­bo­du vyjá­d­řit se Vám také nepři­ne­sou na stří­br­ným pod­no­se pro­to­že jste reži­sér. Ale vlast­ně to tu bylo roman­tic­ké, potkal jsem s mno­ha mla­dý­mi lid­mi, kte­rý byli stej­ný jako my z New Yorku, ako­rát se muse­li pota­jí schá­zet, aby moh­li poslou­chat rocko­vou muzi­ku.

Českou Republiku má také spo­je­nou s něko­li­ka Čechy se kte­rý­mi spo­lu­pra­co­val mezi kte­rý­mi je i reži­sér Miloš Forman se kte­rým ho pojí přá­tel­ství : S Milošem jsem se sezná­mil, když už jsem byl star­ší, ale bylo to pro mě vel­mi osob­ní přá­tel­ství, i když mě nau­čil více o živo­tě, než o fil­mu. Jeho život for­mo­va­li oprav­du drs­né věci. Přišel o oba rodi­če při nacis­tic­ké oku­pa­ci, žil v těž­ké době a v těž­ké době točil i své fil­my, tedy než se odstě­ho­val do USA.

 A jaká že je jeho život­ní filo­zo­fie? Už jede­náct let se věnu­je Buddhismu což se pro­je­vu­je i na jeho tvor­bě, jak sám říká : Myslím, že nejde oddě­lo­vat život od své­ho díla a Buddhismus je pro mě filo­zo­fie činu a hle­dá­ní sou­ci­tu.

Foto zdroj : ALZE

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 3,08969 s | počet dotazů: 239 | paměť: 53344 KB. | 04.12.2021 - 06:27:59