Strýček Bosko - kniha

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Malý chla­pec zva­ný Ferda, vyprá­ví v celé kni­ze o strýč­ko­vi jmé­nem Bosko. Nebyl to jeho pokrev­ní strýc, jenom mu tak všich­ni říka­li, pro­to­že pro­vo­zo­val kouz­la. Vlastně to byl nej­lep­ší pří­tel Ferdova dědeč­ka, tak­že je logic­ké, že Ferda mu říkal strýč­ku. Bosko neby­lo jeho prá­vě jmé­no. Ferdova rodi­na mu tak říka­la, pro­to­že pochá­zel z Boskovic. Strýček Bosko dělal tako­vá běž­ná kouz­la jako vyta­že­ní bílé­ho krá­lí­ka z klo­bou­ku nebo z vajíč­ka vyča­ro­val živé kuřát­ko. Lidé ho měli rádi a byli vděč­ní za jeho pro­duk­ci. Strýček Bosko měl Ferdu rád, pro­to­že neměl děti. Strýček Bosko Ferdovi vyprá­věl i růz­né pří­běhy, o kte­rých se chlap­ci potom ve snech zdá­lo.

Strýček Bosko jed­nou takhle Ferdovi vyprá­věl o zemi zva­né Půlapůlsko. Ferda měl o tom pak ten­to živý sen. V této zemi má všech­no sice dvě půl­ky, ale růz­né, nikdy ne stej­né. Strýček Bosko odve­dl Ferdu ke stě­ně kve­tou­cích keřů a poslal ho, aby pro­šel otvo­rem. Ferda musel jít sám, strý­ček Bosko na něj chtěl počkat ven­ku. Ferda tady pro­šel a uvi­děl dva čápi. Jeden byl napůl čáp a napůl kočka, dru­hý zase měl jed­nu z půlek těla liš­čí. Oba dva ho srdeč­ně pozdra­vi­li a zva­li ho do krá­lov­ství. Tak Ferdu zača­li pro­vá­dět jejich kra­ji­nou a ten pozo­ro­val zvlášt­ní tvo­ry.

Kromě toho na stro­mech rost­lo pra­po­div­né ovo­ce – jabl­ka ve tva­ru baná­nů, baná­ny jako hruš­ky, hruš­ky se sko­řáp­kou, oře­chy bez sko­řá­pek a tak podob­ně. Na dal­ších stro­mech jmé­nem Salátovníky, rost­ly mícha­né hoto­vé salá­ty. Ferda se dostal i do krá­lov­ské­ho palá­ce. Přijal ho princ Hermelín Barzojewski, kte­rý měl oko­lo sebe sku­pi­ny důstoj­ní­ků – gori­ly s vlčí hla­vou a vlci s hla­vou goril. Království se potý­ka­lo se sta­rost­mi a Ferda sám viděl, že by princ potře­bo­val pora­dit. Ferda si vyslou­žil celou horu darů a král Levjel LVII. mu dal nevyš­ší vyzna­me­ná­ní jeho krá­lov­ství. Nakonec mu ješ­tě při­dal divo­kou husu s peřím led­ňáč­ka, aby se dostal zpát­ky domů.

Jeden ze snů, těch už doma na pol­štá­ři a v poste­li, pro­žil Ferda v Království pohá­dek. Strýček Bosko při­ne­sl mapu, kde byla zakres­le­ná Říše pohá­dek. Na mapě bylo však mno­ho bílých míst, o kte­rých se nic nevě­dě­lo, tak­že na Ferdovi bylo obje­vo­vá­ní. Od strýč­ka Boska dostal mušli, ze kte­ré se stal vlast­ně koráb, na kte­rém se Ferda pla­vil do pohád­ko­vé říše. Ještě vzal na koráb dva kama­rá­dy – Karel a Vašek. Projeli kolem Zátoky Popelčina stře­víč­ku a hned za ním bylo jed­no z těch nepo­psa­ných míst. Ferda s kama­rá­dy pro­šli ost­rov kří­žem krá­žem a nena­šli živou duši. Narazili na spe­ci­ál­ní strom, na kte­rém rost­ly lis­ty pod­le času – po kaž­dé šede­sá­té vte­ři­ně vyros­tl malý list.

Království spl­ně­ných přá­ní byla dal­ší ze zemí, kte­rou strý­ček Bosko chtěl před­sta­vit Ferdovi. Opět sebou chtěl vzít Karla a Vaška, kte­ří se sice vymlou­va­li, ale pak na to kývli. Hned napo­pr­vé se ocit­li v lese, kde sice na stro­mech rost­ly baná­ny nebo pome­ran­če, ale také na dal­ších teni­so­vé míč­ky, rake­ty, lyže nebo brus­le, dokon­ce i panen­ky, šaty, nádo­bíč­ko či domeč­ky pro panen­ky. Všichni tři však nevě­dě­li, jak dál, tak vyslo­vi­li přá­ní mít prů­vod­ce – mod­rá vever­ka se stří­br­ným chvos­tem a lís­ko­vým oříš­kem.

Ta je zaved­la ke stro­mu, kte­rý píše za děti úko­ly. Pak je zaved­la do oddě­le­ní pro mls­né. Na kaž­dém stro­mě rost­ly slad­kos­ti, ze kte­rých až pře­chá­zel zrak. Kluci se pře­jed­li a tak pro­si­li vever­ku, kte­ré dali jmé­no Klotilda, aby jim uká­za­la ces­tu do lékár­ny. Tak při­šli k léká­ren­ské­mu stro­mu. Také si chtě­li vyzkou­šet létá­ní a k tomu jim dopo­mohl racek Alfonso. Vašek měl přá­ní být detek­ti­vem a i v tom­to ohle­du pomoh­la Klotilda, když klu­ky při­ved­la do detek­tiv­ní­ho oddě­le­ní. Karel měl v obli­bě zase nádra­ží a vla­ky. Když byli klu­ci už doma a k Ferdovi při­šel strý­ček Bosko, tak si spo­lu popo­ví­da­li o Zemi spl­ně­ných přá­ní.

Na této kni­ze se mi líbí obal a vše­o­bec­ně design. Děj mě však až tak neza­u­jal, není to zrov­na pro mě, ale na dru­hé stra­ně, dětem by se to moh­lo líbit. Má 96 stran.

Věnovalo nakla­da­tel­ství Atlantis.

• Autor: Viktor Fischl
• Žánr: pro děti
• Ilustrace: Rostislav Pospíšil
• Nakladatelství: Atlantis
• Datum vydá­ní: 1993

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře