Queen Latifah o dobytí Broadwaye: Boj o roli v Chicagu a umění synchronizace rtů

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Kathy Batesová byla prv­ní vol­bou reži­sé­ra Roba Marshalla pro roli mat­ró­ny Mamy Mortonové ve fil­mu Chicago (2002), ale měla naplá­no­va­ný film About Schmidt (2002). Queen Latifah (kte­rá nako­nec roli zís­ka­la) a Batesová ve fil­mu „About Schmidt“ (2002) byly v roce 2003 nomi­no­vá­ny na Oscara za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon ve ved­lej­ší roli; ani jed­na z nich však nezís­ka­la oce­ně­ní (cenu zís­ka­la Catherine Zeta-Jonesová, kte­rá rov­něž hrá­la ve fil­mu „Chicago“).

„Vždycky jsem milo­va­la muzi­ká­ly,“ při­zna­la Latifah (roze­ná Dana Owens), kte­rá vzpo­mí­na­la, jak na Broadwayi vidě­la insce­na­ce „Timbuktu!“ a „The Wiz“. „Jo, ten brouk se do mě zakou­sl,“ pokra­čo­va­la Latifah a při­psa­la si také vliv „ „The Sound of Music“, pros­tě sle­do­vá­ní tele­vi­ze, všech těch věcí, kte­ré dělal Bing Crosby, Danny Kaye a tito lidé. To všech­no pro mě byla fan­ta­zie. Když jsem vyrůs­tal jako dítě v chu­din­ské čtvr­ti, byly pro mě muzi­ká­ly úni­kem, kte­rý jsem milo­val. Dostanete se do toho­to svě­ta. Je mi jed­no, co dělá­te nebo kde žije­te, byly to zábav­né pořa­dy, na kte­ré se dalo dívat.“

Latifah žer­to­va­la o svém nají­má­ní do „Chicaga“ na tis­ko­vém setká­ní k fil­mu z roku 2002, jehož reži­sé­rem a cho­re­o­gra­fem je Rob Marshall a scé­nář napsal Bill Condon. „Přiložila jsem mu pis­to­li k hla­vě a řek­la: „Dej mi tu zatra­ce­nou roli. [Ne, to by bylo víc vzru­šu­jí­cí, co?“ „Ne,“ řekl. Pak váž­ně pro­zra­di­la: „[Producent Miramaxu] Harvey [Weinstein] a ti lidé mě do té role chtě­li, ale já jsem do toho šla a zís­ka­la jsem ji s [reži­sé­rem] Robem [Marshallem]. Byla jsem na kon­kur­zu tři­krát, tři­krát, abych ji zís­ka­la: Poprvé jsem tam při­šel, zazpí­val „(When You’re Good to) Mama“ a uká­zal jim: „Tohle umím zazpí­vat, člo­vě­če! Já to umím, upřím­ně! Podruhé jsem pra­co­val na dia­lo­gu a potře­tí jsem šel na plac a pra­co­val s Catherine [Zeta-Jones] na scé­ně a oni mi ten den dali prá­ci.“

Latifah se sice bavi­la, ale při­zna­la také potí­že, kte­ré měla se syn­chro­ni­za­cí rtů při natá­če­ní své­ho vel­ké­ho čís­la „Když jsi hod­ná na mámu.“ Řekla: „Bylo to šíle­né, muse­la jsem si syn­chro­ni­zo­vat rty a při­vá­dě­lo mě to k šílen­ství. Nebudu ani lhát. Pochopitelně, pro­to­že oni chtě­li, aby to oprav­du vypa­da­lo, že to zpí­vá­te, pro­to­že jsme to oprav­du zpí­va­li. Ale pak to musí­te při­bít i výko­nem. Ale taneč­ní­ci - což jsou všich­ni ti lidé z Broadwaye, oprav­du pro­fe­si­o­nál­ní taneč­ní­ci - tam byli a říka­li: „Dobrá prá­ce.“ A já jsem jim řekl: „Dobrá prá­ce. Takže to, že mě kou­čo­va­li, mě povzbu­di­lo. Cítila jsem, že když mi to schvá­li­li a tohle děla­jí, tak si vedu dob­ře.“ (IMDb/Playbill)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Queen Latifah!

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře