Přibližně před měsícem jsem měla možnost blíže se seznámit s knihou „Mezi dobrem a zlem“ od nadějné autorky, a nebojím se říci i „vycházející hvězdy literárního nebe“, Jany Šintákové Michalicové.
Tato velmi inspirativní kniha, plná nejen zajímavých výroků slavných osobností, ale i autorčiných myšlenek a postojů, mě donutila více přemýšlet o svém každodenním životě, a hledat vždy onu střední cestu mezi pomyslným dobrem a zlem.
Ostatně tato kniha „MEZI DOBREM A ZLEM“ je jednou z těch mála knih, jež sice můžete přečíst za jeden pouhý den, ale rozhodně z ní čerpáte po celý život. Není proto divu, že jsem byla velmi zvědavá na tu ženu s velkým Ž, která stojí na pozadí této úžasné knihy....
Dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Jana Šintáková Michalicová. Jsem manželka svého muže Pavla a máma svého jediného syna Honzíka. Co se týče vzdělání, vystudovala jsem softwarové inženýrství a pracovala jsem zhruba deset let jako programátorka a testerka softwaru v mezinárodní firmě. Ovšem prostředí ostrých loktů nebylo příliš pro mne. Necítila jsem se v takovém zaměstnání dobře, a to mi dávalo okolí dost najevo.
Také jsem měla problém skloubit pracovní a osobní život, a proto jsem se rozhodla zůstat doma v domácnosti a věnovat se své rodině. Nyní jsem za tento přelomový bod velmi vděčná. Samozřejmě, že jsem se nevěnovala pouze úklidu, vaření a praní. Protože jsem od narození alternativně založena, oslovil mne osobnostní seberozvoj, další sebevzdělávání a záhy i psaní vlastních knih.
Zajímám se o psychologii, zejména o hlubinnou psychologii Carla Gustava Junga, o respektující rodičovství a o rozvoj vlastních komunikačních dovedností. Ráda čtu knihy. K mému životu patří i hudba, ráda vařím a miluji cestování a poznávání cizích krajů.
V loňském roce Vám vyšla kniha v elektronické podobě s příznačným názvem „MEZI DOBREM A ZLEM“. Pokud se nemýlím, jedná se o vaši první knihu. Jak byste svoji knihu představila svým čtenářům a jak sama tuto knihu hodnotíte a vnímáte?
Moji prvotinu vnímám jako hloubavé zamyšlení nad dvěma principy dobra a zla, které se manifestují nejen ve vesmíru, ale i v životě člověka. V knize se zamýšlím nejenom nad otázkou, co je to dobro a co je to zlo, ale rovněž hledám ‚zlatou střední‘ cestu, kterak se vymanit z osidel duality a zda je to vůbec kdy možné.
Zkrátka hledám způsob, jak lze minimalizovat zlo a zda se to může hledajícímu člověku podařit. Pro mne je to asi má nejdůležitější kniha mého života. Jednak proto, že si myslím, že jsem se pro tuto knihu narodila a napsat ji bylo mým posláním. Druhak proto, že jsem celý život hledala v podstatě tyto informace, které sama v knize podávám. A tak to většinou bývá, že člověk ve skutečnosti píše o sobě a pro sebe.
Co vás přimělo napsat zrovna knihu s filozofickou tématikou? Pokud se nemýlím, tak jste většinu těchto myšlenek nosila v hlavě nebo jen tak na papíře i několik let, než jste je nakonec převedla do této knižní podoby. Moc by mě ale zajímalo, jaký byl onen prvotní impuls „ano, právě teď je ten vhodný (správný) okamžik, abych už konečně napsala knihu. Jak dlouho vám pak trvalo, než jste ji dopsala a následně poslala k vydavateli?
Napsat tuto knihu mne inspiroval život sám. Konkrétně je to střídání štěstí a neštěstí, zažívání rozličného zla a dobra, a zejména touha vymanit se z tohoto otroctví a osvobodit se. Lze říci, že je to gnostické pozorování plynutí života. Můj vztah k filozofii je zřejmě také dán tím, že jsem hloubavá a přemýšlivá od narození. Samozřejmě, mnoho základních myšlenek jsem nosila v hlavě již mnoho let, jinak tomu být ani nemůže.
Člověk většinou jen tak nesedne a nenapíše knihu, k tomu vede delší cesta. A jednoho dne přišel nápad, že svému synovi Honzíkovi chci po sobě něco zanechat, aby měl nejenom na svou mámu památku, ale také i nějakou tu radu do života. Původně jsem plánovala, že sepsanou knihu nechám vytisknout a svázat a daruji mu ji, ale poté mne napadlo, že bych se mohla pokusit ji i vydat, aby oslovila širší okruh lidí, nejen mého syna.
Konečným impulsem pro sepsání knihy byla vize, jak knihu uspořádám do kapitol, o čem budou jednotlivé kapitoly pojednávat a jakými citáty knihu obohatím. Psaní samotného jádra mi zabralo asi týden. Opatřování díla citáty a obrázky mi zabraly další měsíce. Časově náročné bylo zejména přečíst desítky knih, které uvádím ve zdrojích. Zajímavé bylo pro mne zjištění, že jsem si sama svým vlastním přemýšlením přišla na totéž, jako velcí myslitelé, například Buddha nebo Jung.
Na knize jsem pracovala asi půl roku, ale tak krátce jen proto, že většinu myšlenek jsem už dávno měla roky ve své hlavě nebo poznamenány někde na papíře.
V knize jsem zahlédla zmínku o metodě zvané „Journalig“, nebo-li psaní si deníku, jež je prostorem pro zachycení každodenních myšlenek a pocitů. Vybízí se tedy otázka, zda si i Vy podobný deník vedete nebo jste si jej alespoň psala v dospívání, případně zda vás v něm uvedené myšlenky inspirují i pro další psaní.
Deníky jsem si pečlivě vedla v období mého dospívání, kdy jsem současně chodila do skautského oddílu, kde si deník vedl téměř každý člen.
V současné době si již podobný deník nepíšu, ale zato si zapisuju své myšlenky třeba rovnou do knihy, do poznámek, do počítače nebo významné události zaznamenávám ve fotoalbu nebo fotoknize. Vím, že psaní deníku kromě zaznamenávání životních událostí má i terapeutický rozměr.
Úplně stejný efekt má i psaní knihy a její vydání, kdy autor své dílo odevzdá širšímu okruhu čtenářů. Dalším rozměrem journalingu je zapisování negativních věcí na papír, který je následně zničen nebo spálen a v konečném důsledku toto přináší úlevu.
Na začátku Vaší knihy určitě každého zaujme milé poděkování, ve kterém děkujete svému muži za pomoc, podporu a prostor při psaní, a samozřejmě také svému synovi Honzíkovi za trpělivost. Čtenáře by určitě zajímalo, jak takový proces psaní u vás probíhá. Je něco, bez čeho si samotné psaní nedokážete vůbec představit, nebo máte nějaké drobné rituály, bez kterých se neobejdete? A jak často a pravidelně píšete? Máte předem naplánováno, co musíte v určitý den napsat a stihnout?
To je zajímavá otázka. Někdy píšu ve spěchu, protože chci rychle vyjádřit myšlenku, která mne napadla. Jindy si udělám hezkou atmosféru za pomoci vonné tyčinky a hrníčku čaje a pomalu procházím knihu a hledám slabá místa.
Také se mi mnohokrát stalo, že uprostřed cesty odněkud někam, například na dovolené, potřebuji zavelet stop a sednout si na lavičku a zapisovat si do poznámek myšlenky, které mne právě v tu chvíli napadly. Takže proces psaní je u mne opravdu hodně kreativní a rozmanitý.
Rozhodně se však své myšlenky snažím zachytit v tom okamžiku, kdy přijdou, neboť pokud bych čekala, až se dostanu k počítači, byly by zřejmě již všechny pryč.
V knize „Mezi dobrem a zlem“ je spousta citátů a výroků slavných filozofů, pravděpodobně i hodně čtete a prohlubujete si své znalosti… Prozradíte nám, který z filozofů je vám srdci nejbližší? Máte nějaký oblíbený výrok nebo motto, jímž se v životě řídíte? Máte nějakého oblíbeného autora, ke kterému se ráda vracíte nebo vám je inspirací a vzorem?
Tak určitě mému srdci je nejbližší Carl Gustav Jung. Lze říci, že se považuji za jungiánku. Citátů právě od Junga je v knize Mezi dobrem a zlem jistě nejvíce. Také je v úvodu první kapitoly uvedeno celé jeho dílo s názvem Septem Sermones ad Mortuos.
Myšlenka, která se mi od Junga nejvíce líbí, je ta, že se člověk nemá v životě snažit být dokonalý, ale naopak být úplný, to znamená i se svými špatnými stránkami, které se má pokusit integrovat. Jungovo dílo jsem ještě nepřečetla kompletně, takže mám stále co dohánět!
Uvedu jeden můj oblíbený citát, který sice není připisován Jungovi, ale vypovídá o něm:
„Jung kdysi řekl, že žádný zdravý vzrostlý strom se nemůže neznat ke svým temným kořenům v obyčejné zemi, protože kdyby tak činil, zahynul by. Kořenový systém ducha je zahrnut do instinktů psychofyziologického organismu lidstva. Když tyto kořeny přesekáme, strom našeho bytí se svalí a překrásné květy našich ideálů a nádherně opeření nebeští ptáci archetypální psýché vezmou za své.“ (G. Jung o Gnóze, Stephan A. Hoeller)
Každého spisovatele se ptám, zda má nějaký svůj zaručený recept nebo tip pro začínající autory, jak dosáhnout svého vysněného snu. Zeptám se tedy i vás, bylo by něco, co byste jim poradila nebo čeho by se měli případně na této cestě vyvarovat?
To je velice těžká otázka. Podle mého názoru je téměř nemožné sednout si a říct si, teď napíšu knihu. Buďto to přijde anebo ne. Tedy záleží na múze, inspiraci a nápadu. Mě vyšla první kniha, tedy ještě před rokem nebylo v mém případě nic jistého. Necítím se kompetentní udílet někomu rady, jak začít. Dá se říci, že já sama teprve začínám. Podle mě, ono si to člověka najde, pokud to má tak být.
V životě se odehrávají neustálé změny, vše se mění a vyvíjí. Změnilo se něco po vydání knihy ve Vašem osobním a profesním životě? Opustila jste „něco starého“, aby mohlo přijít něco nového, například nové výzvy, projekty nebo příležitosti?
Ano. Mám pocit, že se pro mne vydáním knihy otevřely nové obzory. Především mám obrovskou radost, že jsem svému synovi a tedy i svým dalším potomkům něco po sobě zanechala.
Nabízí se mi další možnosti, například se chci pokusit můj e-book Mezi dobrem a zlem vydat i v tištěné podobě. Také se mi nabídla možnost uskutečnit několik rozhovorů. Mám pocit, že mohu rozkvést a rozvíjet svou kreativitu. Mimo to se těším, až vydám další knihy, které mám v plánu. S vydáním knihy jsem narazila na možnost spolupráce s betačtenáři i recenzenty, o čem jsem předtím neměla ani tušení.
Při vydávání druhé knihy již více hledím na formát písma i celkovou úpravu knihy, což jsem u své první knihy až tak neřešila. Baví mne vlastní propagace mého díla, například na sociálních sítích. Mám radost, když se lidé zajímají. Pokud si přivydělám nějakou korunu, nebudu se zlobit, ale co si budeme povídat, knihy obecně nejsou zlatý důl.
Na každém konci je něco krásného – a to, že zas něco nového začíná. Je to konec nebo nový začátek, co se týče psaní? Máte v plánu napsat nebo vydat další zajímavou knihu, anebo se již tak stalo? Můžete nám něco blíže prozradit a na co se můžeme konkrétně těšit?
Ano. V současné době mi vychází má druhá kniha s názvem „Pět pilířů komunikace (nejen) s dětmi“, která představuje popis nové komunikační metody. Tuto metodu jsem sestavila primárně pro práci s dětmi a používám ji v komunikaci se synem. Ale stejně dobře lze využít i v komunikaci s autoritami, vrstevníky a podobně.
Třetí kniha v pořadí má pracovní název „10+ Komunikačních metod“ a obsahuje přehled známých komunikačních metod včetně vzorových příkladů rozhovorů jednotlivými metodami.
Dále mám nějaké své básně, u nichž zvažuji, zda by bylo hezké je vydat. A v neposlední řadě mě velice okouzlily pohádky a chtěla bych se výhledově pokusit o výklad skrytého poselství pohádek.
Jak byste teď s odstupem času zhodnotila svoji knihu. Bylo by něco, co byste dnes udělala nebo napsala jinak? A pokud ano, co by to bylo?
Kniha Mezi dobrem a zlem je pro mne stále živá a stále s ní pracuji. Chtěla bych se pokusit ji vydat i knižně, aby čtenáře oslovila i na pultech knihkupectví. Takže se stále snažím knihu rozličně vylepšovat, obohacovat a rozvíjet. Tedy upravuji sloh a snažím se vše vysvětlovat tak, aby čtenář myšlenkám porozuměl. Možná uberu několik citátů slavných osobností, možná připíšu více vysvětlení mých vlastních myšlenek. S knihou jsem stále ve spojení.
Strach je dobrý sluha, ale špatný pán. Je něco, čeho se sama bojíte nebo obáváte? Jak čelíte svým strachům a obavám?
Ano, to je zajímavá otázka. Asi stejně jako většina lidí trápím se i já rozličnými strachy. V současné době jsou to spíše starosti o syna, protože jsem rodič, který si stále dělá starosti. Ale měla jsem i období, kdy jsem trpěla úzkostmi a musela jsem s tím pracovat. Mohu-li však připomenout rčení Květy Fialové, říká, abychom si pěstovali i tu neurózu, která nám dává vědět, že ještě máme pozornost a jsme naživu. Nyní mohu asi říci, že jsem si své minulé strachy již zpracovala.
Je nějaká otázka, kterou byste si vy sama ráda položila a případně jakou. A jaká by byla na tuto otázku odpověď?
V souvislosti s knihou Mezi dobrem a zlem, o které se zde bavíme, bych si položila otázku, zda jsem v životě zažila nějaké zlo. Odpověď by byla velice snadná. Ano. Ano, samozřejmě. Tak jako každý člověk ani já jsem se zlu nevyhnula. Bylo mi dáno zažít rozličného zla v požehnané míře. Jak říká Buddha, život je strastný. Jako obvyklé strasti lze na tomto místě zmínit nemoc, neštěstí, smrt, úraz, odloučení nebo ztrátu. Když půjdeme ještě dál, narazíme na další a ještě větší zla, kterými jsou agrese, násilí, krádeže, vraždy a jiné trestné činy. Takže ani já jsem se tomuto nevyhnula.
A na závěr poslední zásadní otázka. Kde lze všude vaši knihu a v jakých formách zakoupit. Máte k dispozici nějaký odkaz, kde si můžou vaši čtenáři tuto knihu objednat a zakoupit? Kde všude na sociálních sítích vás, jako autorku knihy, mohou čtenáři najít.
Děkuji vám za vaši otázku i za celý rozhovor. Loučím se s vámi vysvětlením, že kniha Mezi dobrem a zlem je elektronická a je k dispozici ve formátu ePUB, MOBI a PDF. Pokud máte zájem, knihu lze nalézt ve všech dobrých knihkupectvích. Dovolte mi jmenovat na prvním místě vydavatelství E-knihy jedou. Dále lze zmínit knihkupectví Kosmas, Luxor, Martinus a další. Pro zájemce připojuji několik odkazů níže:
Knihu Mezi dobrem a zlem lze zakoupit zde:
https://eknihyjedou.cz/mezi_dobrem_a_zlem
https://www.kosmas.cz/knihy/535019/mezi-dobrem-a-zlem/
https://www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/mezi-dobrem-a-zlem-621831633
https://www.martinus.sk/2818109-mezi-dobrem-a-zlem/e-kniha
https://www.alza.cz/media/mezi-dobrem-a-zlem-d8606626.htm?o=17
https://www.digiport.cz/autori/j/360945/ebooks
https://www.knihydaniela.cz/jana-sintakova-michalicova
https://www.eknihovna.cz/zbozi/jana-sintakova-michalicova/
Jani, také Vám moc děkuji, a to hlavně za čas, který jste mi věnovala k poskytnutí tohoto rozhovoru, moc si toho vážím.
Zároveň jsem moc ráda za to, že jsem měla možnost (stejně jako naši čtenáři) Vás poznat coby energickou a charismatickou ženu s velkými literárními ambicemi, a hlavně obrovským životním elánem a motivací i nadále inspirovat své čtenáře.
Už teď se těšíme na Vaše nové knihy a na to, že opět budeme moci být u toho s Vámi.
Na závěr Vám chci, Jani, popřát úspěšný start a vstup do literárního světa mezi zvučná jména, a hlavně uskutečnění všech Vašich literárních plánů a projektů v co nejbližší době. A kdo ví, třeba se jednoho dne vášeň pro psaní stane skutečným povoláním...
Nejnovější komentáře