Avatar: Oheň a popel – epický návrat na Pandoru

Photo © 20th Century Studios

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nový vel­ko­film Avatar: Oheň a popel potvr­zu­je mis­trov­ský pří­stup Jamese Camerona k fil­mo­vé tvor­bě, při­ná­še­jí­cí dechbe­rou­cí vizu­á­ly a vel­ko­le­pé akč­ní scé­ny. I přes někte­ré repe­ti­tiv­ní momen­ty a kom­pli­ko­va­něj­ší nara­tiv­ní struk­tu­ru nabí­zí film hlub­ší emo­ci­o­nál­ní roz­měr, zejmé­na v prá­ci s posta­va­mi a jejich vnitř­ní­mi kon­flik­ty. Nové kme­ny a tem­něj­ší tóny svě­ta Pandory obo­ha­cu­jí cel­ko­vou atmo­sfé­ru a dáva­jí sérii nový život. Není to však bez sla­bin – sto­páž je zna­tel­ná a občas­ná klišé v dia­lo­zích tro­chu srá­ží jinak sil­ný záži­tek. Přesto je to jed­no­znač­ně kino­zá­ži­tek, kte­rý sto­jí za to vidět na vel­kém plát­ně.

James Cameron neztrá­cí nic ze své­ho režij­ní­ho umu a tech­nic­ké pre­ciz­nos­ti, kte­rou jsme si oblí­bi­li už v před­cho­zích dílech. Kamera pra­cu­je s Pandorou s tako­vou lás­kou k detai­lu, že divák má pocit, jako by sám pla­val mezi korá­lo­vý­mi úte­sy či se ztrá­cel v magic­ké džun­g­li. Vizuální efek­ty jsou opět na nej­vyš­ší úrov­ni, a to nejen díky pro­pra­co­va­ným CGI potvo­rám a pro­stře­dí, ale také díky ino­va­tiv­ní­mu sní­má­ní pod vodou, kte­ré Cameron pil­ně zdo­ko­na­lo­val. Hudba sice mís­ty upa­dá do opa­ko­vá­ní zná­mých moti­vů, ale doká­že pod­trh­nout emo­ci­o­nál­ní momen­ty a epic­ké sou­bo­je. Celková atmo­sfé­ra je tedy sil­ně pohl­cu­jí­cí, i když mís­ty se film drží osvěd­če­ných vzor­ců, kte­ré už zná­me z před­cho­zích dílů.

Herecké výko­ny jsou dal­ší sil­nou strán­kou sním­ku, pře­de­vším díky výraz­né­mu vývo­ji hlav­ních postav. Sam Worthington a Zoe Saldaña ten­to­krát před­vá­dě­jí kom­plex­něj­ší a tem­něj­ší cha­rak­te­ry, což výraz­ně obo­ha­cu­je rodin­né i kon­flikt­ní linie fil­mu. Nová výrazná posta­va Varang, ztvár­ně­ná Oonou Chaplin, při­ná­ší svě­ží a drs­ný prvek, kte­rý doká­že zaujmout svou silou a morál­ní ambi­va­len­cí. I přes­to, že někte­ré ved­lej­ší posta­vy boju­jí o pro­stor a jejich pří­běhy zůstá­va­jí nedo­sta­teč­ně roz­vi­nu­té, dyna­mi­ka mezi hlav­ní tro­ji­cí Jake, Quaritch a Spider fun­gu­je na výbor­nou a pat­ří k tomu nej­při­taž­li­věj­ší­mu, co sou­čas­ná série nabí­zí.

Scénář je však nej­slab­ším člán­kem fil­mu. Přestože se sna­ží nabíd­nout slo­ži­těj­ší a tem­něj­ší téma­ta, občas se potá­cí v repe­ti­tiv­ních záplet­kách, kte­ré divák zná z před­cho­zích dílů. Tempo pří­bě­hu není zce­la vyvá­že­né a mís­ty půso­bí, jako by se vyprá­vě­ní toči­lo v kru­hu, což může una­vit i trpě­li­věj­ší­ho divá­ka. Některé dějo­vé lin­ky jsou buď zby­teč­ně nata­ho­va­né, nebo nao­pak nedo­ta­že­né, což sni­žu­je cel­ko­vý dopad fil­mu. Přesto však Cameron doká­že v klí­čo­vých momen­tech vtáh­nout divá­ka do emo­ci­o­nál­ních hlou­bek, kte­ré dáva­jí fil­mu potřeb­nou váhu a smy­sl.

Avatar: Oheň a popel je výprav­ný film, kte­rý potě­ší pře­de­vším milov­ní­ky epic­kých vizu­ál­ních zážit­ků a akč­ních scén. Rodinné dra­ma a morál­ní dile­ma­ta zase obo­ha­tí divá­ky vyhle­dá­va­jí­cí emo­ci­o­nál­ně sil­něj­ší pří­běhy. Naopak divá­ci tou­ží­cí po sviž­ném tem­pu a ori­gi­nál­ním, neo­kou­ka­ném scé­ná­ři mož­ná budou tro­chu zkla­má­ni. Pro fanouš­ky série je toto pokra­čo­vá­ní povin­nos­tí, kte­rá roz­ši­řu­je svět Pandory a potvr­zu­je, že i po toli­ka letech má tato sága stá­le co nabíd­nout. Rodinní divá­ci oce­ní zejmé­na sil­né téma rodin­ných vzta­hů a vzta­hu k pří­ro­dě, zatím­co akč­ní nad­šen­ci si při­jdou na své v masiv­ních, dechbe­rou­cích bitvách.