Klidná, zalesněná mysl: Recenze Lesní mysli

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Chybí vám les, chy­bí vám klid? Chybí vám pros­tě něco, co je tak nor­mál­ní a smys­lu­pl­né a nikde to není? Tak mož­ná chy­bí spo­je­ní s duší… Klidná, zales­ně­ná mysl – to je název jed­né kapi­to­ly, ve kte­ré se nám autor­ka svě­řu­je s kous­kem své­ho živo­ta a myš­le­nek. Ale ten název – to poje­tí – to přes­ně vysti­hu­je obsah celé kni­hy, dojem z ní. „Když jsem se dostal do lesa, najed­nou zmi­ze­la z hla­vy spous­ta nedů­le­ži­tých myš­le­nek. Byly pryč. Zůstaly jenom ty pod­stat­né.“ Cituje v kni­ze autor­ka člo­vě­ka, kte­rý si s ní šel vyzkou­šet cvi­če­ní Lesní mys­li, což je kon­cept, kte­rý Martina Holcová u nás roz­ví­jí. Lze jen těž­ko hle­dat přes­něj­ší defi­ni­ci toho, co i jen při klid­né pro­cház­ce pří­ro­dou zaží­vá­me.

Jsme to tedy v pří­ro­dě oprav­du my? Je to tedy náš domov, domov naší duše?

Možná i vám je myš­len­ka, že les léčí, blíz­ká. Pak se v této kni­ze může­te pus­tit nejen po sto­pách základ­ní­ho pře­mýš­le­ní o pří­ro­dě, ale také do drob­ných cvi­če­ní, kte­ré jen posí­lí náš vztah nejen k pří­ro­dě, ale i k její moud­ros­ti, kte­rá na nás půso­bí i jen tak jed­no­du­chý­mi vli­vy, jako popsal pán výše. Zůstane jen to pod­stat­né…

Návrat k nor­mál­ní­mu pře­mýš­le­ní a živo­tu

A když nad tím tak pře­mýš­lím, dochá­zí mi, že celá kni­ha je o tom, abychom žili a vní­ma­li tak, abychom žili a vní­ma­li oprav­du jen to pod­stat­né. Les uzdra­vu­je nejen fyzic­ké tělo tím, že uklid­ňu­je mysl a mír­ní stres, ale také pomá­há vyrov­ná­ní myš­le­nek, vyčiš­tě­ní hla­vy. Není divu, že pak mohou při­chá­zet ty pra­vé nápa­dy, řeše­ní a posto­je, ze kte­rých pak už s klid­něj­ší mys­lí může­me řešit cha­os a stres všed­ní­ho dne.

Milujete-li čte­ní o život­ních niter­ných cestách, tak autor­ka vám dá pěk­nou dáv­ku las­ka­vé­ho čte­ní dopl­ně­né­ho i o její vlast­ní moti­vá­tor­kou, Sirpou Arvonen, kte­rá za celou myš­len­kou sto­jí a díky níž si i čes­ké poje­tí les­ní mys­li může­me pře­číst a zažít. Mnohé z toho, čím její duše pro­chá­ze­la, zná kaž­dý z nás. I pro chví­le s dob­rým čajem s medem, pro klid­né veče­ry pod peři­nou – i pro ně je tato kni­ha jako stvo­ře­ná.

A dru­hý den může­me v pra­xi za kaž­dé­ho poča­sí i roč­ní­ho obdo­bí jít a pro­jít se svý­mi mís­ty s kous­kem bují­cí pří­ro­dy a říct si – nád­he­ra.

A váž­ně to zkus­te, pro­to­že:

„Začátky byly nároč­né, vyža­do­va­ly odva­hu vykro­čit do nezná­ma. Pamatuju si přes­ně na oka­mžik, kdy jsem zkou­še­la jed­no z cvi­če­ní. Když jsem skon­či­la, pomys­le­la jsem si: kdy­by se ten­to den nesta­lo už nic jiné­ho pěk­né­ho, stál den díky cvi­če­ní za to. Bez pra­xe by teo­rie byla nic.“

Bez pra­xe je teo­rie nic.

A tady to pla­tí sto­ná­sob­ně. A autor­ka nám ke kon­ci kni­hy i při­po­me­ne, proč se zved­nout a jít i ve chví­li, kdy z růz­ných důvo­dů nechce­me…. Na kaž­dou výmlu­vu tu najde pro­ti­pól. A že jich je. Malé děti, vel­ké děti, neprak­tič­nost, lenost, úna­va, ale i chví­le, kdy do lesa oprav­du nemů­že­me (a to ráda pro­zra­dím – máme ho ve své hla­vě, i to pomá­há).

https://www.eminent.cz/kniha/653_lesni-mysl

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře