Nepřekonatelná spolupráce s Cary Grantem: Irene Dunne a cesta k úsměvu na plátně

(zatím nehodnoceno)

Loading...

„Vystupovala jsem s mno­ha před­ní­mi muži. Ale prá­ce s Cary Grantem byla jiná než s ostat­ní­mi her­ci - byla s ním mno­hem vět­ší zába­va! Myslím, že jsme byli úspěš­ný tým, pro­to­že jsme si spo­lu­prá­ci nesmír­ně uží­va­li, a ta radost se muse­la pro­je­vit i na plát­ně. Vždycky si budu pama­to­vat dva kom­pli­men­ty, kte­ré mi řekl. Řekl, že mám doko­na­lý timing v kome­di­ích a že jsem nej­slad­ší hereč­ka, se kte­rou kdy pra­co­val.“

V roce 1937 vytvo­ři­la Irene Dunneová dvo­ji­ci s Cary Grantem ve fil­mu Příšerná prav­da (The Awful Truth, 1937). Díky tomu zís­ka­la tře­tí nomi­na­ci na Oscara.

Dunne byla na vol­né noze a od své­ho pří­cho­du do Hollywoodu nemě­la smlou­vu se žád­ným stu­di­em. Objevila se ve fil­mu „Theodora Goes Wild“ (1936) pro spo­leč­nost Columbia a navzdo­ry oba­vám z natá­če­ní kome­dií jí její výkon vyne­sl nomi­na­ci na Oscara jako nej­lep­ší hereč­ce. Dunneová se chtě­la rych­le pus­tit do nové­ho pro­jek­tu po nega­tiv­ní reak­ci na její účin­ko­vá­ní v čer­né tvá­ři ve fil­mu „Show Boat“ (rov­něž 1936). Její agent Charles K. Feldman pomohl Dunneové s pří­pra­vou fil­mu „The Awful Truth“ a film se začal natá­čet narych­lo, aby jí vyho­věl. McCarey ji do fil­mu chtěl, pro­to­že mu „nesou­ro­dost“ „jem­né“ hereč­ky, jako byla Dunneová, ve screwballo­vé kome­dii při­pa­da­la vtip­ná, a požá­dal ji, aby si ve fil­mu zahrá­la, i když Delmar stá­le pra­co­val na scé­ná­ři. Dunneová se k fil­mu při­po­ji­la v polo­vi­ně úno­ra 1937, ačko­li kvů­li závaz­kům k jiným diva­del­ním a fil­mo­vým pro­jek­tům nemoh­lo natá­če­ní začít dří­ve než za něko­lik měsí­ců. Dunneová za svou prá­ci dosta­la 75 000 dola­rů (1 300 000 dola­rů v roce 2018). Dunneová poz­dě­ji pro­hlá­si­la, že její roz­hod­nu­tí pra­co­vat na fil­mu byla „pou­há náho­da“.

Dunneová poz­dě­ji vzpo­mí­na­la na scé­nu, v níž před­stí­rá, že je Grantovou nevy­cho­va­nou sestrou z noč­ní­ho klu­bu, kte­rá byla napsá­na během víken­du a pře­dá­na jí ráno, kdy ji měla natá­čet. V této scé­ně měla upro­střed své­ho hudeb­ní­ho čís­la udě­lat bur­lesk­ní výstup, což se jí nikdy nepo­da­ři­lo. McCarey jí řekl, aby pros­tě řek­la: „Tohle jsem nikdy nedo­ká­za­la“, až se k tomu­to momen­tu dosta­ne. Udělala to, ve fil­mu to zůsta­lo a Dunneová to pova­žo­va­la za „vybra­ný komic­ký kou­sek“.

S Grantem si poz­dě­ji zahrá­la ve fil­mech Moje oblí­be­ná žena (1940) a Penny Serenade (1941).

Zdroj: IMDb a Wikipedia

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Irene Dunne! 🎂

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře