V tento den roku 1977 byl uveden film Kramerová vs. Kramer

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Dustin Hoffman naplá­no­val oka­mžik, kdy během scé­ny v restau­ra­ci s Meryl Streepovou hodí skle­nič­ku s vínem o zeď. Jediný, koho na to pře­dem upo­zor­nil, byl kame­ra­man, aby se ujis­til, že se dosta­ne do zábě­ru. Šokovaná reak­ce Streepové byla sku­teč­ná, ale zůsta­la v roli dost dlou­ho na to, aby sce­náris­ta a reži­sér Robert Benton zařval střih. V doku­men­tu na DVD vzpo­mí­ná, že jakmi­le záběr skon­čil, kři­če­la na Hoffmana, že ji tak vydě­sil.

Kate Jacksonové byla původ­ně nabíd­nu­ta role, kte­rou hrá­la Streepová, ale byla nuce­na ji odmít­nout. Jacksonová v té době účin­ko­va­la v tele­viz­ním seri­á­lu Charlieho andíl­ci a pro­du­cent Aaron Spelling jí řekl, že nemo­hou změ­nit plán natá­če­ní tak, aby měla na film vol­no. Role byla poté nabíd­nu­ta růz­ným dal­ším hereč­kám, včet­ně Faye Dunawayové, Jane Fondové a Ali MacGrawové, kte­ré ji všech­ny odmít­ly. Streepová pova­žo­va­la posta­vu v romá­nu a scé­ná­ři za nesym­pa­tic­kou („zlo­br, prin­cez­na, osel“, jak ji nazva­la) a trva­la na tom, že chce Johanku pojmout ze sym­pa­tič­těj­ší­ho úhlu pohle­du.

Sílu výko­nů obou hlav­ních před­sta­vi­te­lek lze ale­spoň čás­teč­ně při­číst tomu, co se v té době ode­hrá­va­lo v jejich sou­kro­mém živo­tě. Hoffman byl upro­střed cha­o­tic­ké­ho roz­vo­du, zatím­co Streepová se stá­le ješ­tě vzpa­ma­to­vá­va­la ze smr­ti své­ho milen­ce Johna Cazalea.

Do role Tedovy sou­sed­ky Margaret byla nej­pr­ve obsa­ze­na Gail Stricklandová, ale po týd­nu natá­če­ní ode­šla (pod­le Columbia Pictures kvů­li „umě­lec­kým nesho­dám“) a nahra­di­la ji Jane Alexanderová. Pravdou bylo, že Stricklandová byla při natá­če­ní jejich spo­leč­ných scén Hoffmanem nato­lik zastra­še­na, že se u ní vyvi­nu­lo kok­tá­ní, kte­ré jí ztě­žo­va­lo sle­do­vá­ní tex­tu. Sama Stricklandová tuto ver­zi zpo­chyb­ňu­je a tvr­dí, že si nedo­ká­za­la rych­le zapa­ma­to­vat impro­vi­zo­va­né repli­ky, kte­ré jí Hoffman dával, což ho roz­čí­li­lo a ved­lo k její­mu vyha­zo­vu o dva dny poz­dě­ji.

Stenografka ve scé­nách v soud­ní síni byla sku­teč­ná. Mezi zábě­ry si s ní Hoffman poví­dal a ptal se jí, jest­li pra­co­va­la na mno­ha roz­vo­do­vých pří­pa­dech. Odpověděla mu, že kdy­si ano, ale že ji to vyho­ře­lo, pro­to­že je pova­žu­je za pří­liš emo­ci­o­nál­ně boles­ti­vé. Místo toho se pře­su­nu­la k pří­pa­dům vražd, kte­ré prý zvlá­da­la mno­hem snad­ně­ji.

Zdroj: IMDb a Wikipedia

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře