Štítky: druhá světová válka

0

Světla zimní noci - podmanivý příběh dvou žen, který překoná i ty nejtemnější časy

Píše se rok 1944. Nou vyhna­li z domu, pro­to­že otě­hot­ně­la s němec­kým vojá­kem. Dítě ji ode­bra­li. Pracuje na malém nádra­ží, kde jed­no­ho dne dove­zou vlak plný židov­ských dětí, kte­ré vezou do kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra. Nou jed­no dítě vez­me a ute­če s ním pryč. Dostane se ke kočov­né­mu cir­ku­su, kde začne cvi­čit na visu­té hrazdě a nau­čí se nebez­peč­nou akro­ba­cii. Tam chce skrýt svou identi­tu a dítě, kte­ré pojme­no­va­la Theo. Seznámí se s milou židov­kou Astrid. Mezi nimi se vytvo­ří pou­to na celý život....

Autor:
0

Po boku zla vždycky kráčí láska

Švédsko sto­jí na pra­hu dru­hé svě­to­vé vál­ky a sirot­ky Magdalenu a Nilse potka­lo neče­ka­né štěs­tí. Jejich jedi­ný pří­buz­ný, strýc, kte­rý se vrá­til z Ameriky, jim odká­zal veš­ke­rý svůj maje­tek. Díky neče­ka­né­mu bohat­ství začí­na­jí žít nový život a mají před sebou slib­nou kari­é­ru. Hrůzy začí­na­jí­cí vál­ky pro­ni­ka­jí­cí z kon­ti­nen­tu však jejich živo­ty zno­vu změ­ní a dove­dou je k pomo­ci potřeb­ným. Tehdy do jejich živo­ta vstou­pí Carl-Magnus Rytterholm, obdi­vo­va­tel nové­ho hrdi­ny Adolfa Hitlera. Zdá se, že se sou­ro­zen­ci vychá­zet nebu­de... Po boku zla však...

Autor:
0

Pavel Taussig přežil Pochod smrti a teď vydává své vzpomínky

Pavel Taussig se naro­dil do židov­ské rodi­ny, ale rodi­če ho necha­li pokřtít jako evan­ge­lí­ka. Chlapec totiž při­šel na svět jen něko­lik měsí­ců po Hitlerově ucho­pě­ní moci v Německu a jeho rodi­če, kte­ré vývoj udá­los­tí děsil, se sna­ži­li zachrá­nit, co se dalo. O pár let poz­dě­ji i oni přestou­pi­li na evan­ge­lic­kou víru. Nebylo to pro ně jed­no­du­ché, ale uká­za­lo se, že to byl krok správ­ným smě­rem. Díky tomu dosta­li tak­zva­nou „výjim­ku“. Většina pro­ti­ži­dov­ských záko­nů sice postih­la i je, ale ne ten nej­hor­ší....

Autor:
0

Madona z hor je poutavý román o životě obyčejných lidí na pozadí historických událostí

Životní pří­běh Marii Vittorii začí­ná ve dva­cá­tých letech dva­cá­té­ho sto­le­tí v ital­ských horách, kde život lidí utvá­ří tvr­dá prá­ce a neo­chvěj­ná víra. Maria se bojí, že se nepro­vdá a zůsta­ne sta­ru pan­nou, ale když jí je pět­a­dva­cet, při­ve­de jí otec ženi­cha. Po svad­bě se s man­že­lem odstě­hu­jí do ves­ni­ce v pod­hůří a ote­vřou si obchod. Maria se sta­rá o pět dětí a pra­cu­je i v obcho­dě, tak­že má pořád co dělat. Nástup faši­zmu a vál­ky ale její život změ­ní. Uživit rodi­nu je těž­ké, jíd­la je málo a je...

Autor:
0

František Emmert - Holocaust

Masová vraž­da šes­ti mili­onů evrop­ských Židů spácha­ná v letech 1941 až 1945 se dnes nazý­vá holo­caust. Nacisté teh­dy chtě­li vyhla­dit všech­ny oso­by židov­ské­ho půvo­du, včet­ně dětí a sta­rých lidí. Nikdo z nich neměl pře­žít. Vraždění bylo peč­li­vě zor­ga­ni­zo­vá­no a téměř při­po­mí­na­lo průmys­lo­vý pro­ces. Bylo to tra­gic­ké vyvr­cho­le­ní pro­ná­sle­do­vá­ní, poni­žo­vá­ní, okrá­dá­ní, vyhá­ně­ní a pře­síd­lo­vá­ní Židů nacis­tic­kým reži­mem již od jeho nástu­pu k moci v Německu v roce 1933. Přední čes­ký his­to­rik František Emmert téma holo­caus­tu zpra­co­val ve stej­no­men­né kni­ze. Mapuje zde všech­ny ste­žej­ní udá­los­ti...

Autor:
1

Drago Jančar - Dnes v noci jsem ji viděl

Během dru­hé svě­to­vé vál­ky ze zám­ku u Lublaně jed­né led­no­vé noci beze sto­py zmi­ze­la okouz­luj­úcí žena z vyso­ké spo­leč­nos­ti. Co se s ní sta­lo? Ona a její man­žel byli nuce­ni stý­kat se s němec­ký­mi důstoj­ní­ky, aby si udr­že­li spo­le­čen­ské posta­ve­ní. Zároveň ale taj­ně pomá­ha­li par­ti­zá­nům. Je to odpo­věď na otáz­ku, proč zmi­ze­li? Osud zmí­ně­né krás­né ženy Veroniky postup­ně odha­lu­je pět vypra­vě­čů. Každý na ni vzpo­mí­ná jinak - jako na extra­va­gant­ní milen­ku, milu­jí­cí dce­ru, vzne­še­nou nedo­stup­nou dámu, hod­nou a las­ka­vou paní i věr­nou...

Autor:
0

Tilar J. Mazzeo: Ireniny děti - nevšední příběh ženy, která z varšavského ghetta zachránila 2500 dětí

Irena Sendlerová pra­co­va­la jako soci­ál­ní pra­cov­ni­ce ve Varšavě. Počas dru­hé svě­to­vé vál­ky byla sou­čás­tí odbo­jo­vé­ho hnu­tí a když vidě­la, v jakých hroz­ných pod­mín­kách Židé v ghet­tu žijí, roz­hod­la se jim pomoct. Společně s ostat­ní­mi čle­ny své odbo­jo­vé sku­pi­ny pašo­va­la do ghet­ta jíd­lo a léky. Když zača­lo jít lidem v ghet­tu o život, dosta­la odváž­ný nápad - dostat ven co nej­víc dětí. Nemluvňata se pašo­va­ly ven v kufrech, kra­bi­cích i v rakvích, star­ší děti se pro­vá­dě­ly pách­nou­cí­mi a nebez­peč­ný­mi kaa­li­zač­ní­mi sto­ka­mi. Bylo tře­ba mít se na pozo­ru...

Autor: