Nekonvenční pohled Mel Gibsona na Statečné srdce: Od historických rozporů po filmařské žerty a interní vtípky

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V roz­ho­vo­ru pro deník Daily Mail v říj­nu 2009 Mel Gibson při­znal, že film Statečné srd­ce (1995) je z vel­ké čás­ti smyš­le­ný, ale tvr­dil, že změ­ny byly pro­ve­de­ny z dra­ma­tic­kých důvo­dů. Přiznal také, že měl vždy pocit, že je na roli Wallace při­nejmen­ším o deset let star­ší. Společnost Paramount Pictures však chtě­la film finan­co­vat pou­ze v pří­pa­dě, že Gibson bude hrát hlav­ní roli, a tak sou­hla­sil.

„Někteří lidé říka­li, že jsme při vyprá­vě­ní pří­bě­hu zka­zi­li his­to­rii. Mně to neva­dí, pro­to­že to, co vám dávám, je fil­mo­vý záži­tek, a já si mys­lím, že fil­my jsou tu od toho, aby nej­pr­ve bavi­ly, pak pou­čo­va­ly a pak inspi­ro­va­ly. Pravděpodobně tam byly his­to­ric­ké nepřes­nos­ti - doce­la dost. Ale mož­ná tam neby­ly, kdo to má říct, pro­to­že o tom člo­vě­ku se toho v děje­pi­se napsa­lo jen vel­mi málo. Nemuselo to být nut­ně auten­tic­ké. V někte­rých věcech, kte­ré jsem o něm četl, nebyl tak milý jako ve fil­mu. Trochu jsme si ho zro­man­ti­zo­va­li, ale tako­vý je fil­mo­vý jazyk - musí­te to udě­lat fil­mo­vě při­ja­tel­né. Ve sku­teč­nos­ti to byla zrů­da - vždyc­ky byl cítit kou­řem, pro­to­že pořád vypa­lo­val lidem ves­ni­ce. Byl jako to, čemu Vikingové říka­li „ber­ser­ker“. Ale tro­chu jsme posu­nu­li rov­no­váhu, pro­to­že někdo musí být ten hod­ný a někdo ten zlý, a kaž­dý pří­běh má svůj úhel pohle­du. To byla naše před­po­ja­tost.“

Když Wallace při­jíž­dí do bitvy u Stirlingova mos­tu, jeden ze skot­ských bojov­ní­ků v něm pozná Wallace, na což jeho kum­pán odpo­ví: „To není mož­né. Není dost vyso­ký.“ Jedná se o tak tro­chu inter­ní vtip pro­dukč­ní­ho týmu. Skutečný William Wallace byl obrov­ský muž, kte­rý v době, kdy prů­měr­ný muž měřil maxi­mál­ně kolem 180 cm, měřil 180 cm a s výš­kou 180 cm byl o sedm cen­ti­me­t­rů vyš­ší než Gibson.

Gibson, noto­ric­ký vti­pá­lek, reží­ro­val někte­ré scé­ny hla­sem Elmera Fudda a během scé­ny Murronova pohřbu dokon­ce zařval: „STŘIH!“ Položil ruku na hereč­ku hra­jí­cí její mat­ku a zařval: „Dáš si tam ponož­ku!“. To způ­so­bi­lo, že se hereč­ka od plá­če v roli pře­ra­zi­la a zača­la se smát. Gibson také záměr­ně spus­til faleš­nou fámu, že Sophie Marceau je dce­rou zná­mé­ho fran­couz­ské­ho mima Marcela Marceau.

Jeden z una­ve­ných kom­par­zis­tů fil­mu si údaj­ně sple­tl jed­no z Gibsonových dětí na pla­ce s poslíč­kem a požá­dal ho, aby při­ne­sl šálek čaje. Gibson byl v dosle­chu, při­ký­vl a pošep­tal své­mu syno­vi: „Přines ho.“ A tak ho při­ne­sl. (IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Mele Gibsone!

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře