Kritiky.cz > Recenze knih > Ani ne pět minut-některé rány nezhojí ani čas

Ani ne pět minut-některé rány nezhojí ani čas

Ani ne pet minut FINAL TITULKA final
Ani ne pet minut FINAL TITULKA final
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Máte rádi sil­né romá­ny? Milujete Chorvatsko? Chcete se dozvě­dět, jaké tajem­ství Anna celý život v sobě ukrý­va­la? Román s názvem Ani ne pět minut vyda­lo NAKLADATELSTVÍ XYZ ve spo­leč­nos­ti Albatros Media V Praze. 

Maminka Lukáše byla celý život smut­nou, zádum­či­vou ženou, kte­rá moc nepro­je­vo­va­la žád­né emo­ce. Nyní doží­vá v domo­vě důchod­ců a Lukáš za ní jez­dí. Ani ne pět minut, či zmín­ky o pří­moř­ském měs­teč­ku Baška Voda, to jsou posled­ní slo­va Anny. Co to vlast­ně zna­me­ná? Proč to říka­la a jaký k tomu měla důvod? Na tyto otáz­ky chce Lukáš dostat odpo­věď. Vypraví se se svou dce­rou do těch­to míst na dovo­le­nou, aby tomu vše­mu při­šel na kloub. Podaří se mu to zjis­tit? Jaké tajem­ství v sobě Anna celý život skrý­vá? Chovala se ade­kvát­ně tomu? Tak už vám více nepro­zra­dím a už se pusť­te do čte­ní.

Historický román z pro­stře­dí Chorvatka od autor­ky best­selle­ru Esterčini otco­vé.

Knihu jsem pře­čet­la oprav­du s vel­kým zau­je­tím. Jelikož jsem letos v létě byla v Chorvatsku, ten­to román mě při­po­mněl krás­né azu­ro­vé moře a pří­jem­né plá­že. Kniha má 18 kapi­tol, cel­kem 232 stran. Od této autor­ky jsem pro­za­tím nic nečet­la a musím říci, že její styl psa­ní se mně moc líbí. Taktéž román z pro­stře­dí Chorvatska jsem nikdy nečet­la. Velmi mě zau­ja­la ano­ta­ce a chtě­la jsem si tuto kni­hu pře­číst. Rozhodně mě nezkla­ma­la. Autorka stří­da­vě vyprá­ví v sou­čas­nos­ti a stří­da­vě vzpo­mín­ky Lukášovy mamin­ky Anny. Musím se při­znat, že jsem tako­vé rozuz­le­ní kni­hy neče­ka­la a vyra­zi­lo mně to dech. Silný pří­běh o rodin­né minu­los­ti vás urči­tě nene­chá chlad­ný­mi. O tom, jak nás minu­lost ovliv­ňu­je, aniž si to vlast­ně uvě­do­mu­je je nesku­teč­né. Osudy lidí nás ovliv­ňu­jí z gene­ra­ci na gene­ra­ci bez roz­dí­lu pohla­ví. Kniha se čte vel­mi dob­ře. Přemýšlela jsem, co vše pro mě zna­me­ná rodi­na a jak bych se vlast­ně zacho­va­la, kdy­bych se tako­vé tajem­ství dozvě­dě­la.

Ukázka z kni­hy:

Přicházím bez ohlá­še­ní, ale otec je stej­ně pořád doma, hlav­ně v odpo­led­ních hodi­nách. Ráno cho­dí­vá jenom do obcho­du, troš­ku se pro­jde.

Na Smíchov jedu tram­va­jí, zastáv­ka je neda­le­ko jeho domu.

Ještě než vystou­pím z tram­va­je, volá mi Eva. Dobře vím, že je to za posled­ních pár dní už potře­tí, co volá. Dvě před­cho­zí volá­ní jsem odmít­nul, aniž bych se ozval.

Po návra­tu z dovo­le­né jsem i jí pou­ze poslal zprá­vu, samo­zřej­mě s poznám­kou, že v prá­ci je blá­zi­nec. To měl být vzkaz, že bude chvil­ku trvat, než se bude­me moci vidět. Ale ten­to­krát jí to pře­ci jen zved­nu a sna­žím se půso­bit klid­ně, avšak ner­vy mám na pocho­du, jsem si jis­tý, že mě zra­zu­je hlas.

„Právě jedu k otci. Co jsem se vrá­til od moře, nepo­da­ři­lo se mi za ním zajít. Mám moc prá­ce,“ vypá­lím rych­le něko­lik vět a vůči sobě pocí­tím zhnuse­ný odpor.

„Ano, je mi to jas­né,“ odpo­ví­dá chlad­ně. „Já snad v prá­ci chy­tám lel­ky?“ dodá­vá iro­nic­ky.

Mlčím, posměch chá­pu a říkám si, co bych měl dál říct, abych zněl jako obvykle, ale mozek můj záměr odmí­tá pod­po­ro­vat.

„Chtěla jsem ti jen zavo­lat, ať vím, jak se máš.“

Několik slov u autor­ce:

Hana Radulićová se naro­di­la roku 1969 v chor­vat­ském Zadaru, kde žije dodnes. Píše od svých stře­do­škol­ských let a jejím zvlášt­ním zájmem, sou­kro­mě i pro­fe­si­o­nál­ně, je obdo­bí dru­hé svě­to­vé vál­ky a holo­caus­tu. V Chorvatsku v roce 2010 vyšel její román Láska v Kanadě pod­le sku­teč­né­ho pří­bě­hu z Osvětimi. V České repub­li­ce kni­ha vyšla v roce 2012 pod názvem Láska za ost­na­tým drá­tem. V rod­ném měs­tě vystu­do­va­la Hana Radulićová chor­vat­ský jazyk a lite­ra­tu­ru na filo­zo­fic­ké fakul­tě. Od roku 1995 je zaměst­na­ná v dení­ku Zadarski list jako novi­nář­ka, v sou­čas­nos­ti je jeho šéf­re­dak­tor­kou. Jelikož je její mamin­ka Češka, naro­ze­ná v Humpolci, Hana Českou repub­li­ku navště­vu­je pra­vi­del­ně od prv­ních let své­ho živo­ta a pova­žu­je ji za svou dru­hou vlast.

Autorka: Hana Radulićová

Přeložil: Pavel Pilch

Žánr: čte­ní pro ženy, čes­ká pró­za, román, nove­la, svě­to­vá belet­rie

Vydáno: 2023, XYZ ve spo­leč­nos­ti Albatros Media, Praha

Počet stran: 232

Vazba kni­hy: váza­ná s papí­ro­vým pota­hem s lami­no­va­ným pře­ba­lem

ISBN: 978-80-7683-411-8

Knihu může­te kou­pit zde


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,46953 s | počet dotazů: 262 | paměť: 71926 KB. | 28.03.2024 - 23:26:19