Štěstí voní jako chleba

Romantická odde­chov­ka, kte­rá Vás lusk­nu­tím prs­tu pře­ne­se do poklid­né atmo­sfé­ry osa­mě­lé skot­ské ves­nič­ky, tak to je roz­hod­ně kni­ha „Štěstí voní jako chle­ba“ od spi­so­va­tel­ky Pauline Maiové, jež vyda­la GRADA pub­lishing, a.s.

Hlavní hrdin­kou je Mila, bez­na­děj­ná roman­tič­ka, kte­rá to nemá s lás­kou zrov­na dva­krát jed­no­du­ché. Zamilovala se totiž do pohled­né­ho mla­dí­ka Thea, kte­rý sice vypa­dá jako ide­ál­ní part­ner, ale bohu­žel tomu tak není. Má jed­nu obrov­skou chy­bu na krá­se: je ZASNOUBENÝ.

Ze své vlast­ní sobec­kos­ti a sebe­lás­ky navíc Milu při­ži­vu­je neu­stá­lou nadě­jí, že chce být jen s ní, že ji milu­je, ale ve sku­teč­nos­ti nechce na svém živo­tě nic měnit, natož se vzdát své sou­čas­né snou­ben­ky.

Ve stej­ném oka­mži­ku, kdy Mila řeší tra­ble s lás­kou, při­chá­zí o své zaměst­ná­ní. Hotel, kde pra­co­va­la, totiž uza­vře­li. Jako blesk z čis­té­ho nebe se však nabí­zí skvě­lá pří­le­ži­tost v podo­bě hlí­dá­ní domeč­ku v dale­kém Skotsku spo­lu s dvě­ma tlus­tý­mi kočka­mi... no řek­ně­te, kdo by neo­do­lal?

Mila si moc dob­ře uvě­do­mu­je, že je na čase udě­lat radi­kál­ní změ­nu ve svém živo­tě, a pokud mož­no se co nejdří­ve opros­tit od své „závis­los­ti“ na Theovi.

To, co by mi doma uteklo rych­le­ji, než bych sta­či­la lusk­nout prs­ty, se teď pře­de mnou roz­pro­stí­ra­lo jako malá věč­nost: dva měsí­ce v úpl­ně cizím pro­stře­dí, v cizím domě, v cizí ves­ni­ci. Při tom pomyš­le­ní se mi oka­mži­tě zno­vu sevřel žalu­dek. Zároveň se však vyno­ři­ly pochyb­nos­ti: Dokážu vůbec strá­vit celý ten čas bez přá­tel, kte­rým bych moh­la zavo­lat a pozvat je na kávu, a bez prá­ce... 

To však ješ­tě netu­ši­la, že se ocit­ne na nej­krás­něj­ším mís­tě na svě­tě, ve ves­ni­ci plné podiv­ných osob, co skrý­va­jí mno­há tajem­ství. „Vypadalo to, že všich­ni lidé ve ves­ni­ci mají svá malá i vel­ká tajem­ství, a já se chtě­la dozvě­dět více.“

A s motem na rtech: „Každý slu­neč­ní paprsek, jak­ko­li skrov­ný a krát­ko­do­bý, je tře­ba si užít, než při­jde dal­ší déšť“ se Mila vrh­la na začle­ňo­vá­ní se do „nepří­stup­né“ ves­nič­ky s nadě­jí, že si zde mož­ná najde i nové přá­te­lé ve svém věku. Cesta to bude však vel­mi nároč­ná, lec­kdy i úsměv­ná, ale voňa­vý chléb s křu­pa­vou kůr­kou obměk­čí i ta nej­za­tvr­ze­lej­ší srd­ce a mož­ná nalez­ne ces­tu k nové lás­ce....

Kniha Štěstí voní jako chle­ba se mi moc líbi­la a pře­čet­la jsem ji poma­lu na jeden zátah. I když to není zrov­na můj oblí­be­ný žánr, tuhle kni­hu jsem si skvě­le uži­la, a tak tro­chu jsem se u ní i roman­tic­ky zasni­la. 

Úžasné a poklid­né pro­stře­dí Skotska osa­mě­lé ves­nič­ky, do kte­ré autor­ka začle­ni­la úžas­nou myš­len­ku na směn­ný obchod, kte­rý tak skvě­le vystih­nul sta­ré dob­ré časy, kdy to ješ­tě ve ves­ni­cích sku­teč­ně žilo a lidé vědě­li, jaké jsou sku­teč­né život­ní hod­no­ty..... to všech­no na vás pro­mlou­va­lo z kaž­dé strán­ky této kni­hy, že poma­lu člo­věk zatou­žil být sou­čás­tí toho vše­ho.

Kromě nava­zo­vá­ní spo­le­čen­ských vzta­hů sto­jí­me i u zro­du počí­na­jí­cí nové lás­ky, kte­rá si nevě­dom­ky sta­ví pev­né zákla­dy, s nimiž otře­se neče­ka­ná návště­va Thea. 

Já osob­ně jsem nej­ví­ce obdi­vo­va­la hlav­ní hrdin­ku, kte­rá i když se zeza­čát­ku kni­hy upí­je­la hlav­ně ve své sebe­lí­tos­ti, se nako­nec doká­za­la posta­vit na vlast­ní nohy v úpl­ně cizí zemi, najít si nové přá­te­lé a svým způ­so­bem stme­lit celou ves­ni­ci, jež zpo­čát­ku se zdá­la tak nepří­stup­ná a plná „uzamče­ných“ tajem­stvích.

Chcete-li na vlast­ní kůži zažít, jak voní štěs­tí po chle­bu, urči­tě se začtě­te do strá­nek této kníž­ky, bude­te mile pře­kva­pe­ni, jak vás rych­le vtáh­ne do děje a pod­ma­ní si vás svým „roman­tic­kým“ pří­bě­hem.

PS: V závě­ru kni­hy se může­te těšit ze 3 úžas­ných recep­tů, kte­rý­mi může­te potě­šit své nej­bliž­ší. Jsou jimi „Skotské sezna­mo­va­cí muf­fi­ny Dundee“, „Jablečné mar­ci­pá­no­vé šne­ky - slad­ká pocta Applemoru“ a „Špaldový bram­bo­ro­vý chléb s drož­dím“.

ŠTĚSTÍ VONÍ JAKO CHLEBA

Napsala: Pauline Maiová

Přeložil: Rudolf Řežábek

Vydala GRADA Publishing, a.s.

První vydá­ní, Praha 2023

Počet stran: 390

ISBN: 978-80-271-3820-3