Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho

SW6

Luke Skywalker (Mark Hamill) se vrátil na svou rodnou planetu Tatooine ve snaze zachránit svého přítele Hana Sola (Harrison Ford) z pazourů zlého gangstera Jabba Hutta. Málo však Luke ví o tom, že Galaktické Impérium začalo tajně stavět novou obrněnou bojovou vesmírnou stanici, která je ještě silnější než ta první - obávaná Hvězda Smrti. Po dokončení by tato zbraň přinesla jistou zkázu malé skupině rebelů, bojujících za znovuobnovení svobody v Galaxii...

Po startu v podobě Nové naděje a prostředku v podobě Impéria vrací úder má v rámci originální Star Wars trilogie závěr podobu Návratu Jediho. Stejně jako u Impéria vrací úder již opět strůjce celé série George Lucas odmítl režírovat a poté co nabídku na návrat odmítl režisér Impéria Irvin Kerschner- protože ho 3 roky strávené práci na Impériu zcela vyčerpali - musel hledat jinde. První volba byl tehdy Steven Spielberg, následně třeba také David Lynch (který dal raději přednost adaptaci Duny Franka Herberta) nebo David Cronenberg (který dal zase naopak adaptaci Mrtvé zóny Stephena Kinga). Volba tehdy nakonec padla na Richarda Marquanda, který tehdy pár let nazpátek debutoval filmem Zrození Beatles a vzhledem k tomu, že v roce 1987 umřel ve věku pouhých 49 let se nestihl zapsat do filmového světa něčím tak výrazným jako je Návrat Jediho. Návrat Jediho byl však tehdy ve velmi obtížné petici, protože po geniálním úvodu do celého světa předaleké galaxie v podobě Nové naděje a naprosto bravurním a vyspělejším prostředku v podobě Impéria vrací úder, které navíc na konci odhalilo zásadní zvrat byla očekávání na závěr tehdy první Star Wars trilogie pochopitelně naprosto obrovská stejně jako nastavená laťka. Celkově je u filmových trilogií problém držet si stejně výraznou kvalitu u svého druhého filmu a ještě více poté u třetího filmu. Návrat Jediho měl tak i přes návrat scenáristy Impéria Lawrence Kasdana, který tentokrát sepsal scénář se samotným Lucasem a společně měli za úkol dodat to nejlepší možné završení hrdinské cesty Lukea Skywalkera k tomu stát se rytířem Jedi, ale ještě předtím ho nechat se vyrovnat se šokujícím odhalením z předchozí části. Povedlo se to?

Star Wars: Návrat Jediho má mnoho pozitivních aspektů, přesto si ale dovolím začít s několika negativy, kterými se zároveň pokusím osvětlit proč nedosahuje kvalit svých dvou předchůdců. Návrat Jediho je už po samotné dramaturgické a tempové stránce výrazně horší než jeho předchůdci- Takový úvod v paláci Jabba Hutta šlo třeba velmi razantně zkrátit (celá pasáž na Tatooineu trvá opravdu zbytečně až kolem půl hodiny) a už zde se ukazuje menší problém, který se u Star Wars pod vedením George Lucase začal od Návratu Jediho výrazně projevovat. Lucas a spol. se už v předchozích dvou týmech snažili představit mnoho ras z různých světů, zvládali to ale víceméně za pochodu děje a nebylo to nějak rušivé. U Návratu Jediho jsou ale reálně expozice, které sází jen na to aby vám doslova představili nové druhy různorodých živočichů/humanoidů/bůhvíčeho. Nic to celé pasáži na Tatooienu, Jabbově paláci a Jabbově jachtě neubírá další velkolepý nádech nejrůznějších parádních sekvencí (souboj s Rancorem nebo akční pasáž na Jabbově jachtě jsou super), přece jen mám ale dodnes pocit, že jsme se skutečně patálií spojené s Hanem Solem v karbonitu mohli zbavit během 6 minut (jinému blockbusteru ve stylu Abramsova Star Treku by to bohatě stačilo jako úvodní sekvence) a získaný čas věnovat něčemu jinému a důležitějšímu. A především je zde nejvíc cool námezdní lovec galaxie (tehdejší Star Wars éry) Boba Fett ze scény sklizen až vyloženě ponižujícím způsobem.

Dalším těžce uchopitelným bodem filmu jsou Ewoci- Tito podivní kříženci Gumových medvídků a apačských indiánů pravděpodobně symbolizující holokaust mají ve světě diváků Star Wars podobně jako takový Jar Jar nebo Porgové velmi těžké uchopení- Jedni je nesnášejí, druzí milují. Kam osobně patřím já? Jsem tak mezi, protože nemůžu vyloženě říct, že bych ewoky nenáviděl, ale zároveň jsou pro mně menším trnem do oka. A pak už jen záleží jestli jste schopni se smířit s faktem, že jsou tihle primitivní živočichové s oštěpy, luky a rogaly téměř vystřiženými jako z prvních typů Leonarda Da Vinciho schopni se vyrovnat palebné síle Impéria. Právě zde ale hádám, že bylo poselství takové, že ti, kteří jsou pravými válečníky v srdci se dokáži vyrovnat i technicky sebesilnější armádě. V tomhle ohledu rozhodně fajn myšlenka, přece jen mě ale od ní trošku distancuje fakt, že jde pořád o chlupaté medvědy, kteří jsou tak primitivní, až nejsou roztomilí, ale vyloženě spíše otravní. Ale to už na subjektivním pohledu.

Největší problém, který mě ale s Návratem Jediho je ten, že i přesto, že zde dojde k uspokojivému vyvrcholení vztahů mezi Lukem Skywalkerem a Dartha Vaderem, Lukem Skywalkerem a Leiou, Leiou a Hanem Solem tak mám pořád přece jen pocit, že pokud budu zcela ignorovat prequely a jakákoliv jiná navázání, tak mi zbyde fakt, že Návrat Jediho jakožto závěr trilogie možná dostatečně neosvětlí vše co nějak diváka napadlo od Nové naděje. Celkově je velmi zajímavé hledat paralely mezi originální trilogii a sequelovou trilogií od Disneyho a bavit se nad tím jak fanoušci vyčítají Disneymu věci, které už ale dělala originální trilogie. Zde se taky z ničeho nic objeví Imperátor a nevíme o jeho původu nic. Máme lehce nastíněnou Lukeovu matku a též se nedozvíme nic. Celkově to má v tomhle ohledu Návrat Jediho jako závěr trilogie nejtěžší, protože od závěru trilogie divák prostě čeká završení veškerých načatých myšlenek a zacyklení veškerých motivů (podobně jako to udělala Nolanova Trilogie o Temném rytíři nebo Jacksonova Trilogie Pán prstenů), Návratu Jedimu se ale toto vše daří zhruba tak na 80%.

Ano, do konce Impéria vrací úder naprosto bravurně budovaná hrdinská cesta Lukea Skywalkera skvěle funguje i zde a díky dalšímu časovému odstupu se z Luke Skywalkera definitivně stává někdo, kdo by měl skutečně na to být rytířem Jedi, vztah Hana a Leiy dojde též správného vyvrcholení, Darth Vader se dočká skvělého zakončení svého dějového archu, Yoda se dočká důstojného odchodu na odpočinek, ale pořád tam chybí jisté neuspokojení z pohledu někoho kdo zbytek trilogie viděl a pořád tak trochu ignoruje fakt, že mu některé z těch nezodpovězených otázek až o několik let později zodpověděla prequelová trilogie. Zároveň je možná trochu skutečně líné, že po Hvězdě smrti musí v závěru trilogie dojít na Hvězdu smrti II (Epizoda VII v roce 2015 přinesla v podobě Starkiller Base alespoň nějaký upgrade) a i přesto, že ten stěžejní souboj o osud galaxie se ve skutečnosti odehrává v Imperátorově trůním sále je to možná skutečně trochu škoda. Jako zakončení trilogie je Návrat Jediho bezpochyby důstojný a emocionálně konec celé trilogie funguje jednoduše tak jak má, přesto ale nejde o ukázkově dokonalé zakončení trilogie.

Z pohledu samotného blockbusteru je ale Návrat Jediho jednoduše další řemeslná špička. Richard Marquand nemá tak očividně silnější rukopis jako měl u Impéria Irvin Kerschner, pod dohledem Lucase se ale Marquandovi podávala skutečně prodat veškeré atrakce a akční pasáže jedna báseň. Strhující konfrontace s Rancorem, epický souboj na Jabbově jachtě, naháněčka na Endoru na speederech, bitva Impéria s Ewoky a především se alespoň podaří udělat pokus o zničení Hvězdy smrti II tak dech beroucí a epický jako se to tehdy podařilo u pokusu o zničení původní, ale jiným způsobem. Měřítko je tentokrát ještě o kus větší a rozpočet šel správným směrem.

Nejgeniálnější pasáži je ale osudová konfrontace Lukea Skywalkera a Dartha Vadera pod dohledem Imperátora. Lukea Skywalkera dělí od dosáhnutí statusu Jedie pouhá konfrontace s Vaderem, sám s ním ale bojovat nechce. Luke je v tomhle momentu sice Jedi, reálně je tu ale pořád možnost, že se obrátí na temnou stranu, čemuž ještě více napomáhá Imperátor nahlodávající Lukeovu mysl, podněcující jeho nenávist a snažící se o to získat nového učedníka. Venku sice tou dobou pořád je Hvězda smrti II, tady se ale skutečně o budoucnost galaxie bojuje se světelnými meči. Vycházející Jedi bojuje proti padlému Jedi a ze startu je to neskutečně strhující, v průběhu mrazící a v závěru emotivní. Především kvůli faktu, který představitele světlé strany a představitelé temné strany pojí.

Jestli je první půlka Návratu Jediho skutečně dramaturgicky a tempově slabší, druhá půlka si to jednoduše vykupuje, protože ani nemá šanci šlapat na brzdu. Návrat Jediho je velkolepý po všech stránkách a i přes to, že je velmi snadné k němu vézt v rámci závěru trilogie lehké výtky, přesto je Návrat Jediho závěrem jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob. John Williams zde vytvořil další legendární hudební motivy, opět to celé krásně vypadá a i přesto, že tento film není dokonalý v tom pravém slova smyslu, vrcholným řemeslným zpracováním, dalšími přelomy v odvětví vizuálních efektů a především skutečně pocitovou osudovostí si všechny své nedostatky víceméně vykupuje a i díky tomu bude ještě hodně dlouho platit, že pokud si pustíte Novou naději tak se vám po konci nejen automaticky bude chtít pustit Impérium vrací úder.... ale skutečně si poté neodoláte pustit ani ten Návrat Jediho, což už samo o sobě dokazuje, že zas tak brutální propad oproti svým předchůdcům Návrat Jediho není a dodnes též bravurně funguje jako klasika žánru...... jen skutečně trochu méně než jeho dva předchůdci!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5


Photo © 1983/1997 Lucasfilm Ltd. & 20th Century Fox



Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,52235 s | počet dotazů: 178 | paměť: 44818 KB. | 30.11.2020 - 01:57:27