Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Spider-Man - první velkofilm z roku 2002

Spider-Man - první velkofilm z roku 2002

Spider

Jako malé dítě Peter Parker (Tobey Maguire) osi­řel, byl šika­no­ván a nebyl scho­pen vyznat lás­ku okouz­lu­jí­cí dív­ce ze sou­sed­ství Mary Jane Watsonové (Kirsten Dunst). Říct o jeho živo­tě, že je to bída, by asi bylo dost sla­bé slo­vo. Ovšem jed­no­ho krás­né­ho dne, když ho na exkur­zi v labo­ra­to­ři pokou­še uprch­lý radi­o­ak­tiv­ní pavouk, se jeho život změ­ní tak, jak by si sotva kdo doká­zal před­sta­vit. Peter zís­ká netu­še­nou pruž­nost, jas­né vidě­ní, schop­nost při­chy­tit se k povrchu, špl­hat po zdech a vystře­lo­vat sítě ze zápěs­tí, ale ona to nebu­de jenom zába­va. Milionář a otec Petererova nej­lep­ší­ho kama­rá­da Harryho Osborna (James Franco), Norman Osborn (Willem Dafoe) na sobě vyzkou­ší úči­nek expe­ri­men­tál­ní lát­ky, čímž vznik­ne jeho mani­a­kál­ní alter ego Green Goblin. Peter se tudíž musí stát Spider-Manem a vzít si Green Goblina na sta­rost, jinak Goblin zni­čí jeho a vše na čem mu zále­ží...

Komiksové fil­my jsou v sou­čas­né době více­mé­ně fil­my nej­ú­spěš­něj­ší­mi, pře­ce jen to ale ješ­tě něko­lik let nazpá­tek vypa­da­lo, že nema­jí komik­so­vé fil­my jako váž­né médi­um na fil­mo­vém trhu šan­ci. Ano, vzni­kl Superman Richarda Donnera nebo Batman Tima Burtona, na tyhle dvě výbor­né adap­ta­ce ale nevá­za­li tako­vé bizar­nos­ti jako Kačer Howard, Steel nebo prv­ní neú­spěš­ný pokus o Fantastickou čtyř­ku, při­čemž se v 90. letech dal za jedi­nou jakž takž pove­de­nou komik­so­vou adap­ta­ci brát Blade, kte­rý ale pořád spí­še plul v béč­ko­vých vodách. Revoluce v tomhle ohle­du začí­ná už prv­ní­ho roku 21. sto­le­tí kdy svět­lo svě­ta spat­ři­li X-Meni reži­sé­ra Bryana Singera, kte­ří popr­vé před­ved­li, že by komik­so­vé fil­my moh­li být neje­nom bra­vur­ní­mi bloc­kbus­te­ry, ale moh­li by poten­ci­o­nál­ně ser­ví­ro­vat i hlub­ší myš­len­ky jako je poten­ci­o­nál­ní hroz­ba dru­hé­ho holo­kaus­tu, žití ve spo­leč­nos­ti, kte­rá vámi opo­vr­hu­je nebo vyrov­ná­va­ní se se svým spe­ci­ál­ním darem. První X-Meni jed­no­du­še byli zásad­ním komik­so­vým mil­ní­kem, kte­ří tvůr­ce inspi­ro­va­li k rea­li­za­ci dal­ších fil­mo­vých komik­sů a koneč­ně to i sta­či­lo na to aby se své­ho vlast­ní­ho fil­mu koneč­ně dočkal dlou­ho plá­no­va­ný Spider-Man.

Spider-Man se plá­no­val už v 90. letech, kdy se měl režie cho­pit James Cameron, Spider-Mana si původ­ně měli zahrát Michael Biehn a násled­ně Leonardo DiCaprio a hlav­ní­ho zápo­rá­ka Doctora Octopuse si zde měl zahrát Arnold Schwarzenegger (jeden z nej­lep­ších fil­mů, kte­rý nikdy neu­vi­dí­me?!), Cameronův Spider-Man ale jed­no­du­še nako­nec nevzni­kl. Jeho nevy­u­ži­tým scé­ná­řem se ale inspi­ro­val David Koepp, kte­rý tak z Camernova scé­ná­ře sebral pár ele­men­tů jako je ten, že na roz­díl od původ­ních komik­sů si Peter Parker nevy­tvo­ří metač pavu­čin, ale umí sítě metat též díky zásad­ním pavou­čí­mu kous­nu­tí. Od té doby se kolem režie Spider-Mana mota­li lidé jako David Fincher, Ang Lee (kte­rý se nako­nec ujmul Hulka, jenž do kin dora­zil rok po Spider-Manovi), Tony Scott, Jan De Bont nebo M. Night Shyamalan. nako­nec se ale Spider-Mana cho­pil Sam Raimi, reži­sér legen­dár­ní horo­ro­vé tri­lo­gie Evil Dead a díky této vol­bě vznik­la vel­mi spe­ci­fic­ká komik­so­vá adap­ta­ce, kte­rá má svůj výraz­ný styl, výraz­né režij­ní poje­tí a pře­de­vším se zde sku­teč­ně nevy­tvo­ři­lo jenom vrchol­né bloc­kbuste­ro­vé dílo, ale též bra­vur­ní dra­ma o vyrov­ná­vá­ní se s tím, že s vel­kou mocí při­chá­zí i vel­ká zod­po­věd­nost.

Teprve Spider-Man defi­ni­tiv­ně vtis­kl novou krev do komik­so­vé­ho žán­ru, kte­rý uká­zal, že je sku­teč­ně mož­né aby tvůr­ce pro­sa­dil svůj režij­ní styl a doká­zal, že je schop­né komik­so­vé médi­um sku­teč­ně fun­go­vat na vel­kém plát­ně. V pří­pa­dě Spider-Mana je to i do vel­ké míry díky tomu, že je Raimiho Spider-Man více­mé­ně zasa­zen do rea­lis­tic­ké­ho svě­ta (pokud při­mhou­ří­te oči nad tím, že je pří­běh ve fil­mu o mla­dí­ko­vi, co dosta­ne spe­ci­ál­ní schop­nos­ti po kous­nu­tí radi­o­ak­tiv­ním pavou­kem) podob­ně jako v roce 1989 Burtonův Batman.

Vizuálně vel­mi spe­ci­fic­ký sty­lem Raimi sku­teč­ně doká­zal vytvo­řit parád­ní ori­gin prav­dě­po­dob­ně nej­slav­něj­ší­mu hrdi­no­vi ze stá­je Marvelu, kte­rý navíc sku­teč­ně pre­zen­tu­je hlav­ní­ho hrdi­nu jako „ chyt­ré­ho Honzu´´, kte­rý se sho­dou náhod sta­ne přes noc člo­vě­kem obda­ro­ván spe­ci­ál­ní­mi schop­nos­ti, kte­ré se roz­hod­ne vyu­žit pro svůj bla­hobyt. Tragická udá­lost jeho živo­ta ale defi­ni­tiv­ně Peteru Parkerovi doká­že, že na mou­d­ru jeho strý­ce Bena- „ Velká síla obná­ší vel­kou zod­po­věd­nost´´- sku­teč­ně něco je a z Petera Parkera se tak stá­vá ochrán­ce New Yorku. Raimi s vyu­ži­tím Koeppova scé­ná­ře tenhle pře­rod z tak tro­chu aro­gant­ní­ho chlap­ce na bdě­lé­ho ochrán­ce Velkého jabl­ka před­vá­dí vel­mi doko­na­le a je to i díky bra­vur­ní­mu výko­nu Tobeyho Maguire, kte­rý je jas­nou cas­tingo­vou tre­fou.

Spider-Man nemá po dra­ma­tur­gic­ké strán­ce hlu­chá mís­ta, doká­že před­sta­vit všech­ny důle­ži­té posta­vy, před­sta­vit jejich cha­rak­te­ry a moti­va­ce, doká­že vybu­do­vat vzá­jem­nou che­mii, z emo­ci­o­nál­ních momen­tů doká­že vykře­sat vše a pře­de­vším má kaž­dá ta posta­va duši. Platí to o Peteru Parkerovi, o Normanu Osbornovi AKA Greeen Goblinovi, jeho syno­vi Harrym, Peterově objek­ti­vu lás­ku Mary Jane či prá­vě Peterově tetě May a strý­ci Benovi. Všechny zmí­ně­né posta­vy jsou napros­to bra­vur­ně obsa­ze­ni a to až tak, že jsme si po kon­ci Raimiho éry nemoh­li ve zná­mých rolích vlast­ně před­sta­vit něko­ho jiné­ho.

Tobey Maguire nejen skvě­le zvlá­dl ztvár­nit out­si­de­ra Petera Parkera, ale záro­veň mu nako­nec sed­ne i ta drs­něj­ší a akč­něj­ší polo­ha. Maguire sice bude po celý svůj život znám pře­de­vším jako prv­ní Spider-Man, jeho herec­ká kari­é­ra ale doka­zu­je, že roz­hod­ně není her­cem jed­né role a pro­to potě­ší, že je zde posta­va Petera Parkera tak kom­plex­ní a Maguire i zde doká­zal před­vést svůj herec­ký talent. Willem Dafoe je napros­to úžas­ný zápo­rák a pře­de­vším je mezi Peterem a Normanem Osbornem napros­to skvě­le vysta­vě­ný více­mé­ně vztah ve kte­rém je Norman pro Petera něco jako otcov­ská figu­ra a Norman zase vidí v Peterovi všech­ny nedo­stat­ky své­ho syna Harryho. Právě ten tak na své­ho nej­lep­ší­ho kama­rá­da nepa­tr­ně žár­lí a James Franco tyhle momen­ty doká­že skvě­le herec­ky nená­pad­ně pro­dat, aby divá­ko­vi došlo, že mu tak úpl­ně nevo­ní, že si jeho otec rozu­mí spí­še s jeho nej­lep­ším kama­rá­dem. Kirsten Dunst je skvě­lá fem­me fata­le a mezi ní a Maguirem se sku­teč­ně zvládlo vybu­do­vat solid­ní che­mii. Rosemary Harris je skvě­lá tetič­ka May a pře­de­vším je Cliff Robertson bra­vur­ní vol­bou pro roli strýč­ka Bena. Výčet her­ců se samo­se­bou nemů­že obe­jít bez jedi­neč­né­ho J. K. Simmonse v roli J. Jonaha Jamesona, kte­rý je v této roli tak feno­me­nál­ní, že ani v MCU nebu­de moc Jamesona hrát nikdo jiný než prá­vě Simmons.

První tře­ti­nou bra­vur­ně zpra­co­va­ný ori­gin vyna­hra­dí defi­ni­tiv­ní kon­fron­ta­ce s hlav­ním zlem, při­čemž pla­tí, že je Green Goblin na prv­ní Spider-Manovu sólov­ku ide­ál­ní zápo­rák, kte­rý sku­teč­ně jako prv­ní hroz­ba půso­bí nebez­peč­ně a Dafoe si už pou­ze vokál­ním pro­je­vem kra­de všech­no pro sebe. Zároveň se tu sku­teč­ně pra­cu­je s téma­ty jako to, že je Spider-Man i přes své hrdin­ství někte­rý­mi brán jako hroz­ba, na což poz­dě­ji upo­zor­ní i Green Goblin, když se Spideyho poku­sí dostat na svou stra­nu. Peter je pořád chudý stu­dent, kte­rý si musí při­vy­dě­lá­vat a musí tak činit i přes­to, že fot­ky Spider-Mana pro­dá­vá Jamesonovi- muži, kte­rý Spider-Mana nená­vi­dí. Dále Peter zjis­tí, že s Mary Jane zrov­na cho­dí prá­vě Harry, což je pro něj dal­ší věc, kte­rá mu uží­vá­ní alter ega Spider-Mana nezpří­jem­ňu­je. To jen doka­zu­je jak čás­teč­ně tra­gic­ká posta­va Petera Parkera je , což je potom i vysta­vě­né parád­ním závě­reč­ným momen­tem, kte­rý roz­hod­ně není hap­py end. Pokud někdo čeká kla­sic­ké klišé a pohád­ko­vý hap­py end musel být po zhléd­nu­tí Spider-Mana lehce zkla­mán a i to jen doka­zu­je jak spe­ci­fic­ký a ori­gi­nál­ní Raimiho Spider-Man ve své době vzni­ku byl. Ano, násle­du­jí­cí fil­my mož­ná tenhle hoř­ko­slad­ký konec tak tro­chu pohřbi­li, i prá­vě z toho­to moti­vu je ale vysta­věn dal­ší bri­lant­ní kon­flikt Petera Parkera s alter egem Spider-Mana a celý prů­běh Spider-Mana 2 tak dělá konec prv­ní­ho Spider-Mana ješ­tě bri­lant­něj­ším.

A pochva­lu musí dostat i skla­da­tel Danny Elfman, kte­rý po Batmanovi skvě­le dopro­vo­dil dal­ší­ho legen­dár­ní­ho komik­so­vé­ho hrdi­nu. Zároveň má Spider-Man vel­mi dyna­mic­ký a bra­vur­ní střih, kte­rý navíc bri­lant­ně fun­gu­je s Raimiho důra­zem na růz­né detai­ly a kame­ro­vě pohyb­li­vé sek­ven­ce.

Původní Spider-Man ale pře­de­vším vůbec dodnes neze­stárl ať už v rám­ci (v té době) napros­to dosta­ču­jí­cích efek­tů nebo půso­bi­vých akč­ních momen­tů. Ať je to hop­ká­ní mezi obrov­ský­mi baló­ny, kon­fron­ta­ce na mos­tě nebo závě­reč­ný sou­boj mezi Spider-Manem a Green Goblinem tak je to jed­ná půso­bi­vá akč­ní sek­ven­ce na dru­hou. Právě závě­reč­ná kon­fron­ta­ce mezi Spider-Manem a Green Goblinem poté vytvo­ří jeden ze zásad­ních moti­vů celé Raimiho tri­lo­gie, kte­rý byl nebyl v násle­du­jí­cích dvou fil­mech tak skvě­lý bez skvě­lé­ho nasta­ve­ní v jed­nič­ce. S vel­kou mocí pros­tě při­chá­zí vel­ká zod­po­věd­nost a Raimi si zod­po­věd­nost ohled­ně zpra­co­vá­ní tak úžas­né a zají­ma­vé posta­vy jako Spider-Man obhá­jil a vytvo­řil dodnes jeden z nej­pů­so­bi­věj­ších ori­gin super­hr­din­ských pří­bě­hů, jenž se úpl­ně v poho­dě doká­že vyrov­nat vět­ši­ně sou­čas­ným komik­sům a pře­de­vším sku­teč­ně doká­zal, že s komik­so­vý­mi fil­my se dá pra­co­vat vel­ko­le­pě­ji a záro­veň váž­ně­ji. I to si uvě­dom­te, až příš­tě bude­te prv­ní­ho Spider-Mana sle­do­vat, pro­to­že jde sku­teč­ně o důle­ži­tý film, kte­rý nako­pl novou komik­so­vou vlnu a pros­tě dodnes neztra­til své jedi­neč­né kouz­lo. Sam Raimi is my man!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5


Photo © 2002 Columbia Pictures


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,67124 s | počet dotazů: 231 | paměť: 52425 KB. | 22.10.2021 - 08:08:47