Kritiky.cz > Filmové recenze > Spectre [60%]

Spectre [60%]

Jamesbons
James Bond se vra­cí již ve svém dva­cá­tém čtvr­tém dob­ro­druž­ství, ve kte­rém se po dlou­hých dese­ti­le­tích posta­ví opět zlo­či­nec­ké orga­ni­za­ci Spectre. Znovu u toho je strůj­ce posled­ní­ho Bondova úspě­chu s názvem Skyfall, Sam Mendes. Povedlo se mu opět najít ten správ­ný střed mezi nápa­di­tou akcí a tem­ným pro­bí­rá­ním minu­los­ti elit­ní­ho špič­ko­vé­ho agen­ta brit­ské taj­né služ­by, nebo se po více­mé­ně klad­ně při­ja­tém pře­de­šlém díle sklouz­lo zpět ke kva­li­tám vyso­ce prů­měr­né­ho a nud­né­ho Quantum of Solace? Jaká je tedy ve výsled­ku v pořa­dí již čtvr­té dob­ro­druž­ství Daniela Craiga v roli nej­slav­něj­ší­ho fil­mo­vé­ho agen­ta? 
Agent MI6 James Bond (Daniel Craig) se vydá­vá na vlast­ní pěst. Poté, co v prů­bě­hu udá­los­tí minu­lé­ho dílu umí­rá jeho pří­má nad­ří­ze­ná M (Judi Dench) se vydá­vá v rám­ci své dovo­le­né na sto­pu kri­mi­nál­ní orga­ni­za­ce sto­jí­cí za její likvi­da­cí. To co ovšem během své­ho pát­rá­ní odkrý­vá sahá dale­ko za tero­ris­tic­ký útok v Londýně a sta­ví do svět­la i jeho vlast­ní minu­lost. Agent 007 se tak musí vydat po sto­pách svých vlast­ních koře­nů a odha­lit, kdo sto­jí za tím vším. Netrvá dlou­ho a nará­ží na prv­ní čle­ny mezi­ná­rod­ní zlo­či­nec­ké orga­ni­za­ce Spectre, kte­rou vede pro Jamese jeden jeho sta­rý zná­mý (Christoph Waltz).
Rozhodl jsem se, že v téhle recen­zi nebu­du nadá­vat. Ne, že by k tomu neby­lo prá­vo nebo že bych na strán­kách toho­to blo­gu zavá­děl sklo­ny k sebe­cen­zu­ře (při pohle­du na člán­ky zde pří­tom­né by to bylo asi veli­ce obtíž­né). Zkrátka ale pro­to, že jsem se roz­ho­dl, že svo­ji agre­si a naštvá­ní z nové­ho dob­ro­druž­ství pro mě srdeč­ní­ho brit­ské­ho hrdi­ny budu smě­řo­vat do pokud mož­no kon­struk­tiv­ní kri­ti­ky samot­né­ho fil­mu. Nový Bond je totiž ve své pod­sta­tě všech­no jen ne Bond a dává vám to zatra­ce­ně dob­ře znát. Pokud tedy hle­dá­te objek­tiv­ní hod­no­ce­ní fil­mu samot­né­ho bez kon­tex­tu - ano, je to prů­měr­ný, byť sluš­ně nato­če­ný, zdlou­ha­vý dva půl hodi­ny dlou­hý akč­ňák, kte­rý nepo­ba­ví, nena­dchne a v pod­sta­tě toho nic moc za tu dobu co vám zabe­re ani neu­dě­lá. Pokud ovšem vytáh­ne­me opti­ku bon­do­vek, kte­rá je zde mys­lím se více než opráv­ně­ná, ver­dikt je jas­ný - do čes­kých kin vstu­pu­je dneš­ním dnem dal­ší Quantum of Solace.
Spectre se totiž až pří­liš sna­ží. Skyfall nakopnul hrdi­nu novým smě­rem a doká­zal, že jaká­si fúze poloh toho­to akč­ní­ho gentle­ma­na může fun­go­vat a může fun­go­vat dob­ře. Bláhový byl ovšem ten, kdo dou­fal, že prá­vě ten­to fakt tvůr­ci vyu­ži­jí k odpích­nu­tí se k dal­ší­mu nápa­di­té­mu dob­ro­druž­ství kte­ré bude míchat moder­ní tem­nou atmo­sfé­ru, kla­sic­kou bon­dov­skou nad­sáz­ku, šarm a ele­gan­ci a to vše v pří­jem­ném moder­ním zpra­co­vá­ní. Samá voda kama­rá­di. Tady se vaří pod­le stej­ných instruk­cí a se stej­ný­mi ingre­di­en­ce­mi jako posled­ně. Jen ten kuchař je něja­kej div­nej.
Nechci tu tvr­dit, že je tu chy­ba u Sama Mendeze. Ten to má stej­ně jako posled­ně i ten­to­krát více­mé­ně pev­ně v rukou a nepouš­tí agen­ta ani na moment z pře­dem vyme­ze­ných man­ti­ne­lů. Problém je v umís­tě­ní samot­ných man­ti­ne­lů. Scénář totiž pra­cu­je s jed­no­du­chou Hollywoodskou mate­ma­ti­kou - tohle se vám posled­ně líbi­lo tak tady toho máte dva­krát nebo tři­krát tolik. Líbilo se vám šťou­rá­ní v minu­los­ti jako jed­na z dějo­vých linek minu­le? Tady toho máte rov­nou dvoj­ná­so­bek a jako vlast­ně to hlav­ní o co tu jde. Líbilo se vám, že se posled­ně v bon­dov­ce spros­tě mlu­vi­lo? Teď to tu máte rov­nou tři­krát. Líbilo s vám jak se minu­le pomr­ká­va­lo po pře­de­šlých dílech, ať už po kla­si­kách tak i po těch méně zpro­fa­no­va­ných? Tak tady toho máte tro­ji­tý nášup. A takhle by ten seznam mohl pokra­čo­vat dal­ších něko­lik odstav­ců.
Dalším pro­blé­mem, kte­rý s fil­mem mám, je podob­ně neka­lé zachá­ze­ní s fanouš­ky, kte­ré před­ve­dl J.J. Abrams u posled­ní­ho Star Treku. Všichni vědě­li o koho jde, všech­ny infor­ma­ce nazna­čo­va­ly o co půjde a přes­to se fanouškům lha­lo do očí. To stej­né vás čeká tady. Naneštěstí pro Spectre, tady ona trans­for­ma­ce démo­nic­ké­ho Christopha Waltze (kte­rý je v prv­ní čás­ti více než sluš­ný a do odha­lo­va­cí sek­ven­ce téměř bez­chyb­ný) v bon­do­vu svě­tozná­mou neme­sis nepro­bí­há asi tak, jak by si tvůr­ci přá­li a mís­to pový­še­ní se tahle posta­va roz­pa­dá jak dome­ček z karet a ztrá­cí veš­ke­rou půso­bi­vost. Nemluvě o tom, že její pro­mě­na svo­ji násil­nos­tí jen pod­tr­hu­je onu nuce­nost, se kte­rou se tahle kapi­to­la Jamese Bonda sna­ží urvat to své důle­ži­té mís­to na slun­ci. Bohužel mar­ně.
Co se týče audi­o­vi­zu­ál­ní­ho zpra­co­vá­ní, tam není moc co vytý­kat. Hoyte van Hoytema nabí­zí doce­la zají­ma­vý pro­ti­pól k Rogeru Deakinsovi, kte­rý svůj styl otis­kl do pře­de­šlé­ho fil­mu, nicmé­ně oba kame­ra­ma­ni vtisk­li svým bon­dov­kám jas­ný a oso­bi­tý vizu­ál­ní kabát, kte­rý špič­ko­vé­mu agen­to­vi zkrát­ka pasu­je. Thomas Newman k němu sice hudeb­ně nevy­mys­lel nic moc nové­ho nebo pře­vrat­né­ho (mís­ty dokon­ce jako by poza­po­mněl pro co vlast­ně sklá­dá hud­bu), jeho kom­po­zi­ce ovšem v rám­ci fil­mu fun­gu­je, tedy není tře­ba ji nějak roz­ma­zá­vat.
Co se týče herec­kých výko­nů, tam se poně­kud nepří­jem­ně odrá­ží ne úpl­ně zvlád­nu­tá sce­náris­tic­ká strán­ka. Byť totiž někte­ré momen­ty v rám­ci samo­stat­ných sek­ven­cí fun­gu­jí a půso­bí zají­ma­vě, v cel­ku film nedr­ží ani na moment pohro­ma­dě a celý pří­běh se dro­lí do podiv­né­ho pří­bě­hu, variu­jí­cí to, co bon­da trá­pí už posled­ní čty­ři díly. Nic nové­ho pod slun­cem ani posun jakým­ko­liv smě­rem. Zkrátka jsme zase na začát­ku a zase řeší­me minu­lost, kte­rá poně­kud záhad­ně pře­té­ká do sou­čas­né­ho kon­flik­tu, kte­rý ten­to­krát hra­je tak tro­chu dru­hé hous­le. To má za násle­dek i to, že vět­ši­na zají­ma­vých postav nedo­sta­ne pro­stor kte­rý by si zaslou­ži­la, nebo ba pří­mo i je odkli­ze­na ze scé­ny podiv­ným způ­so­bem dří­ve, než doká­že napl­nit svůj poten­ci­ál.
Mrzí mě, že to musím říci ale tohle se zkrát­ka nepo­ved­lo. Nový Bond neví, čím vlast­ně chce být a tak trá­ví dvě a půl hodi­ny tím, že navště­vu­je sta­ré zná­mé, citu­je pře­de­šlé kapi­to­ly a sna­ží se vyme­zit pro­ti zaži­té­mu obra­zu agen­ta 007. Zapomíná tak tro­chu ovšem na to, že prá­vě to je důvo­dem jeho obli­by. Čekáte-li zábav­nou bon­dov­ku kte­rá se vydá ve šlé­pě­jích vyšlápnu­tých pře­de­šlým dílem, čekej­te dále. Spectre je jed­nou z nej­nud­něj­ších bon­do­vek his­to­rie, kte­rá se ztrá­cí ve vlast­ním náva­lu nuce­nos­ti, nudy a poku­sech o to se ješ­tě jed­nou podí­vat na zou­bek pro­ble­ma­tic­ké his­to­rie agen­ta Jamese Bonda. To vše samo­zřej­mě tak nenu­ce­ným způ­so­bem, že se z toho fanouškům bude točit hla­va. Quantum of Solace a Dnes neu­mí­rej zkrát­ka dosta­li brat­říč­ka a my si na dal­ší dobrou bon­dov­ku bude­me muset pár let zase počkat. Zkrátka v jádru mimo kon­text více než sluš­ně nato­če­ný film, kte­rý však pří­liš neba­ví. V kon­tex­tu bon­do­vek ovšem výraz­ný krok zpět.


Ohodnoťte článek


Profilový obrázek

Student dvouoborového studia Anglická filologie / Filmová věda, dlouholetý fanoušek filmu, hudby a televize. Více o mně na profilu na CSFD.cz : http://www.csfd.cz/uzivatel/135140-sanchezcz/

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com