Kritiky.cz > Speciály > Žut (Der Schut (1964)) - Průběh natáčení

Žut (Der Schut (1964)) - Průběh natáčení

Zut
Zut
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Natáčení sním­ku Žut zača­lo 31. břez­na 1964 v Bělehradu. V rezi­den­ci Konak Knjeginje Ljubice se mělo natá­čet setká­ní madam Galingré, Halefa a Kary ben Nemsího. Herečka Marianne Hold však prv­ní natá­če­cí den one­moc­ně­la, a tak musel být plán mír­ně upra­ven. Místo ní se na pla­cu obje­vi­la Olga Brajović jako madam Pouillet a Eva Balaś jako slu­žeb­ná Nebatja. Vedením pro­duk­ce byl pově­řen Manfred Korytowski, kte­rý se podí­lel i na natá­če­ní před­cho­zí­ho fil­mu Old Shatterhand. Zpočátku pra­co­val u pro­du­cen­ta Braunera jako řidič, ale díky pra­cov­ní­mu nasa­ze­ní a pro­zí­ra­vos­ti stou­pal po žeb­říč­ku výš a výš, až nako­nec dostal na sta­rost orga­ni­za­ci celé­ho fil­mu. Později se stal nej­ú­spěš­něj­ším němec­kým pro­du­cen­tem tri­ko­vých fil­mů. Za kame­rou stál Jugoslávec Aleksandar Sekulović, k němuž se poz­dě­ji při­po­jil zku­še­ný kame­ra­man Siegfried Hold (1931-2003) se svým asi­s­ten­tem Richardem Rimmelem. Siegfried Hold byl vedou­cím kame­ra­ma­nem sním­ku Old Shatterhand a byl by rád, kdy­by mohl na stej­né pozi­ci půso­bit i během natá­če­ní Žuta. V té době byl ale nato­lik pra­cov­ně vytí­že­ný, že mohl své­mu kole­go­vi asis­to­vat pou­ze u nároč­něj­ších scén. Srbský archi­tekt Dragoljub Ivkov (1931-2007) mno­ho prá­ce neměl, neboť vět­ši­na scén se natá­če­la buď­to v pří­ro­dě, nebo v domech sta­rou­sed­lí­ků, jež byly pro úče­ly fil­mo­vá­ní pou­ze lehce upra­ve­ny.

Natáčení v Bělehradu pro­bí­ha­lo jen do 3. dub­na 1964. Ještě ten večer se část týmu pře­su­nu­la do kosov­ské­ho měs­ta Peć a uby­to­va­la se v hote­lu Metohija. Následující den při­ces­to­val Lex Barker se svou snou­ben­kou Carmen, dále Marie Versini, Dieter Borsche, Chris Howland, Friedrich von Ledebur a uzdra­ve­ná Marianne Hold. Peć si fil­ma­ři vybra­li z toho důvo­du, že tam pano­va­la úžas­ná ori­en­tál­ní atmo­sfé­ra, jakou bys­te v jiných čás­tech býva­lé Jugoslávie hle­da­li mar­ně. Byly tam baza­ry, meši­ty a mina­re­ty, sta­ré kona­ky (palá­ce panov­ní­ků) i nedláž­dě­né ulič­ky. Obyvatelstvo tvo­ři­li z vět­ší čás­ti Albánci, muži nosi­li fez a kní­rek, ženy se zaha­lo­va­ly do závo­je. Město bylo obklo­pe­no hora­mi, jejichž vrchol­ky byly v době pří­jez­du štá­bu ješ­tě pokry­ty sně­hem. V údo­lí však už roz­kvé­ta­ly prv­ní třeš­ně.

Podstatná část fil­mu vznik­la prá­vě v oko­lí měs­ta Peć. V cen­t­ru baza­ro­vé čtvr­ti se natá­če­la jed­na z úvod­ních scén fil­mu, v níž se Kara ben Nemsí setká­vá u ková­ře s lor­dem Lindsayem a jeho slu­hou Archiem. Místní obchod­ní­ci půso­bi­li jako kom­pars a mno­hé neby­lo ani tře­ba pře­vlé­kat. Obzvláště krás­ným a zají­ma­vým mís­tem byla uby­tov­na, do níž ban­di­ta Manach dovle­kl Čitu. Původně to byl orto­dox­ní patri­ar­chál­ní kláš­ter, sto­jí­cí na okra­ji měs­ta. Další orto­dox­ní kláš­ter, Dečani, sto­jí­cí jen něko­lik kilo­me­t­rů od měs­ta Peć, byl pře­sta­věn v Žutův palác. Natáčel se tu i Karův výslech a jeho násled­ný pokus o útěk. Ten se Karovi bohu­žel nezda­řil a za trest měl být uvlá­čen k smr­ti. V této nebez­peč­né scé­ně zastu­po­val Lexe Barkera chor­vat­ský jez­dec Mate Ivanković, jenž se oblé­kl do ochran­né­ho oble­ku, lehl si na ten­kou dře­vě­nou des­ku a spe­ci­ál­ním pro­va­zem se nechal při­vá­zat k vozu tak, aby se v pří­pa­dě nebez­pe­čí mohl kdy­ko­liv osvo­bo­dit. Po celou dobu natá­če­ní byl na pla­cu pří­to­men lékař, kte­rý naštěs­tí nemu­sel zasa­ho­vat.

Od 4. květ­na 1964 se na řece Beli Drim natá­če­la scé­na plav­by na voru. Plavidlo bylo při­vá­zá­no k moto­ro­vé­mu člu­nu a řídil ho zku­še­ný pře­voz­ník. Všichni hlav­ní před­sta­vi­te­lé měli své dvoj­ní­ky, kte­ří mís­to her­ců pada­li do vody. Protože slun­ce se na oblo­ze uká­za­lo jen zříd­ka a v úzké rok­li se dalo natá­čet jen něko­lik hodin den­ně, trva­lo nato­če­ní této čás­ti tři dny. Pak se štáb pře­mís­til do Titogradu (dnes Podgorica), hlav­ní­ho měs­ta Černé Hory a uby­to­val se v hote­lu Crna Gora. Zhruba 10 kilo­me­t­rů za Podgoricou se vjíž­dí do kaňo­nu řeky Morači. V této divo­ké roman­tic­ké kra­ji­ně se natá­če­ly zbý­va­jí­cí důle­ži­té sek­ven­ce fil­mu, jako např. Oskův hoří­cí sta­tek, visu­tý most, Ríhova smrt, Karův sou­boj se Sandarem a Bybarem či stře­lec­ká zkouš­ka s pro­rad­ným Mübarekem. V zábě­rech se rov­něž obje­vil orto­dox­ní kláš­ter Morača.

Již mno­ho­krát se fil­ma­ři při natá­če­ní may­o­vek potý­ka­li se špat­ným poča­sím. Ani Žut nebyl výjim­kou a ke vší smů­le se tak sta­lo zrov­na při natá­če­ní jed­né z nej­ne­bez­peč­něj­ších scén - jízdy přes visu­tý most. Hrůzostrašně vyhlí­že­jí­cí most nad řekou Moračou sku­teč­ně exis­tu­je a ven­ko­va­né ho zce­la běž­ně pou­ží­va­jí. V her­cích však tato dře­vě­ná stav­ba, hou­pa­jí­cí se nad zpě­ně­nou řekou, vzbu­zo­va­la hrů­zu - zvláš­tě, když po uvol­ně­ných foš­nách měli krá­čet koně váží­cí něko­lik set kilo. Obtížného úko­lu se bez zby­teč­né­ho rem­cá­ní uja­li jugo­sláv­ští kaska­dé­ři, pro­slu­lí svou odva­hou a bláz­nov­stvím. Hned prv­ní den, 15. květ­na 1964, se však spus­ti­ly vydat­né lijá­ky a na mos­tě se neda­lo natá­čet. Manfred Korytowski se po pora­dě s reži­sé­rem Siodmakem roz­ho­dl, že se štáb pře­mís­tí na neda­le­kou lou­ku a nato­čí tam Ríhovu smrt. Představitel Karova hřeb­ce Betsy dostal od vete­ri­ná­ře dáv­ku mor­fia, ale ani tato scé­na nemoh­la být kvů­li špat­né­mu poča­sí dokon­če­na. Následující den se fil­ma­řům neda­ři­lo o nic lépe, neboť natá­če­ní na mos­tě bylo kvů­li deš­ti živo­tu nebez­peč­né. Dotočena byla ale­spoň smrt Ríha. Další den, 17. květ­na, se fil­ma­ři opět vrá­ti­li na most a poda­ři­lo se jim nato­čit ale­spoň zábě­ry s Lexem Barkerem, aby mohl odces­to­vat do Postojny, kde se prá­vě začal natá­čet film Vinnetou - Rudý gentle­man. Vydatné lijá­ky ustou­pi­ly nako­nec až po dvou týd­nech.

Dne 29. květ­na 1964 se v malém pří­stav­ním měs­teč­ku Petrovać natá­če­la scé­na, v níž lord Lindsay oče­ká­vá na své jachtě návště­vu boha­té­ho fran­couz­ské­ho obchod­ní­ka Galingréa. Místo něho při­chá­zí Nirwan se zprá­vou, že Galingré byl une­sen ban­dou obá­va­né­ho Žuta. Majitelem vypůj­če­né jach­ty nebyl nikdo jiný, než sám jugo­sláv­ský pre­zi­dent Josip Broz Tito. Dne 5. červ­na 1964 odces­to­val štáb do ate­li­é­rů pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti Avala, kde byl naa­ran­žo­ván pokoj Nirwana a Čity. Vedle ate­li­é­ru vznik­la také les­ní scé­na s med­vě­dem, Lindsayem a Archiem. Poslední chy­bě­jí­cí moti­vy, jako např. Ríhův skok přes zrád­nou roz­sed­li­nu, vzni­ka­ly od 16. červ­na v ber­lín­ském stu­diu spo­leč­nos­ti Union Film. Lexe Barkera zastu­po­val při sko­ku cir­ku­so­vý jez­dec Heiko Sembt-Schroer, jehož hře­bec nebyl vra­ník, nýbrž hně­dák a ve fil­mu to jde vcel­ku poznat. Natáčení Žuta bylo ofi­ci­ál­ně ukon­če­no dne 22. červ­na 1964.

Na závěr ješ­tě jed­na milá vzpo­mín­ka reži­sé­ra Siodmaka: zís­kat míst­ní ženy do kom­par­su bylo prý veli­ce obtíž­né. Velká část oby­va­tel byla totiž sil­ně moha­me­dán­ská a pano­va­ly tu patri­ar­chál­ní zvy­ky. Když chtěl jed­nou vyfo­to­gra­fo­vat zaha­le­nou ženu, dalo mu hod­ně prá­ce, aby její­mu man­že­lo­vi vysvět­lil, že bude mít vel­ké nepří­jem­nos­ti, pokud ho při­pra­ví o život. Vládla tam atmo­sfé­ra jako za časů Žuta, kdy se dív­ky vdá­va­ly ve dva­nác­ti letech a tepr­ve v pět­a­tři­ce­ti, kdy se z nich sta­ly mat­ró­ny, smě­ly samy ven na uli­ci. Muži jez­di­li na koních, zatím­co ženy ved­le nich cupi­ta­ly pěš­ky. Přes všech­ny nesná­ze (nebo mož­ná prá­vě kvů­li nim) se Siodmakovi poda­ři­lo nato­čit roman­tic­ký dob­ro­druž­ný film zce­la v duchu Karla Maye. Určitě se vypla­ti­lo, že scé­nář napsal milov­ník Karla Maye Georg Marischka a že se natá­če­lo v auten­tic­kém pro­stře­dí. Úžasné jsou také slov­ní pře­střel­ky mezi Karou ben Nemsím a Halefem.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Žut - Honoráře hlavních aktérů & Premiéra filmu Žut3. září 2018 Žut - Honoráře hlavních aktérů & Premiéra filmu Žut Honoráře hlavních aktérů Nejvyšší honorář obdržel Lex Barker, který se už několik let držel na špici popularity. Suma mnohonásobně převyšuje gáže ostatních herců, přestože nenatočil o […] Posted in Speciály
  • Žut - Hrdinové a padouši28. srpna 2018 Žut - Hrdinové a padouši Kostým Kary ben Nemsího oblékl Lex Barker. Producent dobře věděl, že by nemělo smysl obsadit do hlavní role jiného herce. Nejenže Kara ben Nemsí a Old Shatterhand jsou podle literární […] Posted in Speciály
  • Žut - Der Schut (1964)28. srpna 2018 Žut - Der Schut (1964) Ještě než se producent Artur Brauner pustil do natáčení své první mayovky Old Shatterhand, požádal své kolegy, aby mu předložili seznam příběhů Karla Maye, které by byly vhodné ke […] Posted in Speciály
  • Divokým Kurdistánem: Boj o vodu a spravedlnost28. ledna 2024 Divokým Kurdistánem: Boj o vodu a spravedlnost Film "Divokým Kurdistánem" přináší napínavý příběh odvážného Kara ben Nemsího, který se vydává na nebezpečnou cestu, aby zachránil vodu, která je pro kmen Haddádů cennější než zlato. […] Posted in Speciály
  • Pohnutá premiéra filmu Divokým Kurdistánem: Boj o rating a soudní spory s hvězdou Lexem Barkerem28. ledna 2024 Pohnutá premiéra filmu Divokým Kurdistánem: Boj o rating a soudní spory s hvězdou Lexem Barkerem Premiéra filmu "Divokým Kurdistánem" se stala scénou dramatických událostí, kdy producent nečekaně čelil problémům s ratingem, které ohrožovaly jeho potenciální diváckou základnu. V reakci […] Posted in Speciály
  • Divokým Kurdistánem27. ledna 2024 Divokým Kurdistánem Po premiéře úspěšné mayovky Žut začal producent Artur Brauner uvažovat o adaptaci dalšího románu z orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. V úvahu přicházel úvodní román Pouští, ale neúspěch […] Posted in Speciály
  • Poklad Aztéků - Premiéra filmu Poklad Aztéků10. září 2018 Poklad Aztéků - Premiéra filmu Poklad Aztéků Premiéra filmu se uskutečnila 4. března 1965 v Düsseldorfu. Zúčastnili se jí producent Artur Brauner, Lex Barker se svou novopečenou manželkou Carmen, Gérard Barray, Rik Battaglia, Ralf […] Posted in Speciály
  • Poklad Aztéků - Největším nepřítelem filmařů je déšť6. září 2018 Poklad Aztéků - Největším nepřítelem filmařů je déšť Špatné počasí působilo filmařům starosti i v následujících dnech a týdnech. Bouře a vydatné lijáky vedly k úplnému přerušení natáčení v exteriérech a štáb se musel přesunout do ateliérů […] Posted in Speciály
  • Poklad Aztéků - Odlet do Dubrovníku5. září 2018 Poklad Aztéků - Odlet do Dubrovníku Natáčení filmu začalo v pondělí 31. srpna 1964 v západním křídle berlínského zámku Charlottenburg, který se proměnil ve vilu hraběte Fernanda. Jako první se natáčela scéna, v níž doktor […] Posted in Speciály
  • Poklad Aztéků (Der Schatz der Azteken (1965)) - Scénář a režie4. září 2018 Poklad Aztéků (Der Schatz der Azteken (1965)) - Scénář a režie První dvě mayovky z dílny producenta Artura Braunera, Old Shatterhand a Žut, slavily ohromný divácký úspěch a směle konkurovaly mayovkám Horsta Wendlandta. Protože Artur Brauner už nemohl […] Posted in Speciály

Autorka článků o knižních a filmových mayovkách, autorka Lexikonu postav a další informací z webu https://karel-may.majerco.net.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,54903 s | počet dotazů: 266 | paměť: 71924 KB. | 28.03.2024 - 11:05:32