Kritiky.cz > Speciály > Soudce Dredd

Soudce Dredd

Photo © Copyright 1995- Cinergi Pictures Entertainment Inc
Photo © Copyright 1995- Cinergi Pictures Entertainment Inc
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Soudce Dredd je ame­ric­ký akč­ní sci-fi film z roku 1995 nato­če­ný pod­le stej­no­jmen­né­ho komik­su 2000 AD. Režíroval ho Danny Cannon a v hlav­ní roli se před­sta­vil Sylvester Stallone, stráž­ce záko­na ve futu­ris­tic­ké met­ro­po­li Mega-City One, kte­rá je plná zlo­či­nu. Ve fil­mu dále hra­jí Armand Assante, Diane Lane, Rob Schneider, Joan Chen, Jürgen Prochnow a Max von Sydow. Film byl celý nato­čen v Shepperton Studios ve Velké Británii a do kin jej 30. červ­na 1995 uved­la spo­leč­nost Buena Vista Pictures.

Film se ode­hrá­vá v roce 2080 a zob­ra­zu­je dysto­pic­ký svět. Po blí­že nespe­ci­fi­ko­va­né kata­stro­fě, kte­rá pro­mě­ni­la Zemi v „pro­kle­tou“ pus­ti­nu, zalo­ži­li pře­ži­vší sbor Soudců, jejichž role kom­bi­nu­je funk­ci poli­cie, soud­ce, poro­ty a kata. V Soudci Dreddovi je Dredd, jeden z nej­od­da­něj­ších pou­lič­ních Soudců, obvi­něn z vraž­dy vlast­ním nevlast­ním bra­t­rem - psy­cho­tic­kým Ricem, kte­rý plá­nu­je ovlád­nout Mega-City One s armá­dou nad­lid­ských klo­nů. Film pro­du­ko­va­li Charles Lippincott a Beau E. L. Marks, scé­nář napsa­li William Wisher Jr. a Steven E. de Souza.

Odborníci film kri­ti­zo­va­li za scé­nář a vní­ma­ný nedo­sta­tek ori­gi­na­li­ty a věr­nos­ti před­lo­ze spo­lu se Stalloneho herec­kým výko­nem. Film je čas­to pova­žo­ván za jeden z nej­hor­ších Stalloneho fil­mů, ale jeho vizu­ál­ní styl, efek­ty, hudeb­ní dopro­vod, kaska­dér­ské kous­ky a akč­ní sek­ven­ce byly chvá­le­ny a film byl nomi­no­ván na čty­ři ceny Saturn. V roce 2012 byl uve­den rebo­ot fil­mu s názvem Dredd.

Děj

V 80. letech 20. sto­le­tí se vět­ši­na Země sta­la neo­by­va­tel­nou pus­ti­nou. Zatímco někte­rým lidem se daří pře­ží­vat na neú­rod­né „Prokleté zemi“, vět­ši­na lid­stva síd­lí v obrov­ských mega­měs­tech s desít­ka­mi mili­o­nů oby­va­tel. V rám­ci boje pro­ti zlo­či­nu byl tra­dič­ní soud­ní sys­tém nahra­zen sbo­rem Soudců, jejichž role v sobě spo­ju­je funk­ci poli­cis­ty, soud­ce, poro­ty i kata.

V Mega-City One roku 2139 pomá­há Joseph Dredd, jeden z nej­od­da­něj­ších „pou­lič­ních soud­ců“, soud­ky­ni Barbaře Hersheyové, kte­rá je v prv­ním roč­ní­ku, ukon­čit blo­ko­vou vál­ku. Herman „Fergee“ Ferguson, hac­ker prá­vě pro­puš­tě­ný z věze­ní, je při­sti­žen při pře­střel­ce a ukry­je se v robo­to­vi vydá­va­jí­cím jíd­lo. Dredd Hermana zatkne za niče­ní majet­ku a odsou­dí ho k pěti letům věze­ní. Rico, býva­lý soud­ce, uprch­ne z věze­ní. Vrací se do Mega-City One a zís­ká­vá zpět svou uni­for­mu a zbraň „Zákonodárce“. Také najde a zno­vu akti­vu­je vyřa­ze­né­ho bojo­vé­ho robo­ta ABC Warrior.

Vartis Hammond, repor­tér kri­ti­zu­jí­cí Dredda, je zavraž­děn a Dredd se stá­vá hlav­ním pode­zře­lým. Dredd je posta­ven před soud­ní tri­bunál slo­že­ný ze soud­ců Rady, včet­ně Griffina a vrch­ní­ho soud­ce Farga, své­ho men­to­ra. Dredd je shle­dán vin­ným, pro­to­že na kul­kách pou­ži­tých k zabi­tí Hammonda je nale­ze­na jeho DNA (vlast­nos­tí Zákonodárce je otisk­nu­tí DNA uži­va­te­le na kaž­dou kul­ku, což vět­ši­na Soudců zřej­mě nezná). Aby Dredda zachrá­nil, Fargo odstou­pí z funk­ce vrch­ní­ho soud­ce a jako svou posled­ní žádost požá­dá Radu, aby ušet­ři­la Dreddův život. Dredd je odsou­zen k doži­vot­ní­mu věze­ní, zatím­co Fargo se vydá­vá na „dlou­hou ces­tu“, při níž se Soudce na odpo­čin­ku vydá­vá do pus­ti­ny, aby „při­ne­sl zákon bez­práv­ným“. Soudce Griffin, kte­rý osvo­bo­dil Rica, aby na Dredda hodil vraž­du, se stá­vá vrch­ním soud­cem a pově­řu­je Rica, aby ve měs­tě vyvo­lal cha­os.

Dredd je vzdu­cho­lo­dí pře­ve­zen do tresta­nec­ké kolo­nie Aspen, kde je usa­zen ved­le Hermana. Andělský gang, rodi­na kani­ba­lis­tic­kých mrcho­žrou­tů a ban­di­tů, však vzdu­cho­loď sestře­lí a při­ve­de Dredda s Hermanem zpět do jejich jes­ky­ně. Oddíl Soudců pro­zkou­má hava­ro­va­nou loď a dosta­ne se do jes­ky­ně s úmys­lem zabít všech­ny pře­ži­vší, niko­liv je zachrá­nit. Fargo dora­zí včas, aby Dreddovi zachrá­nil život, ale Mean Machine Angel ho smr­tel­ně zra­ní. Umírající Fargo odha­lí, že Dredd a Rico jsou výsled­kem pro­jek­tu Janus, expe­ri­men­tu gene­tic­ké­ho inže­nýr­ství, jehož cílem bylo vytvo­řit doko­na­lé­ho Soudce. Dredd usou­dí, že Rico na něj hodil vraž­du repor­té­ra a pou­žil jejich iden­tic­kou DNA. V domně­ní, že se Griffin sna­ží pro­jekt Janus zno­vu akti­vo­vat, Fargo nalé­há na Dredda, aby ho zasta­vil.

V Mega-City One Rico tero­ri­zu­je měs­to a růz­ný­mi způ­so­by vraž­dí Soudce. Griffin vyu­ži­je situ­a­ce a pře­svěd­čí Soudce z Rady, aby ode­mkli sou­bo­ry Janus. Plánuje vytvo­řit armá­du Soudců ze své DNA. Poté, co Soudci Rady ode­mknou slož­ku, je Griffin nechá zabít. Dredd a Herman se vplí­ží zpět do měs­ta a set­ka­jí se s Hersheyovou, kte­rá také sama obje­vi­la pro­jekt Janus. Vydávají se k Soše svo­bo­dy, kde jsou ukry­ty labo­ra­to­ře Janusu. Setkávají se s ABC Warriorem, kte­rý Hermana zra­ní a Dredda s Hershey zajme. Rico pou­ži­je svou vlast­ní DNA jako před­lo­hu pro klo­ny Janusu a poté při­ká­že ABC Warriorovi, aby Griffina zabil. Herman i přes svá zra­ně­ní zne­škod­ní ABC Warriora, zatím­co Dredd boju­je s Ricem, zatím­co Hershey boju­je s jeho asi­s­tent­kou, dok­tor­kou Ilsou Haydenovou. Rico před­čas­ně akti­vu­je své klo­ny, ale ty nedo­ká­žou Dredda zasta­vit a rych­lá akti­va­ce klo­nů nako­nec zni­čí labo­ra­toř Janus. Dredd pro­ná­sle­du­je Rica až na vrchol Sochy svo­bo­dy a v závě­reč­ném sou­bo­ji Rico padá k zemi.

Centrála, řídí­cí super­po­čí­tač měs­ta, celou udá­lost zazna­me­ná a odvy­sí­lá infor­ma­ce, čímž očis­tí Dreddovo jmé­no. Zbývající soud­ci požá­da­jí Dredda, aby se stal novým vrch­ním soud­cem, ten však odmít­ne a radě­ji zůsta­ne pou­lič­ním soud­cem.

Obsazení

  • Sylvester Stallone jako soud­ce Joseph Dredd
  • Armand Assante jako Rico
  • Diane Lane jako soud­ky­ně Hershey
  • Rob Schneider jako Fergie
  • Jürgen Prochnow jako soud­ce Griffin
  • Max von Sydow jako vrch­ní soud­ce Fargo
  • Joanna Miles jako soud­ce McGruder
  • Joan Chen jako dr. Ilsa Haydenová
  • Balthazar Getty jako kadet Nathan Olmeyer
  • Ian Dury jako Geiger
  • Mitchell Ryan jako Vartis Hammond
  • Bradley Lavelle jako vrch­ní soud­ce Hunter
  • Scott Wilson jako Pa Angel
  • Christopher Adamson jako Mean Machine Angel
  • Ewen Bremner jako Junior Angel
  • Phil Smeeton jako Link Angel

Další her­ci: Maurice Roëves jako ředi­tel Miller, James Remar jako Block Warlord, Pat Starr jako Lily Hammond, Lex Daniel jako nová­ček soud­ce Brisco, Angus MacInnes jako soud­ce Silver, Peter Marinker jako soud­ce Esposito, Mark Moraghan jako soud­ce Monroe, Louise Delamere jako soud­ce Meeker a Al Sapienza jako soud­ce Gellar. Adrienne Barbeau namlu­vi­la hlas cen­t­rál­ní­ho počí­ta­če v soud­ní síni. James Earl Jones namlu­vil úvod­ní tex­to­vou pasáž fil­mu.

Produkce

Vývoj

Před zahá­je­ním pro­duk­ce nechal pro­du­cent Edward Pressman pře­psat scé­nář Walonem Greenem, Rene Balcerem a Michaelem S. Chernuchinem. Na počát­ku vývo­je se uva­žo­va­lo o tom, že by film reží­ro­va­li Renny Harlin, Richard Donner, Peter Hewitt a Richard Stanley.

Režisér Danny Cannon byl najat na zákla­dě své­ho před­cho­zí­ho fil­mu Mladí Američané. Cannon byl dlou­ho­le­tým fanouš­kem komik­su Soudce Dredd. Vytvořil make­tu pla­ká­tu k fil­mu Soudce Dredd, kte­rá byla pub­li­ko­vá­na v časo­pi­se Prog 534 z roku 2000 A.D. s datem 8. srp­na 1987. Cannon svou vizi popsal jako „Ben-Hur komik­so­vých fil­mů“ a kvů­li nato­če­ní fil­mu odmí­tl nabíd­ku reží­ro­vat Smrtonosnou past s pomstou.

Odborné obsazení

Na začát­ku vývo­je se uva­žo­va­lo o Arnoldu Schwarzeneggerovi do titul­ní role, než byl obsa­zen Sylvester Stallone, i když Stallone v době obsa­ze­ní o posta­vě nikdy nesly­šel. Cannon původ­ně usi­lo­val o roli Fergieho Joe Pesciho, ale herec ji odmí­tl.

Stallone a jeho herec­ký kole­ga Armand Assante nosi­li mod­ré kon­takt­ní čoč­ky, aby se hodi­li k von Sydowovi, kte­rý hra­je jejich gene­tic­ké­ho „otce“. Assante záměr­ně napo­do­bo­val Stalloneho způ­sob řeči, aby lépe vysti­hl vztah jejich postav jako sou­ro­zen­ců.

Jürgen Prochnow, kte­rý hrál soud­ce Griffina, byl sho­dou okol­nos­tí dlou­ho­le­tým dabé­rem Stalloneho v němec­kém jazy­ce.

Design

Produkčním desig­né­rem fil­mu byl Nigel Phelps. Soudce Dredd byl jeho prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem jako výhrad­ní­ho pro­dukč­ní­ho desig­né­ra, před­tím pra­co­val na něko­li­ka význam­ných hudeb­ních video­kli­pech a byl kon­cepč­ním výtvar­ní­kem pod vede­ním Antona Fursta. Jako deko­ra­té­ra najal Petera Younga, s nímž před­tím spo­lu­pra­co­val na Batmanovi. Leslie Tomkins byl vedou­cím výtvar­ným reži­sé­rem.

Stallone si osob­ně vybral Gianniho Versaceho, aby pro film navr­hl futu­ris­tic­ké a záro­veň funkč­ní oble­če­ní. Versace vytvo­řil řadu odmít­nu­tých návrhů Dreddova oble­če­ní, než se při­klo­nil k finál­ní podo­bě.

Tvář Sochy svo­bo­dy byla posta­ve­na v Lenoxu ve stá­tě Massachusetts dce­ři­nou spo­leč­nos­tí Cinergi výkon­né­ho pro­du­cen­ta Andyho Vajny.

Speciální a vizuální efekty

Vizuální efek­ty rea­li­zo­va­la spo­leč­nost Douglase Trumbulla Massive Illusion s návrhy Kiesler-Walczak. Další efek­ty poskyt­ly spo­leč­nos­ti Digital FilmWorks, The Magic Camera Company, Amalgamated Pixels a Atomic Pictures.

Návrhy pro­te­tic­ké­ho make-upu pro Mean Machine Angel vytvo­řil výtvar­ník Chris Cunningham (uvá­dě­ný jako „Chris Hill“) pod dohle­dem Nicka Dudmana.

Produkce původ­ně zamýš­le­la pou­žít pro ztvár­ně­ní Hammersteina her­ce v oble­ku, ale Danny Cannon trval na tom, aby ho vytvo­ři­li sku­teč­né­ho pomo­cí ani­ma­t­ro­ni­ky. Efekt pohá­ně­ný hyd­rau­li­kou vytvo­řil Joss Williams a ovlá­da­lo ho pět dál­ko­vých ope­rá­to­rů.

Natáčení

Natáčení pro­bí­ha­lo v Shepperton Studios v Anglii, někte­ré loka­ce se natá­če­ly na Islandu. Producenti původ­ně chtě­li film natá­čet ve Spojených stá­tech, ale Cannon trval na tom, aby pro­duk­ce zůsta­la ve Velké Británii, kte­rá je při­ro­ze­ným domo­vem této posta­vy.

Reedice a cenzura

Před svě­to­vou pre­mi­é­rou fil­mu 30. červ­na 1995 musel být Soudce Dredd pět­krát pře­stří­hán a před­lo­žen MPAA, aby byl sní­žen rating z NC-17 na R. V roce 1995 se film dostal do kin a v roce 1995 byl již po něko­li­ká­té pro­mí­tán. To bylo před­tím, než se Stallone a stu­dio poku­si­li film ješ­tě více zkrá­tit, aby zís­ka­li rating PG-13. Cannon byl z neu­stá­lých tvůr­čích spo­rů se Stallonem tak roz­ča­ro­va­ný, že se zapří­sá­hl, že už nikdy nebu­de spo­lu­pra­co­vat s jiným her­cem zvuč­né­ho jmé­na. Uvedl také, že finál­ní ver­ze se kvů­li tvůr­čím změ­nám poža­do­va­ným Stallonem zce­la liši­la od scé­ná­ře. V poz­děj­ších roz­ho­vo­rech Stallone uve­dl, že si mys­lel, že film má být akč­ní kome­dií, a pro­to poža­do­val pře­psá­ní, aby byl více kome­di­ál­ní. Režisér a scé­náris­ta měli tem­něj­ší, sati­rič­těj­ší vizi.

Několik celých sek­ven­cí bylo z kino­ver­ze vypuš­tě­no, aby se sní­ži­lo nási­lí a tem­něj­ší tón fil­mu. Například scé­na, v níž Rico zabi­je zpra­vo­daj­ské­ho repor­té­ra Hammonda a jeho ženu, byla původ­ně del­ší a krva­věj­ší, pro­to­že uka­zo­va­la jejich zasa­že­ní kul­ka­mi ve zpo­ma­le­ném zábě­ru. Stejně tak měl robot ABC Warrior zabít soud­ce Griffina tím, že mu utrh­ne ruce a nohy, ale to bylo také změ­ně­no. Cannon chtěl více nási­lí (pro­to­že to odpo­ví­da­lo komik­so­vé před­lo­ze), ale stu­dio a Stallone chtě­li film s ratingem PG-13 a vět­ším důra­zem na humor. Dokonce i vyvr­cho­le­ní fil­mu bylo odstra­ně­no, scé­ny uka­zu­jí­cí Dredda boju­jí­cí­ho a zabí­je­jí­cí­ho klo­no­va­né soud­ce byly před uve­de­ním do kin odstra­ně­ny. V časo­pi­se Judge Dredd Megazine bylo zve­řej­ně­no něko­lik pro­pa­gač­ních sním­ků, na kte­rých Dredd stří­lí na jed­no­ho z klo­nů.

Hudba

Původně měl hud­bu k fil­mu slo­žit fil­mo­vý skla­da­tel David Arnold, kte­rý s reži­sé­rem Dannym Cannonem spo­lu­pra­co­val na jeho před­cho­zím fil­mu Mladí Američané, Arnolda však nahra­dil vete­rán fil­mo­vé­ho kom­po­no­vá­ní Jerry Goldsmith, ale jak se ter­mí­ny post­pro­duk­ce stá­le více zpož­ďo­va­ly, byl Goldsmith nucen z pro­jek­tu také odstou­pit kvů­li před­cho­zím závaz­kům k hud­bě k jiným fil­mům (První rytíř a Kongo). Před odcho­dem z pro­jek­tu Goldsmith slo­žil a nahrál krát­kou hud­bu, kte­rá měla být nako­nec pou­ži­ta pro trai­le­ry a reklam­ní kam­pa­ně fil­mu. Nakonec byl jako nový skla­da­tel vybrán Alan Silvestri, kte­rý se ujal hud­by k finál­ní­mu fil­mu. Soundtrack zpo­čát­ku nahrá­val s lon­dýn­skou Sinfonií. Po změ­nách, kte­ré byly ve fil­mu pro­ve­de­ny v post­pro­duk­ci, však musel Silvestri svou hud­bu roz­sáh­le upra­vit a zno­vu nahrát seg­men­ty a naráž­ky v Hollywoodu, ačko­li část hud­by z lon­dýn­ských nahrá­vek zůsta­la v hoto­vém fil­mu.

Píseň „Dredd Song“, kte­rá zazně­la v závě­reč­ných titul­cích fil­mu, napsa­la a nazpí­va­la ang­lic­ká alter­na­tiv­ní rocko­vá sku­pi­na The Cure. Píseň se obje­vu­je na tře­tím dis­ku jejich rarit­ní­ho boxu Join the Dots: B-Sides & Rarities 1978-2001 (The Fiction Years) z roku 2004 a také na soun­d­trac­ko­vém albu k fil­mu. Na soun­d­trac­ku měla být původ­ně i píseň Judge Yr’self od sku­pi­ny Manic Street Preachers. Jejich kyta­ris­ta Richey Edwards však počát­kem roku 1995 zmi­zel, a pro­to­že tato píseň byla posled­ní, kte­rou s ním kape­la napsa­la, na finál­ní seznam soun­d­trac­ku se nedo­sta­la. Píseň byla vydá­na až v roce 2003, kdy kape­la vyda­la album Lipstick Traces (A Secret History of Manic Street Preachers).

V roce 1995 vyda­lo vyda­va­tel­ství Epic Records album se soun­d­trac­kem, na kte­rém bylo sedm skla­deb ze Silvestriho hud­by (všech­ny pro­ved­la lon­dýn­ská Sinfonia, ale vět­ši­na z nich neby­la ve fil­mu pou­ži­ta ve ver­zi) a pís­ně od The Cure, The, White Zombie, Cocteau Twins, Leftfield. Na brit­ském vydá­ní se obje­vi­ly také sklad­by Ryo Aska a Worldbeaters s Youssou N’Dourem (ve fil­mu zazní pou­ze prv­ní dvě pís­ně při závě­reč­ných titul­cích).

V roce 2015 vyda­lo vyda­va­tel­ství Intrada Records znač­ně roz­ší­ře­né dvou­dis­ko­vé album v limi­to­va­né edi­ci, kte­ré obsa­hu­je veš­ke­rou Silvestriho hud­bu nahra­nou pro film. Album obsa­hu­je také hud­bu z trai­le­ru, kte­rou diri­go­val Jerry Goldsmith. Ta před­tím vyšla pou­ze jako ree­di­ce - pod tak­tov­kou Joela McNeelyho - na kom­pi­la­ci Varèse Sarabande s názvem Hollywood ’95.

Recepce

Box office

Film je pova­žo­ván za pro­pa­dák, pro­to­že na domá­cích seve­ro­a­me­ric­kých poklad­nách vydě­lal pou­ze 34,7 mili­o­nu dola­rů. V mezi­ná­rod­ním měřít­ku se mu daři­lo lépe, celo­svě­to­vě utr­žil přes 78,8 mili­o­nu dola­rů a při roz­počtu 90 mili­o­nů dola­rů dosá­hl celo­svě­to­vě cel­ko­vé výše 113,5 mili­o­nu dola­rů.

Kritické ohlasy

Na Rotten Tomatoes má film hod­no­ce­ní schvá­le­ní 22 % na zákla­dě recen­zí od 55 kri­ti­ků, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 4,00/10; kri­tic­ký kon­sen­sus webu je: „Soudce Dredd chce být jak legi­tim­ním násil­ným akč­ním fil­mem, tak paro­dií jed­no­ho, ale reži­sér Danny Cannon nedo­ká­že najít potřeb­nou rov­no­váhu, aby to fun­go­va­lo.“ Diváci dota­zo­va­ní CinemaScore dali fil­mu prů­měr­nou znám­ku „B“ na stup­ni­ci od A+ do F.

Gene Siskel ozna­čil Soudce Dredda za jeden z nej­hor­ších fil­mů roku 1995 v rám­ci své recen­ze „Worst of 1995“ na Siskel and Ebert. Roger Ebert ve své recen­zi pro Chicago Sun-Times udě­lil fil­mu 2 body ze 4 a napsal: „Stallone to pře­ži­je, ale jeho ved­lej­ší herec­ké obsa­ze­ní, zahr­nu­jí­cí také nevý­raz­nou Joan Chenovou a nesmír­ně inten­ziv­ní­ho Jurgena Prochnowa, není dob­ře vyu­ži­to.“

„Stallone se v tom­to fil­mu obje­vu­je, ale jeho role není moc dob­ře vyu­ži­ta. Todd McCarthy z Variety film ozna­čil za „hřmot­nou, neo­ri­gi­nál­ní futu­ris­tic­kou hard­wa­ro­vou show pro dospí­va­jí­cí chlap­ce“. Owen Gleiberman z Entertainment Weekly udě­lil fil­mu znám­ku C a napsal: „Film ke kon­ci prak­tic­ky vypa­dá, jako by chtěl zni­čit sám sebe.“ Jonathan Rosenbaum z Chicago Reader ohod­no­til film nega­tiv­ně: „Bez inspi­ra­ce reží­ro­val Danny Cannon pod­le hloupé­ho scé­ná­ře Michaela De Lucy, Williama Wishera a Stevena de Souzy.“ Caryn Jamesová z New York Times napsa­la: „Přestože je film plný hlu­ku a faleš­né paleb­né síly, Dredd na plát­ně pros­tě leží až do závě­reč­ných scén.“ Mick LaSalle ze San Francisco Chronicle udě­lil fil­mu 1 znám­ku ze 4 a napsal: „Obvykle pou­ta­vý a sym­pa­tic­ký Stallone je zde prázd­ný a bez jazy­ka, nehyb­ná deska upro­střed 95 minut střel­by, výbuchů a gotic­kých exce­sů.“ Rita Kempleyová z Washington Post napsa­la: „Kromě sym­pa­tic­ké­ho Schneidera a schop­né Laneové se zdá, že her­ci jsou v hlu­bo­kém šoku. Hm, ať je to Dreddův zámek.“ James Berardinelli z ReelViews napsal: „Občas je to spí­še zábav­né, ale nelze roz­hod­nout, zda je to náho­da, nebo záměr.“

V retrospek­tiv­ní recen­zi z roku 2017 Richard Trenholm ze CNET napsal, že film „čer­pal z boha­té his­to­rie komik­su pro­zí­ra­vě­ji než ver­ze z roku 2012“ a „napros­to se tre­fil do vzhle­du Mega City One“. Trenholm pozna­me­nal, že „kuli­sy, kos­týmy a vozi­dla byly fan­tas­tic­ké“, zatím­co „ční­cí ABC bojov­ník a gro­tesk­ní Angel Gang“ byly „tri­um­fem fyzi­kál­ních efek­tů z doby před CGI“. V roce 2020, u pří­le­ži­tos­ti 25. výro­čí fil­mu, Drew Dietsch z Giant Freakin Robot pochvá­lil povr­cho­vé prv­ky fil­mu: „Jako čis­tý pro­dukč­ní kus musí být [Soudce Dredd] vyhlá­šen jako jeden z nej­lep­ších poči­nů 90. let. Všechno, co se týče struk­tu­ry fil­mu, je ohrom­ný úspěch.“

Další ohlasy

V roce 2008 Stallone o svých poci­tech z fil­mu hovo­řil v jed­nom z čísel časo­pi­su Uncut:

Když jsem tuhle nemo­vi­tost četl, tak se mi líbi­la, pro­to­že si vza­la žánr, kte­rý mám rád, to, co by se dalo nazvat „akč­ní mora­li­tou“, a udě­la­la ho tro­chu sofis­ti­ko­va­něj­ším. Mělo to poli­tic­ký pod­text. Ukazoval, že pokud neo­me­zí­me způ­sob, jakým řídí­me náš soud­ní sys­tém, může poli­cie nako­nec řídit naše živo­ty. Zabýval se archaic­ký­mi vlá­da­mi; zabý­val se klo­no­vá­ním a vše­mi mož­ný­mi věc­mi, kte­ré by se moh­ly v budouc­nu stát. Byl také vět­ší než jaký­ko­li jiný film, kte­rý jsem nato­čil, svou fyzic­kou veli­kos­tí a způ­so­bem, jakým byl navr­žen. Všichni lidé byli zakr­ně­lí sys­té­mem a archi­tek­tu­rou; uka­zu­je to, jak bez­vý­znam­né by moh­ly být lid­ské bytos­ti v budouc­nos­ti. Ve fil­mu je spous­ta akce a také skvě­lé herec­ké výko­ny. Jen to neby­lo kou­le na noze. Na Soudce Dredda se ale dívám jako na sku­teč­ně pro­mar­ně­nou pří­le­ži­tost. Zdálo se, že spous­ta fanouš­ků má pro­blém s tím, že si Dredd sun­dá­vá hel­mu, pro­to­že v komik­sech to nikdy nedě­lá. Ale pro mě je to spíš pro­mar­ně­ní tak vel­ké­ho poten­ci­á­lu, kte­rý v tom nápa­du byl; jen si vzpo­meň­te na všech­ny ty pří­le­ži­tos­ti, kte­ré se daly udě­lat se scé­na­mi z Prokleté země. Nevyužilo to toho, čím to moh­lo být. Asi to mělo být mno­hem komič­těj­ší, oprav­du vtip­né a zábav­né. Z té zku­še­nos­ti jsem se pou­čil, že jsme se nemě­li sna­žit udě­lat z toho Hamleta; je to spíš Hamlet a vej­ce.

Později upřes­nil:

Podle toho, co si pama­tu­ji, byl celý pro­jekt od začát­ku pro­ble­ma­tic­ký. Filozofie fil­mu neby­la pev­ně daná - tím mám na mys­li: „Bude to váž­né dra­ma, nebo s komic­kým pod­tex­tem“ jako jiné sci-fi fil­my, kte­ré byly úspěš­né? Takže spous­ta kous­ků do sebe pros­tě hlad­ce neza­pa­da­la. Bylo to něco jako ope­ře­ná ryba. Některé desig­nér­ské prá­ce na něm byly fan­tas­tic­ké a kuli­sy byly neu­vě­ři­tel­ně reál­né, i když stá­ly metr od nás, ale pros­tě tam chy­bě­la komu­ni­ka­ce. Věděl jsem, že nás čeká dlou­hé natá­če­ní, když bez vysvět­li­tel­né­ho důvo­du Danny Cannon, kte­rý je spí­še men­ší­ho vzrůstu, sesko­čil z reži­sér­ské židle a zařval na všech­ny v dosle­chu: „STRACH! Všichni by se mě měli BÁT!“ a pak vysko­čil zpát­ky na svou žid­li, jako by se nic nesta­lo. Britský štáb při­jí­mal sáz­ky na dél­ku jeho živo­ta.

John Wagner, tvůr­ce komik­so­vé posta­vy, pod­le níž byl film nato­čen, v roz­ho­vo­ru pro časo­pis Empire v roce 2012 uve­dl: „Vím, že se mi to nelí­bí: „ten pří­běh neměl se Soudcem Dreddem nic spo­leč­né­ho a Soudce Dredd ve sku­teč­nos­ti nebyl Soudce Dredd.“ Wagner řekl, že je ško­da, jak film dopa­dl, pro­to­že pro­dukč­ní hod­no­ty byly skvě­lé a měli na to roz­po­čet. V roz­ho­vo­ru pro časo­pis Total Film řekl, že film „vyprá­věl špat­ný pří­běh“, pro­to­že se „sna­žil udě­lat pří­liš mno­ho“.

Ocenění

Na 22. roč­ní­ku Saturn Awards zís­kal film nomi­na­ce ve čtyřech kate­go­ri­ích (nej­lep­ší sci-fi film, nej­lep­ší spe­ci­ál­ní efek­ty, nej­lep­ší kos­týmy a nej­lep­ší make-up). Za roli soud­ce Dredda byl Stallone v roce 1995 nomi­no­ván na Zlatou mali­nu za nej­hor­ší muž­ský herec­ký výkon. Na Stinkers Bad Movie Awards 1995 zís­kal za svůj výkon ve fil­mu a v Assassins cenu za nej­hor­ší­ho her­ce.

Dallred byl za svůj výkon ve fil­mu nomi­no­ván na nej­hor­ší­ho her­ce.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,14058 s | počet dotazů: 261 | paměť: 72387 KB. | 26.04.2024 - 02:31:29