Smrtonosná past 3

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Smrtonosná past 3 je ame­ric­ký akč­ní film z roku 1995, kte­rý nato­čil John McTiernan (reži­sér prv­ní­ho dílu). Scénář k němu napsal Jonathan Hensleigh pod­le Hensleighova scé­ná­ře Simon Says a pod­le postav, kte­ré vytvo­řil Roderick Thorp pro svůj román Nic netr­vá věč­ně z roku 1979.

Ve fil­mu vystu­pu­jí Bruce Willis jako poru­čík newy­or­ské poli­cie John McClane a Samuel L. Jackson jako McClaneův neo­chot­ný par­ťák Zeus Carver, kte­ří se spo­jí, aby zasta­vi­li bom­bo­vé hroz­by po celém New Yorku, kte­ré pro­vá­dí „Simon“ (Jeremy Irons). Film byl uve­den do kin 19. květ­na 1995 se smí­še­ný­mi ohla­sy a stal se nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku.

Obsah filmu

Obchodní dům Bonwit Teller v New Yorku je zni­čen bom­bou během ran­ní­ho dojíž­dě­ní. Newyorské poli­cej­ní oddě­le­ní obdr­ží tele­fo­nát od „Simona“, kte­rý se hlá­sí k odpo­věd­nos­ti. Vyhrožuje, že odpá­lí dal­ší, pokud nebu­de v Harlemu vysa­zen suspen­do­va­ný poli­cis­ta John McClane, kte­rý má na sobě sendvi­čo­vou des­ku s raso­vou uráž­kou. Vyhoví mu a McClane je při­vo­lán.

Zeus Carver, elek­tri­kář z neda­le­ké­ho obcho­du, vidí, že McClane má na sobě des­ku. McClane mu vysvět­lí, že je poli­cis­ta na pří­pa­du, ale brzy je napa­den sku­pi­nou čer­no­chů, kte­ré roz­čí­li­la raso­vá uráž­ka na sendvi­čo­vé tabu­li. Společně s Carverem se mu poda­ří unik­nout v taxí­ku. Na veli­tel­ství newy­or­ské poli­cie se dozví­da­jí, že bylo ukra­de­no vel­ké množ­ství binár­ní kapal­né výbuš­ni­ny, jejíž část byla pou­ži­ta pro bom­bu. Simon poža­du­je, aby se McClane i Carver řídi­li jeho poky­ny, a před­klá­dá jim řadu časo­vě ome­ze­ných úko­lů, kte­ré je zave­dou na sta­ni­ci met­ra na Wall Street. McClane nastou­pí do bro­ok­lyn­ské­ho vla­ku čís­lo 3 a hle­dá bom­bu, kte­rou do něj Simon umís­til, zatím­co Carver spě­chá, aby odpo­vě­děl na Simonův tele­fo­nát v tele­fon­ní bud­ce. McClane bom­bu najde a vyho­dí ji z vla­ku těs­ně před­tím, než vybuch­ne, čímž vlak vyko­le­jí a poško­dí sta­ni­ci.

McClane a Carver se přesku­pí s poli­cií a agen­ty FBI a zjis­tí, že Simon je „Peter Krieg“, býva­lý plu­kov­ník výcho­do­ně­mec­ké lido­vé armá­dy a nájem­ný žol­dák. Krieg se však ve sku­teč­nos­ti jme­nu­je Simon Peter Gruber, bra­tr Hanse Grubera, kte­ré­ho McClane před lety zabil v Los Angeles.

Simon pak zavo­lá sku­pi­ně a řek­ne jim o bom­bě v newy­or­ské stát­ní ško­le, kte­rá má vybuch­nout, jakmi­le skon­čí vyu­čo­vá­ní, a je vyba­ve­na rádi­o­vým deto­ná­to­rem, kte­rý se spouš­tí pomo­cí pásek FBI a poli­cie. Simon pro­zra­dí McClaneovi a Carverovi polo­hu ško­ly, pokud se budou řídit jeho hádan­ka­mi, a varu­je je, že bom­bu odpá­lí, pokud se poku­sí o eva­ku­a­ci. Zatímco McClane a Carver plní Simonův dal­ší úkol, poli­cie orga­ni­zu­je pro­hle­dá­vá­ní měst­ských škol a ke koor­di­na­ci vyu­ží­vá lin­ku 9-1-1. Všichni se sna­ží najít mís­to, kde se nachá­zí. McClane si uvě­do­mí, že Simon vyu­ží­vá hroz­bu bom­bou, aby odve­dl pozor­nost poli­cie od Wall Street, kde nejsou žád­né veřej­né ško­ly. Když se tam vrá­tí, zjis­tí, že Simonovi muži pro­ra­zi­li tunel do Federální rezerv­ní ban­ky a ukrad­li 140 mili­ard dola­rů ve zla­tých slit­cích ve sklá­pěč­kách. Sledují náklad­ní auta do akva­duk­tu v tune­lu č. 3. Carver pokra­ču­je v Simonově hře, zatím­co McClane sle­du­je náklad­ní auta.

McClane zabi­je čle­ny posád­ky jed­no­ho sklá­pě­cí­ho vozu a zmoc­ní se ho. Simon vyho­dí do povět­ří pře­hra­du s úmys­lem zato­pit tunel a uto­pit McClanea, ale McClane je vyho­zen vět­ra­cí šach­tou a zno­vu se setká s Carverem. Přežijí auto­mo­bi­lo­vou honič­ku se Simonovými muži, kte­ří Carvera sle­do­va­li, a zjis­tí, že kaž­dý z řidi­čů měl u sebe dost peněz na zapla­ce­ní mýt­né­ho za most. Vplíží se na palu­bu tan­ke­ru zakot­ve­né­ho v Long Island Sound, ale Simon a jeho posád­ka je zajmou a umís­tí je ved­le bom­by v nákla­do­vém pro­sto­ru. Simon vysvět­lu­je, že bom­ba ve ško­le byla faleš­ná a měla odlá­kat pozor­nost poli­cie. Vysílá zprá­vu, v níž hlá­sá svůj záměr zni­čit tan­ker a roz­ptý­lit ukra­de­né zla­to po dně Soundu, čímž desta­bi­li­zu­je eko­no­mi­ku západ­ní­ho svě­ta. Po jeho odcho­du se Carver a McClane osvo­bo­dí a unik­nou z cis­ter­ny těs­ně před výbu­chem bom­by.

Když jsou McClane a Carver vyslý­chá­ni poli­cií, McClane ozná­mí, že v cis­ter­ně nebyl žád­ný ze zla­tých slit­ků, a na zákla­dě svých zna­los­tí rodi­ny Gruberových vyvo­dí, že Simon měl v úmys­lu si je pone­chat. Když se McClane sna­ží dovo­lat své odci­ze­né man­žel­ce Holly, podí­vá se na lah­vič­ku aspi­ri­nu, kte­rou mu Simon dal, a pozna­me­ná, že byla zakou­pe­na na odpo­čí­va­dle pro kami­o­ny v Quebecu na kanadsko-amerických hra­ni­cích. McClane, Carver a poli­cie dora­zí do skla­diš­tě poblíž odpo­čí­va­dla pro kami­o­ny, kde Simon a jeho muži roz­dě­lu­jí šper­ky a plá­nu­jí útěk. Zbytek Simonových mužů je zajat, zatím­co Simon a jeho pří­tel­ky­ně Káťa se pokou­še­jí unik­nout vrtu­l­ní­kem. McClane postře­lí nad­zem­ní elek­tric­ké vede­ní, kte­ré spad­ne na vrtu­l­ník, což způ­so­bí jeho havá­rii a výbuch. Po osla­vě jejich tri­um­fu Carver pře­svěd­čí McClanea, aby zno­vu zavo­lal Holly.

Výroba

Vývoj a psaní

Stejně jako vět­ši­na fil­mů této série byl i ten­to film vytvo­řen na zákla­dě samo­stat­né­ho pro­jek­tu. Pro Smrtonosnou past 3 byly napsá­ny růz­né scé­ná­ře; řadu z nich Bruce Willis nako­nec odmí­tl s odů­vod­ně­ním, že půso­bí jako pře­pis akč­ních fil­mů, kte­ré při­šly po prv­ním fil­mu. Jeden ze scé­ná­řů, původ­ně nazva­ný Troubleshooter, měl McClane bojo­vat s tero­ris­ty na výlet­ní lodi v Karibiku, ale byl zamít­nut, pro­to­že se pří­liš podo­bal fil­mu V oble­že­ní. Později byl Troubleshooter pře­pra­co­ván na Nebezpečná rych­lost 2: Zásah.

Nakonec byl pou­žit scé­nář urče­ný pro film s názvem Simon Says, kte­rý byl původ­ně umís­těn jako vozi­dlo Brandona Leeho a posta­va Dia byla napsá­na s ohle­dem na hereč­ku. Společnost Warner Bros. scé­nář odkou­pi­la a pře­psa­la jej na pokra­čo­vá­ní Smrtonosné zbra­ně. Warner Bros. poz­dě­ji scé­nář dalo do obra­tu, aby ho kou­pi­la spo­leč­nost Fox a pře­psa­la ho na film Smrtonosná past.

Andy Vajna nahra­dil Joela Silvera a Larryho Gordona jako pro­du­cent fil­mu kvů­li nesho­dám s Willisem. V důsled­ku toho Vajnova spo­leč­nost Cinergi zís­ka­la zahra­nič­ní prá­va na film. Ve vět­ši­ně regi­o­nů zís­ka­ly prá­va na film spo­leč­nos­ti Disney a Summit Entertainment, zatím­co domá­cí prá­va si pone­cha­la spo­leč­nost Fox. V čer­ven­ci 1997 pro­da­la spo­leč­nost Cinergi svůj 50% podíl na fil­mu spo­leč­nos­ti Fox za 11,25 mili­o­nu dola­rů.

Obsazení

Laurenci Fishburneovi byla původ­ně nabíd­nu­ta ved­lej­ší role Zeuse Carvera, role napsa­ná také pro něj, ale chtěl vyš­ší hono­rář. Producent Andy Vajna však smlou­vu nepod­po­řil. Fishburne již dří­ve odmí­tl roli Julese Winnfielda ve fil­mu Pulp Fiction, kte­rou nako­nec ztvár­nil Samuel L. Jackson. Fishburneovi roli Julese roz­mlu­vi­li jeho zástup­ci, kte­ří chtě­li, aby při­jí­mal pou­ze hlav­ní role, jinak by kari­ér­ně uví­zl jako herec ve ved­lej­ší roli. Následně měl film Pulp Fiction pre­mi­é­ru na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes v době, kdy Fishburne vyjed­ná­val o svém pla­tu. Vajna se této akce zúčast­nil také, aby pod­po­řil Willise, kte­rý se ve fil­mu Quentina Tarantina obje­vil. Tarantino vzpo­mí­nal, že Vajna byl Jacksonovým výko­nem nato­lik ohro­men, že mu mís­to toho nabí­dl roli Carvera. Fishburne poz­dě­ji podal na Vajnovu spo­leč­nost Cinergi žalo­bu za nedo­dr­že­ní úst­ní doho­dy. Soudní pro­ces trval dva roky a Fishburne se dočkal vyrov­ná­ní.

Alternativní konec

Byl nato­čen alter­na­tiv­ní konec k tomu, kte­rý byl uve­den ve finál­ní ver­zi fil­mu, s Jeremy Ironsem a Brucem Willisem, ode­hrá­va­jí­cí se něja­ký čas po udá­los­tech v New Yorku. Najdete ho na DVD ve spe­ci­ál­ní edi­ci. V této ver­zi se před­po­klá­dá, že se lou­pež poda­ři­la a že McClane byl pou­žit jako obět­ní berá­nek za vše, co se nepo­ved­lo. Po více než dva­ce­ti letech služ­by je pro­puš­těn od newy­or­ské poli­cie a FBI mu dokon­ce ode­bra­la pen­zi. Přesto se mu poda­ří Simona vysto­po­vat pod­le čís­la šar­že na lah­vič­ce aspi­ri­nu a set­ka­jí se v jed­nom maďar­ském baru. V této ver­zi Simon pod­ra­zil vět­ši­nu svých kom­pli­ců, dostal lup do bez­peč­né­ho úkry­tu kde­si v Maďarsku a zla­to nechal pro­mě­nit v soš­ky Empire State Building, aby ho mohl pro­pa­šo­vat ze země; přes­to je vysto­po­ván až do své­ho zahra­nič­ní­ho úkry­tu. McClane si chce své pro­blémy vyří­dit na Simonovi, kte­ré­ho pozve ke hře „McClane říká“. Ta spo­čí­vá v rus­ké rule­tě s malým čín­ským rake­to­me­tem, z něhož byla odstra­ně­na míři­dla, tak­že není mož­né určit, kte­rý konec je kte­rý. McClane pak Simonovi polo­ží něko­lik háda­nek podob­ných těm, kte­ré hrál v New Yorku. Když Simon jed­nu hádan­ku vyluš­tí, McClane ho pod pohrůž­kou střel­by donu­tí vystře­lit z rake­to­me­tu, kte­rý Simona pro­stře­lí, čímž ho zabi­je.

• Photo © 20th Century Fox
• Zdroj člán­ku: Anglická Wikipedie

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře