Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Smrtonosná past

Smrtonosná past

SmPast
SmPast

Smrtonosná past je ame­ric­ký akč­ní film z roku 1988, kte­rý reží­ro­val John McTiernan a scé­nář napsa­li Jeb Stuart a Steven E. de Souza. Je nato­čen pod­le romá­nu Rodericka Thorpa z roku 1979 Nic netr­vá věč­ně a hra­jí v něm Bruce Willis, Alan Rickman, Alexander Godunov a Bonnie Bedelia. Smrtonosná past vyprá­ví o newy­or­ském poli­cej­ním detek­ti­vo­vi Johnu McClaneovi (Willis), kte­rý se při návštěvě své odci­ze­né man­žel­ky při­ple­te do tero­ris­tic­ké­ho pře­pa­de­ní losan­ge­les­ké­ho mra­kodra­pu. Ve ved­lej­ších rolích se před­sta­ví Reginald VelJohnson, William Atherton, Paul Gleason a Hart Bochner.

V roce 1987 byl Stuart najat spo­leč­nos­tí 20th Century Fox, aby Thorpovu nove­lu adap­to­val do podo­by scé­ná­ře. Jeho hoto­vá před­lo­ha dosta­la oka­mži­tě zele­nou u Foxů, kte­ří tou­ži­li po let­ním trhá­ku násle­du­jí­cí­ho roku. Roli McClanea odmít­la řada nej­po­pu­lár­něj­ších her­ců dese­ti­le­tí, včet­ně Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho. Willis, zná­mý pře­de­vším z tele­viz­ní tvor­by, dostal za svou účast 5 mili­o­nů dola­rů, čímž se zařa­dil mezi nej­lé­pe pla­ce­né holly­wo­od­ské her­ce. Odborníci z bran­že pova­žo­va­li smlou­vu za špat­nou inves­ti­ci a před uve­de­ním fil­mu vyvo­la­la znač­nou kon­tro­ver­zi. Natáčení pro­bí­ha­lo od lis­to­pa­du 1987 do břez­na 1988 s roz­poč­tem 25-35 mili­o­nů dola­rů a téměř výhrad­ně na loka­cích v losan­ge­les­kém Fox Plaza a jeho oko­lí.

Očekávání od Smrtonosné pas­ti byla níz­ká; někte­ré mar­ke­tingo­vé sna­hy vyne­cha­ly Willisovu podo­bu, údaj­ně pro­to, že mar­ke­tingo­vý tým usou­dil, že pro­stře­dí je stej­ně důle­ži­té jako McClane. Po uve­de­ní fil­mu do kin v čer­ven­ci 1988 byly prv­ní recen­ze smí­še­né: kri­ti­ka se sou­stře­di­la na nási­lí, záplet­ku a Willisův výkon, zatím­co McTiernanova režie a Rickmanovo cha­risma­tic­ké ztvár­ně­ní padou­cha Hanse Grubera byly chvá­le­ny. Navzdory před­po­vě­dím vydě­la­la Smrtonosná past při­bliž­ně 140 mili­o­nů dola­rů a sta­la se desá­tým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku a nej­vý­dě­leč­něj­ším akč­ním fil­mem. Film zís­kal čty­ři nomi­na­ce na Oscara, vyne­sl Willise mezi hlav­ní her­ce a z Rickmana udě­lal celebri­tu.

Smrtonosná past byla kri­ti­kou pře­hod­no­ce­na a nyní je pova­žo­vá­na za jeden z nej­lep­ších akč­ních fil­mů a čas­to je také ozna­čo­vá­na za jeden z nej­lep­ších vánoč­ních fil­mů. Film oži­vil akč­ní žánr, a to pře­de­vším díky zob­ra­ze­ní McClanea jako zra­ni­tel­né­ho a chy­bu­jí­cí­ho hrdi­ny, na roz­díl od sval­na­tých a nepo­ra­zi­tel­ných hrdi­nů jiných fil­mů z té doby. Retrospektivní komen­tá­to­ři také iden­ti­fi­ko­va­li a ana­ly­zo­va­li jeho tema­tic­ké pro­blémy, včet­ně pomsty, mas­ku­li­ni­ty, gen­de­ro­vých rolí a ame­ric­kých obav z cizích vli­vů. Film dal vznik­nout řadě napo­do­bi­te­lů; ter­mín „Smrtonosná past“ se stal zkrat­kou pro záplet­ky s drti­vou pře­si­lou v ome­ze­ném pro­stře­dí, např. Vznikla fran­ší­za zahr­nu­jí­cí pokra­čo­vá­ní Smrtonosná past 2 (1990), Smrtonosná past 3 (1995), Smrtonosná past 4.0 (2007) a Smrtonosná past: Opět v akci(2013) a video­hry, komiksy a dal­ší zbo­ží. Film Smrtonosná past byl v roce 2017 Knihovnou Kongresu Spojených stá­tů ame­ric­kých ozna­čen za „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“ a byl vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru.

Obsah filmu

Na Štědrý den při­jíž­dí detek­tiv newy­or­ské poli­cie John McClane do Los Angeles v nadě­ji, že se na večír­ku pořá­da­ném jejím zaměst­na­va­te­lem, spo­leč­nos­tí Nakatomi Corporation, usmí­ří se svou odci­ze­nou man­žel­kou Holly. Na Nakatomi Plaza ho odve­ze řidič limu­zí­ny Argyle, kte­rý mu nabíd­ne, že na McClanea počká v gará­ži. Zatímco se McClane pře­vlé­ká, věž je obsa­ze­na němec­kým radi­ká­lem Hansem Gruberem a jeho těž­ce ozbro­je­ným týmem, včet­ně Karla a Thea. Všichni ve věži jsou zaja­ti jako rukojmí kro­mě McClanea, kte­rý se vytra­tí.

Gruber se vydá­vá za tero­ris­tu, aby ukra­dl 640 mili­o­nů dola­rů v nesle­do­va­tel­ných dlu­ho­pi­sech na doru­či­te­le v tre­zo­ru budo­vy. Zavraždí výkon­né­ho ředi­te­le Josepha Takagiho poté, co se mu nepo­da­ří zís­kat od něj pří­stu­po­vý kód, a pově­ří Thea, aby se do tre­zo­ru vlou­pal. Teroristé jsou na McClaneovu pří­tom­nost upo­zor­ně­ni a jeden z nich, Tony, je vyslán za ním. McClane Tonyho zabi­je a vez­me si jeho zbraň a vysí­lač­ku, s jejichž pomo­cí se spo­jí se skep­tic­kým losan­ge­leským poli­cej­ním oddě­le­ním (LAPD) a ser­žant Al Powell je vyslán na vyšet­řo­vá­ní. Mezitím McClane zabi­je dal­ší tero­ris­ty a zís­ká jejich pytel s C-4 a roz­buš­ka­mi. Poté, co Powell nezjis­til nic závad­né­ho, se chys­tá odjet, dokud mu McClane nesho­dí na auto mrt­vo­lu tero­ris­ty. Poté, co Powell zavo­lá posi­ly, se zása­ho­vá jed­not­ka poku­sí vtrh­nout do budo­vy, ale je napa­de­na tero­ris­ty. McClane hodí do výta­ho­vé šach­ty C-4, což způ­so­bí výbuch, kte­rý zabi­je něko­lik tero­ris­tů a ukon­čí útok.

Hollyho spo­lu­pra­cov­ník Harry Ellis se pokou­ší vyjed­ná­vat Gruberovým jmé­nem, ale když se McClane odmít­ne vzdát, Gruber Ellise zabi­je. Při kon­t­ro­le výbuš­nin na stře­še se Gruber setká s McClanem a před­stí­rá, že je uprch­lý rukojmí; McClane dá Gruberovi zbraň. Gruber se poku­sí McClanea zastře­lit, ale zjis­tí, že zbraň není nabi­tá, a zachrá­ní ho až zásah ostat­ních tero­ris­tů. McClane unik­ne, ale je zra­něn roz­bi­tým sklem a ztra­tí roz­buš­ky. Venku pře­bí­ra­jí kon­t­ro­lu agen­ti Federálního úřa­du pro vyšet­řo­vá­ní (FBI). Nařídí vypnout elektři­nu, což, jak Gruber před­po­klá­dal, vyřa­dí posled­ní zámek tre­zo­ru, aby si jeho tým mohl vyzved­nout dlu­ho­pi­sy.

FBI sou­hla­sí s Gruberovým poža­dav­kem na vrtu­l­ník a má v úmys­lu vyslat na likvi­da­ci sku­pi­ny vrtu­l­ní­ky s bitev­ní­ky. McClane si uvě­do­mí, že Gruber plá­nu­je vyho­dit stře­chu do povět­ří, aby zabil rukojmí a před­stí­ral smrt své­ho týmu. Karl, roz­zu­ře­ný smr­tí své­ho bra­t­ra Tonyho, napad­ne McClanea a je zřej­mě zabit. Gruber vidí ve zprá­vách repor­táž Richarda Thornburga o McClaneových dětech a vyde­du­ku­je, že je to man­žel Holly. Rukojmí jsou odve­de­ni na stře­chu, zatím­co Gruber drží Holly u sebe. McClane zaže­ne rukojmí ze stře­chy těs­ně před­tím, než ji Gruber odpá­lí a zni­čí blí­ží­cí se vrtu­l­ní­ky FBI. Mezitím Theo vyzved­ne dodáv­ku z gará­že, ale je zne­škod­něn Argylem, kte­rý sle­do­val dění na vysí­lač­ce ve svém autě.

Unavený a potlu­če­ný McClane najde Holly s Gruberem a jeho zbý­va­jí­cí­mi nohsle­dy. McClane se Gruberovi vzdá a chys­tá se být zastře­len, ale popad­ne skry­tou pis­to­li při­le­pe­nou na zádech a posled­ní­mi dvě­ma nábo­ji Grubera zra­ní a jeho kom­pli­ce zabi­je. Gruber pro­pad­ne oknem, ale chy­tí se Hollyiných náram­ko­vých hodi­nek a napo­sle­dy se poku­sí dvo­ji­ci zabít, než McClane hodin­ky ode­p­ne a Gruber pad­ne k zemi. Venku Karl pře­pad­ne McClanea a Holly, ale je zabit Powellem. Holly ude­ří Thornburga, když se pokou­ší vyslech­nout McClanea, než Argyle pro­ra­zí dve­ře gará­že v limu­zí­ně a odve­ze McClanea a Holly spo­leč­ně pryč.

Výroba

Vývoj a psaní

Vývoj fil­mu Smrtonosná past začal v roce 1987, kdy se sce­náris­ta Jeb Stuart oci­tl ve finanč­ní tís­ni. Jeho scé­nář zakou­pe­ný spo­leč­nos­tí Columbia Pictures byl opuš­těn a smlou­va u Walt Disney Pictures mu neza­jiš­ťo­va­la dosta­teč­ný pří­jem. Stuart měl šest týd­nů mezi nasmlou­va­ný­mi pra­ce­mi, a tak jeho agent Jeremy Zimmer kon­tak­to­val Lloyda Levina, vedou­cí­ho vývo­je v Gordon Company, pro­dukč­ní slož­ce 20th Century Fox.

Levin požá­dal Stuarta, aby pra­co­val na adap­ta­ci romá­nu Nic netr­vá věč­ně, kte­rý v roce 1978 napsal býva­lý poli­cis­ta Roderick Thorp. Thorpa k napsá­ní romá­nu Nic netr­vá věč­ně inspi­ro­val sen, kte­rý se mu zdál - v němž ozbro­je­ní útoč­ní­ci pro­ná­sle­du­jí muže v budo­vě - po zhléd­nu­tí kata­stro­fic­ké­ho fil­mu The Towering Inferno z roku 1974. Společnost Fox adap­to­va­la před­chůd­ce této kni­hy, Detektiva z roku 1966, pro film z roku 1968 s Frankem Sinatrou v hlav­ní roli detek­ti­va newy­or­ské poli­cie Joea Lelanda, a zakou­pi­la prá­va na pokra­čo­vá­ní ješ­tě před­tím, než bylo Nic netr­vá věč­ně napsá­no.

Levin dal Stuartovi tvůr­čí svo­bo­du, pokud zacho­vá pro­stře­dí Vánoc v Los Angeles; ten­to kon­cept by pod­le něj posky­tl zají­ma­vou este­ti­ku. Film byl navr­žen jako „Rambo v kan­ce­lář­ské budo­vě“, což odka­zo­va­lo na úspěš­nou sérii fil­mů o Rambovi. Producenti Lawrence Gordon a Joel Silver naja­li reži­sé­ra Johna McTiernana kvů­li jeho spo­lu­prá­ci na úspěš­ném akč­ním fil­mu Predátor z roku 1987. McTiernan sou­hla­sil s režií pod pod­mín­kou, že film bude mít „tro­chu rados­ti“ a nebu­de obsa­ho­vat jen „zlé, hnus­né činy“, kte­ré zná­me z jiných tero­ris­tic­kých fil­mů.

Stuart začal pra­co­vat 18 hodin den­ně ve své kan­ce­lá­ři ve stu­diu Walta Disneyho v Burbanku, což ho vyčer­pá­va­lo a zane­chá­va­lo „na hra­ně“. Po hád­ce s man­žel­kou se vydal na pro­jížď­ku a ve svém jízd­ním pru­hu uvi­děl kra­bi­ci; nemohl se jí vyhnout, byl nucen zajet a zjis­til, že je prázd­ná. Podle Stuarta zasta­vil na kra­ji dál­ni­ce a „buši­lo mu srd­ce“. Z toho Stuart vyvo­dil ústřed­ní motiv pří­bě­hu o muži, kte­rý se měl před kata­stro­fou omlu­vit své ženě. Vrátil se domů, aby se s man­žel­kou usmí­řil, a té noci napsal 35 stran. Pro utvá­ře­ní vzta­hu McClanových Stuart čer­pal také z man­žel­ských pro­blé­mů svých vrs­tev­ní­ků, včet­ně roz­vo­dů a návra­tu man­že­lek k jejich dív­čí­mu jmé­nu.

John McClane se měl původ­ně jme­no­vat John Ford, ale stu­dio 20th Century Fox to pova­žo­va­lo za neúctu ke zesnu­lé­mu reži­sé­ro­vi stej­né­ho jmé­na. Stuart si McClanea vybral jako „dob­ré sil­né skot­ské jmé­no“, vychá­ze­jí­cí z jeho vlast­ní­ho kelt­ské­ho půvo­du. Postavu popsal jako chy­bu­jí­cí­ho hrdi­nu, kte­rý se v nej­hor­ší mož­né situ­a­ci pou­čí a sta­ne se lep­ším, ale ne jiným člo­vě­kem. Protože Stuart neměl žád­né zku­še­nos­ti s psa­ním akč­ních fil­mů, vyu­žil své zku­še­nos­ti s psa­ním thrille­rů a zamě­řil se na to, aby divá­kům zále­že­lo na McClaneovi, Holly a jejich usmí­ře­ní. Když Stuart svůj pří­běh před­klá­dal vedou­cím pra­cov­ní­kům, Gordon ho pře­ru­šil, řekl mu, aby dokon­čil návrh, a ze schůz­ky ode­šel. Stuart dokon­čil prv­ní ver­zi o nece­lých šest týd­nů poz­dě­ji.

Stuart vdě­čí Levinovi za to, že mu pomohl pocho­pit, že nic netr­vá věč­ně. Věrně adap­to­val mno­ho sek­ven­cí, včet­ně háze­ní nálo­že C-4 do výta­ho­vé šach­ty a sko­ku ústřed­ní posta­vy Joea Lelanda ze stře­chy. Román je však vyprá­věn výhrad­ně z Lelandovy per­spek­ti­vy a udá­los­ti, kte­rým není pří­to­men, nejsou podrob­ně popsá­ny. Jeho tón je také cynič­těj­ší a nihi­lis­tič­těj­ší: Leland navště­vu­je v budo­vě Klaxonu svou dro­go­vě závis­lou dce­ru, kte­rá umí­rá po pádu z budo­vy po boku padou­cha Antona Grubera, kte­rý vyu­ží­vá naiv­ní par­ty­zá­ny a par­ty­zán­ky k vykrá­dá­ní budo­vy kvů­li pod­po­ře Klaxonu dik­tá­tor­ské vlá­dě. Tím se jejich moti­va­ce sta­la méně jas­nou a Leland měl vět­ší roz­po­ry ohled­ně jejich zabí­je­ní, zejmé­na žen. Leland je napsán jako zku­še­ný star­ší muž pra­cu­jí­cí jako vyso­ce posta­ve­ný bez­peč­nost­ní porad­ce. Stuart odmí­tl tón romá­nu, pro­to­že byl „pří­liš smut­ný“, a domní­val se, že star­ší akč­ní hrdi­na - Leland je star­ší šede­sá­ti let - je nesmy­sl­ný. Stuart vytvo­řil nový mate­ri­ál pro scé­ny, kdy McClane není pří­to­men, a roz­ší­řil nebo před­sta­vil posta­vy: Powellovi dal man­žel­ku a děti, což mu umož­ni­lo navá­zat bliž­ší vztah s McClanem; a Argyle, kte­rý zmi­zí na začát­ku romá­nu, je pří­to­men po celou dobu Stuartovy před­lo­hy a pod­po­ru­je McClanea vysí­lá­ním rapo­vé hud­by přes vysí­lač­ky tero­ris­tů. Mezi původ­ní posta­vy scé­ná­ře pat­ří bez­skru­pu­lóz­ní novi­nář Richard Thornburg.

Stuart byl fanouš­kem význam­né­ho her­ce wes­ter­no­vých fil­mů Johna Waynea, a tak se nechal inspi­ro­vat wes­ter­no­vou tema­ti­kou, kte­rá se nese celým scé­ná­řem, včet­ně kov­boj­ské­ho žar­go­nu. Spřátelil se se stav­by­ve­dou­cím roze­sta­vě­né budo­vy Fox Plaza v Los Angeles a umož­nil mu pří­stup do budo­vy, aby zís­kal nápa­dy, jak roz­vrh­nout posta­vy a scé­ny. Hotový scé­nář ode­vzdal v červ­nu 1987. Následující den dostal zele­nou, čás­teč­ně pro­to, že spo­leč­nost 20th Century Fox potře­bo­va­la let­ní trhák pro rok 1988.

Casting

Vzhledem k tomu, že Smrtonosná past byla nato­če­na pod­le romá­no­vé­ho pokra­čo­vá­ní detek­tiv­ky, bylo stu­dio smluv­ně zavá­zá­no nabíd­nout roli Franku Sinatrovi. Sinatra, kte­ré­mu bylo v té době 70 let, odmí­tl. Role byla nabíd­nu­ta růz­ným vel­kým hvězdám, mezi nimiž byli Sylvester Stallone, Richard Gere, Clint Eastwood, Harrison Ford, Burt Reynolds, Nick Nolte, Mel Gibson, Don Johnson, Richard Dean Anderson, Paul Newman, James Caan a Al Pacino. Převládajícím akč­ním arche­ty­pem té doby byl sval­na­tý, nepo­ra­zi­tel­ný macho muž jako Arnold Schwarzenegger, kte­ré­mu byla role nabíd­nu­ta, ale on se chtěl věno­vat kome­dii a odmí­tl ji, aby si zahrál ve fil­mu Dvojčata (1988). Willis byl zná­mý pře­de­vším díky kome­di­ál­ní roli v roman­tic­kém kome­di­ál­ním tele­viz­ním seri­á­lu Moonlighting, kde hrál po boku Cybill Shepherdové. Roli odmí­tl kvů­li smluv­ním závaz­kům vůči Moonlighting, ale když Shepherd otě­hot­ně­la, pro­duk­ce seri­á­lu byla na jede­náct týd­nů zasta­ve­na, což Willisovi poskyt­lo dosta­tek času, aby roli při­jal.

McTiernanova pří­tel­ky­ně se náho­dou setka­la se zástup­cem CinemaScore a požá­da­la je o ana­lý­zu Willise v hlav­ní roli. Jejich ana­lý­za uká­za­la, že obsa­ze­ní Willise nebu­de mít nega­tiv­ní dopad; jeho účast byla potvr­ze­na o dva týd­ny poz­dě­ji. Volba byla kon­tro­verz­ní, pro­to­že Willis hrál pou­ze v jed­nom dal­ším fil­mu, v prů­měr­ně úspěš­né kome­dii Rande nasle­po (1987). V té době se také jas­ně roz­li­šo­va­lo mezi fil­mo­vý­mi a tele­viz­ní­mi her­ci. Ačkoli fil­my jako Krotitelé duchů (1984) uká­za­ly, že tele­viz­ní hvězdy mohou vést fil­mo­vý trhák, jiní tele­viz­ní her­ci jako Shelley Longová a Bill Cosby při svých nedáv­ných poku­sech o pře­chod selha­li.

Willis za roli dostal 5 mili­o­nů dola­rů, což mu zajis­ti­lo plat srov­na­tel­ný s úspěš­něj­ší­mi, zave­de­ný­mi fil­mo­vý­mi her­ci, jako jsou Dustin Hoffman, Warren Beatty a Robert Redford. Prezident spo­leč­nos­ti 20th Century Fox Leonard Goldberg zdů­vod­nil tuto část­ku tím, že Smrtonosná past potře­bo­va­la her­ce s Willisovým poten­ci­á­lem, a Gordon řekl, že Willisova věč­ná osob­nost byla nezbyt­ná pro zpro­střed­ko­vá­ní myš­len­ky, že hrdi­na může sku­teč­ně selhat. Jiné zdro­je z Foxu se necha­ly sly­šet, že stu­dio zou­fa­le hle­da­lo hvězdu poté, co ho odmít­lo tolik popu­lár­ních her­ců. Willis pro­hlá­sil: „Zaplatili mi tolik, kolik si mys­le­li, že pro film a pro ně mám cenu“. Svou posta­vu popsal jako odliš­nou od postav vět­ších než život, kte­ré ztvár­ni­li Stallone nebo Schwarzenegger: „I když je to hrdi­na, je to oby­čej­ný chlap. Je to oby­čej­ný chlap, kte­rý byl vržen do neo­by­čej­ných okol­nos­tí“. Willis při tvor­bě posta­vy vychá­zel ze své děl­nic­ké výcho­vy v Jižním Jersey, včet­ně „toho posto­je a neúcty k auto­ri­tám, šibe­nič­ní­ho smys­lu pro humor, neo­chot­né­ho hrdi­ny“.

Když Rickman debu­to­val v roli Hanse Grubera na fil­mo­vém plát­ně, bylo mu už přes čty­ři­cet. Obsadil ho Silver, kte­rý ho viděl hrát v broadwa­yské ver­zi hry Les Liaisons Dangereuses, kde hrál zlot­ři­lé­ho vikom­ta de Valmont. Bedelia byla obsa­ze­na na Willisův návrh poté, co ji viděl v živo­to­pis­ném fil­mu Srdce jako kolo z roku 1983. VelJohnson se obje­vil jako Al Powell ve své prv­ní vel­ké fil­mo­vé roli na návrh cas­tingo­vé reži­sér­ky Jackie Burchové, s níž spo­lu­pra­co­val již dří­ve. Do role byli zva­žo­vá­ni Robert Duvall, Gene Hackman, Laurence Fishburne a Wesley Snipes. Ellise ztvár­nil Hart Bochner, Silverův zná­mý. Jeho role se natá­če­la v chro­no­lo­gic­kém pořa­dí během tří týd­nů. McTiernan chtěl, aby posta­va byla uhla­ze­ná jako herec Cary Grant, ale Bochner pojal moti­va­ci posta­vy vychá­ze­jí­cí z uží­vá­ní koka­i­nu a nejis­to­ty. McTiernanovi se zpo­čát­ku před­sta­ve­ní nelí­bi­lo, dokud si nevši­ml, že Gordona a Silvera Bochnerovy výstřel­ky baví.

Přepisování scénaře

Scénárista Steven E. de Souza pře­psal Stuartův scé­nář, pro­to­že měl zku­še­nos­ti s kom­bi­na­cí akč­ní­ho fil­mu a kome­die. K pří­bě­hu při­stou­pil tak, jako by hlav­ním hrdi­nou byl Gruber. Řekl: „Kdyby [Gruber] lou­pež nena­plá­no­val a nedal ji dohro­ma­dy, [McClane] by pros­tě šel na večí­rek a usmí­řil se nebo neu­smí­řil se svou ženou. Někdy bys­te se měli zamys­let nad tím, že se na svůj film podí­vá­te z pohle­du padou­cha, kte­rý je sku­teč­ným moto­rem vyprá­vě­ní.“ De Souza pou­žil plá­ny Fox Plaza, kte­ré mu pomoh­ly roz­vrh­nout pří­běh a umís­tě­ní postav v budo­vě.

Scénář pro­chá­zel změ­na­mi až do natá­če­ní a v jeho prů­bě­hu. Během prv­ních týd­nů natá­če­ní vznik­lo něko­lik díl­čích záple­tek a rysů pro jiné posta­vy než McClanea, pro­to­že Willis stá­le pra­co­val na fil­mu Moonlighting. Ten natá­čel až deset hodin a v noci pak pra­co­val na Smrtonosné pas­ti. McTiernan dal Willisovi vol­no, aby si odpo­či­nul, a při­dá­ním nových scén pově­řil De Souzu. Ty zahr­no­va­ly scé­ny s Hollyho hos­po­dy­ní, Hollyho kon­fron­ta­ci s Gruberem po Takagiho smr­ti, úvod­ní scé­nu pro Thornburga a dal­ší momen­ty mezi Powellem a jeho kole­gy.

Silver chtěl před rozuz­le­ním fil­mu scé­nu mezi McClanem a Gruberem, ale De Souza nemohl při­jít na věro­hod­ný scé­nář, dokud náho­dou neza­sle­chl, jak Rickman pou­ží­vá ame­ric­ký pří­zvuk. Uvědomil si, že to Gruberovi umož­ní, aby se při setká­ní s McClanem zamas­ko­val, a před­cho­zí scé­na Takagiho vraž­dy byla pře­pra­co­vá­na tak, aby před McClanem skry­la Gruberovu identi­tu. Kvůli při­dá­ní scé­ny setká­ní Grubera a McClanea byla vystři­že­na jiná scé­na, v níž McClane zabi­je Thea.

Ve Stuartově původ­ním scé­ná­ři se Smrtonosná past ode­hrá­va­la tři dny, ale McTiernan se nechal inspi­ro­vat tím, že se bude ode­hrá­vat během jedi­né noci jako Shakespearův Sen noci sva­to­ján­ské. Nechtěl pou­žít tero­ris­ty jako padou­chy, pro­to­že je pova­žo­val za „pří­liš pod­lé“, a vyhnul se zamě­ře­ní na poli­ti­ku tero­ris­tů ve pro­spěch toho, aby z nich udě­lal zlo­dě­je hna­né peněž­ní­mi pohnut­ka­mi; měl pocit, že tak bude film vhod­něj­ší pro let­ní zába­vu.

Postava McClanea byla plně rea­li­zo­vá­na až téměř v polo­vi­ně pro­duk­ce. McTiernan a Willis urči­li, že McClane je člo­věk, kte­rý se nemá moc rád, ale dělá to nej­lep­ší, co může, ve špat­né situ­a­ci. McClaneova hláš­ka „Yipee-ki-yay, mother­fuc­ker“ byla inspi­ro­vá­na sta­rým kov­boj­ským žar­go­nem, včet­ně vlast­ní­ho „Yippee-ki-yah, kids“ kov­boj­ské­ho her­ce Roye Rogerse, aby zdů­raz­ni­la jeho celo­a­me­ric­kou pova­hu. Vedla se deba­ta, zda pou­žít „Yippee-ki-yay, mother­fuc­ker“, nebo „yippee-ti-yay, mother­fuc­ker“; Willis pod­po­řil prv­ní vari­an­tu.

Natáčení

Hlavní natá­če­ní zača­lo v lis­to­pa­du 1987 a skon­či­lo začát­kem břez­na 1988 s roz­poč­tem při­bliž­ně 25-35 mili­o­nů dola­rů. Natáčení pro­bí­ha­lo téměř výhrad­ně na náměs­tí Fox Plaza v Century City, kte­ré se nachá­zí na Avenue of the Stars, a v jeho oko­lí. Místo natá­če­ní bylo vybrá­no až v pozd­ní fázi pro­duk­ce pro­dukč­ním desig­né­rem Jacksonem De Goviou. Bylo zapo­tře­bí vět­ši­nou neob­sa­ze­né budo­vy, což roze­sta­vě­ná Fox Plaza nabí­ze­la; byla zajiš­tě­na se dvě­ma hlav­ní­mi pod­mín­ka­mi: žád­né natá­če­ní během dne a žád­né poško­ze­ní výbuchy.

Podle kame­ra­ma­na Jana de Bonta byl design budo­vy výraz­ný, což z ní čini­lo samo­stat­nou posta­vu, a na budo­vu bylo mož­né dob­ře vidět z dál­ky, což umož­ňo­va­lo natá­če­ní zábě­rů, jak se k ní McClane blí­ží. Okolní měs­to bylo vidět z budo­vy, což umoc­ňo­va­lo rea­lis­tič­nost. De Bont čas­to pou­ží­val ruč­ní kame­ry, aby mohl natá­čet blí­že k posta­vám, a vytvá­řel tak vět­ší fil­mo­vou „inti­mi­tu“. Jen vel­mi málo z fil­mu bylo pře­dem při­pra­ve­no na sto­ry­bo­ard, pro­to­že De Bont věřil, že slo­ži­té sto­ry­bo­ar­do­vá­ní činí jeho prá­ci zby­teč­nou. Místo toho s McTiernanem podrob­ně pro­bí­ra­li natá­če­cí den a poci­ty či vje­my, kte­ré chtě­li zpro­střed­ko­vat. De Bontovi šlo spí­še o vytvo­ře­ní dra­ma­tic­ké­ho než atrak­tiv­ní­ho zábě­ru. Jako pří­klad uve­dl pou­ži­tí sku­teč­ných svět­lic ve fil­mu, kte­ré vytvá­ře­ly nepřed­ví­da­tel­ný kouř a někdy zakrý­va­ly obraz.

Willisův prv­ní den na pla­ce byl 2. lis­to­pa­du 1987. Přišel rov­nou z natá­če­ní fil­mu Moonlighting, aby nato­čil jed­nu z nej­zá­sad­něj­ších scén, v níž McClane ská­če ze stře­chy, kte­rá za ním vybuchu­je, a zachrá­ní ho jen dél­ka hasič­ské hadi­ce. Pro Willise bylo hra­ní ve Smrtonosné pas­ti obtíž­né, pro­to­že se od před­cho­zích zku­še­nos­tí liši­lo tím, že byl čas­to sám a neměl žád­né osob­ní kon­tak­ty s ostat­ní­mi. Mezi zábě­ry netrá­vil mno­ho času s ostat­ní­mi her­ci, radě­ji ho trá­vil se svou novou part­ner­kou Demi Moore. Na roz­díl od jejich dyna­mi­ky na plát­ně trá­vi­li Bedelia a VelJohnson vět­ši­nu času mezi scé­na­mi s Rickmanem.

Závěr fil­mu nebyl v době zahá­je­ní natá­če­ní ješ­tě dokon­čen. V dokon­če­ném fil­mu Theo zís­ká z nákla­ďá­ku, ve kte­rém při­je­li tero­ris­té, sanit­ku, aby ji pou­žil jako úni­ko­vé vozi­dlo, ale pro­to­že se jed­na­lo o pozd­ní dopl­ně­ní, nákla­ďák, ve kte­rém byli tero­ris­té nato­če­ni při pří­jez­du, byl pří­liš malý na to, aby se do něj sanit­ka vešla. V dal­ší scé­ně, v níž tero­ris­té syn­chro­ni­zu­jí své hodin­ky TAG Heuer, byl kami­on také prázd­ný; tato scé­na muse­la být vypuš­tě­na, což ved­lo k dal­ším nut­ným změ­nám. Podle scé­ná­ře si McClane uvě­do­mil, že ame­ric­ký rukojmí, s nímž se setká, je Gruber, a to díky výraz­ným hodin­kám TAG Heuer, kte­ré zpo­zo­ro­val u ostat­ních tero­ris­tů; hodin­ky již neby­ly pev­ným bodem záplet­ky. To si vyžá­da­lo zave­de­ní hrdin­ské scé­ny pro Argyla, kte­rý se dosta­ne k zasta­ve­ní Theova útě­ku. De’voreaux během této scé­ny, kte­rá byla při­dá­na až v posled­ních dese­ti dnech natá­če­ní, sku­teč­ně ude­řil Gilyarda.

U někte­rých rolí se pro­je­vi­la fle­xi­bi­li­ta v závis­los­ti na výko­nech her­ců, což zna­me­ná, že někte­ré posta­vy byly ve fil­mu pone­chá­ny déle a jiné byly zabi­ty dří­ve. Herci také dosta­li pro­stor pro impro­vi­za­ci, napří­klad Theova hláš­ka „Zadák je na topin­ky“, Bochnerovo „Hansi, bubu­bu, jsem tvůj bílý rytíř“ a poskok Uli, kte­rý během úto­ku SWAT ukrad­ne čoko­lá­do­vou tyčin­ku. McTiernan se při stři­hu fil­mu sty­lis­tic­ky inspi­ro­val fran­couz­skou novou vlnou. Najal Franka J. Uriosteho a Johna F. Linka, aby spo­leč­ně sestří­ha­li scé­ny v pohy­bu, což je v roz­po­ru s teh­dy pou­ží­va­ným main­stre­a­mo­vým sty­lem stři­hu.

Kaskadérské kousky

Vnímání fil­mo­vých kaska­dé­rů se změ­ni­lo krát­ce před natá­če­ním Smrtonosné pas­ti po smr­tel­né neho­dě při natá­če­ní fil­mu Zóna sou­mra­ku: Film (1983) a zača­lo se pro­sa­zo­vat upřed­nost­ňo­vá­ní fil­mo­vé­ho štá­bu před fil­mem samot­ným. I přes­to Willis trval na tom, že bude sám pro­vá­dět mno­ho kaska­dér­ských kous­ků, včet­ně kutá­le­ní se po scho­dech a stá­ní na stře­še aktiv­ní­ho výta­hu. První scé­nou, kte­rou nato­čil, byl jeho skok z vrcho­lu Nakatomi Plaza s hasič­skou hadi­cí omo­ta­nou kolem pasu. Kaskadérský kou­sek zahr­no­val skok z řím­sy pěti­pa­t­ro­vé gará­že na vzdu­cho­vý pol­štář ve výš­ce 25 stop (7,6 m), zatím­co za ním explo­do­va­la 60 stop (18 m) vyso­ká stě­na pla­me­nů. Považoval to za jeden ze svých nej­těž­ších kaska­dér­ských kous­ků. Výbušná síla ho při­tla­či­la k okra­ji air­ba­gu a posád­ka se obá­va­la, že zemřel. Kaskadér Ken Bates zastou­pil Willise, když jeho posta­va visí z budo­vy.

Pro násle­du­jí­cí scé­nu, kdy McClane vystře­lí z okna, aby se vrá­til do budo­vy, byla pou­ži­ta kuli­sa. Natáčelo se při­bliž­ně v polo­vi­ně natá­če­cí­ho plá­nu, aby všich­ni zúčast­ně­ní zís­ka­li více kaska­dér­ských zku­še­nos­tí. Okno bylo vyro­be­no z křeh­ké­ho cuk­ro­vé­ho skla, jehož pří­pra­va zabra­la dvě hodi­ny, a z toho­to důvo­du bylo nato­če­no jen něko­lik zábě­rů. Místo zve­dá­ku tým kaska­dé­rů umís­tě­ný pod oknem táhl hadi­ci a táhl Willise k okra­ji, pro­to­že moh­li lépe kon­t­ro­lo­vat Willisův pád, kdy­by pře­pa­dl. Střihač Frank Urioste zacho­val scé­nu, kdy McClane padá do ven­ti­lač­ní šach­ty a zachy­tí se o spod­ní otvor; Willisův kaska­dér omy­lem spa­dl dál, než bylo zamýš­le­no. Během scé­ny, kdy McClane stří­lí tero­ris­tu skrz stůl, utr­pěl Willis trva­lou dvou­tře­ti­no­vou ztrá­tu slu­chu v levém uchu způ­so­be­nou střel­bou hla­si­tý­mi sle­pý­mi nábo­ji v blíz­kos­ti hla­vy.

Při Gruberově pádu z Nakatomi Plaza spa­dl Rickman z výš­ky mezi 20 a 70 sto­pa­mi (6 a 21 m); zprá­vy se roz­chá­ze­jí. Byl zavě­šen na vyvý­še­né plo­ši­ně a dopa­dl na mod­rý air­bag. Díky tomu bylo poza­dí za ním slo­že­no ze zábě­rů poří­ze­ných z Fox Plaza a pada­jí­cích kon­fet, kte­ré vypa­da­ly jako dlu­ho­pi­sy na doru­či­te­le. Rickman musel na vak padat pozpát­ku, čemuž se kaska­dé­ři vyhý­ba­jí, aby kon­t­ro­lo­va­li svůj pád. McTiernan pře­svěd­čil Rickmana tím, že sám před­ve­dl kaska­dér­ský kou­sek a spa­dl na hro­ma­du kar­to­no­vých kra­bic. Rickmanovi bylo řeče­no, že spad­ne, až napo­čí­tá do tří, ale byl puš­těn dří­ve, aby vyvo­lal oprav­do­vý výraz pře­kva­pe­ní. McTiernan řekl, že „není mož­né, aby to před­stí­ral“. Byl pou­žit prv­ní záběr, ale McTiernan pře­svěd­čil Rickmana, aby jako zálo­hu před­ve­dl dru­hý.

Zachycení kaska­dér­ské­ho kous­ku bylo obtíž­né, pro­to­že pro lid­ské­ho ope­rá­to­ra bylo nemož­né pře­ost­řit kame­ru dosta­teč­ně rych­le, aby se obraz neroz­ma­zal, když Rickman padal. Pod dohle­dem pro­du­cen­ta vizu­ál­ních efek­tů Richarda Edlunda zkon­stru­o­va­la fil­mo­vá stu­dia Boss auto­ma­tic­ký sys­tém vyu­ží­va­jí­cí počí­tač, kte­rý rych­le pře­ost­řo­val kame­ru pomo­cí moto­ru na jejím zaost­řo­va­cím krouž­ku. Byla pou­ži­ta kame­ra se širo­ko­úh­lým objek­ti­vem sní­ma­jí­cí rych­los­tí 270 sním­ků za sekun­du, čímž vzni­kl záznam, kte­rý se pře­hrá­val desetkrát poma­le­ji než nor­mál­ně. Navzdory těm­to ino­va­cím měla kame­ra pro­blém udr­žet Rickmana během jeho 1,5sekundového pádu zce­la zaostře­né­ho; scé­na se od Rickmana odstřih­ne, jakmi­le pou­ži­tel­ný mate­ri­ál dojde. Aby byl Gruberův osud­ný pád dokon­čen, byl Bates spuš­těn z Fox Plaza do výš­ky 318 stop (97 m) v postro­ji, kte­rý zpo­ma­lil jeho pád, když se blí­žil k zemi. Někteří oby­va­te­lé Fox Plaza, frustro­va­ní tros­ka­mi a destruk­cí v oko­lí budo­vy, odmít­li zhas­nout svět­la ve svých kan­ce­lá­řích pro exte­ri­é­ro­vé zábě­ry na náměs­tí.

Měsíce pro­bí­ha­la jed­ná­ní o povo­le­ní vyjet vozi­dlem SWAT po scho­dech na Fox Plaza. Zábradlí vyvrá­ce­né během střel­by neby­lo nikdy nahra­ze­no. Malé výbuš­ni­ny pohy­bu­jí­cí se po vodi­cím laně byly zamas­ko­vá­ny jako rake­ty tero­ris­tů, což vyvo­la­lo zdá­ní, že zasáh­ly vozi­dlo. Ve scé­ně, kdy McClane hází C4 do výta­ho­vé šach­ty, aby zasta­vil útok, tým efek­tů nevě­dom­ky vyho­dil všech­na okna v jed­nom pat­ře budo­vy. Závěrečná scé­na s vrtu­l­ní­kem se při­pra­vo­va­la šest měsí­ců a na její natá­če­ní byly vyhra­ze­ny pou­hé dvě hodi­ny. Bylo tře­ba tří poku­sů nad Fox Plaza a deví­ti kame­ra­ma­nů, kte­ří natá­če­li čty­ři­a­dva­ce­ti růz­ný­mi kame­ra­mi. De Bont řekl, že růz­né úhly zábě­ru umoc­ni­ly rea­lis­tič­nost natá­če­ní na mís­tě.

K výbuchům byla pou­ži­ta zaří­ze­ní podob­ná mino­me­tům napl­ně­ná pro­pa­nem. Jejich insta­la­ce trva­la deset minut a nabíd­ly šes­ti­sekun­do­vý výbuch pla­me­ne. Výbuch stře­chy Nakatomi byl vytvo­řen pomo­cí mini­a­tur­ní­ho mode­lu; šlo o jedi­nou mini­a­tu­ru pou­ži­tou ve fil­mu. Protože Hans Buhringer (Fritz) byl nezku­še­ný herec a natá­če­ní mělo zpož­dě­ní, byl nasa­zen indi­án­ský kaska­dér v blon­ďa­té paru­ce a vyba­ven skřip­ci, aby bylo mož­né zachy­tit smrt posta­vy v jed­nom zábě­ru.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © Twentieth Century Fox

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Části seriálu:  Smrtonosná past


  • Jak přežít v baráku plném teroristů10. července 2018 Jak přežít v baráku plném teroristů Představte si, že jste v nepravý čas na nepravém místě. Shodou okolností se ocitnete v budově, kterou obsadí tým nemilosrdných teroristů. Viděli jste Smrtonosnou past? Zvládli byste to […] Posted in Speciály
  • Smrtonosná past 225. října 2021 Smrtonosná past 2 Smrtonosná past 2 je americký akční thriller z roku 1990 a druhý díl filmové série Smrtonosná past. Film byl uveden do kin 4. července 1990 ve Spojených státech. Film režíroval Renny […] Posted in Speciály
  • Smrtonosná zbraň 28. července 2021 Smrtonosná zbraň 2 Los Angeles. Policisté Martin Riggs (Mel Gibson) a Roger Murtaugh (Danny Glover) jsou na stopě pašeráků drog. Sledování účetního Lea Getze (Joe Pesci), který zpronevěřil mafiánské peníze, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Krotitelé duchů4. ledna 2022 Krotitelé duchů Krotitelé duchů je americká nadpřirozená komedie z roku 1984, kterou režíroval a produkoval Ivan Reitman a scénář napsali Dan Aykroyd a Harold Ramis. Bill Murray, Aykroyd a Ramis v něm […] Posted in Speciály
  • Smrtonosná zbraň - akční snímek tak trochu jinak4. dubna 2019 Smrtonosná zbraň - akční snímek tak trochu jinak Příběh začíná vyšetřováním smrti prostitutky Amandy, na který je nasazen detektiv seržant Roger Murtaugh, v podání Dennyho Glovera. Později je k němu přidělen seržant Martin Riggs (Mel […] Posted in Retro filmové recenze
  • Syn Růžového Pantera21. dubna 2022 Syn Růžového Pantera Syn Růžového pantera je komediální film z roku 1993. Jedná se o pokračování filmové série Růžový panter. V režii Blakea Edwardse v něm hraje Roberto Benigni jako nemanželský syn inspektora […] Posted in Speciály
  • Pátý element31. března 2022 Pátý element Sci-fi a romantická komedie zároveň o velkém koncentrovaném zlu, které se jednou za 5000 let přiblíží k Zemi. Jediná mimozemská civilizace se tomuto zlu umí bránit pomocí pěti elementů, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Šestý smysl31. března 2022 Šestý smysl Psycholog Malcolm v podání Bruce Willise se specializuje na dětskou psychologii. Je velmi uznávaným odborníkem; dokonce za svoje výsledky dostává prestižní uznání. Ne vše se mu ale […] Posted in Retro filmové recenze
  • Sin City - město hříchu31. března 2022 Sin City - město hříchu Když se před třiceti dvěma lety objevil v Americe komiks Sin City, nemohl nikdo tušit, jak stylová bude jeho podoba, která vznikla v roce 2005. V Sin City se protínají tři příběhy drsňáků […] Posted in Retro filmové recenze
  • TOP7 filmů Bruce Willise31. března 2022 TOP7 filmů Bruce Willise Herecká kariéra Bruce Willise končí. Na svém Instagramovém účtu to oznámila jeho dcera Rumer. Důvodem je poškození mozku zvané afázie, čímž se potvrdily fámy, že někdejší akční idol […] Posted in Zajímavosti
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 3,38043 s | počet dotazů: 222 | paměť: 56231 KB. | 19.05.2022 - 19:19:10