Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Skála

Skála

skala
skala

Skála je ame­ric­ký akč­ní thriller z roku 1996, kte­rý reží­ro­val Michael Bay, pro­du­ko­va­li Don Simpson a Jerry Bruckheimer a scé­nář napsa­li David Weisberg a Douglas S. Cook. Ve fil­mu hra­jí Sean Connery, Nicolas Cage a Ed Harris, ved­lej­ší role ztvár­ni­li William Forsythe a Michael Biehn. Ve fil­mu Pentagon pově­ří tým slo­že­ný z che­mi­ka FBI a býva­lé­ho kapi­tá­na SAS s týmem SEALs, aby pro­nik­li do Alcatrazu, kde se zlot­ři­lý gene­rál a zlot­ři­lá sku­pi­na mari­ňá­ků zmoc­ni­li všech turis­tů na ost­ro­vě a pohro­zi­li, že vypus­tí rake­ty s ner­vo­vým ply­nem na San Francisco, pokud U.S.A. nepomůže.Americká vlá­da zapla­tí 100 mili­o­nů dola­rů pozůsta­lým po 83 mužích, kte­ří byli zabi­ti na misích, jež gene­rál vedl a kte­ré Pentagon popřel.

Skála byla věno­vá­na Simpsonovi, kte­rý zemřel pět měsí­ců před jejím vydá­ním. Film zís­kal pozi­tiv­ní recen­ze kri­ti­ků a byl nomi­no­ván na 69. roč­ní­ku Oscarů za nej­lep­ší zvuk. Byl také finanč­ně úspěš­ný, v poklad­nách kin vydě­lal přes 335 mili­o­nů dola­rů při pro­dukč­ním roz­počtu 75 mili­o­nů dola­rů a stal se čtvr­tým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku 1996.

Děj

Zklamaný bri­gád­ní gene­rál Francis Hummel a jeho zástup­ce major Tom Baxter vedou zbě­si­lou sku­pi­nu ame­ric­kých vojáků.US Force Recon Marines pro­ti přís­ně stře­že­né­mu námoř­ní­mu skla­du zbra­ní, aby ukrad­li záso­bu šest­nác­ti raket M55 plně­ných ply­nem VX, a nako­nec při tom ztra­tí jed­no­ho z vlast­ních mužů. Následujícího dne se Hummel a jeho muži spo­lu s nově naver­bo­va­ný­mi kapi­tá­ny námoř­ní pěcho­ty Fryem a Darrowem zmoc­ní kon­t­ro­ly nad ost­ro­vem Alcatraz a jako rukojmí vez­mou jed­na­osm­de­sát turis­tů. Hummel vyhro­žu­je, že odpá­lí rake­ty na San Francisco, pokud mu ame­ric­ká vlá­da nevy­pla­tí 100 mili­o­nů dola­rů z vojen­ské­ho fon­du, kte­ré roz­dě­lí mezi své muže a rodi­ny prů­zkum­ných mari­ňá­ků, kte­ří zahy­nu­li na taj­ných misích pod jeho vele­ním, ale jejichž smrt neby­la odškod­ně­na.

Ministerstvo obra­ny a Federální úřad pro vyšet­řo­vá­ní (FBI) vypra­cu­jí plán na zno­vu­do­by­tí ost­ro­va s vyu­ži­tím týmu ame­ric­ké­ho námoř­nic­tva SEAL pod vede­ním veli­te­le Andersona, nej­lep­ší­ho spe­ci­a­lis­ty FBI na che­mic­ké zbra­ně, dok­to­ra Stanleyho Goodspeeda a jedi­né­ho věz­ně, kte­rý kdy z Alcatrazu uprchl: John Mason. Ředitel FBI James Womack pod­pla­tí Masona milos­tí (kte­rou Womack násled­ně zni­čí) a Mason je umís­těn do hote­lu. Uteče, což vyús­tí v auto­mo­bi­lo­vou honič­ku s Goodspeedem uli­ce­mi San Francisca, kde Mason hle­dá svou odci­ze­nou dce­ru Jade. Setkají se, ale ta ho po pří­jez­du Goodspeeda zno­vu obvi­ní z útě­ku; ten Masona kry­je tím, že Jade řek­ne, že Mason pomá­há FBI.

Tým úspěš­ně pro­nik­ne do Alcatrazu, ale Hummelovi muži jsou na jejich pří­tom­nost upo­zor­ně­ni a pře­pad­nou je ve sprchách. Anderson a všich­ni čle­no­vé SEAL jsou zabi­ti, naži­vu zůstá­va­jí pou­ze Mason a Goodspeed. Goodspeed chce misi dokon­čit a poku­sí se Masona pře­svěd­čit, aby mu pomohl; Mason, kte­rý vidí šan­ci unik­nout z vaz­by, Goodspeeda odzbro­jí. Mason si pomoc Goodspeedovi roz­mys­lí, když mari­ňá­ci po nale­ze­ní chy­bě­jí­cích zbra­ní a vysí­lač­ky Andersonova zástup­ce začnou pomo­cí výbuš­ných bomb vypá­t­rá­vat pře­ži­vší.

Zlikvidují něko­lik týmů mari­ňá­ků a vyřa­dí dva­náct z pat­nác­ti raket odstra­ně­ním jejich navá­dě­cích čipů. Hummel jim vyhro­žu­je, že pokud se nevzda­jí a nevrá­tí čipy, popra­ví rukojmí; Mason je zni­čí, než se Hummelovi vzdá, aby se s ním poku­sil domlu­vit a zdr­žet ho o čas. Goodspeed zne­škod­ní dal­ší rake­tu, ale pak se nechá zajmout. Jelikož je invaz­ní tým ztra­cen, je zahá­jen zálož­ní plán: nálet letou­nů F/A-18 s ter­mi­to­vou plazmou, kte­rá zne­škod­ní jedo­va­tý plyn, ale také zabi­je všech­ny na ost­ro­vě.

Mason a Goodspeed ute­čou a Mason vysvět­lí, proč byl držen v zaje­tí: jako býva­lý kapi­tán brit­ských SAS a agent MI6 byl zajat poté, co ukra­dl mik­ro­film obsa­hu­jí­cí podrob­nos­ti o nej­přís­ně­ji stře­že­ných tajem­stvích Spojených stá­tů. Protože věděl, že by byl zabit, kdy­by ho vrá­til, strá­vil posled­ních tři­cet let ve věze­ní bez sou­du, pro­to­že ho odmí­tl vydat.

Když uply­ne lhů­ta pro výkup­né, Hummel je svý­mi muži vyzván, aby vystře­lil rake­tu. Přestože tak uči­ní, náh­le ji pře­smě­ru­je tak, aby vybuch­la na moři. Hummel, kon­fron­to­ván Darrowem a Fryem, vysvět­lu­je, že hroz­ba rake­tou byla pro­myš­le­ným bla­fem, pro­to­že ve sku­teč­nos­ti nikdy neměl v úmys­lu ublí­žit nevin­ným civi­lis­tům. Prohlásí misi za ukon­če­nou a naří­dí jim, aby opus­ti­li Alcatraz s něko­li­ka rukojmí­mi a zbý­va­jí­cí rake­tou, kte­rá má krýt jejich ústup, zatím­co on pře­vez­me vinu. Darrow a Frye, kte­ří si uvě­do­mí, že nedo­sta­nou zapla­ce­ný mili­on dola­rů za kus, se pro­ti němu vzbou­ří. Prohlásí se za žol­dá­ky a dojde k pře­střel­ce; Baxter je zabit a Hummel smr­tel­ně zra­něn, ale před smr­tí stih­ne Goodspeedovi říct, kde je posled­ní rake­ta.

Darrow a Frye pokra­ču­jí v plá­nu ostře­lo­vat San Francisco. Goodspeed hle­dá rake­tu, zatím­co Mason se vypo­řá­dá­vá se zbý­va­jí­cí­mi mari­ňá­ky. Když se stí­hač­ky při­blí­ží, Goodspeed rake­tu zne­škod­ní a poté Darrowa i Frye zabi­je. Přestože dává naje­vo, že hroz­ba je zažeh­ná­na, jed­no leta­dlo sho­dí bom­bu. Žádní rukojmí nejsou zra­ně­ni, ale výbuch odho­dí Goodspeeda do záto­ky a Mason ho zachrá­ní.

Goodspeed řek­ne Masonovi, že Womack zni­čil milost; Mason pro­zra­dí, kde se nachá­zí mik­ro­film, když se s Goodspeedem roz­chá­ze­jí. Goodspeed řek­ne Masonovi o hote­lo­vém poko­ji, kde nechal balík peněz; také před­stí­rá Masonovu smrt tím, že Womackovi řek­ne, že zahy­nul při výbuchu bom­by. O něco poz­dě­ji Goodspeed a jeho novo­man­žel­ka Carla narych­lo odjíž­dě­jí z kos­te­la poté, co zís­ka­li mik­ro­film.

Produkce

Jonathan Hensleigh se podí­lel na psa­ní scé­ná­ře, kte­rý se stal před­mě­tem spo­ru se Sdružením ame­ric­kých sce­náris­tů. Speciální scé­nář (David Weisberg a Douglas Cook) pře­pra­co­va­lo něko­lik sce­náris­tů, ale kro­mě původ­ní­ho týmu byl ofi­ci­ál­ní záslu­hy cechov­ní arbit­rá­ží při­zná­ny pou­ze Marku Rosnerovi. Pravidlo zní, že se autor­ský tým musí podí­let na výsled­ném scé­ná­ři z 50 % (což fak­tic­ky ome­zu­je kre­di­ty na původ­ní auto­ry scé­ná­ře plus jeden tým, kte­rý scé­nář pře­pra­co­val). Navzdory jejich prá­ci na scé­ná­ři neby­li Hensleigh ani Aaron Sorkin ve fil­mu při­psá­ni. Režisér Michael Bay napsal ote­vře­ný pro­test­ní dopis, v němž kri­ti­zo­val arbit­ráž­ní říze­ní jako „pod­vod“ a „paro­dii“. Uvedl, že Hensleigh s ním na fil­mu úzce spo­lu­pra­co­val a měl by dostat záslu­hy na plát­ně. Quentin Tarantino byl také nepři­zna­ným sce­náris­tou.

Britský sce­náris­tic­ký tým z Los Angeles Dick Clement a Ian La Frenais byl na Conneryho žádost při­zván, aby pře­psal jeho repli­ky, ale nako­nec změ­nil vět­ši­nu dia­lo­gů ve fil­mu. Byl to nápad Nicolase Cage, aby jeho posta­va nena­dá­va­la; mezi jeho eufe­mismy pat­ří napří­klad „gee whiz“. Bay úzce spo­lu­pra­co­val s Edem Harrisem, aby jeho posta­vu co nej­kon­krét­ně­ji roz­vi­nul a poz­dě­ji Hummelovi dodal sym­pa­tic­ké rysy.

Během natá­če­ní dochá­ze­lo k napě­tí mezi reži­sé­rem Bayem a vede­ním stu­dia Walt Disney, kte­ré dohlí­že­lo na pro­duk­ci. V komen­tá­ři k DVD Criterion Collection Bay vzpo­mí­ná na oka­mžik, kdy se chys­tal ode­jít z natá­če­ní na schůzku s vede­ním, když k němu při­stou­pil Sean Connery v gol­fo­vém úbo­ru. Connery, kte­rý film také pro­du­ko­val, se Baye zeptal, kam jde, a když mu Bay vysvět­lil, že má schůzku s vede­ním, Connery ho požá­dal, zda by ho mohl dopro­vo­dit. Bay mu vyho­věl, a když dora­zil do kon­fe­renč­ní míst­nos­ti, mana­že­rům spadla čelist, když vidě­li, že se za ním obje­vil Connery. Podle Bayových slov se pak Connery Baye zastal a trval na tom, že odvá­dí dobrou prá­ci a že by ho měli nechat na poko­ji.

Většina fil­mu se natá­če­la na mís­tě ve věz­ni­ci Alcatraz na ost­ro­vě Alcatraz. Protože je ve sprá­vě služ­by národ­ní­ho par­ku, neby­lo mož­né Alcatraz uzavřít a vět­ši­na natá­če­ní se muse­la při­způ­so­bit zájezdům, kte­ré se kolem něj míha­ly. Scéna, v níž je ředi­tel FBI Womack sho­zen z bal­ko­nu, se natá­če­la na mís­tě v hote­lu Fairmont v San Franciscu. Kvůli natá­če­ní vola­li do hote­lu čet­ní lidé, kte­ří vidě­li muže visí­cí­ho z bal­ko­nu. Závěrečná scé­na fil­mu se natá­če­la před his­to­ric­kým kos­te­lem Sacred Heart Mission Church v kali­forn­ském Saticoy.

V jed­nu chví­li měl Arnold Schwarzenegger hrát roli dok­to­ra Stanleyho Goodspeeda. Schwarzenegger roli odmí­tl, pro­to­že se mu nelí­bil scé­nář.

Spory

Cenzura

V původ­ním brit­ském vydá­ní na DVD byla vystři­že­na scé­na, v níž Connery vra­zí Scarpettimu nůž do krku a řek­ne Cageovi „nikdy nesmíš zavá­hat“, přes­to­že scé­na byla uve­de­na v brit­ské tele­vi­zi. V důsled­ku toho poz­děj­ší scé­na, v níž Connery říká Cageovi: „Jsem doce­la rád, že jsi nevá­hal pří­liš dlou­ho,“ ztra­ti­la na půso­bi­vos­ti pro divá­ky, kte­ří nevi­dě­li prv­ní scé­nu. Další škr­ty zahr­no­va­ly reduk­ci něko­li­ka­ná­sob­né­ho zása­hu střel­nou zbra­ní do Gamblových nohou v már­ni­ci na jedi­ný zásah; detail­ní záběr na jeho kři­čí­cí tvář, když na něj spad­ne kli­ma­ti­za­ce; zvu­ko­vý střih na Masona, kte­rý zlo­mí mari­ňá­ko­vi vaz, a dvě krva­vá střel­ná zra­ně­ní (Hummela a Baxtera), obě ke kon­ci fil­mu.

Irácký program chemických zbraní

Scéna z fil­mu se sta­la zákla­dem pro nespráv­né a neprav­di­vé popi­sy irác­ké­ho pro­gra­mu che­mic­kých zbra­ní. Britská taj­ná zpra­vo­daj­ská služ­ba byla pod­le Chilcotova vyšet­řo­vá­ní vede­na k pře­svěd­če­ní, že Saddám Husajn pokra­ču­je ve výro­bě zbra­ní hro­mad­né­ho niče­ní, faleš­ným agen­tem, kte­rý vychá­zel ze zpráv z fil­mu.

V září 2002 šéf MI6 sir Richard Dearlove uve­dl, že agen­tu­ra zís­ka­la infor­ma­ce z nové­ho zdro­je, kte­ré odha­li­ly, že Irák zvy­šu­je výro­bu che­mic­kých a bio­lo­gic­kých bojo­vých látek. Zdroj, kte­rý měl údaj­ně „pří­mý pří­stup“, tvr­dil, že vedou­cí pra­cov­ní­ci pra­co­va­li sedm dní v týd­nu, zatím­co režim sou­stře­dil vel­ké úsi­lí na výro­bu antra­xu. Dearlove řekl před­se­do­vi Společného výbo­ru pro zpra­vo­daj­ské služ­by (JIC) siru Johnu Scarlettovi, že jsou „na pokra­ji (význam­né­ho) zpra­vo­daj­ské­ho prů­lo­mu“, kte­rý by mohl být „klí­čem k ode­mče­ní“ irác­ké­ho zbroj­ní­ho pro­gra­mu.

O tvr­ze­ních agen­ta však vyvsta­ly otáz­ky, když se zjis­ti­lo, že jeho popis se nápad­ně podo­bá scé­ně z fil­mu. „Bylo pou­ká­zá­no na to, že skle­ně­né nádo­by se v che­mic­ké muni­ci obvykle nepo­u­ží­va­jí a že popu­lár­ní film (Skála) nepřes­ně zob­ra­zo­val ner­vo­vě para­ly­tic­ké lát­ky, kte­ré byly pře­ná­še­ny ve skle­ně­ných kulič­kách nebo kou­lích,“ uvá­dí se v Chilcotově zprá­vě. V úno­ru 2003 - měsíc před inva­zí do Iráku - dospě­la MI6 k závě­ru, že její zdroj „po urči­tou dobu“ lhal, ale nein­for­mo­va­la o tom No. 10 ani ostat­ní, přes­to­že brit­ský pre­mi­ér Tony Blair byl o těch­to infor­ma­cích infor­mo­ván. Podle dení­ku The Independent byla lži­vá tvr­ze­ní o zbra­ních hro­mad­né­ho niče­ní důvo­dem pro vstup Velké Británie do vál­ky.

Spoluscenárista fil­mu David Weisberg řekl: „Úžasné bylo, že kaž­dý, kdo se pohy­bu­je v komu­ni­tě lidí, kte­ří se zabý­va­jí jedo­va­tý­mi ply­ny, by oka­mži­tě poznal, že je to napros­tá blbost - tako­vá zjev­ná blbost.“ Weisberg řekl, že ho nepře­kva­pu­je, že se zou­fa­lý agent mohl uchý­lit k fil­mům, aby se inspi­ro­val, ale je zdě­šen tím, že úřa­dy „nepro­ved­ly zřej­mě ani to nej­zá­klad­něj­ší ově­ře­ní fak­tů nebo pro­vě­ře­ní infor­ma­cí. Kdybyste se jen zepta­li odbor­ní­ka na che­mic­ké zbra­ně, bylo by oka­mži­tě jas­né, že je to směš­né“. Weisberg uve­dl, že po zve­řej­ně­ní zprá­vy dostal něko­lik „vtip­ných e-mailů“, ale má pocit, že „to není pěk­ný odkaz pro film“. „Je to tragé­die, že jsme šli do vál­ky,“ uza­vřel.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © Hollywood Pictures
Licence Creative Commons - Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 3,83475 s | počet dotazů: 217 | paměť: 56058 KB. | 22.05.2022 - 09:40:32