Kritiky.cz > Články > Sicilián

Sicilián

200911141231 S

SiciliánDalší román z mafi­án­ské­ho pro­stře­dí od slav­né­ho ame­ric­ké­ho spi­so­va­te­le Maria Puza, kte­rým se poku­sil navá­zat na úspěch Kmotra. Ačkoliv se kni­ha nesta­la best­selle­rem, stá­le před­sta­vu­je v rám­ci žán­ru pozo­ru­hod­né dílo.

 

 

Příběh kni­hy se na začát­ku pro­plé­tá s dějem Kmotra. I když výraz pro­plé­tá se je poně­kud nepřes­ný. Spojení s pře­de­šlým romá­nem má na sta­ros­ti Michael Corleone, jemuž po dvou­le­tém nuce­ném exi­lu na Sicílii, kde se musel skrý­vat před pomstou poli­cie a rozhně­va­ných mafi­án­ských kla­nů, při­chá­zí od staré­ho dona pokyn k návra­tu do USA. Zároveň s tolik oče­ká­va­nou zprá­vou dostá­vá za úkol vzít s sebou míst­ní legen­du Salvatora Giuliana, kte­rý dlou­ho­do­bě uni­ká před jus­ti­cí, i pomstou nej­moc­něj­ší­ho šéfa palerm­ské­ho pod­svě­tí.

Následně se děj zamě­řu­je na his­to­rii Sicílie, k níž neod­dě­li­tel­ně pat­ří his­to­rie mafie, tu stří­da­jí pasá­že o pová­leč­né poli­tic­ké situ­a­ci na ost­ro­vě a vel­mi okra­jo­vě i v celé Itálii. Tohle je základ, na kte­rém vyrůs­tá pří­běh o sku­teč­ném člo­vě­ku, milo­va­ném i nená­vi­dě­ném Salvatoru Giuliano.

Tento mla­dík, též zná­mý pod pře­zdív­kou Turi a poz­dě­ji i jako Král z Montelepre, byl typic­kým nekon­flikt­ním před­sta­vi­te­lem chud­ší vrst­vy oby­va­tel Sicílie, jež stá­le žila mezi dvě­ma odvě­ký­mi sou­pe­ři - vlá­dou a mafií. Ani jeden z nich během pro­sa­zo­vá­ní svých zájmů nebral pří­liš­né ohle­dy na oby­čej­né lidi. Právě to mno­hé oby­va­te­le nau­či­lo vel­mi opa­tr­ně dáv­ko­vat loa­ja­li­tu stří­da­vě k jed­né, i dru­hé orga­ni­za­ci. Jednoho dne si Turi pře­ce jenom musel zvo­lit a to, když neú­mysl­ně zabil kara­bi­ni­é­ra.

Po čase již stal v čele vlast­ní sku­pi­ny, kte­rá orga­ni­zo­va­la úno­sy šlech­ti­ců, za něž poža­do­va­la výkup­né, pro­vá­dě­la úto­ky pro­ti movi­tým obča­nům, kte­ří se pro­vi­ni­li nespra­ve­dl­nos­tí na chudých, tresta­la poru­še­ní omer­ty... Na roz­díl od jiných podob­ných sku­pin i celých orga­ni­za­cí Turi Giuliano sice roz­dě­lo­val kořist mezi své lidi, avšak neza­po­mí­nal ani na chudé oby­va­tel­stvo, čímž si vyslou­žil dobrou pověst a zís­kal řadu sym­pa­ti­zan­tů, na kte­rou mohl spo­lé­hat, když mu řím­ská vlá­da začí­na­la dýchat za krk.

Giulianovo jed­ná­ní se kro­mě poli­cie zne­lí­bi­lo i donu Crocemu, jenž se ho nej­pr­ve, na roz­díl od jiných podob­ných sku­pin, neú­spěš­ně pokou­šel dostat pod svou kon­t­ro­lu, avšak poz­dě­ji se roz­ho­dl pro radi­kál­něj­ší řeše­ní. To nás při­vá­dí k důvo­du, proč bylo pro Turiho žádou­cí opus­tit i s těhot­nou man­žel­kou ost­rov, kte­rý je pro člo­vě­ka jeho význa­mu dost vel­ký i pří­liš malý záro­veň.

Stejně jako Kmotr, i Sicilián nabí­zí pou­ta­vé čte­ní. Občasné „časosko­ky“ neroz­pty­lu­jí, a čte­nář může snad­no vní­mat dějo­vou linii. Autor zno­vu doka­zu­je, že dis­po­nu­je hlu­bo­ký­mi zna­lost­mi téma­tu, o němž píše.

Nicméně nemo­hu zce­la sou­hla­sit s pozi­tiv­ním vykres­le­ním hlav­ní posta­vy. Ano, jisto­jis­tě v podá­ní Salvatora Giuliana šlo o men­ší zlo, přes­to však zlo. Vraždy, úno­sy, vydí­rá­ní... Ačkoli se čte­nář, podob­ně jako v Kmotrovi, jen stě­ží brá­ní sym­pa­ti­zo­vá­ní s „klad­ný­mi hrdi­ny“, mno­hé úse­ky nutí pře­ce jenom k roz­sáh­lej­ším úva­hám na téma zlo­čin a trest, prá­vo a spra­ve­dl­nost apod., což je, dle mého názo­ru, jedi­ně dob­ře.

 

Název: Sicilián (The Sicilian)

Autor: Mario Puzo

Překlad: Jan Šulc

Nakladatel: Knižní klub

ISBN: 80-242-1722-8

Počet stran: 336

Rok vydá­ní: 2006

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,33821 s | počet dotazů: 221 | paměť: 46697 KB. | 02.03.2021 - 21:32:15